Tajemství strýce Josefa
František Herites
https://www.databazeknih.cz/img/books/89_/89842/bmid_tajemstvi-stryce-josefa-k0g-89842.jpg
4
6
6
Autor v této novele zachycuje život jednoho ze svých předků. Hlavní hrdina je lékárník Josef Perner, který obětuje své vědecké ambice záchraně ohroženého rodinného jmění a nakonec tragicky podlehne epidemii cholery.
Přidat komentář
Čtivý příběh jedné, resp. dvou rodin kousek v historii. Dědeček mě neskutečně štval svým sobectvím až bezohlendostí s jakou se vrhal do všech podniků. Až mě leklo, jak jsme si v jistých věcech podobní. Nádherně popsaná citová manipulace muže a ženy :) Josef ten to vlastně všechno odskákal a jeho obětavost mě až dojala. Závěrem jen, nečekejte žádné srdceryvné zvraty, ale čtení je to pěkné a pohodové.
V době, kdy jsem Tajemství četla poprvé, mě odrazoval Josefovou melancholií a sentimentem. Jeho vnitřní konflikt (smysl pro povinnost, poctivost a zodpovědnost vs. touha po návratu do milovaných končin) mě nedojímal, spíše otravoval - nepřišel mi uvěřitelný. Jak ale člověk vyspívá, mění se i jeho vlastní optika a dnes přiznávám téhle knize ohromnou autentičnost, věrohodnost. Herites odvedl dobrou práci ve vylíčení postav a jejich vnitřního světa. Děj novely je sice prostinký, ale o to snad jímavější, lidštější. Mnohé skutečnosti jsou v dnešním světle možná poněkud starobní, nicméně postrádají těžký patos - spíše utvrzují čtenáře v dojmech, atmosféře díla a dobovém zakotvení. Nakonec zjistíte, že louskáte text jedním dechem a po dočtení vás ještě dlouho drží...
Myslím, že autor hezky popsal charaktery jednotlivých postav se bšemi jejich přednostmi i zápory. Nejsympatičtější mi asi připadala babička a Josef, který se i přes svou lásku ke Švédsku rozhodl zůstat.
Autorovy další knížky
| 1949 |  Žeň českého humoru |
| 1976 |  Tajemství strýce Josefa |
| 1941 | Vodňanské vzpomínky |
| 1959 | Maloměstské obrázky |
| 1886 |  Maloměstské humoresky |
Nostalgický příběh (podobný napsal Kožík - Jezerní růže) plný laskavých vzpomínek, romantizujícího děje a nevyhnutelně tragického konce. Bohatost jazyka je skutečně neuvěřitelná, dílo se místy tváří jako ladná báseň v próze, jak příjemně jednotlivá souvětí plynou.