Tajný život stromov
Peter Wohlleben
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/302860/bmid_tajny-zivot-stromov-sVP-302860.jpg
5
1075
1075
Nemecký bestseller Tajný život stromov už druhý rok neopustil miesto v rebríčku najpredávanejších kníh a nadšené ohlasy čitateľov doteraz neustali. Opantaní autorovou mágiou sa ponoria do lesa a stromy sa stanú ich najbližšími priateľmi. Les je vytúženým miestom oddychu mnohých ľudí. Je synonymom ticha a nedotknutej prírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben umožňuje nahliadnuť do skrytého sveta stromov – a odhaľuje pozoruhodné veci: stromy majú pamäť, vymieňajú si posolstvá, cítia bolesť, dokonca môžu dostať úpal a časom nadobudnúť vrásky. Niektoré, napríklad duby, navzájom komunikujú prostredníctvom chemických vonných látok. Ak hmyz napadne nejaký strom, ten začne vysielať vonné signály a všetky stromy v širokom okolí upozorní na nebezpečenstvo. Peter Wohlleben čerpá zo svojich dlhoročných skúseností lesníka a predstavuje nám les z celkom novej stránky. Jeho zábavná knižka, plná nových informácií o stromoch a lesoch, nás núti žasnúť nad zázrakmi prírody.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata Přírodní vědy
Vydáno: 2016 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Das geheime Leben der Bäume. Was sie fühlen, wie sie kommunizieren - die Entdeckung einer verborgenen Welt, 2015
více info...
Přidat komentář
Stromy mě odjakživa fascinovaly. V lese, ve městech i ty samostatně stojící v krajině, nedovedu si život bez nich představit a teď nemyslím biologicky (což je samozřejmě životně důležité), ale jako kulisu našeho bytí, při které se dobře cítíme, takové přírodní chrámy.
Dozvěděla jsem se spoustu informací, že jsem zezačátku musela číst pomalu, abych je vstřebávala a určitě si některou další z autorových knih přečtu. Například sociální cítění stromů a jejich vzájemná komunikace byla pro mě novinkou. Chválím každého, kdo vynakládá tolik energie na ochranu lesa a zároveň nám laikům přibližuje, jak se kolem sebe dívat a třeba i pomoci.
Jsem též ráda, že se mě vždy intuitivně více líbily lesy přirozené a ne smrkové monokultury, které mnohdy vypadaly jak čistě zametená kuchyň a stromy v řádcích jak vojáci. Že to nebylo to pravé, se sice vědělo dávno, ale teprve před pár lety nám kůrovec ukázal, jak to dopadne, když si hrajeme na to, že jsme moudřejší než příroda sama.
Kniha je velmi zajímavá, dobře se čte. Nejsem si jist, jak moc jsou uvedené informace relevantní.
Ať tak či tak, kniha je obohacující.
Ode dneška mám úplně jiný pohled na stromy a les. Knížka mě obohatila o spoustu informací. Po celou dobu svého žití jsem to nějak uvnitř cítila a Peter Wohleben mi svou knihou otevřel oči. Ano, tak to je, tak to funguje a my bychom tento systém neměli ničit. Procházka lesem teď bude mít pro mě zcela jiný rozměr. Doporučuji nejen zájemcům o přírodu.
Krásná kniha. Původně jsem ji chtěla věnovat jako dárek, ale nechala jsem si ji pro sebe. Dostala jsem spoustu nových informací a další jsem si díky čtení osvětlila a uvedla na pravou míru. Takže všechno do sebe zapadlo jako dokonalá skládačka. Budu se na les a lesní společenství dívat jinak, jako bych najednou otevřela oči po dlouhém spánku. Pár fotek na křídovém papíru by knize neuškodilo, možná by ji povzneslo o trochu výš. Pan Wohlleben se tomu, co dělá, věnuje celým svým srdcem. Škoda, že není více takových lidí. Nemyslím ekofašistů, ale těch normálně uvažujících, co používají zdravý rozum a právě tak i srdce. Musela jsem si pár zajímavostí vypsat na papír, protože mi to nedalo.
Knihu jsem naposlouchal v audioverzi. Co se týká ekologie rostlin, mám řekl bych průměrné vzdělání na úrovni gymplu a samostudia, manželku ekoložku (neplést s environmentalistkou!), tudíž značná část informací pro mne nebyla úplně nová. Autor se snaží přiblížit čtenářům svůj pohled na stromy a procesy probíhající v jejich tělech, půdě, okolí. Část má podloženou výzkumy, část hypotézami, část ... těžko říct, asi spíš pocity. Co mi na celém "příběhu" vadilo, byl určitý lajtmotiv - autor používáním činného rodu stromy personifikuje, činí z nich téměř myslící bytosti, které popisované dělají aktivně a vědomě. Chápu, že k nim má určitý citový vztah, to koneckonců i já, a velmi silný, ale to, co popisuje, jsou prosté fyzikálně-chemické reakce buněk, pletiv, rostliny, na vnější a vnitřní podněty světelné, vlhkostní a další, obecně fyzikální a chemické, na stresy, a byť se některé mohou jevit jako vědomé, tak nejsou (alespoň ne ve smyslu, jak vědomí chápeme u živočichů). Popisované procesy a reakce jsou především stovky milionů (!) let vývoje a adaptací pletiv, podobně jako je tomu u tkání a orgánů u nižších a vyšších živočichů, kteří ale mají bonus vycházející z možnosti měnit aktivně svoje stanoviště. Další knihy autora číst nebudu, zdá se mi, že téma a svůj náhled vyčerpal, ostatní knihy budou nespíš pouze slabým vývarem první knihy s pár zajímavými novými postřehy psanými pro peníze.
Přiznávám že ze začátku než jsem se začetl mě to silně nebavilo. Postupně jsem se ale nechal strhnout tím množstvím zajímavých informací a kniha mě získala. Uvědomil jsem si jak autor skutečně miluje přírodu a stromy zvlášť, kolik úžasných chvil strávil pod jejich korunami aby mohl napsat tak obsáhlou knížku. A v neposlední řadě tak poutavě a čtivě. Myslím že až příště půjdu lesem budu se kolem sebe dívat úplně jinak než doposud. Opravdu mimořádná kniha která stojí za přečtení.
Skvělá kniha! Neskutečné množství zajímavých informací o lese o stromech o přírodě. Doporučuji přečíst!
Peter Wohlleben (v souladu se svým jménem) v knize řeší dobrý život stromů a živočichů a potažmo i nás lidí. Knihu člení do srozumitelných kapitol, uvádí různé zajímavosti a popisuje rostlinstvo jako dynamický systém, schopný spolupracovat, komunikovat, bránit se, vnímat a dokonce i pomáhat slabším.
Jeho závěry a teorie vychází z dlouholeté praxe lesníka a svým nadšením přenáší do knihy spoustu pozitivní energie. Ve vyprávění převládají spíše emoce nad vědeckým přístupem, přesto mne řada informací zaujala a toto je jen malý výčet těch méně známých:
- padlé stromy v lese jsou zásobárnou vody,
- houby si od stromů berou cukry a na oplátku propojují kořeny stromů navzájem na stovky km,
- sousedící stromy si v nouzi pomáhají a přes kořeny si předávají živiny,
- prostřednictvím lesů putuje voda hluboko do vnitrozemí,
- třebaže je neslyšíme, stromy křičí i pláčou,
- strom si předává varování z jedné části do druhé elektrickým impulzem o rychlosti 1 cm za minutu,
- do dolních pater stromů pronikají jen 3% světla,
- kořeny stromu ve volné přírodě mohou přesáhnout 700 metrů čtverečních,
- na kmen vzrostlého stromu, kterým cloumá vítr nad 100 km/h, působí síla, odpovídající váze 200 tun a více,
- listy na stromech průměrně tvoří plochu okolo 1200 čtverečních metrů,
- 20% živočichů a rostlin je odkázáno na odumřelé dřevo.
I přes množství statistických údajů knihu nevnímám jako vědecké pojednání nebo naučnou literaturu, ale spíše jako okouzlující fantasy příběh (kde je hlavním hrdinou ohromný organismus s vlastní "wood wide web" informační sítí), protože na mne zde bylo příliš mnoho odhadů a spekulací. I přesto budu ale v budoucnu ke stromům a lesu přistupovat s větší pozorností i pokorou.
Krasne a obohacujici cteni! Je evidentni, ze ma autor prirodu hodne rad, coz je patrne i z personifikace stromu a respektu a ucte, ve ktere o ni mluvi.
Vyborny preklad, ne vzdy je to pravidlem u odbornych nazvu. Trochu mi schazela nejaka obrazova priloha, aspon kreslena, ne nutne fotograficka, musela jsem si obcas vypomahat googlem.
Presto se jedna o krasne, pozitivni a prinosne cteni, ktere pohladilo na dusi.
Je to určené ľuďom, ktorí obdivujú prírodu z estetického hľadiska, nie čitateľom túžiacim po poznaní. Bohužiaľ nezapadám do cieľovej kategórie. Čakala som viac.
Nepopieram, že je tam viacero zaujímavostí, ale ak človek nevyrastal v mestskej cementovej džungli, ale na dedine obklopený lesmi, dával pozor na hodinách biológie a občas číta, sleduje alebo sa inak vzdeláva v prírodovede, pôsobí to ako taká neštruktúrovaná omáčka a rozprávka pre deti na dobrú noc.
Knihu by som nepovažovala ani tak za populárne-náučnú literatúru, ako skôr za zmes známych faktov, autorových názorov a imaginácií. Nad objektívnym podaním poznatkov značne prevažovala naivná personifikácia stromov a ich detinská idealizácia.
Asi jsem čekala víc podle nadšených komentářů. Zajímavá kniha, úplně mi nesedělo, jak je napsána.
29/2024
Tuhle knihu si v první řadě koupil můj muž a skončil cca na straně 60. Mně se hodila do výzvy, tak jsem se na ni vrhla a moje nadšení je naprosto nefalšovaný.
200 stran úžasných faktů o stromech, lesech, lesní fauně a vůbec o tom, jak to v lese chodí. Čtení to bylo nádherný, skoro jako pohlazení a na konci jsem si jen říkala "kdo jsme my, lidi, proti stromům? A kde se v nás bere to přesvědčení, že o nich můžeme rozhodovat, když z pohledu jejich života jsme každý z nás jen taková drobotina?"
Doporučuju úplně všem! Nahlédnout do života stromů bylo opravdu fascinující, dávám plný počet hvězd a 100 %, protože tahle kniha si to opravdu zaslouží.
Sympatická knížka, která není napsaná nudným odborným jazykem, ale poutavou formou, jež se opírá i o myšlenky, zkušenosti a pozorování autora. Většinou se drží vědeckých faktů a pokud autor nad něčím z vlastní iniciativy polemizuje, dává to v textu dostatečně najevo, takže žádné strachy, že by jednalo o nějakou pseudovědu. Lesník Peter Wohlleben je viditelně srdcař a zároveň vzdělaný člověk, který se dokáže dívat na věci střízlivě a emotivně zároveň. Na jednu stranu umí vyprávět skoro až mentorsky, na stranu druhou je z něj cítit pokora a respekt. Protože jak sám říká, pravda je, že řadu věcí i přes všechny snahy stále nevíme. Víme však jedno: nejen zdravé lesy, ale obecně prosperující přírodu k životu nezbytně potřebujeme, protože jsme na ní životně závislí. Přiměřená ochrana přírody, biodiverzity a stabilizace klimatu by měla být priorita číslo 1, neb se nejedná o pomýlení nějakých ekobláznů a fanatismus tzv. klima-alarmistů, ale o prostý pud vlastní sebezáchovy. Je to zodpovědnost vůči dalším generacím nejen nás samotných, ale také zvířat a rostlin, které nás obklopují a které obklopujeme my. Řadu informací z knihy třeba brzy zapomenu, ale jestli mi Tajný život stromů něco dal, tak především to, že si při další procházce lesem budu stromů, hub, rostlin a jejich vzájemných vazeb všímat zase o trošičku více.
Moc pěkně napsaná kniha, jako "lesák" jsem se nestačil divit, kolik rozdílů může být mezi stromy v pralese a klasicky u nás. Kniha mi lehce připomněla Klostermanna, ale opravdu jen tím nádechem, to už bude profesionální deformace. Určitě doporučuju každému zájemci o přírodu.
Krásna milá knižka s kopou pre mňa nových a neznámych vecí, napísaná s láskou.
Kniha, ktorá by v mojom detstve kraľovala knižnici. Množstvo informácií podaných zrozumiteľnou formou, ktorú by mohli vstrebať aj deti. Má to síce svoje chybičky, no tie isto vidia len staršie ročníky.
Súhlasím s názorom, že by sa mala stať súčasťou povinnej literatúry základných škôl. Žiaľ stále sme v menšine (myslím čitateľov kníh) a naši "vládni odborníci na všetko" majú očividne iné priority ako vzdelávanie...
Ač na to někdy zapomínáme, i stromy jsou živé bytosti. Narodí se, rostou, sílí, bojují s nepřízní podmínek, potýkají se s nemocemi, škůdci, nepřátelskými houbami a možná si u toho všeho i vyměňují informace, pomáhají si a podporují se navzájem, když se jim stane něco ošklivého. Je to opravdu tak? Co cítí strom, když mu uřežete větev, nebo vyryjete do kůry srdce z lásky? Může se strom bránit, když se mu do kůry začne zavrtávat kůrovec? Na spoustu podobných otázek Vám tato kniha dá odpověď a až po jejím přečtení opět půjdete lesem, uvidíte najednou úplně něco jiného, než jste viděli doposud.
První část mě zaujala, druhá mě poučila, ale pak se to všechno už jen jaksi opakovalo.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tajný život stromů |
| 2017 | Citový život zvířat |
| 2018 | Moudrost lesa |
| 2018 | Tajná síť přírody |
| 2017 |  Les - Návod k použití |
Výborný sprievodca lesom. Žiaľ, prekladateľka asi bola v časovej tiesni a tak niektoré druhy živočíchov namiesto latinského pomenovania preložila doslovne z nemeckého originálu a vznikli originálne slovenské pomenovania, žiaľ, existujúce asi iba v tejto knihe, čiže endemické. Slimáčik žijúci v studenej pramenistej vode, nájdený v Rakúsku, Bythinella austriaca dostal pomenovanie Pramienka.
Ešte horšie dopadla americká čremcha, Padus serotina, ktorá dostala prívlastok "obyčajná". Iba vďaka zmienke o neskorom kvitnutí som pochopila, že na rozdiel od našej pôvodnej čremchy je reč o privandrovalcovi, ktorý sa v Nemecku úspešne rozširuje.
Mrzí ma, že chýbala odborná korektúra a poznámky, ktoré by skutočnému laikovi pomohli pochopiť, že situácia v Nemecku je predsa len trochu iná, myslím teraz podnebie a s ním súvisiace osadenstvo lesa. Spomína sa napríklad zemolez ovíjavý, ktorý u nás môžeme pozorovať niekde v botanickej záhrade, pričom v Nemecku vďaka miernejšej a vlhkejšej klíme je bežný asi ako u nás v teplých dubových lesoch nižích polôh brečtan.