Tajemství ztracené holčičky
Simona Nečasová
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463082/bmid_tajemstvi-ztracene-holcicky-fcs-463082.jpg
3
45
45
Hlavní hrdinka Hana se i přes protesty rodičů přestěhuje z hlučného velkoměsta na malou vesnici. V roubence, kterou zdědila po svých prarodičích, chce konečně začít žít podle svých představ. Idylickou atmosféru však naruší duch, který se jí začne pravidelně zjevovat. Vypořádá se Hana se svým strachem? Co se jí duch snaží sdělit? Pomůže jí s rozluštěním záhady muž, kterého Hana potká ve vesnici a do kterého se okamžitě zamiluje? Překonají společně všechny překážky?... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Příběh, ve kterém hlavní hrdinka čelí kostlivcům z "rodinné skříňky" a zároveň usiluje o mladého atraktivního vdovce, který se stará o dvouletou dceru. Větší problémy než s duchem zavražděné holky má hlavní hrdinka s vyšinutou ženou, jež si dělá zálusk na stejného muže. Román je velmi čtivě napsán a ani obsahem mě nenudil, proto nemám problém ani s udělením čtyř hvězdiček ani s doporučením knihy druhým.
Kniha na první pohled zaujme svou obálkou, ta je hodně povedená, avšak bude i obsah tak povedený.
Hana po přestěhování z města na venkov si vysnila pohodový život, chce provést po rozchodu s přítelem restart života a to se jí díky dědictví kdy získala roubenku na kraji lesa poštěstí.
Již po přistěhování se jí začínají dít podivné věci, okna se samy otevírají, nadpřirozená mlha před kterou utíkají zvířata zpět do lesa, a duch malé holčičky který ji prosí o pomoc, díky těmto příhodám začíná pátrat co se tu vlastně děje a proč se duch zjevuje právě ji.
Až doposud byl děj super, lehký hororový nádech s detektivní zápletkou kdy chcete vědět proč se to vlastně děje, tady do příběhu vstupuje romantická linka a já už vlastně žádné klady ke knize nemám.
Hana mi jako hrdinka z počátku byla sympatická a líbila se mi její odvaha kdy chtěla přijít na kloub záhadě, ale po příchodu Tomáška na scénu mi chováním začala připomínat ubrečenou náctiletou bez špetky rozumu, Tomáš ačkoliv v knize měl zastávat kladného hrdinu - kdybych mohla vezmu ho lopatou tak nevyrovnaného a nesympatického chlapa s hromadou vlastních nevyřešených problému bych ve své blízkosti nesnesla.
Celá kniha byla protkaná zdrobnělinami - Hanička, Tomášek, Maruška, Růženka , Amálka.. od poloviny knihy mi to začalo dost vadit a extrémně mě to při čtení rušilo, když si k tomu připočtu časové nejasnosti - rande si domluvíme na 20h ale v 18 jsem u tebe jak na koni
Knihu jsem dočetla jen ze zvědavosti zajímalo mě rozřešení příběhu ducha holčičky - ten se povedl, zbytek knihy byl za mě podprůměrný
Příběh s nádechem duchařiny? Proč ne
Už při pohledu na obálku knihy jsem měla chuť si ji přečíst.
Hlavní postava - Hana se odstěhuje z velkoměsta téměř na samotu, do roubenky. Konečně chce začít žít podle sebe a věří, že zde se ji to povede
Ale bude to tak jednoduché a dle jejích představ? Nebo ji to někdo - něco naruší?
Haně se začne totiž zjevovat pravidelně duch.. duch malé holčičky Ale proč? Co od ní chce?
Vydá se tak do vesnice pátrat, ale měla to dělat? Na co přijde? Odhalí něco co odhaleno nikdy nemělo být?
Nechyběla zde ani romantická linka, když se Hana na první pohled zamilovala do mladého vdovce z vesnice.
Děj příjemně ubíhá, čte se poměrně dobře, i když jsou tam nesrovnalosti.
Doporučila bych knihu číst spíš na podzim, třeba při dešti s hrnkem dobrého čaje ne když venku paří sluníčko, jako jsem to udělala já Dodá to knížce tu pravou atmosféru.
nedocetla jsem ani do stranky 50, psano strasne detinskym stylem, jako bych cetla ucebnici cestiny, ne realnej pribeh, co ma zaujmout
Tak kde bych začala. Kniha mě zaujala anotací, četla se dobře text ubýhal a nebylo tam nic zdlouhavého. Ale neustále mě vytáčelo, že když už tam bylo nějaké jméno furt se všem říkalo zdrobnělinou. Takže to byla neustala Hanička, Helenka.. a kdovi jaký jména ještě. Taky musím říct, že teda jako některé ty situace.. pochopila bych kdyby těm hlavním postavám bylo 15, ale bylo jim snad něco kolem 30 a to co předváděli bylo děsný.
Jakože první kniha co ani nevím jestli bych Vám úplně doporučila. Dost se sama divím, že jsem ji dočetla.
Ještě jedna věc spisovatelka si pletla časy jednou se měli sejít v 8 pak najednou, že je 6 hodin a on už je u dveří…
Takže jako nevím nevím..
Příjemná oddechovka, román pro ženy s nádechem duchařiny. Četlo se to velmi dobře. Na odpočinek pro nenáročné čtenářky ideální.
Přesto co se zpracování týká, mohlo by to být lépe dopilované aby to méně připomínalo dobrou slohovku. Dialogy by mohly být, z mého pohledu trošku přirozenější a tím věrohodnější.
Příběh a téma je zajímavé, jen zpracování malinko pokulhává. Proto 3*
Na knihu jsem se těšila, ale i v rámci "nenáročných čtenářských oddechovek" ji musím hodnotit nízko. Způsob autorského vyjádření na mě působil poněkud dětinsky, na řadě míst mě iritovaly pro kontext nevhodně volené výrazy a ve většině se mi nelíbily ani dialogy postav.
Tahle knížka mě zcela upřímně zaujala jen obálkou - protože ta je vážně nádherná. Příběhově je to velmi milá česká duchařinka propletená lehkým milostným příběhem zasazeným do roubenky na samotě u lesa. Nečekejte nějakou vysokou literaturu, ale knihu, u které nemusíte na nic myslet, která lehce plyne a která je velmi příjemná. Hance se totiž od nastěhování do roubenky po babičce a dědečkovi zjevuje duch malé holčičky, který ji prosí o pomoc. Ta se na záklaě téhle události vydává pátrat po událostech vesnice do místní kroniky, ale zdá se, že tohle tajemství neměla nikdy rozluštit. Protože i milovaní, o kterých jste si mysleli, že je znáte celý život před Vámi mohou mít tajemství...
Za mě se jedná o knihu naprosto skvělou do pošmourného počasí, s hrnkem horkého čaje a ke čtení v chlupaté dece :)
Moje hodnocení: 7/10
Nejsem na romány pro ženy, ale tenhle mě nějak lákal. Napětí, duchařina, romantika....bavilo mě to. Musím napsat i to, že jsem četla místy se zatajeným dechem. Děkuji, líbilo se mi a doporučuji.
Červená knihovna s příchutí hororu odkrývá tajemství ducha malé holčičky, který se zjevuje v lese nedaleko vesnice. Hlavní hrdinka se na první pohled zamiluje do mladého vdovce, který se jí hned svěřuje a přitom stále pláče (bývalý voják z povolání). Opravdu je nejlepší nápad běhat v noci po lese a hledat seník? To nemůže počkat na ráno? Scény z nemocnice působily jako přepis scénáře z Modrého kódu.
Nechápu, že zmizení malé holčičky policie nevyšetřovala. To nikdo nenahlásil, že zmizela? To nechodila do školy, k lékaři?
Po stylistické stránce byly některé obraty dost kostrbaté (jizva se rozprostírala na tváři, kameny trouchnivěly , ucítila explozi hormonů,..)
Ač to píšu hrozně nerada, kniha mě nezaujala. Asi jsem už rozmazlená, ale budila ve mě dojem slohové práce studenta nebo i formu trochu více rozepsaného deníku. Dialogy mezi postavami jednoduché a tak nějak pro mě nereálné. Hlavní hrdinka v nich působila dost studeně...Naopak oslovování zdrobnělinkami mi v některých úsecích taky doslova lezlo na nervy. Na atmosféře by taky chtělo trochu zapracovat, né vždy když děj rychle utíká je to v knihách dobře, hlavně u knih s paranormálními jevy. Jinak nápad hezký, prostředí mi velmi blízké.
Knížka včera přišla, dnes je dočtena. Trošičku bych poupravila stylistickou stránku textu a dialogy, které by mohly být živější, věrohodnejší. V dialozích bych ubrala na až lehce knižní formě vyjadřování, působí to krapet kostrbatě. Takže drobná výtka k textu samotnému - mohl by působit méně slohovkově. Taky mi úplně nesnedly časté nápisy: "Pomoz mi!" utvořené z kdečeho, třeba z poletujících můr. Mnohdy umí být méně násilný akt daleko víc strašidelný. V poslední době se mi líbilo dávkování napětí třeba v Karikově Trhlině - přestože se nestane nic zásadního, žádná okatá poselství z onoho světa, má člověk strachy stažené půlky. Nicméně to jsou fakt jen takové drobné postřehy, na čem bych - být autorkou - příště více zapracovala. A doufám, že nějaké příště bude. Knížka je napínavá, čte se sama, příběh baví. Líbí se mi, že se děj odehrává na českém venkově, nabízí čtenáři blízké prostředí a dotýká se obyčejných českých venkovských lidiček. Děkuji za příjemné počtení.
Autorovy další knížky
| 2021 |  Tajemství ztracené holčičky |
| 2018 | Slza touhy - Román pro dívky, které rády sní |
(SPOILER) Knížka byla plná chyb a slovních obratu, např. balerynky, raficka hodin jsem slyšela prvně, musela jsem si vygooglit.
Tomáš psal: vyzvednu tě v osm.
Další věta: přesně v šest slyšela přijet černý automobil české značky Škoda.
Nebo:
Její tělo se rozpomnělo, co mělo kdysi rádio.
Sanitka přijela do lesa, kam byl špatný přístup..Asi litala..
O slohu ani nemluvě, ten byl takový kostrbatý.
Dívčí román říznuty nadpřirozenem, pro nenáročné čtenáře.