Tajný deník Hendrika Groena: Malé překvapení
Hendrik Groen
Hendrik Groen série
< 3. díl >
Poklidný život dvou nizozemských důchodců, kteří se každý pátek scházejí na šachy, něco dobrého k jídlu a hlavně k pití, vykolejí docela malá holčička. Unesené miminko v kočárku, které Evert jednoho dne přiveze k Hendrikovi na návštěvu. Povedený fórek? Asi jen pro senilního staříka... Naši hrdinové však nic takového nejsou, takže si rychle uvědomí, že je třeba dítě okamžitě vrátit. Pátrání však už běží na plné obrátky a nenápadná akce je tedy vyloučena... O zábavu tak tedy bude na pár dní postaráno!... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , XYZ (ČR)Originální název:
Een kleine verrassing, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha je vtipná, i když do předchozích dvou má daleko. Škoda, že autor nezůstal u historek z domova důchodců. Nápad ukrást mimino ve mě totiž vyvolává hrůzu a všechen humor je nakažen obavou, jak hrozně se asi museli cítit rodiče. Ale poctivé tři hvězdy si zaslouží.
To s Hendrikem nemělo moc společného, hodně jsem se musela přemáhat, abych knihu dočetla.
Není to deník, není to vtipné, není to Hendrik tak, jak ho známe a máme rádi. Nedočteno.
Nikdy bych si nemyslela, že mému oblíbenci Henkovi dám tak malý počet hvězdiček...Ale nápad ukrást miminko v kočárku neměl dostat ani Evert, ani autor. Fakt ne.
Hendrik s Evertem potřetí, a bohužel už to není ono. Vracíme se v čase někam k Hendrikovým sedmdesátinám, oba kamarádi ještě žijí samostatně a dům s pečovatelskou službou je teprve někde v budoucnosti.
Kupodivu je sedmdesátiletý Hendrik daleko méně zábavný než třiaosmdesáti- či pětaosmdesátiletý. Je to spíš takový ten typ otravného důchodce bombardujícího z nedostatku jiných zájmů místní samosprávu peticemi. A Evert mi připadá vyloženě senilní, konečně jak by jinak mohl přijít na nápad sbalit někde kočárek s miminem?
Jinak je to vcelku zábavné čtení, to zase nemůžu popřít, ale už tomu chybí jakákoliv výjimečnost, ničím to nevyniká. Takový výškrabek z šuplíku, tipuji.
Ja Ti neviem, oproti predoslym dvom kniham mierne sklamanie. Pretoze to nie je ten dennik, ktory som si oblubil. V podstate je to kratsia bezna proza, pribeh o zmiznutom batolati (dufam ze nevyzradzam prilis,tam hore je to rovno napisane :) A o tom ako sa to postupne viac a viac zamotava. Mne to pripada ako nieco co najskor nemalo nic spolocne s Henkom a Everetom, mozno to lezalo aj v supliku, a neskor tam nasi dochodci boli "naroubovani". Ale je to zabavne, rychlo sa to cita, netreba premyslat, par vtipnych scenok a postrehov sa tam najde, nie je to strata casu. Slusne poctive 3. Viac nemozem dat, chyba tomu ta autenticka uprimnost predoslych dennikov, takze nazov beriem skor ako podvod a pouzitie mena uspesnej serie. Duo dedkov sa v podstate od polovice knihy vyskytuju uz len sporadicky a vsetko ide mimo nich. A ak som dobre pochopil, vlastne sa to odohrava este davnejsie pred Henrikovych zivotom v starobinci???
Kniha právě "vylezla" z tiskárny a voní novotou. Autor mě opět nadchl svým stylem. Mám moc ráda jeho příběhy hlavního hrdiny Hendrika.
Patrně inspirace z Mr.Beana, tam taky dítě s rudým balonkem v kočáru když ho nechtěně "unesl"...
Uhm, čeho je moc, toho je...