Tajemství sídla Craven Manor
Darcy Coates
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443901/bmid_tajemstvi-sidla-craven-manor-cRc-443901.jpg
4
1571
1571
Strašidelné domy série
< 2. díl >
Daniel zoufale shání práci. Když mu někdo pod dveře strčí vzkaz, který mu nabízí místo správce staré nemovitosti, má pocit, že to je příliš skvělé, než aby to mohla být pravda. Když ale dorazí do Craven Manor, zmocní se ho podezření. Dveře do starobylého sídla jsou dokořán a hala je plná pavučin a suchého listí. Je zjevné, že tam už dlouhá léta nikdo nebydlí. Za dveřmi však na něj čeká obálka. Jsou v ní peníze a příslib, že dostane další. Daniel je zoufalý. Navzdory svým pochybám se nastěhuje do správcova domku za rodinnou kryptou. Podivné události a úkazy, ke kterým v sídle dochází, je rozhodnutý nebrat na vědomí. Když se ale s blikáním rozsvítí svíčka v okně opuštěné věže, Daniel pochopí, že Craven Manor v sobě skrývá příšerné tajemství… a že je v sázce jeho život.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2019
,
Fobos
Originální název:
Craven Manor, 2017
více info...
Přidat komentář
Osobně mi vůbec nevadí že má kniha stejný námět jako předchozí Dům rodu Ashburnů. Opuštěný strašidelný dům mimo civilizaci, je vděčné a bohaté téma, pokud se zpracuje dobře. Tady se to za mě tolik nepovedlo, ne tolik, jako v první knize. Líbí se mi hlavní hrdina, je mi sympatický. Líčení domu je právě tak podrobné, aby vylíčilo atmosféru, ale ne tolik, aby čtenáře nudilo. Autorka si většinu knihy hraje s odkrýváním charakteru hlavních postav, nechává čtenáře v nejistotě, která stránka osobnosti je pravdivá. Do poslední chvíle jsem tak nevěděla, jak děj vlastně skončí. Co se mi ale na knize nelíbí je ta nereálnost. Zpočátku se nad některé věci dá povznést, ale poté už jsou určité situace za hranou uvěřitelnosti. Bratranec, skrytá vesnice... Nechci prozrazovat víc. Ale Přijde mi, jak kdyby se autorka u tohoto tématu už vyčerpala, a nevěděla co vymyslet, aby děj odlišila od první knihy. I tak se ale ráda pustím do jejího dalšího díla.
Od knihy jsem měla trochu jiné očekávání, ale i tak se mi to moc líbilo, jen to pro mě bylo dost předvídatelné, ale ten konec bych vůbec neodhadla, to byl pro mě asi jediný moment překvapení, jinak jsem vždy věděla, co se bude dít.
Do knížky jsem šla s očekáváním pořádné duchařiny, díky které se budu bát jít v noci na záchod. Do třetiny knihy tomu tak bylo, ale po odhalování tajemství obyvatel sídla to tomu ději ubralo na reálnosti a už jsem se tolik nebála. Ovšem mi to vůbec nebránilo v tom si knížku užít až do konce. Z toho konce mám ale takové rozporuplné pocity. Hlavní hrdina mi byl ale sympatický. Jen teda bych se asi nevrhla do takové práce. Každopádně, pokud jste fanoušky hororů, rozhodně by vás tato kniha neměla minout. Tento díl se mi ze tří dílů dostal do ruky jako první, tudíž nemohu porovnávat třeba s první knihou Duchem domu Ashburnů.
Hororem bych knihu určitě nenazvala ale byla ctiva a vtahla mě do děje od začátku. Takže za mě je to plus a dávám kladné hodnocení.
Pro mě byl bohužel tento příběh slátanina. Něco mezi hororem a snad pohádkou, ale nezáživný, nudný. Navíc mi vadilo, že základní prvky jsou stejné jako u knihy Duch domu Ashburnů.
Jediná světlá chvíle přišla s nečekaným zvratem informací v půli knihy, která mě nabudila k dalšímu čtení. Ovšem jak rychle nadšení přišlo, tak rychle odeznělo. Přesto na autorku nezanevřu a zkusím další z jejích knih.
Úžasný a čtivý příběh od začátku do konce. Tentokrát je hlavní postavou mladý muž, s čímž se mi hůře sžívalo, ale napínavost děje to přehlušila. Tajemno a záhady se objevují celkem brzy a i detaily se dozvídáme docela rychle po sobě. Chladnokrevné přijímání nadpřirozených věcí mi od hlavního hrdiny přijde velice nepřirozené až naivní. Těžko si představit, že bych reagovala podobně. I přesto však mi Annalise a Bran přirostli k srdci a oblíbila jsem si je. I proto jsme určitým věcem nevěřila od chvíle, co jsem si je přečetla. Autorka je skvělá vypravěčka a umí si udržet pozornost čtenáře. Na druhou stranu se mi Duch domu Asburnů líbil víc, i když konce jsou si docela podobné. Moc se těším na Přízraky domu Carrowů.
Další knížka autorky v krátké době a i tahle mě bavila. Opět moc dobře popsaná atmosféra starého sídla. Člověk ho doslova vidí před očima. Hlavní hrdina mi tentokrát sedl už od začátku. Závěr jsem sice čekala trochu jiný, ale to mu neubralo na napětí. Prostě autorka nezklamala ani nepřekvapila. Jen mám trochu pocit, že je lehce posedlá kočkami.
První kniha kterou jsem od autorky přečetla a určite ne poslední. Velmi mile me překvapila a jen nerada jsem ji odkládala. Líbili se mi popisy rozpadlého panství a napětí, které knihu provázelo. Konec byl také super.
Rozhodně slabší než Duch domu Ashburnů ve všech směrem. Horší postavy, žádné napětí ani strach, horší děj, ve kterém jsem se spíš zamotala jako do klubíčka než aby mi to vše začalo dávat smysl. Daniel byl hrozně nesebevědomý naivka, ač se to dalo docela chápat, potom, co si prožil na ulici. Autorka kromě duchařských domů má i v oblibě extrémně chudé protagonisty a především kočky. Kočka, všude samá kočka. S tím měněním názorů a neustálým přemýšlením, komu věřit, mě štval, jelikož mi bylo jasné na čí straně je pravda. A především je už zažité, že spousta rodin nevypadá tak, jak se na první pohled tváří a že za zavřenými dveřmi může být vše jinak. Zbytek postav byl celkem v pohodě, ale kdo mě deptal nejvíc, byl Kyle. Hroznej ... no, to slovo ještě nevymysleli, ale je to on a jen on a tři tečky.
Číst se to rozhodně dalo, ale je to průměrné. Snad ten třetí díl to zase vyšvihne výš.
Trošku slabší díl skrz duchařskou tématiku, ale na druhou stranu samotný příběh vás vtáhne a doufáte v dobrý konec :D
Horor není žánr, který bych běžné vyhledávala. Ale o této knize se hodně mluví, já chtěla být v obraze a tak jsem sebrala odvahu a půjčila si ji v knihovně. Jak žánr napovídá, stále jsem čekala, kdy se bude dít něco, co mi bude nahánět husí kůži. A pak byl konec.
Nebyl to špatný příběh, svým způsobem byl vlastně dobrý. Ale nebyl to hororový příběh. Nic mi nenahánělo strach. Některé pasáže mě štvaly, číst stále dokola popis prachu, plevele a listí mi nepřišlo pro příběh důležité. Za mě průměr.
Mě se to naopak moc líbilo, bylo to strašidelný, napětím jsem nedychala a trochu ve stylu Haruki Murskamiho - to fantasticno
Normálně tu nehodnotím knihy které znám jen jako audio. Tady ale cítím povinnost vás varovat.
Tak uz jsem precetla vsechny 3 dily a myslim, ze bych tuto zaradila na 2. Misto. Co se tyce strachu, tak ten se bohuzel jaksi nedostavil, ale pribeh se mi opravdu moc libil.
Největší plus této knihy asi je (jak někdo píše pode mnou), že autorka miluje kočičky a to je na horor trošku málo.
Strašný. Žádná akce. Žádný emoce. Nic. Tu knihu musel psát naprogramovanej robot, jinak si to neumím vysvětlit.
A nejen, že Daniel dle anotace zoufale shání práci, ale Daniel zoufalec je. Úplně blbej.
Dům je strašidelný asi jako vybydlená nádražní budka, do který chodí bezdomovci na velkou.
Nejvíc vtipný moment pro mě představovala pasáž, která měla čtenáře k smrti vyděsit, kdy na Daniela koukaly oranžové oči!!! Co to asi tak mohlo být!!! A za dvacet stran duch!!! Znenadání!!!
Nemám k tomu víc co dodat.
Právě jsem dočetla a musím říct, že nezklamala. Sice nebyla až tak moc děsivá jako Přízraky domu Carrowů, tam jsem opravdu měla husí kůži celou dobu, ale i tady jsem se několikrát otřásla. Jak už tu někdo zmínil, klepání po celém domku a následný obličej v okně bylo náročné číst, jelikož jsem u toho nadskakovala a stále jsem se ohlížela, jestli za mnou někdo nestojí :)) Stejně tak jsem se rozklepala, když Bran napsal Danielovi dopis, jestli s ním povečeří v jídelně. Upřímně řečeno, Bran byl od začátku knihy můj největší oblíbenec a trochu jsem se sama sebe lekla, jestli jsem normální, když cítím tak velké sympatie k někomu jako on :) Doufala jsem, že kniha skončí tak, jak skončila, takže jsem spokojená. Jednu hvězdičku ubírám čistě jen pro to, že se s duchy setkáme už na začátku a víceméně už pak celou knihu tušíme, jak to dopadne.
Tak jo, po přečtení Duch domu Ashburnů jsem dala šanci i téhle. Za mě je tahle kniha rozhodně lepší než Duch domu Ashburnů a to proto, že je tady příběh víc propracovaný, jedná se konečně o duchařinu jak má být a zároveň o vyprávění člověka, který nemá kam jinam jít a tak je odkázán s těmito duchy žít. Zatím co Duch domu Ashburnů jel na vlně "je to nechutné a máte se bát", tady autorka zvolila příjemné pomalé tempo, které Vás vtáhne do děje a nepustí, nebudete se možná bát, ale za to Vás udrží v napětí. Sázka na jistotu jsou krátké kapitoly, které rychle ubíhají. Přečteno za jeden den.
Tohle bylo taky super! Mozna lepsi nez prvni kniha. Navic, pani autorka miluje kocicky a je to v knihach videt. Ten konec ❤️ a Daniela jsem mela rada, moc.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Duch domu Ashburnů |
| 2019 |  Tajemství sídla Craven Manor |
| 2021 | Kořist |
| 2020 | Přízraky domu Carrowů |
| 2021 | Hlasy v bouři |
Já jsem to přečetla jedním dechem. Snad poprvé se mi u knížky stalo, že jsem cítila takové to vnitřní napětí a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Za mě super :)