Tak se panstvo baví

03.09.2023

Zsigmond Móricz (1879 - 1942) patřil ve své době k nejpopulárnějším a nejlepším maďarským spisovatelům. Jedním z vrcholů jeho tvorby je román Tak se panstvo baví (Úri muri, 1928), kritická bilance života zchudlé maďarské venkovské šlechty na konci 19. století. Děj se odehrává během několika dní v roce uherského milénia 1896 v oblasti úrodné Velké dunajské nížiny. Na svých statcích se páni skutečně uměli bavit, a tak je román plný pitek, hodování, žertů na úkor venkovanů, cikánů i přátel, povolných děvčat. Ale hlavní postava románu, Zoltán Szakhmáry, je postava tragická, jak se nakonec ukáže, a tak do děje, zpočátku frivolního a plného vtipných historek, čím dál více zaznívají spodní temné tóny.
Móricz má daleko do zdlouhavé realistické popisnosti, děj pádí v rytmu nočních sešlostí, je tu plno dialogů, krátkých poetických popisů přírody a venkova i úvah o životě a Maďarech. "Co je to vůbec ta maďarská svoboda? To, že je pánem každý. Každý je pánem v té naší malé zemičce." Nebo o manželství: "...manželství je takový záhadný kotel, v němž se dusí a vaří životy; v každém životě zrají tužby a sny jako v přikrytém hnojišti."
Zoltán na svém statku ukrývá milenku Roziku, bývalou sezonní dělnici, ale ta od něj uteče okouzlena vidinou sladkého života ve městě, kterou jí namluví obchodní cestující s knihami Lekenczey. Ten je prototypem již zchudlého bývalého statkáře, který zcela prohýřil rodinný majetek. Rozika uteče ve chvíli, kdy na Zoltánův statek přijíždí jeho manželka Ester, která má podezření, že si tu manžel drží holku.
V mistrné zkratce nám autor předvádí úpadek maďarské šlechty, která ví, že nadchází konec blahobytu a že nastupuje doba bezohledných, ale racionálních velkokapitalistů, a tak se baví, podobně jako zadlužený Zoltán, který však uprostřed hýření dospívá k uvědomění tragiky svého osudu. "A protože co je to vlastně život? Protože proč vlastně člověk žije? Kdo nepocítí čas od času, že je to všechno jen sprostá hra..."