Tak zítra
Tore Renberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269822/bmid_tak-zitra-oJt-269822.jpg
4
18
18
Příběh drsného románu z prostředí podsvětí „nejbohatšího města na světě“ (myšlen Stavanger, centrum norského ropného průmyslu) se odehrává během tří po sobě jdoucích dnů na konci září někdy v blíže neurčené současnosti. Je vyprávěn po krátkých kapitolách, střídavě z pohledu několika hlavních postav. Jednou z nich je státní úředník Pal, od něhož odešla manželka a který sám vychovává dvě dcery, propadl internetovému hazardu a nasekal ohromný dluh, který nutně potřebuje vyrovnat. Dalšími jsou Rudi a Jan Inge, kriminálníci v krizi středního věku. Pal se zná s Rudim z dětství a teď ho požádá o pomoc. Domluví se na pojistném podvodu, ale Pal si až příliš pozdě uvědomí, když se zaplete s partou kriminálníků, může se to obrátit proti němu... Kromě hlavní dějové linky jsou v románu rozehrané dva vedlejší příběhy dalších postav (známých a příbuzných), které vyprávění a celému prostředí dodávají na plasticitě.... celý text
Přidat komentář
Tak zítra? Tak nic, pro mne: chrlení slov, povětšinou teenagery a pouličními šmejdy, takže slang, argot a vulgarita, v ohromném objemu a ve velké skupině postav (naštěstí rozlišených v jim konkrétně věnovaných krátkých kapitolách). Jakmile jsem (asi) došla k samotné zápletce, s gustem jsem odložila. Na obdivné výkřiky na obálce už dávno nedám...
Zajímavě propletené lidské osudy, uvěřitelně popsané postavy a jejich duševní pochody. Místy lehce zdlouhavé, některé postavy mne bavily méně, ale jako celek to do sebe zapadalo a díky kratším kapitolám se kniha četla dobře.
Skvělá kniha, čtivá a s vynikající atmosférou. Zlou službu jí bohužel prokázala odfláknutá korektura českého vydání.
Tak nevím. Dalo se to číst, ale bylo to strašně roztahané a ukecané. A Rudi a Jan Inge mi neskutečně lezli na nervy. Sice mi to dlouho trvalo, ale knihu jsem nakonec dočetla, ke konci se to konečně začalo trochu "hýbat".
Parádní mnohovrstevnatý příběh, něco jako kdybyste zkřížili některý z románů Donny Tartt se Spolčením hlupců. Leckterá Rudiho promluva by mohla z fleku soutěžit s výrony Ignáciuse Reillyho. Bizarní norské příběhy mi prostě sedí. Škoda jen na Argo docela odbyté redakční práce, v textu je spousta chyb.