Tak to bylo, tak to je... Járo, kakao!
Lou Fanánek Hagen (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459027/bmid_tak-to-bylo-tak-to-je-jaro-kakao-uwa-459027.jpg
4
16
16
Frontman kapely Tři sestry Lou Fanánek Hagen je výjimečná osobnost. Ačkoli tvrdí, že se nikdy nenaučil pořádně hrát na žádný nástroj a neumí zpívat, jsou mu ochotni naslouchat tisíce lidí. Fanánek je totiž bez nadsázky mistrem slova. Prokázal to v desítkách a stovkách textů – ať už je napsal pro Tři sestry, Michala Davida, Lucii Bílou či šmoulí partu –, kde dovedl do několika řádků vměstnat příběh, který by vydal na povídku či novelu. Kromě stavařiny Fanánek studoval i žurnalistiku, ale pro noviny nikdy systematicky nepsal. Jednou ovšem udělal výjimku, když v dnes už zapomenutém časopise Filip pro náctileté uveřejňoval na pokračování příběhy ze svého života. Měly nesmírný ohlas a v devadesátých letech z nich vznikla kniha Tak to bylo, tak to je..., jež se stala kultovním dílkem a která nyní tvoří první část tohoto „omnibusu“. Uplynulo patnáct let, než se Fanánek nechal přemluvit, aby usedl k počítači a pro hladové čtenáře sepsal cosi jako pokračování úspěšné prvotiny. Druhá kniha dostala název Járo, kakao! a opět se stala bestsellerem. A bylo jen otázkou času, kdy oba rukopisy vyjdou v jedné knize, která zmapuje životní cestu „pankáče z Prahy“ od puberty po zralý věk.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi četla skvěle, líbila se mi forma vyprávění i jazyk. Cílová skupina je jasná, ten kdo Sestry neposlouchá, nebo neměl podobný styl života jako hlavní protagonisté, asi knihu patřičně nedocení. Za mě super.
Hagenova punková odysea, kde se o zábavu hodně stará František Sahula (podle kterého je celer afrodiziakum) a který se jde vysrat a dojde mu, že si nesundal kalhoty až když se chce utřít a který, pokud jste o něm měli ideu pouze jako vylitýho nadanýho muzikanta, vám ji skrze Hagenovo svědectví snadno zboří, protože to byl i totální dobytek, na kterým je vlastně fakt těžký hledat jakýkoliv pozitiva, krom toho, že napsal dobrý texty a měl dost ikonickou hru na kytaru - člověka to opět přiměje se zamyslet nad tím, jak zajímaví a ikoničtí hudebníci jsou často děsný šmejdi jako lidi. Hagen zase zná Spolčení hlupců, takže není jen vypitej mozek, řeknete si nejdřív, než se dostanete ke scéně, kde protestativně vypije ocet, když mu nechtějí dál nalít. Popisuje zde i jak přišel o nohu, což bylo celkem brutální. Víceméně jsou to ale vše zajímavé záblesky, někdy vtipné, někdy vážné a dávají přičichnout k tomu, jaký byl punk v Česku během 80-90ek a vše okoli Tří sester (dojde i na Orlík) a především na chlastání, protože co jinýho dělat, že, než chlastat? Já se svého času, po jeho smrti, dostal spíše k Sahulově sólo tvorbě. I když byl ten chlap fakt děsnej ožrala a zmetek, tak stál za výčtem skvělých songů. Je to ale celé taková pub tématika, tvorba, která vám hodně říká nebo neříká v závislosti na tom, jak sami žijete svůj život.
Tři sestry jsou mé mládí, má nostalgie. Když jsem si doma jako šestnáctiletá zpívala a hrála - spíše "třískala" do kytary "...středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně, na Kovárně v Bráníku" :-) , tak táta z toho nebyl vůbec nadšen a říkával "chodíš zpívat do kostela a doma hraješ a zpíváš jako chuligán" :-) Jejich hity "třískám" do kytary dodnes :-)
Mé hodnocení je tedy víc než jasné. Kniha se mi moc líbí. Je skvělé, že byly obě knihy tohoto frontmana kapely Tři sestry vydané v jeden celek. Kluci jsou má srdeční záležitost. Myslím, že každý, kdo je příznivcem této kapely, ten si může s chutí zajít nejen na koncert, ale určitě si i s touto knihou přijde na své a dobře si počte. Kniha má mé doporučení.
Tak tohle je moje srdcovka. Tři sestry jsem začal poslouchat začátkem devadesátých let a hned mi jejich muzika přirostla k srdci. Kniha je rozdělena do dvou částí. První Tak to bylo, tak to je jsou vzpomínky Fanánka na svoje mládí a počátky formování kapely Tři sestry. Druhá část Járo, kakao! se věnuje kapele, která již koncertovala a sklízela úspěchy, včetně textů jejich nejslavnějších písní. Kniha je napsána s humorem, kdy se Fanánek nebojí popisovat jejich alkoholové excesy. Kniha mě obrovsky bavila a vrátila mě do mých pubertálních devadesátých let, na které člověk s nostalgií vzpomíná. Tak ať vám to kluci ještě dlouho hraje ...
Tak to bylo, tak to je jsem četl před spoustou let. Jaro kakao jsem dlouho nikde nemohl sehnat až na konce jsem našel tuto dvojitou audioknihu. Takže jsem si osvěžil i první část memoárů.
Ač jsem o generaci mladší, v Praze jsem byl jen párkrát v životě, neumím na nic hrát a se zpěvem to není o nic lepší s Fanánkovým mládím se dokážu plně ztotožnit. Je mi trochu vadil styl psaní, kdy přídavná jména jsou na konci věty. Není to zcela nepatřičné, ale přijde mi to příliš časté.
Druhá část je podaná jako zamyšlení během koncertu. Je možná trochu osobnější, než část první, ale zároveň trochu mi přijde jako by to už nevyprávěl Fanánek, ale někdo vyprávěl o něm i když je to z pohledu Fanánka. Trochu víc se zamýšlí, ale něco zase bere moc hopem. Taky zde dochází k rozporu s první částí, když se některé storky opakují, ale jsou rozdílně podané a to tak až si někdy protiřečí - třeba příběh o prvním magnetofonu.
Některé kapitoly osvětlují vznik známých písní, nebo vyprávějí příběhy které jsou s písněmi spjaté a vznik některých je opravdu sranda.
Taky tu Fanánek osvětlí něco o Orlíku, jak to bylo s těmi skinheads a třeba taky důvod proč se Orlík rozpadl.
Tak to bylo, tak to je hodnotím opět 5* hvězdičkami, jen jsem za ta léta zapomněl jak v knize Fanánek honestuje Pražský výtěr, což je kapela, která podle mně nemá s hudbou vůbec nic společného, ale i tak se mi tyto memoáry líbily.
Járo, kakao bych hodnotil 4*, navíc k načtení byl vybrán rétor, který Sestry asi vůbec nezná, protože přednesy textů neuvěřitelně patlal.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Štítky knihy
životopisy, biografie punk hudební skupiny, kapely česká hudba alkohol podle skutečných událostí písňové textyAutorovy další knížky
| 2007 |  Tak to bylo, tak to je |
| 2010 | Járo, kakao! |
| 1998 |  Fanánkova dieta Zdravý kořínek |
| 2020 | Tak to bylo, tak to je... Járo, kakao! |
Super. Shrnula bych to jako příběh "jedné" kapely, kus české historie a jedna velká párty. Nesepsat to by byla věčná škoda.