Tajuplný ostrov
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/53199/bmid_tajuplny-ostrov.jpg
5
1559
1559
Za americké občanské války „severu proti jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Edice Podivuhodné cesty, svazek 1.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1984 , Albatros (ČR)Originální název:
L'ile mystérieuse, 1874
více info...
Přidat komentář
Vyrábali a ťahali káble, vyrábali nitroglycerín, do jaskyne chodili výťahom vlastnej konštrukcie, no loď na plavbu domov si nepostavili, lebo by vraj musela byť niekoľkosto tonová, hoci bežne sú aj boli offshore unlimited lode okolo osem ton výtlaku (Spray Joshuu Slocuma mala jedenásť a oboplával s ňou svet, podotýkam v 19stom storočí); vyšinutý kapitán Nemo zachraňoval pána inžiniera vnoci v búrke búrok, lebo vtedy je najlepšie flákať sa po mori okolo ostrova, morská krava napáda psy a tajomný potápač vymrští toho psa z vody oblúkom nahor do vzduchu, pes sa často nervózne moce okolo zadeklovanej šachty v jaskyni (logicky by to bol záchod, Verneho postavy sa však nevyprázdňujú), no nik z osadníkov tam nenakúkne, žeby rozlúskol veľké tajomstvo, divoká opica s nimi žije ako člen domácnosti, nosí šaty a servíruje polievku, darebák na susednom ostrove sa po pár rokoch zmení na opočloveka a nechápe čo za tvory sú priševší ľudia a prečo žerú tepelne upravenú stravu, potom prehupsne do človečieho módu a je z neho kajúcnik a Čestmír Šľachetný; z pár stotisíc zločincov príde na ostrov na čajznutej lodi zrovínka komplic napraveného hriešnika, načo ho všadeprítomný kapitán Nemo pošle na dno torpédom. Ženské tam nie sú, Jules Verne ich celkove nemal príliš rád a viacmenej sa nimi nezapodieval; (osadníci možno obrábali Herberta a pán spisovateľ to zamlčal); námorník Bencroft je ťažko znesiteľný pitomec, Gedeon Spilet je rasista, černoch Nabuchodonozor je nezrozumiteľný dobrovoľný otrok Vševedátora Cyrusa Smitha na Výsostiach, ku ktorému všetci vzhliadajú tak, že ich musí bolieť za krkom, a tá kniha je zabitý nápad na potencionálne dobrý román.
Za nápad dám dve.
Tajuplný ostrov - kdesi v oceánu - to je dobrodružná pohádka mého dětství ....
Nechtěná robinzonáda 5 trosečníků - a samozřejmě i čtyřnohého kamaráda Topa
/ a později i opičáka Jupa/ nám přináší kvantum informací o přežití....
Líbilo se mi, že mezi nimi nevládne žádná rivalita - pouze spojení sil k vybudování základních životních podmínek ....
A samozřejmě trocha tajemství - je tu záhadný zachránce, s nímž se v závěru knihy setkáváme ....
A závěr pohádkový - trosečníci jsou zachráněni a co ostrov ?
" ... z něho teď zbylo jen malé žulové skalisko, omývané vodami Tichého oceánu....
A toto skalisko bylo zároveň i hrobem muže, který si kdysi říkal kapitán Nemo . "
Znovu po letech návrat do světa fantazie ....
Knihy pana Vernea jsou nezapomenutelné. Skvělé čtení a krásný svět fantazie do kterého jsme se jako děti s radostí přenesly. I filmové zpracování je výborné.
Jedna z nejlepších Verneovek. Tajemný kapitán Nemo, známý čtenářům již z knihy Dvacet tisíc mil pod mořem opět v akci. Každý správný dobrodruh/dobrodružka by měl mít přečteno. Howgh.
OSTROV V TICHOM OCEÁNE. Tak hoci obálka je iná (ja som čítal z tej klasickej edície), snáď sa bavíme o identickom diele. Veľmi som sa na to tešil, ale niektoré veci ma prekvapili. Hlavne - kapitán Nemo sa v klasickej filmovej šesťdielnej adaptácii ukázal už v prvom dieli, aj so všetkými zo zeme vyliezajúcimi družicami. V knihe, ktorá má 440 strán, sa s ním zoznámime až niekde po 400tej strane... A to hneď aj umiera. Hoci jeho (utajené) zásahy do života osadníkov sú zrejmé od začiatku. Inak kniha je mimoriadne rozvláčna. Opisy každodenného života, výroby jednotlivých potrebných komponentov opísané do najmenších detailov - výroba pušného prachu, lodí, látok na šaty, chleba. Inžinier Cyrus Smith je taký predchodca McGuyvera. Mám pocit, že keby som niekde stroskotal a mal tento manuál so sebou, tak by som sa tiež dokázal adaptovať na pustom strove. Menej niekedy býva viac. Občas tomu chýba dynamika. V porovnaní s Dvadsaťtisíc miľ pod morom môžem dať max 80 percent.
Z nostalgie dávám plné hodnocení,ale z dnešního pohledu se zde odehrává plno nesmyslů.Co ti chlapíci dokázali,s němi by se mohl směle měřit i McGyver.Nějak mi uniklo co stalo s věrným psem Topem a nebo na něho autor zapomněl?
Někdy jsem měla problém udržet pozornost. Všechny ty technické popisy mě nudily. Ale je to klasika a to se počítá... V nějakých čtrnácti patnácti jsem tuhle knížku milovala, teď jsem ale mnohem starší a v tom je ta potíž.
Mozna nejoblibenejsi kniha meho detstvi a tusimi druha-treti prectena od tohoto autora... Hodnoceno tehdejsima ocima je plny pocet. S odstupem let a hlubsim seznamenim dila JV bych musel hodnoceni snizit kvuli sebekopirovani ruznych del - dva roky prazdnin, pet nedel v balone atd...
úplně geniální knížka moc se mi to líbilo jenom bych tam asi nepotřebovala tolik postupů a vysvětlivek ohledně nitroglicerinu, střelné bavlny atd. já jsem totiž v 5.tř a moc tomu nerozumím (myslím že tomu nerozumí ani většina dospělích).
Verneovka jak má být nic jiného bych neočekával. Krásný dobrodružný příběh. Ale zde nejvíc ze všech Verneovek co jsem zatím četl mě vadila absence nějakého psychologického vývoje postav. Přece jen parta chlapů tři roky na ostrově a ani to s nimi nehne. Nemluvě o tom, že vše co chtějí tak toho dosáhnou bez zádrhelu. Chtějí mlýn, bum ho, a o tři věty dál už stojí a mele. Trochu mě tam zaráželo i bezúčelné zabíjení zvířat (ale chápu, je to jiná doba).
Jules je Jules. Pracovitý génius, který nás romantiky navždy poznamenal svou fantazií. Po letech jsem se podíval na televizní verzi s Omarem Sharifem. Zatímco tento seriál beznadějně zastaral (tedy až na geniální hudbu), texty páně Verneovi jsou stále úžasné. A vypadá to tak, že se to nikdy nezmění. Za mne plný počet hvězdiček.
Tak jsem se po dlouhých letech vrátila k této klasice. A opět jsem byla tou malou holkou, která hltá toto dobrodružství. Poslouchala jsem jako audioknihu s krásnou hudbou z legendárního seriálu. To nemělo chybu.
(29. 3. 21 - 9 433 - 25)
Jako kdybych se probudil a byl bych zase ten malý snílek, který prožívá všechna ta dobrodružství v knížce...
Čo päť hviezdičiek, to päť hviezdičiek, není kam plivnout. Divoký orangutan sa stane sluhom a rozumie ľudskej reči, do ohrady vzdialenej svetelný rok ťahajú káble s elektrikou, vypustia jazero, rúbu a trhajú skaly - a nie a nie si postaviť drevenú dvanásťmetrovú loď, na ktorej by odtiaľ vypadli. Jules Verne vymyslel dobrý príbeh o úteku, stroskotaní a prežití, no a potom ho asi vydavateľ s pištoľou v ruke prinútil dopísať tam oblaky krávovín, aby si to kúpil aj robotník z kovošrotu. K tomu čiernobiele postavy, toporné dialógy, miestami zamrznutý dej. Krásny príbeh, škoda bolo spizdiť ho balastom vyložených somarín.
(SPOILER) Na rozdíl od třeba Robinsona to Verne to hodně okořenil tím, že se objevuje Ayrton, piráti, Nemo a nakonec ničivá sopka. Jinak na jednu stranu trpí klasickými "verneovskými" neduhy, jako jsou naprosto černobílé postavy, psychologická plochost, nebo nepřirozeně skákající děj, který na třech stránkách popisuje přírodu, aby na čtvrté stránce trosečníci jen tak mimochodem postavili loď. Na druhou stranu ale přináší svoje typické kouzlo síly vědy a techniky ve spojení s exotickými lokacemi, přičemž je vidět, že autor psal s nadšením a měl extrémně široký přírodovědný přehled. Je pak jen na vás, jestli až pohádkovou naivitu, a fakt, že se kolonisté za tři roky ani nepohádají a všechno se jim do puntíku daří, zařadíte mezi klady nebo zápory. U mě to první - vidím verneovky jako únik do fantazie spíše než jako díla reflektující skutečnost, a proto se mi Lincolnův ostrov opouštěl těžko.
(SPOILER)
Pozor, mírné SPOILERY ke konci komentáře.
Po čtení s dětmi bych asi hodnotila jinak, 4 hvězdy, ale nebudu svému mladickému nadšení ubírat.
Moje děti teď čtou úplně jiné knihy, to za mých mladých let nebylo :)) Takže mi nezbývá nic jiného, než jim ty svoje srdcovky z dětství přečíst sama. Tajuplný ostrov je střídavě bavil i nudil, když to neodsejpalo, jak jsou ze současnější literatury zvyklí, ale dobře jim tak, já jim ty pomalejší knihy budu číst tak dlouho, až si je zamilují! ;)
Když jsem byla mladší, měla jsem za to, že bych si na opuštěném ostrově vystačila s touto knihou jako s příručkou pro přežití, Teď samozřejmě vidím, že je to blud, anžto valnou většinu Smithových postupů bych absolutně nebyla s to zreprodukovat a ani tak detailně popsané nejsou. Další iluze v tahu. Ale pořád je to báječná kniha, kterou jsem si ráda znovu přečetla (k tomu se ta zástěrka čtení dětem skutečně hodí), i když mě trošku rozvrkočil ten nadměrný happyend vprostřed všeobecného zmaru. Nicméně ten popis blížící se zkázy byl úžasný, to zaujalo i mé potomky, které jsem před nedávnem obtěžovala Pánem prstenů a sopečné dění na ostrově v nich vyvolávalo vidiny Mordoru. Že je to taková síla, to jsem si nepamatovala, je fascinující, co všechno po letech člověk vnímá jinak. Už se těším na další setkání s mládím :)
Učebnice budoucího cestovatele. Autorova konstrukce bájného ostrova, kde trosečníci naleznou prostředky k uspokojení všech svých potřeb. Podmínkou je nezbytné vzdělání, ale i schopnost své znalosti uplatnit v praxi.
Nejsem tak dobrý v chemii a fyzice, abych posoudil, co všechno kolonisté mohli dokázat, navíc zpočátku holýma rukama. To, jak se jim vše dařilo, je spíš pohádka, ale moc hezká. Pan Verne mne zase jednou zavedl do úžasného světa, po jakém jsem jako kluk snil. Dobrodružným a romantickým povahám vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Robinzonády jsem měl vždycky rád a tahle se fakt povedla :). Výborné, pane Verne!