Muž se zlatým torkézem
Simon R. Green
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29431/bmid_muz-se-zlatym-torkezem-RkV-29431.jpg
4
94
94
Tajné dějiny série
1. díl >
Vzpomínáte si na všechny ty děsivé věci, co jste o nich slýchali jako malé děti? Na příšery pod postelí? Strašidla ve sklepě? Duchy v... ehm... digestoři? Tak to všechno je skutečné. Mně to můžete věřit, já to vím. Jsem Eddie Drood. A nebýt mne a mé rodiny, všechny ty obludy by už dávno ovládly svět. Droodové chrání lidstvo už od úsvitu věků. My jsme ti, kdo drží na uzdě noční můry, zavírají dveře, střeží brány a pravidelně nakopávají zadek netvorům. A vy chudáci ani nemáte tušení, že existujeme. Obvykle jsem hrdý na to, že jsem Drood. Jenomže teď zrovna si tím už tak jistý nejsem. Vypadá to, že někdo z mých nejbližších a nejdražších přesvědčil zbytek rodiny, že jsem převlékl kabát a lidstvo je teď třeba chránit přede mnou. Takže jsem na útěku a ze všech sil se snažím přežít dost dlouho, abych dokázal, že jsem v tom nevinně. Jaké mám šance? Docela dobré, když se ptáte. Koneckonců, tihle Droodové jsou tvrdohlaví parchanti – a já jsem jeden z nich. 1. vydání... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2008 , PolarisOriginální název:
The Man with the Golden Torc, 2007
více info...
Přidat komentář
Série s Johnem Taylorem se mi líbila víc. Tady mi chybělo nějaké stěžejní téma. Jako by autor nevěděl, co si s Eddiem počít. Pak se to nějak vyvrbilo, ale počkám si, jak to bude pokračovat.
Se Simonem R. Greenem jsem se doposud potkal jen v novele „Rozdíl, na kterém po čertech záleží“, uveřejněné v sborníku s názvem Temné uličky. Tohle je tedy má první románová zkušenost a synonyma, která mi naskočila hned v úvodu, byla: RYCHLE A ZBĚSILE. Green se s tím rozhodně nemazlil a hned zkraje do mě nasypal kulometnou dávkou pořádnou porci olova, o nějakých šípech z podivné hmoty ani nemluvě. Mělo to však malinko kontraproduktivní účinek. Namísto oslavných fanfár, mi tohle umanuté řádění natolik zahltilo receptory, že jsem se pro následující jemné příběhové nuance stal necitlivým, ba nebojím se říct až znuděným. Přecházení od jednoho odpadlíka ke druhému opravdu nemohlo být zoufalejší. Do struktury děje přispívalo jen málo a z hodnocení odlupovalo jednu hvězdu za druhou. Z latergie mě neprobralo dokonce ani finále, přestože zbraně a štíty byly znovu v pohotovosti. Vinu za to dávám pompézní lacinosti, která se v závěrečném účtování vetřela do všech koutů Droodské svatyně a nebrala ohledy na nic a na nikoho.
Noční strana na steroidech, víc akce, podobné množství magie a nadpřirozena. Eddie Drood je John Taylor mimo Noční stranu.
Kdyby to byla první Greenova kniha, kterou jsem kdy četla, asi bych zvažovala tři hvězdičky, ale takhle je to jen další Greenova kniha. Slušný rozjezd nové Greenoviny (na rozdíl třeba od Šance pro ducha, to se nedalo číst) s hrdiny, kteří nemohou nahradit Johna Taylora a Suzie Střelkyni, ale sází na podobné principy. Jak tu napsala Icequeen, Eddie stejně jako John prostě vždycky jen vytáhne z kapsy správný speciální předmět. Když ho nemá, zpoza rohu vyskočí nečekaná pomoc a potřebný předmět mu podá. Nesmyslná akční jízda, kde Eddie jen tak mimochodem likviduje jednoho letitého nepřítele za druhým a v druhé polovině začíná být už naprosto zjevné, že autor nešetřil vatou. Jednorázová konzumní zábava. Nic, co bych potřebovala číst dvakrát.
Knihu mi půjčila kamarádka a je to první dílo od tohoto autora, které jsem zatím četla. Dílo je napínavé,četlo se mi dobře,ale musela jsem si vypsat všechny postavy, abych měla přehled, o kom je zrovna řeč. Už mám ale půjčený další díl a těším se :)
I zde, stejně jako v Noční straně, mám trochu frustrující pocit, že kdyby autor chtěl, kdyby se více snažil, dotáhne ten příběh blíže k dokonalosti. K tomu, že by si čtenář řekl "jo, to bylo dobrý" a nikoli "jo, to bylo dobrý, ale...". A takto to nějak čekám u celé série. I když mě tedy kniha bavila, o tom žádná, a navíc mám pocit, že svůj literární styl Green zase posunul k vybroušenějším a svižnějším mezím.
Edwin Drood je prakticky len priemerný chlapík, ktorý oplýva jedinou schopnosťou a tou je zručnosť pri výbere vhodných predmetov presne určených na konkrétny účel (niečo v zmysle, keby mu praskli oči pri sledovaní páriacich sa tuleňov, určite by vo vrecku našiel odpraskávač očí, ktoré praskli pri sledovaní páriacich sa tuleňov). Jednducho povedané, keď sa vyskytne problém, objaví sa aj antiproblemátor alebo postava, ktorá zapeklitú situáciu bez väčších ťažkostí vyrieši a v konečom dôsledku to celé ani nemusí dávať zmysel. Zbroj ho činí neporaziteľným, takže napätie sa vytráca a o jeho biedny život sa nijak zvlášť netreba báť. Jedno Greenovi treba nechať, dokáže vytvoriť zaujímavé postavy, aj keď zopár z nich absolútne neposúva dej. Problém je, že s nimi nevie pracovať, vkladá im do úst neprirodzené, kŕčovité a mnohokrát nepodstatné monológy, ktoré sú príliš dlhé a podobajú sa jeden druhému. Dialógy sú často dosť toporné a strojené. Deju nepomáhala ani prílišná popisnosť a značné množstvo protirečení. Poctivý fanúšik urban fantasy sa ale určite pobaví.
Bavila jsem se. :) Konečně Green, na kterého jsem zvyklá. Drží se to stejného scénáře jako Noční strana, ačkoliv John je prostě John. Nicméně i tady se hlavní postava "musí" spřáhnout s ne až tak zlými záporáky a překonat naprosto neuvěřitelné a samozřejmě nepřekonatelné problémy. Prostředek sice byl jen taková vata kolem, páč mi cestování za odpadlíky přišlo trochu zbytečné, ale přesto jsem se prostě bavila. Green by opět ukázal, jak barvitá je jeho fantazie a jak úžasné věci a místa dokáže vymyslet. Další díl je prostě jasná věc.
Mimochodem, do doby než jsem knihu přečetla, jsem neměla nejmenší tušení, co je to torkéz. :D Tak snad jsem nebyla jediná. ;)
Standardní Simon R. Green se všemi svými nešvary, které se u něj v dílech tlustších nad dvě stě stran dokola opakují. Rozjede prostinkou zápletku, následně nechá hrdinu potácet se z místa na místo, čímž má úspěšně splněno, co se týče vývoje událostí, a pak v rychlosti vyřeší vše, co vyřešit chtěl. Zatímco u kratších románů se tahle stavba dá skousnout, u těch delších je ta vata dost otravná. V důsledku je pro děj podstatných prvních a posledních padesát stran, vše mezi tím je jen pestrobarevný příběhový mišmaš.
Autorovo plus však je, že stále dokáže být zábavný, svižný a plný neotřelých nápadů. Navíc jej mám rád právě pro tu jeho typickou pulpovitost. Jenže všechno už tu v různých obměnách bylo a na nové imaginaci je znát, že začíná postrádat jakoukoliv logiku. Rychle jsem tak o vývoj příběhu ztratil zájem, stejně jako o hrdinu samotného, protože to bylo v různých obměnách pořád to samé. Nějak ta šablona už začíná být opotřebovaná z toho neustálého obkreslování.
Autor knihy se ani srovnání s Bondem nestraní, když nechal hlavnímu hrdinovi Edwinu Droodovi, krycí jméno Šaman Bond. :) Jedná se o celkem pohodovou věcičku. Eddie je bojovník za dobro, ale rád je trochu stranou od své rodiny Droodů, která disponuje ochrannými torkézy a bojuje proti zlým mocnostem. Jednoho dne je Eddie prohlášen zrádcem rodiny a je nucen bojovat o holý život. Spojí se tedy s nepřáteli Droodů a pátrá po pravdě. Zjistí, že není všechno zlato, co se třpytí a co považoval za zlo, nemusí být tak zlé. :) Eddie oplývá vysokými morálními hodnotami a je čestný hrdina, prostě klaďas každým coulem. Navíc má plno extra věciček (super pistoli, speciální hodinky, atd...), jako správný Bond :) , což mu trochu usnadňuje přežit v drsné realitě. Další pomocnicí je mu pak neblaze proslulá čarodějnice Molly. Těšit se však můžete na další fantasy postavičky. :)
Tak něco takovýho jsem určitě ještě nečetla. Hned od začátku mě kniha dostala svým svižným tempem, kdy se opravdu pořád něco děje, ale i tak jsem měla občas trochu výhrady. Např. mi přišlo, že to autor hlavnímu hrdinovi strašně ulehčuje.. na každou situaci má u sebe nějakou super zbraň, která ho z ošemetné situace bleskově zachrání - až mi to přišlo trochu úsměvné :)) Pak mi občas přišlo, že jsou boje trochu..odfláknutý..nebo-li " odpráskne toho, pak tamtoho a ještě toho vzadu " a je po boji. No a do jedné scény nacpat elfy, draky, autožrouty, duchy, UFO..:D Prostě autor se toho nebojí a nacpe do vás vše, co může..je to super, mně se to líbí, čím ztřeštěnější, tím lepší, ale občas jsem se cítila už tak trochu přepapaná. No nicméně mě Tajné dějiny a sám Eddie Drood dostali, takže já jdu rozhodně do dalších a už se fakt těším.
Není to špatné, Eddie je mi dokonce o chlup sympatičtější než John Taylor, ale prostředí noční strany prostě vede...
Mimořádně povedená knížečka, kde autor začíná noovu sérii, půjčuje si z Bonda, současného světa, čichám tam i autobiografické prvky, scifi, fantasy, autorovy tradiční trademarky, Green je opět ve formě!
Autorovy další knížky
| 2005 |  Něco z Noční strany |
| 1999 |  Jestřáb & Rybářka |
| 2000 | Východ Modrého měsíce |
| 2008 | Muž se zlatým torkézem |
| 2011 | Šance pro ducha |
Od Greena očekávám nápady, šílené akce, vtipně cynické hlášky, drobnou porci sentimentu a neprůstřerlného hrdinu. Toho všeho se mi opět dostalo vrchovatou měrou a já se bavila.