Tajná zahrada
Frances Hodgson Burnett
Mary je ošklivá, protivná, rozmazlená a všichni o ní říkají jen to nejhorší. Když osiří, je poslána ke strýci na ponuré panství, jehož chodbami se v noci nese žalostný nářek. Dům však stojí uprostřed nádherné anglické krajiny, v níž žije v chudé chaloupce malý Dickon, který dokáže rozmlouvat se zvířaty, a čeho se dotkne, to začne kvést. Mary s jeho pomocí nejenže odhalí původce tajuplného pláče, ale promění téměř mrtvou zahradu v kouzelný kout vyzařující nadpřirozenou, oživující sílu. Podaří se jí zvrátit neblahý osud, vznášející se nad panstvím už celá léta? Zkrácené a upravené vydání.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2009 , Knižní klubOriginální název:
The Secret Garden, 1911
více info...
Přidat komentář
Nadčasová kniha z roku 1911 je křehkým vyprávěním o osamělosti, přátelství, síle pozitivního myšlení a v neposlední řadě o zahradničení. Je to neobyčejná kniha nejen pro děti a svým obsahem připomíná jak Annu ze Zeleného domu, tak Malého prince.
Poetický příběh vypráví o tom, jak malé děvčátko Mary vyrůstalo v Indii se spoustou sluhů, ale bez rodičovské lásky, bez jakýchkoliv mantinelů ve výchově. Rozmazlená, přitom citově zanedbaná, nikdy neměla přátele. Její chování je bezohledné, pro okolí nepříjemné a ona nemá ráda dokonce ani sama sebe. Po smrti rodičů Mary objeví u svého strýce v Anglii jiný svět i lidi a pomalu se mění její vnímání i city. Zprostředkovatelem pro pochopení a obdivování krásy je zahradničení, které je popsáno s takovou vášní k rostlinám, že pocítíte touhu zabořit ruce do záhonu, osvobodit deroucí se výhonky květin z plevele a vnímat sílu přírody. A Mary na novém místě objeví nejen tajemnou zahradu, ale díky neobyčejnému chlapci pozná i sílu přátelství a najde lásku k sobě samé i ostatním.
Hodně naivní vyprávění, přesto pokud bych měla příběh shrnout do tří slov, bylo by to: inspirativní, poetické, něžné.
"Matka říká, že dvě nejhorší věci pro dítě jsou, když nemůže nikdy dělat co by chtělo - anebo když to může dělat úplně pořád. Sama neví, co z toho je vlastně horší."
Tajná záhrada- pre najmenších (6+)
krásne ilustrovaná klasika
Kto by nepoznal smutný a bolestivý príbeh o Mary, sirote, ktorá z Indie po smrti rodičov musela žiť v Anglicku na strýkovom panstve. Rozmaznaná slečinka sa cítila osamelo, náhodou spoznala bratranca na pokraji smrti a našla tajnú záhradu.
Tento príbeh som ako dieťa milovala. Vždy som bola za “drsniačku, ale film z roku 1993 ma zakaždým dokázal rozcítiť a dojať. A ako príbeh vnímala moja Pauli?
Nádherné ilustrácie Margarity Kukhtiny podnietili detskú zvedavosť a rozhodne zaujali Pauli natoľko, že sme si knihu TAJNÁ ZÁHRADA prečítali za dva večery. Príbeh sa jej, našťastie, páčil, aj keď to na začiatku vyzeralo kadejak. Pauli je citlivá najmä čo sa týka úmrtí a hlavne rodičov, tak som ju chlácholila, že to je len začiatok a istotne sa všetko na dobré obráti. Síce to je rozprávka, ale Mary sa rodičia nevrátia, takže v tomto som tak trochu zavádzala, avšak smrť Lennoxovcov nebola v deji to hlavné.
Celkovo sme s príbehom spokojné, no niečo nám predsa len nesadlo. Miestni obyvatelia, záhradník, slúžka Marta, či jej brat Dickon, používali nárečie a to bolo v knihe otrasné. Pauli mu ani nerozumela- spočiatku sa ma pýtala prečo tak divne rozprávam a požiadala ma, aby som čítala NORMÁLNE. Priznám sa, dosť to rušilo aj mňa.
Príbeh o Tajnej záhrade vznikol už v roku 1911 a radí sa ku klasickým dielam anglickej a svetovej literatúry. Túto detskú verziu prerozprávala Geraldine McCaughrean veľmi dobre(až na ten slang) a verím, že zaujme mnohé deti, nielen pútavou obálkou so zlatými prvkami a bohatými ilustráciami, ale hlavne samotným príbehom dvoch utrápených detí, ktoré zmenia svoj osud.
Myslím, že celý děj knihy by se dal shrnout do písně Dělání, dělání, všechny smutky zahání,... . Ale abych pravdu řekla, tak z plení zahrady takovou radost já osobně nemám :)
Je to hezké, dětské a naivní.
Trošku naivní, ale přesto (anebo právě proto) kouzelný příběh dětí a zahradníka ve spolupráci s malou červenkou. Poučné vyprávění se čte lehce mladým starým, moudro skane do duše a zanechá stopu. Každé dítě by tuto knihu mohlo přečíst i každá maminka, nikomu z nich neuškodí. Možná by více dětí trávilo čas hraním venku místo vysedávání u počítače...
Doporučuji.
V tomto hektickém světě je pro mne potěšením ponořit se do knihy, která pohladí po duši. Autorčin "Malý lord" si mé srdce získal již v dětství. Občas se k němu ráda vracím. Netušila jsem, že u nás vyšly i další knihy této autorky. Až zde na Databázi jsem se inspirovala, s radostí objevila Tajemnou zahradu a Ježíšek mi k mému nadšení doručil vydání z roku 1920. Myslím, že stejný vztah jako k Malému lordovi k Zahradě nezískám, protože se s Lordem znám už desítky let, to už nedoženeme. Přesto mne však okouzlila a soudím, že kdyby ke mně doputovala před těmi mnoha lety, zamilovala bych si ji více než Malého lorda. Je to krásný, křehký příběh o dětech, přírodě a mezilidských vztazích. Už se těším, že se k ní časem znovu vrátím. Teď se ale třesu na Malou princeznu!
(A ano - je to taková dětská červená knihovna - a proč ne?!)
Zahrada... Snažím se představit si to úžasné jaro, které je v knížce popisováno. Do toho špetku Heidi z hor a na špičku nože starého atlasu zvířátek... Prostě pohlazení po duši.
Už ani nevím, kdo mi tuto knížku doporučil. Překvapilo mě totiž, že je to spíš dětská kniha, i když určitě se dá číst v každém věku. Velmi milá a něžná záležitost. Čte se to s úsměvem na rtu. Moc se mi líbila.
Nadčasový, poetický a citlivě napsaný příběh o dětství, přátelství, přírodě a (v Anglii tak tradičním) zahradničení. Krásná kniha - nejen příběhem, ale i formou. Určitě se k ní ještě vrátím a doporučuji ji všem čtenářům jakéhokoli věku.
„Mother says there's no reason why any child should live that gets no fresh air an' doesn't do nothin' but lie on his back an' read picture-books an' take medicine. He's weak and hates th' trouble o' bein' taken out o' doors, an' he gets cold so easy he says it makes him ill.“
Tak kouzelnou dětskou knihu jsem snad nikdy nečetla. Malá, otravná, sebestředná a citově deprivovaná Mary je nucena žít u příbuzných v Anglii. Všude kolem jsou vřesoviště a dům, ve kterém žije je obrovský a „prázdný“ a její strýc se ani odtažitěji chovat nemůže. Tahle malá holka, která je jako tintítko, pobytem na čerstvém vzduchu sílí a nachází smysl života v péči o tajnou zahradu, která měla zůstat už navždy nepřístupná. Tajemství skrývá ale i sám dům. Koho Mary slyší po nocích plakat? Tajemná atmosféra a skryté tajemství domu mě velmi přitahovaly. Jsem ráda, že se nenaplnil můj odhad, kdo plačící zvuky vydává:-) A pak tu je místní chlapec Dickon, který se pohybuje po vřesovištích jako ryba ve vodě, zná kdejakou rostlinu a výborně si rozumí s divokými zvířaty.
„Even gray days pleased him. He would lie on the grass "watching things growing," he said. If you watched long enough, he declared, you could see buds unsheath themselves. Also you could make the acquaintance of strange busy insect things running about on various unknown but evidently serious errands, sometimes carrying tiny scraps of straw or feather or food, or climbing blades of grass as if they were trees from whose tops one could look out to explore the country. A mole throwing up its mound at the end of its burrow and making its way out at last with the long-nailed paws which looked so like elfish hands, had absorbed him one whole morning.“
Kniha mě okouzlila z několika důvodů.
1) Obsahuje výjimečně krásné popisy přírody. Vřesoviště a samotná tajná zahrada je tak nádherně popsaná, že to ani nedokážu zprostředkovat. Při čtení jsem se častokrát přistihla, že jsem úplně u vytržení.
2) Dojímaly mě dětské osudy. Děti bez rodičovské lásky, jejich projevy a s tím spojené reakce okolí. A jako protiváha životní moudrost prosté ženy, matky Dickona, která dokázala pochopit, co se v dětské dušičce odehrává a co dítě potřebuje. (např. „Good healthy child laughin's better than pills any day o' th' year. That pair'll plump up for sure.“)
3) Napětí, které jsem cítila. Kde je tajná zahrada? Kdo to v domě pláče? A co strýc, jak bude reagovat?
4) Yorkshirské nářečí, které bohužel překladem vymizelo. Ta trocha hovorových tvarů je žalostným pokusem o rozlišení mluvy místních. V originále je silně zastoupeno a hraje v příběhu nezanedbatelnou roli. Když se např. Mary snaží mluvit tímto nářečím.
5) V knize je zmíněno mnoho rostlin a živočichů. Protože jsem četla v originále, tak jsem si je musela často dohledávat. A k mému velkému překvapení jsem zjistila, že havran není raven. Vím, že A. E. Poe napsal báseň The Raven a že je to Havran:-) Ale jak se ukázalo, tak havran je rook a raven je krkavec:-) Tak jsem si tuhle slavnou báseň konečně přečetla. Jak v originále, tak v českém hravraním překladu.
Tajemná zahrada (knihu jsem měla vypůjčenou z knihovny) obsahuje ilustrace. Bohužel musím říct, že se ke knize nehodí. Proč je Mary tmavovlasá, když se hned v úvodu dozvídáme, že má světlé vlasy?! A nejen to. Celkově podle mě nevystihují atmosféru knihy.
Na knihu mě upozornila kolegyně z dospělého oddělení. Vzpomněla si na ni, když jsem ji ukazovala knihu O zahradě od P. Čecha:-) Dětská kniha, původně z roku 1911, to ve mně vzbudilo hned zájem. I když se jedná o dětskou knihu, tak ji máme v knihovně mezi knihami pro dospělé. Nakonec jsem si ji ale přečetla v originále. Chtěla jsem přijít na kloub tomu, zda je vhodnější název Tajná zahrada nebo Tajemná zahrada:-) A jak se při čtení ukázalo, český překlad za originálem v několika směrech pokulhává. A nemůžu si pomoct, myslím, že Tajná zahrada je přiléhavější název.
„At first people refuse to believe that a strange new thing can be done, then they begin to hope it can be done, then they see it can be done—then it is done and all the world wonders why it was not done centuries ago. One of the new things people began to find out in the last century was that thoughts—just mere thoughts—are as powerful as electric batteries—as good for one as sunlight is, or as bad for one as poison. To let a sad thought or a bad one get into your mind is as dangerous as letting a scarlet fever germ get into your body. If you let it stay there after it has got in you may never get over it as long as you live.“
PS. Doporučuji. Pokud můžete, tak spíš originál:-)
Tak to se povedlo! Krásná kniha, jak obsahem, tak nádhernou obálkou. Milý příběh, kniha, která zůstává v mé knihovně. Doporučuji.
Úžasná kniha, ke které se ráda vracím. Člověk se při jejím čtení musí pořád usmívat a výsledkem je zahnání případných chmur a touha jít hned něco pěstovat :)
Nádherná a milá kniha. Pastva pro duši. Ač kniha pro děti,tak jsem jí ve svých 34letech nedokázala přestat číst.
Dočteno! Nádherné kouzlo se mi usadilo na rtech roztáhlých do širokého úsměvu. Tuhle knihu prostě musím mít ve své knihovně a už se těším, až si ji přečtu znovu. Třeba na konci zimy, až z hlíny polezou hlavičky prvních krokusů a sněženek.
Trochu ako Anna zo zeleného domu, trochu ako od Lindgrenovej, trochu niečo svojské a iné. Pre mladé dievky alebo ženy s mladým srdcom, ktoré sú do vresoviska, tajomna a roztomilosti. Strašne to bolo pekne napísané, poučné, záhadné a nádherne vyfarbené.
(SPOILER)
Jako i ostatní dobré knihy, má tato kniha nade mnou velkou moc... například já ač jako zahradničením nepolíbená lidská bytost, jsem po dočtení a i během čtení knihy, měla sto chutí vysázet na naší zahradě takovou malou džungli, ačkoli by mě to nikdy předtím asi úplně nenapadlo. V záchvatu zahradnického nadšení jsem si dokonce koupila tři růže a dnes se chystám k akci jejich sázení, i přesto, že jsem na to normálně moc líná. Ano, až takovou má ta kniha sílu, člověka navnadit, že ten nejlepší způsob strávení volného času ... vede přes chození venku, nebo právě výše zmíněném zahradničení. Nevím jestli to ke stejným činům naláká i děti, pro které je kniha určená... ale mě teda dostala.
Upřímně nevím čím přesně to je... ale řekla bych, že kniha ve vás zkrátka vyvolá radost z přírody, z objevování světa kolem ... zahradničení je v této knize prostředkem pro lásku, pochopení a obdivování krásy. Přitom v knize je zahradničení popsáno s takovou samozřejmostí a láskou k rostlinám, že máte pocit, že na tom vlastně vůbec nic není, a ještě se začnete stydět za svůj už několik měsíců nevyplený záhonek.
Samozřejmě je ale kniha i o něčem víc než je až téměř abstraktní krása a radost z přírody... je to zkrátka a dobře, zprvu velmi pochmurný příběh, kterému podzimní blata dodávají tu správnou melancholickou atmosféru... postavy si prožívají svá vlastní malá či velká příkoří. Největší prostor je věnován malé holčičce Mary, která si tu projde dost zjevným vývojem...pokud místa a lidé mohou léčit, pak se to děje právě v této knize. Prvky mysteriozna a tajemna příběh krásně koření ... přičemž největší roli jako takovou hraje především láska a to v mnoha směrech... přátelství, rodičovská láska, sebeláska...opravdu krásný příběh.
O úspěšnosti knihy jako takové může mluvit i nespočet televizních adaptací...v roce 2020 jsme se dokonce dočkali té nejnovější. Po přečtení knihy, ale musím konstatovat, že film je poněkud chaotický a kniha má daleko lepší strukturu příběhu. V rychlosti jsem zkoukla i ostatní adaptace, přičemž se v nich vystřídalo hned několik charismatických herců a hereček. Ani v jedné z adaptací jsem úplně sice nebyla spokojená s podobností herců k předloze.... navíc některé filmy se od předlohy lišily...ale celkově se mi líbili... i ta animovaná verze, která asi podle mě nejlépe ztvárnila postavu Marty, kdežto paní Medlocková tam vypadala jak nějaká paní Denversová z Mrtvé a živé... každopádně sequelu jsem se pro jistotu vyhla, jen mě trochu překvapuje, že by si Mary vzala Colina jak stálo v anotaci... mě vždycky přišlo, že má blíž k Dicksnovi... ale 30 let je 30 let... spíš bych ocenila film, ve kterém je Mary třeba kolem 25 a rozhoduje se co bude v životě dělat... ale co...
(SPOILER)
Tuto knihu som prvy krat videla sfilmovanu a tento film ma uplne ocaril. Roky som nan nemohla zabudnut
a potom som ako dospela nasla ze je to vlastne kniha - vrhla som sa na citanie knihy a bola som ocarenejsia este viac.
Mala Mary zije v Indii zo svojimi rodicmi. Rodicov ich dieta ani velmi nezaujima, a tak je mala Mary naucena starat sa sama o seba.
Lenze to sa odrazi na nej samej a na jej zlomenom srdci - Mary je chladne dievcatko, ktore nedokaze plakat.
V Indii nastava zemetrasenie, a obaja rodicia zahynu, preto mala Mary musi odist z Indie na puste a trochu desive v Anglicku.
Mal by sa jej ujat jej stryko, ktory ju ale zveri svojmu sluzobnictvu. Jej stryko je taktiez zlomeny muz - pred rokmi mu zomrela manzelka
a on sa z toho nikdy nespamatal a uzavrel sa uplne do seba. Mary prichadza do pusteho a desiveho domu, kde pocut nieci narek
a stretava sa s Dickonom, miestnym chlapcom, s ktorym sa spriateli.
Hoci je kniha pre deti, je velmi krasne psychologicky spracovana - sledujeme malu Mary ako sa jej srdiecko obalene ladom pomalicky
vdaka priatelstvu a tajomnej zahrade roztapa. Na zaciatku je to maly neuroticky tyran (pretoze je hlboko zranena nezaujmom svojich rodicov)
ale postupom casu sa v nej zacina prebudzat dievcatko. Stretava sa zo svojim strykom, ktory ma taktiez velke citove zranenie
a taktiez z jeho synom Colinom, chlapcom, ktory prakticky caka kym zomrie. A tak sa Colin a Mary postupne dostavaju
z tmy na svetlo, postupne sa skamaratia a lad v ich vnutri sa roztapa.
Toto je jedna z najkrajsich knih aku som kedy citala, a dokonca aj film z 1993 s Maggie Smith je skvely (co sa neda casto povedat ked porovnavame knihu a film)
Těžko věřit, že je kniha napsaná před tolika lety. Sice už nejsem dítě, ale příběh se mi líbil. Nejvíc snad objevování zahrady, domu a nakonec i přátelství mezi dětmi, které nemohlo dopadnout jinak než dobře. Moc hezké, oddechové a milé čtení.
Četla jsem,když mi bylo 10,pak 30,45,a skoro 60 a pořád krása a objevování. Nejdřív jako holčička poté mamka a teď i babička.
Štítky knihy
Indie Anglie pro děti zfilmováno anglická literatura tajemství pro dívky sirotci dětská dobrodružství dívčí rományAutorovy další knížky
2020 | Tajemná zahrada |
1932 | Malý lord |
2014 | Malá princezna |
1933 | Malá Miss |
1920 | Venkovanka |
(SPOILER) Myslím, že je to něčím hezký, ale jiným dílem zase toxický a bolej z toho zuby. Ducha doby odpárat nelze, a pokud ten bude vzat v potaz, je to milá kniha. Zároveň je mi ale líto každýho chronicky nemocnýho dítěte, kterýmu tahle kniha podsunula myšlenku, že jeho postižení jde vyléčit vůlí. Je mi z toho lehce nevolno.