Démoni jsou věční
Simon R. Green
Tajné dějiny série
< 2. díl >
Měli chránit svět, ale místo toho jej řídí. Eddie Drood ten podvod odhalil a svou rodinu srazil z piedestalu. Za to se mu dostane náležité odplaty: veškerá zodpovědnost skončí na jeho bedrech. Aby dokázal, že je stále ještě mocný, rozhodne se zničit jednoho z největších nepřátel lidstva: požírače duší, kteří jsou známí jako Odporní. Brzy však zjistí, že Odporní jsou jen předvoj něčeho mnohem horšího: Mnohoúhlých, Hladových bohů, kteří sestoupili z vyšší dimenze a chystají se pozřít všechno živé na zemi. Eddie Drood má rázem práce až nad hlavu...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2009 , PolarisOriginální název:
Daemons Are Forever, 2008
více info...
Přidat komentář


Pozvedat impérium z trosek byla vždy nevděčná úloha a Edwin Drood to ve druhém díle Tajných dějin poznává na vlastní kůži a pěkně zblízka. Simon R. Green tentokrát neútočí z první řady a plným arzenálem, ale rozehrává partii pozvolna a na široké frontě. Zápas o vůdčí roli v rodině Droodů přibarvuje snaha světových velmocí řešit si věci po svém, a na scénu přicházejí také požírači duší, aby připravili příchod strašlivých Hladových bohů, odhodlaných zničit vše živé na Zemi. Gradace děje je tedy zajištěna jak se patří. Green navrch přihodil i nějaké ty hrátky s časem a samozřejmě nezahálí ani Zbrojnice, vedená strýčkem Jackem. Kromě starých známých se objevuje několik nových postav, nicméně na jejich dlouhou životnost (snad s výjimkou Gilese Deathstalkera) bych nevsadil ani pětník. Proč tedy dávám jen průměrné hodnocení? Abych se přiznal, očekával jsem od Greena trochu více vážnosti a serióznosti v duchu Flemingovských tradic, byť by byly vnořeny do světa kouzel a magie. Tajné dějiny mi však zatím nabízejí spíše šílenou (rádoby akční) pohádku.


Lepší než první díl. Líbilo se mi, že některé části jedničky, které mi připadaly zbytečné, tady dostaly zpětně aspoň trochu využití. Teď, v době psaní komentáře, už mám přečtené 4 díly a podle mě je 2. zatím nejlepší. "Démoni jsou věční" patří k těm povedenějším Greenovým knihám. Určitě mi to nepřijde horší než Noční strana. Když u toho vůbec nepřemýšlíte a cíleně ignorujete všechny logické a příběhové chyby, tak je to zábava. Ale zároveň bych se až na první větu podepsala pod všechno, co k tomu napsal Lmslaver.
Jinak poznámka pro případné marně hledající: Giles Deathstalker je ze série Lord Morituri. Příběh ale je o jeho prapotomkovi Owenovi. Ještě jsem sérii nečetla, nevím, jak moc je zmiňován Giles (asi moc ne, je to starší než Tajné dějiny). Sérii přeložil a vydal někdo jiný (je starší než Tajné dějiny) a rozhodl se přeložit jméno Deathstalker jako Morituri, což se zase nelíbilo překladateli Tajných dějin. Někde v poznámce pod čarou to i vysvětloval.


První a poslední kniha s Eddiem Droodem alias Bondem, kterou jsem přečetl a přečtu. Eddie je prostě velký borec, vlastní rodinu Droodů – ochránců lidstva nejdříve rozbil, aby ji v tomhle dílu dal dohromady, téměř nikomu nevěří, a navíc musí vést válku s Odpornými, kteří chtějí zničit lidstvo. Eddiemu navíc nestačí jeden svět, řeší problémy napříč dimenzemi a musí cestovat i časem. Z příběhu se pak stává trochu guláš, v kterém se nějaká ta ingredience navíc prostě ztratí na úkor celkové chuti. Záplava popkulturními odkazy je někdy až přehnaná a zapadá do koncepce splácaného guláše, méně někdy prostě může znamenat více. V knize najdete snad úplně všechno, na co si vzpomenete (nebo si vzpomněl pan Green), elfy, démony, čarodějnice, mimozemšťany, draky atd. Vzdálenosti překonává Eddie hravě teleportací pomocí Merlinova zrcadla – takže stihne opravdu všechno. Akční části mám rád, ale v Démonech je to celkem nuda, Eddie má ochranou zbroj, s přehledem zvládá každého protivníka a jestli má někdo umřít, tak je to někdo z jeho doprovodu, který je obětován v rámci bitevní vřavy a jeho osud je stejně každému lhostejný. Tahle knížka a pravděpodobně i celá série je zřejmě určena spíše náctiletým čtenářům, připomíná pohádku o rytíři ve stříbrné zbroji, který dokáže porazit jakéhokoliv protivníka kterého si dokážete vymyslet.


Druhý díl byl skvělá jízda. Zaujal mě tam Giles Deathstalker a začala jsem pátrat po sérii, ve které se vyskytuje. Nu bohužel podle anotace v žádné, ale i tak si to nejspíš časem přečtu. Eddie je fajn.
Ale... John je prostě John. :)


Řekla bych - rozmanitější a víc akční, než jednička, ale... prostě Noční strana to není.
Autorovy další knížky
2005 | ![]() |
1999 | ![]() |
2000 | ![]() |
2008 | ![]() |
2006 | ![]() |
Eddie mě trochu děsí, rozpoutá převrat, ale pak si není úplně jistý, jak z toho vybruslit a nemuset to, co způsobil, řešit. Takže já jsem fandila Matriarše, která je všechny uměla pěkně srovnat a i uzemnit nejobávanějšího bojovníka budoucnosti.