Tajemství Velkého Vonta
Jaroslav Foglar
Stínadelská trilogie série
< 3. díl
První, exilové vydání vytištěné v nakl. Obrys/Kontur, München, 1986, do distribuce šlo až o dva roky později. Vydavatel použil ilustrace jana Fischera.
Přidat komentář
Výborně zakončená trilogie Vontů, kniha nepostrádá nic z napětí předešlých dílů a navíc okořeněná "detektivní" záhadou Velkého Vonta. Jaroslav Foglar uměl skvěle navodit tísnivou atmosféru Stínadel a přesvědčit čtenáře, že kamarádství je víc než jen slovo
Úžasná kniha plná klukovských dobrodružství jedné skvělé a nesmrtelné party, tajemných Vontů a záhadného hlavolamu. Jak já si přál mít takovou partu .... jó to byly doby, kdy nám klukům stačilo jen pobíhat venku, zkoumat a chodit na výpravy - 90 %
Perfektní, jako všechno od Foglara! Dětem jsem četla po večerech a asi i nadále je bude strašit Dymorák nebo Široko, budou mít v úctě strom gingo a vědět, že žlutý špendlík je tak trochu jiný než jiné špendíky. Jen mi zde v této knize nesedla jedna věc a to tak, že se kryje, byť s ušlechtilými úmysly, podlost člověka nyní již dospělého a hází se vyřešení a odpovědnost na děti. Ať se na mě Dratuš starší nezlobí, ale je to sralbotka.
Vzrušující, temné, na dětskou literaturu možná až moc kruté. Neumím si pro Stínadelskou trilogii představit lepší zakončení.
Možná nejlepší z trilogie. Atmosféra Hrádku byla stejně hutná jako ta, která člověka vtáhla do Stínadel v Záhadě hlavolamu. Stejně tak v tajemnosti a příběhu si můžou podat ruce. Jako bod navíc přidávám vypsanější rukopis. Občas si teda člověk při čtení říká, že chování tentokrát nemají hoši úplně na jedničku, zejména když situaci řeší tím, že se v přesile vrhnou na ty, které neumí přechytračit. Ale jak říká Dušín: vy byste nechali utopit tonoucího?
Poslouchala jsem audio a celkem si užila temnou atmosféru :) Bohužel nikoli v dětském věku :)
Jako kluk jsem tuto knihu četl několikrát. Vynikající příběh, který dokáže vtáhnout do děje.
Tenhle díl se mi líbil z celé trilogie asi nejvíc. Je možné, že to bylo ovlivněno tím, že kniha poprvé vyšla když mi bylo 11 a přečetl jsem ji celou za večer a část noci.
Pro mne definitivně nejlepší Foglarova kniha (mám na mysli celou Stínadelskou trilogii) - četla jsem ji jako první od tohoto autora na počátku 90. let a okamžitě mě pohltila. I černobílým televizním seriálem s Janem Třískou jsem byla fascinovaná. Prostě vynikající!
Předchozí 2 knihy jsou možná povedenější, ale tuhle jsem přečetla jedním dechem, doslova.
Tenhle díl jsem četl jako druhý v pořadí, proto jsem některé nuance nechápal. Vadilo mi, že Stínadla ztrácí část svého kouzla, a stává se z nich tuctová městská čtvrť. Postupem se naštěstí události zamotaly a atmosféra znovu potemněla. Některé pasáže knihy jsou opravdu tísnivé. Asi nebudu sám, kdo se po přečtení sugestivního lístku z proutěného koše budil z nočních můr.
Opět se tady setkáváme se spoustou zvratů, něčekaných překvapení (hlavně ukrývajících se v koši) a jednotlivé indicie do sebe zapadají kousek po kousku. Je tu jistá spojitost s předchozím dílem, ten nalezený papír se ukázal důležitým.
Nejvíce mě dostalo, když došel okousaný papír ze Stínadel a Rychlonožka se pokoušel k jeho poškození použít jejich psa Kuliferdu.
Tajemství Velkého Vonta je posledním dílem z, dalo by se říci, trilogie o Stínadlech. První díl je sice lepší, takový kultovní, ale Tajemství podle mě zase převyšuje díl o bouření ve Stínadlech. Nechybí tu napětí ani tajemno, které se nás chytne hned od prvních stran a nepustí nás až do samého konce. Rozluštění tajemství Velkého Vonta je tak velkým lákadlem, že nás nutí číst pořád dál a dál, až do temného rozluštění, ze kterého by musel mladým klukům hodně běhat mráz po zádech. A jen to dokresluje a podtrhuje ponurou atmosféru téhle staré, tajemné čtvrti, do které nám úžasná fantazie Jaroslava Foglara dovolila nahlédnout a nastartovala dětskou touhu někdy něco podobného zažít..
Napínavě psané, opět perfektní dílko! Myslím, že kvalitou nijak nezaostává za předchozíma dvěma díly, naopak mi přijde takové "dospělejší", záhadnější... :-)
Bohužel, nemohu sdílet zdejší nadšení. Řekl bych, že je to vůbec nejhorší foglarovka (psal to vůbec Foglar?). Řešení zápletky zcela postrádá onu čistou zásadu „vyššího principu mravního“, tak patrnou v ostatních autorových dílech. Navíc, jestliže první dva díly jsou psané rukou spisovatele, novináře, pak tento díl jako by napsal školák. Se zavřenýma očima za tři.
Štítky knihy
tajemství Rychlé šípy Stínadla pro chlapce
Autorovy další knížky
2003 | Záhada hlavolamu |
2007 | Rychlé šípy |
2005 | Hoši od Bobří řeky |
1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
1990 | Boj o první místo |
Uz se to hodne opakuje, ale furt je to fajn. Uplne nahlavu jsou ty fanatismy ohledne jezka, zjednoduseni a zkraceni mnoha situaci, ale je to proste ta napinava cetba detstvi.