Tajuplný ostrov
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120339/tajuplny-ostrov-120339.jpg
5
1562
1562
Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. ... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1974 , Albatros (ČR)Originální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
V této knize je velmi zajímavě popsán osud samostatného trosečníka na ostrově Tabor. Je zajímavé sledovat rozdíl ve vývoji jeho psychiky oproti Robinsonovi Crusoe.
Příběh skvělý, provedení uchvacující a velmi tajuplné. V dětství moje první a nejmilejší verneovka. Ale 5 hvězd už nedám, protože Jules Verne (ač skvělý v technických záležitostech, jimž ani za mák nerozumím) zde velmi fantazíroval v popisu fauny, flóry a klimatu malého neobydleného ostrůvku v jižním Pacifiku, ležícím přibližně na 35° j. š. Jako by sám pánbůh namíchal koktejl zvířat (jaguár, orangutan s dlouhým ocasem) a rostlin z celého světa a všechny vypustil na tento malý ostrůvek s teplejším oceánským klimatem, kde je zima plná sněhu a panují tam téměř arktické mrazy.
Super knížka. Opravdu jedna z nejlepších. Škoda, že dnešní děti mají už úplně jiné hrdiny.
od detstvi jsem to miloval ,jako dite jsem chtel byt v tom pribehu,ani po 30ceti letech se muj nazor nezmenil , chtel bych tam byt
Když jsem se pouštěl do čtení, myslel jsem, že takovou bichli snad nikdy nezdolám, ale až příliš brzy jsem si přál, aby kniha byla nejméně ještě jednou tak tlustší.
S pedantskou a vědeckou přesností líčí Verne postupy trosečníků, kteří pod vedením téměr poloboha Cyruse Smitha utvářejí divoký a záhadný ostrov k obrazu svému. Postavit si telegraf! To mě podržte. Kapitán Nemo mě jako neznalce verneovek velmi překvapil a celou dobu jsem netušil, kdo je tím tajemným ochráncem.
Tohle by měla být knížka každého správného dítěte.
Moje nejoblíbenější "Verneovka" jak jsem již napsal v komentáři spisovatele, kniha ve mě vzbudila takovou fantazii, že jsem si ji domýšlel. Kdyby se to napsalo, tek by byla dvakrát tak dlouhá. Letopočty a některé další věci jsem neřešil, protože v době kdy jsem knihu četl jsme byli rádi že jsme věděli kde ten zlý imperialistický stát je, natož abychom věděli od kdy do kdy trvala válka. Takhle dlouhou větu jsem napsal poprvé, omlouvám se, ale i když hodně čtu již od mládí z čj jsem měl za 3.
Spolu s 20 000 mílemi pod mořem asi nejlepší verneovka. S těžkým srdcem obětoval logiku v letopočtech, aby mohl z kapitána Nema udělat tu olbřímí postavu, kterou je; ale o to lépe se pobavil, když vymýšlel „ráj pro trosečníky" – jak ostatně poznamenal i Pencroff v románu, protože ostrov je naprosto nemožný zoologicky, botanicky i geologicky: jenže tyto vtipy dělal Verne schválně a v mnoha svých knihách – O. Neff tomu říká „učencův žert“. Svým způsobem vlastně utopie – kdyby 19. století tvořili muži typu Cyra Smithe, nebyli bychom dnes v takové rejži. Vynikající od nejlepších úvodních vět, které kdy Verne napsal, po poslední větu.
Až potáhnu vnoučata k verneovkám, tak touto určitě začnu, protože si myslím, že dokáže upoutat i dnešní děti.
Ou jé, tahle kniha málem stála lidský život: z fascinace nitroglycerýnem jsme tenkrát babičce sebrali a jali se kamenem roztloukat drobné prášky na srdce na chodníku :/ Naštěstí to její srdce vydrželo...
Zpětně mi kniha přijde hodně utopická, z pár kusů nářadí vybudovat vyspělou technickou "civilizaci". Ale tak jde to brát spíš jako autorův filosofický názor...
Nad hlavolamy typu "podle stínu tyču urči zeměpisnou polohu" si občas pro zábavu lámu hlavu dodnes...
Dosud (8.9.2011) jediná Verneovka, kterou jsem četl a dočetl. Když jsem byl malý, chtěl jsem si nějakou Verneovku přečíst, ale nebyl jsem schopen překousnout ty zdlouhavé úvody např. 20000 mil pod mořem nebo Patnáctiletého kapitána. Pak mi tatínek doporučil Tajuplný ostrov s tím, že ten je "dějový" hned od začátku a napětí si udržuje po celou dobu. Měl pravdu! Už při počátečním úniku v balónu mě kniha vtáhla a byl jsem v ní ztracen až do úplného konce. Vynikající dobrodružství, které musí nadchnout každého kluka (i holku :-)).
Jednoznačně moje nejoblíbenější dobrodružná knížka mého dětství a nejlepší od Verna. Četla jsem už na základce a to opakovaně a ráda jsem si to zopakovala i později po letech jako dospělá. Začátek je pravda trošku nezáživný, ale od okamžiku ztroskotání na ostrově se rozvíjí parádní dobrodružství. Obdivovala jsem Cyruse Smithe za to, jak si dokázal se vším poradit, vše vyrobit a postavit. Bylo to i velmi poučné, např. z této knihy vím co je to pekari. Vždycky mi vadilo, že to bydlení na ostrově skončí. Letopočty jsem jako dítě neřešila.
Doporučuji i dnešním dětem, které milují dobrodružství, živočišstvo a rostlinstvo a vydrží číst.
Nejlepší knížka mého dětství. V 6.třídě jsem ohromil mou učitelku ČJ, když jsem si tuto knihu vybral na referát. Nepředpokládala, že dnešní děti čtou Verneovky. Četl jsem jí snad měsíc ale to jen umocňovalo můj zážitek. Tenkrát jsem mnohým přírodopisným a zeměpisným poznatkům vůbec nerozuměl, přesto se mi i tyto pasáže moc líbili.
Moje první knížka od Verna. Když jsem viděla tloušťku tohoto, tak jsem se zděsila...:DD... ale odhodlala jsem se k přečtení téhle bichle a stálo to zato. Děj zajímavý, všechno krásně vykreslené, ale "vypichol" bych zdlouhavý a hlavně nezajímavý začátek, který mě tak trochu odradil a prodloužil o týden dobu čtení a pak taky moc dlouhá - nervy drásající - doba do do vyřešení tajuplnosti ostrova (nenávidím, když mi něco uniká a tady jsem si toho mohla užít do aleluja:) a jako poslední i ty letopočty, jelikož mě to tak trochu zmátlo...:)..Jinak strašně fajne, přišlo mi vtipný jak považovali Cyruse Smithe skoro za boha...:DD
Nejlepší Verneovka. Pro mě určitě a předpokládám, že i pro spoustu lidí, kteří měli šanci porovnat Verneovy knihy. Tajuplný ostrov je prostě dobrodružný příběh, který nenudí (což je u Verna takřka zázrak). Má to děj, který zaujme a postavy, které vám můžou a nemusí (mně teda ne) přilnout k srdci. Prostě sympatický ostrov se sympatickými obyvateli a sympatickým příběhem. Panu Verneovi posílám dík, že se protentokrát alespoň trochu zdržel nudných popisů krajiny a zvěře a více se věnoval ději.
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Cyrus Smith for president!