Tajný deník Adriana Molea

Tajný deník Adriana Molea
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/329409/mid_tajny-denik-adriana-molea-oEB-329409.jpg 4 926 926

Deníky Adriana Molea série

1. díl >

O Adrianu Moleovi už jistě slyšeli všichni. Příhody známého puberťáka plné sarkastického humoru začaly vycházet koncem osmdesátých let v Británii a zanedlouho i zde. Zaujaly od prvního okamžiku, kdy se objevily na trhu, četly se na pokračování, byly zdramatizovány, v divadlech se hrály jako muzikál a staly se dokonce námětem oblíbené počítačové hry. Autorka navíc pokračovala v líčení osudů svérázného hlavního hrdiny až do jeho čtyřicítky, takže čtenáři mohli sledovat svého oblíbence i v dospělosti. Mladá fronta vydává knihy už počtvrté, tentokrát v revidovaném překladu a nové úpravě. V prvním dílu je Adrian 13 a 3 roku starý muž, který všemu rozumí a kriticky hodnotí nejen kamarády a učitele, ale především – jak jinak – své rodiče. Píše si deník, v němž si nebere servítky a jemuž se svěřuje se vším, co ho potkalo. Ke všemu se ještě vážně zamiloval, takže psát má skutečně o čem.... celý text

Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Secret diary of Adrian Mole aged 13 3/4, 1982


více info...

Přidat komentář

palka452
06.11.2020 5 z 5

Geniální

Maria404
30.10.2020 5 z 5

Vtipné čtení, ke kterému se budete pořád vracet.


managalante
30.07.2020 5 z 5

Velice vtipné a zábavné čtení. Teď si snad budu uvědomovat, že pokud se mi něco stane, tak budu vědět, že to už je prostě můj osud... :D

Pavlinek
18.07.2020 5 z 5

Četla jsem to na střední škole a Adrian mě fakt bavil. Skvělý sarkastický humor!

Lessana
06.07.2020 4 z 5

Na knihu ma v čase, keď som bola s hlavným hrdinom rovesník, upozornila sestra, a tak som sa s chuťou začítala a rozprávačovi presne rozumela - jeho humoru i problémom.

rozina351
15.06.2020 5 z 5

Pro mě velmi příjemné překvapení, opravdu vtipné, až jsem se u čtení smála nahlas. Pokud člověk trochu pozapomněl na vlastní pubertu a potřebuje její břitké připomenutí, najde zde mnoho inspirace. Zajímavé dobové reálie a ještě zajímavější srovnání s českým normalizačním doslovem z roku 1987 a s našim následným přerodem v kapitalistickou zem. Mám moc ráda Británii a kniha je opravdu svěží, čtivá, lehká a třeskutě pubertální.

Jaruš7
08.06.2020 5 z 5

Je čas na zlepšení nálady, zde mi tekly i slzy od smíchu.
Mládí a tolik problémů, k tomu bystrý postřeh a neřešitelnosti rodinných vztahů, vlastní touhy a trudomyslnost, to je jistota autorčiny věhlasnosti v tomto oboru.
Citace :" Školní vánoční besídka;. Účinkuji v experimentální hře o narození Páně. Jmenuje se Jesličky pod hvězdami. Hraju Josefa a Pandora Marii. Ježíška nejmenší prvňák, jí prášky, aby vyrostl.
Dnešní zkouška skončila fiaskem. Pan S...vzal slečnu učitelku E... na "slovíčko" do sprch. Všichni jsme slyšeli každé slovo, které na ni ječel. Řekl, že chtěl vidět tradiční hru o narození Páně s mrkací panenkou v roli Ježíška a tři krále oblečené v županech a s utěrkami. Vyhrožoval, že hru zakáže, jestli Marie, alias Pandora. (13letá) , bude v těch jeslích dál předvádět porodní bolesti.
To je pro něj typické, úzkoprsé, maloměšťácké, sexuálně uskřípnuté...
Měli jsme soukromou zkoušku Marie a Josef u mě v pokoji. Improvizovali jsme velký výstup, kdy se Marie vrací z kliniky pro plánované rodičovství a oznamuje Josefovi, že je těhotná....
Den D..
já měl čas převléknout se za Josefa ..vládlo elektrizující napětí...potom zaduněla z reproduktorů hudba z Vetřelce, rozevřela se opona,objevily se abstraktní jesličky a byli jsme vystrčení do světel reflektorů. Dostal jsem se Josefovi pod kůži, ale P...už tak dobrá nebyla, zapomněla, že se má na Ježíška (Petera) dívat něžně.
Tři punkové/Králové, moc harašili řetězy a zkazili mi řeč o situaci na Středním východě, a andělé představující paní Thetcherovou se setkali s hlasitým syčením publika, že v něm jejich úmorná recitace úplně zanikla.
Když nás náš otec vezl autem domů, řekl:" Už dávno jsem se tak nenasmál. Čí to byl nápad , udělat z toho veselohru?" Neodpověděl jsem. Nebyla to veselohra. "

Vděčné, věčné téma mládí v objevování života.
Super.

bookwoman
21.03.2020 4 z 5

Vtipné, oddechové čtení, kniha byla rychle přečtená, Adriana Molea jsem si jako pisatele tohoto deníku oblíbila. Hodně užíval sarkasmus a ironii, což mě na tom bavilo asi nejvíc.

oněg_evženin
19.09.2019 4 z 5

Nejmilovanější kniha mého dětsví, hned vedle Harryho Pottera a Julese Verna. Vtipná, sarkastická, citlivá, plná chvil, kdy bychom nejraději hlavnímu hrdinovi vlepili facku a probrali z reality a na druhé straně je nám jej nejenom líto, ale dokonce se s ním ztotožňujeme. A co vtipnost této knihy posouvá o další příčku je fakt, že není nikterak nereálná ani přitažená za vlasy, protože každodenní šílenství je v ní popsáno přesně tak, jak jej můžeme být někdy svědky. Zvláště vtipný, rozhodně ne však na první pohled, je motiv socialismu a komunismu, prostupující celým příběhem a pro Británii specifické přehnané dělení na společenské třídy (vyšší nižší střední třída, nižší střední vyšší třída...). Kvalita knihy může být osvědčena tím, že se k ní i po letech rád vracím a i když ji znám téměř z paměti, tak mě stále dokáže rozesmát.

evismaior
10.09.2019 3 z 5

55% - Natolik známé dílko, že jsem se asi až moc těšila na počteníčko a výsledkem byly spíše rozpaky. Knížka začíná 1. ledna kdesi v osmdesátých letech, kdy v čele Británie stojí Margaret Thatcherová, nižší střední třída, z níž pochází i třináctiletý Adrian posedává doma v oblaku cigaretového dýmu a hudrá, že při svém naprostém nedostatku kvalifikace nemá žádnou práci, a přitom zcela nekriticky vzdychá nad svatbou prince Charlese a lady Diany. Přičemž tyhle dobové reálie byly zřejmě to nejzajímavější. Co se týče samotného Adriana, tak nějak není zřejmé, proč si onoho 1. ledna začal deník vůbec psát, neboť ani není vidět, že by to jemu samotnému něco přinášelo - natož aby nějak vyplynulo z děje, proč někdy v dubnu následujícího roku knížka náhle takřka uprostřed věty končí, aby na tom samém místě započal další její díl. Adrian v prvním dílu na mě působil spíše protivně, a to přesto, že je celkem trefně vypodobněný jako přemoudřelý puberťák, který se potácí životem mezi čtením Zločinu a trestu, vyhýbáním se šikanujícím starším spolužákům, obdivem ke krásné spolužačce z vyšší třídy Pandoře, staráním se o nemohoucího seniora v rámci dobrovolnických aktivit a opakovaným přeměřováním svého penisu. Ještě protivněji však na mě působili jeho rodiče, zejména matka opouštějící rodinu se sousedem a následně opět vracející se k neschopnému otci. V tomhle ohledu Adrianovo zhnusení jeho okolím celkem chápu:)

jenda88
06.09.2019 5 z 5

kniha se mi líbila protože byla vtipná

Plechy1
27.08.2019 5 z 5

Vtipné, pohodové, krásné. Co k tomu dodat. Mně se tato kniha líbilo ještě o trochu víc než Deník malého poseroutky.

reader.007
31.07.2019 2 z 5

Vlastně se jedná o jednu z prvních "vlaštovek" deníkového čtení. Různí poseroutkové, mimoňky a podobné skoroknihy vznikly až o mnoho let později, navíc v době, kdy lenost mladých čtenářů odvedla pořádný kus práce, takže milého Adriana dnes válcují nejen v tom, že rozněžňování se nad královskou svatbou Diany a prince Charlese už opravdu není aktuální, ale zároveň jsou popisy hrdinova dne podstatně delší než ty skorotwitterové zápisky poseroutkovy. Nemluvě o tom, že kdyby si dnes někdo dovolil nutit dospívajícího syna vykonávat všechny domácí práce, měl by u dveří sociálku, než by řekl švec. Není to tak dávno, co jsem někde četla, že v Británii nesmí být dítě mladší 13ti let ponecháno doma samotné, aby z toho nebylo zanedbání péče.

hippiesak
31.05.2019 5 z 5

Kdo by nemiloval tohoto troubu :) S Adrianem jsem se "potkal" ještě na gymplu v polovině 90.let a když jsem si v roce 2018 obnovoval knihovnu, tak toto individuum zde nemohlo chybět :) Z celkových 8 knih se mi podařilo 7 nasbírat. Jen ta poslední, 8. kniha, to je celkem oříšek. Zpět k 1. dílu :) Četl jsem ho snad asi po čtvrté a vždy se u něj pobavím :) Z knihy jsou pěkně cítit 80.léta Anglie, když knihu čtu, tak jsem zkrátka tam :) a to dělá z obyčejné knihy, dobrou knihu :) Určitě doporučuji.

Etvel
16.05.2019 5 z 5

Neskutečná jízda. Jako malá (rozuměj mladší, ne úplně malá) jsem se ke knize ráda vracela. Líbila se mi mnohem víc než Mládí v hajzlu. Méně sprosté, více vtipné:)

Tedíkpikolík
30.04.2019 4 z 5

Knihu jsem si užil. Zaujala formou, pobavila obsahem. Určitě se podívám i na další díly.

TerezaJágrová
15.04.2019 4 z 5

Pro mě je to kniha, která neurazí, ale ani nijak zvlášť nenadchne. V některých částech jsem se i zasmála, ale raději zvolím nějakou knihu, která není formou deníku.

PetraBery
26.02.2019 4 z 5

Tuto knihu měla dcera (12 let) v povinné četbě, tak abych nezůstala pozadu, tak jsem si ji také přečetla. A bylo to celkem dobré, humor, který pobaví, starosti, které mají i dnešní puberťáci – kamarádi, trapní rodiče, první lásky... A vlastně i vzpomínání, jaká byla doba, kdy jsem si tímto obdobím procházela já sama. Myslím, že i dnešním dospívajícím může něco nabídnout.

knihomolkajanca
30.01.2019 4 z 5

V minulosti jsem knihu už četla a nyní jsem se k ní vrátila v rámci výzvy. Kniha už mě asi tolik nenadchla jako když jsem ji v pubertě četla poprvé, ale i tak je to milé a vtipné počtení a člověk se zasměje. Osobně mi je hodně sympatická postava Berta Baxtera a příhody s jeho psem Šavlí vždy pobavily :) Příjemná oddechovka, kterou člověk zhltne za dopoledne.

Pavlína79
21.01.2019 4 z 5

zábavná kniha o nezábavném životním období, aneb málokdo se bere tak vážně jako puberťak