Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443901/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-cRc-443901.jpg
4
1571
1571
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
Craven Manor, 2017
více info...
Přidat komentář
Slabota. Příběh je žánrově na pomezí pohádky a duchařského příběhu pro školní mládež, rozhodně se nejedná o horor. Všechny ty motivy knihy jsou takové přihlouplé: Danielova poctivost, Kylova vychcanost, zlaté mince, duch dívenky, neuvěřitelné metamorfózy, boj dobra se zlem a ten konec...
Začátek trochu lepší než Duch domu Ashburnů, ale prostě nemělo to nový nápad. Hrdina sice muž, ale... Zase bez práce, skoro bez peněz, zase kočka v baráku. Další knihu už radši ani číst nebudu, když vím, že mě nečeká nic nového. Škoda...
Kniha mi přišla trochu slabší než Duch domu Ashburnů, ale stále je velmi čtivá. Jen mě občas štvalo, že je hlavní hrdina tak trochu ořezávátko, až přehnaně hodný a naivní. Nicméně ke knize se určitě zase někdy vrátím, i když jiné knihy od autorky preferuji více.
Tohle byl můj první knižní horor/duchařina a musím říct, že se těším na další knihy z této "série". Není to nic, z čeho bych v noci nespala, ale má to nádech tajemna, spád a dokonce úžasný konec. Navíc hlavní postavy, jsou neuvěřitelně sympatické. Určitě doporučuji, za jeden den přečteno.
Trochu strašidelná, trochu úsměvná a veskrze milá pohádka pro dospělé. Pokud se chcete bát, sáhněte po jiné knize. Pokud máte zájem o oddechové čtení s duchařským námětem, vybrali jste si dobře.
(SPOILER) Po knize Přízraky domu Carrowů jsem se okamžitě vrhla na další autorčin počin natěšená na další duchařinu ze strašidelného domu. Oproti předchozí knize jsem se však u tohoto díla téměř vůbec nebála. Autorka sice opět exceluje v budování atmosféry kolem opuštěného domu (v tomto je skutečně naprosto skvělá), jenomže zhruba od poloviny knihy je už hlavní hrdina se všemi místními strašidly vlastně v pohodě a tím pádem ho už tak úplně nepostraší. Tím kniha ztratila na tajemnosti. Druhá polovina knihy je vlastně jen šťourání se v rodinné minulosti a závěr by asi byl děsivý, kdyby nebyl tak předvídatelný (plus je to opět happy-end, i když tady mi vadil méně než v předchozí knize). A protože předtím jsem dala 4*, tak teď musím dát bohužel pouze 3*. Dle mého názoru promrhaný potenciál a kniha by byla mnohem strašidelnější, kdyby tajemství všech přízraků objevoval Daniel déle a odhalování rodinné historie bylo velké finále.
Kdo má rád horory, rozhodně doporučuji. Do knihy jsem se začetla jak nic, přišlo mi, že jsem ji přečetla asi tak za 5 minut. Příběh poutavý, napínavý, záhadný.
Za mě nejslabší autorčina kniha. Děj byl zajímavý, často napínavý. Popisnost opět nezklamala, bohužel zápletka hlavních postav mě moc nezaujala. A určité postavy bych z knihy vymazal. Každopádně knihu doporučuji, autorka píše opravdu dobře a každý milovník duchařiny si u ní najde to svoje.
(SPOILER) Upřímně přiznávám, že jsem tuto knihu četla bezprostředně po dokončení Trhliny od Kariky. A nedá se to srovnat ... ani se o to nepokouším. Tajemství sídla Craven Manor se četlo dobře, dalo se to zvládnout za tři dny, ale pár výhrad k tomu mám. Zaprvé, hlavní hrdina Daniel je najat, aby uklidil zabordelenou a přerostlou zahradu okolo ohromného sídla. A já si nemohu pomoci, ale přišlo mi, že celou dobu dělá úplný hovno. Jednou vytrhal plevel okolo krypty a ke konci knihy vysekal cestičky k domu, z čehož usuzuji, že prostříhal pár uzoučkých cest a zbytek nechal zarostlý jako prase. Za tuhle svinskou práci bych mu nedala ani pěťák, natož dvě zlaté mince (které samozřejmě má okamžitě kde prodat, protože hned ve městě je obchůdek, kde mu za pofidérní peňáze vysolí malé jmění). Zadruhé, ta zápletka je taková divně přitažená za vlasy ... neregistrovaný zvěromág (fanoušci HP pochopí), co je vlastně mrtvej, ale umí se přeměnit v kočku a ptáka, který jsou ale kupodivu celkem živí ... duch mrtvý holčiny, co chodí tančit do zahrady a ťukat na dveře zahradního domku, protože si chce hrát ... to mi připomíná labradora ... a nesmíme samozřejmě opomenout cáklou babiznu ve věži, co zmasakrovala sousední městečko převtělená do monstra (které nápadně připomíná Crystal Lizzarda z Dark Souls série). Jako poslední úsměvnou blbinu (a bylo jich víc) zmiňuji podivnou důvěru, kterou Bran (kočka/pták) chová k nějakému debilnímu zahradníkovi, co tam má krucifix jít vytrhat plevel a pak může odejít do prdele, proč jinak by mu po zhruba třetí návštěvě na Manoru hned dopodrobna vylíčil historii rodu jako nějakému zasranému příteli, kterým není?! Hvězdička za prospěchářského Kyla, co si chtěl v sídle jen nakrást pár "drobností" a šeredně na to doplatil. Víš, Kyle, tu smrt rozdrcením sis opravdu zasloužil - už jsi mě vážně sral ...
Můžu říct, že Darcy Coates bude mezi mými oblíbenými spisovateli :) další skvělá knížka, kterou jsem četla jedním dechem a nemohla se od ní odtrhnout. :) Jen tak dál :) Moc se mi tento žánr, tajemství, napětí a šťastný konec líbí :)
Další duchařina od Darcy Coates a opět jsem se skvěle bavil. Prostředí a popis domu je naprosto super. Kniha mě bavila a úžíval jsem si skvělou duchařskou atmosféru. Další knihy si určitě přečtu.
Čím dál více se mi líbí, příběhy s hororovým prostředím zničeného opuštěného města. I tady mě autorka krásně "vtáhla" do tohoto prostředí, staré sídlo, když opustíte racionální přemýšlení a necháte se prostě unášet příběhem s nadpřirozenem. Knížka Vás musí prostě bavit.
Příjemné čtení. Není to horor, ale spíš taková pohádka pro dospělé. Duch domu Ashburnů na mě zapůsobil o něco více.
Příběh je jako pokřivená verze Popelky s duchama a jinýma potvorama.
Soucitný mladík bez domova dostane v podobě dopisu nabídku služby zahradníka od záhadného majitele panství, o kterém nikdy neslyšel. V podmínkách stojí, že nesmí od půlnoci do úsvitu vycházet z přiděleného domku na panství a nesmí vstoupit do věže v sídle. Divné je, že se dopisy samy náhle objevují, kdežto majitel nikdy. Z prostředí sídla jde mráz po zádech. Ale chudák si nevybírá.
Postupně odhaluje historii rodiny, která zde žila a tragédie, která ji postihla. Naváže netradiční spojenectví, a pokusí se bojovat se zlem.
Příběh je celkem v romantickém duchu, s až fantazijními prvky, něco mezi mystery a fantasy + taková ta romantika ve stylu ghotika, jezírko, zahrada, měsíc, hřbitov.
Kniha se mi líbila ze všech dílů nejvíc. Asi proto, že je taková pohádková.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Ačkoliv se kniha četla velice dobře, přesto jsem mírně zklamaná.
Příběh vás sice vtáhne a hladce ubíhá, napětí vás drží, protože chcete vědět jak to dopadne, ale ani mrazení ani strach se nedostavil. Nevadí mi, že téma bylo skoro stejné jako Duch domu Ashburnů, co nového by také člověk očekával od dalšího strašidelného domu... Ale tajemno a husí kůži by chtěl. A tady to z mého pohledu bylo už daleko za hranicí uvěřitelnosti, spíš z říše pohádek a to je škoda.
Autorka se snažila pozdvihnout duchy o level výš, ale na mě to fungovalo spíš obráceně. Navíc má kniha už moc nelogičností, které jí ubírají na tajuplnosti.
Tak za čas mě čeká třetí díl a doufám, že se autorka vrátí ke svému dřívějšímu stylu.