Tancem pádu

13.11.2023

„...mně pak život nahý, čistý, stále ohrožený ryzí život, ryzí vzpourou proti otroctví ducha, proti břemenu mamonu!“ Tak charakterizuje své motto Roman Szpuk. Svou poezii nazval dynamickou. Jeho život má dramatickou křivku. „Před smrtí ať všechny mé rány se znovu rozkrvácejí“, vykřikuje své žití. Znovu a znovu se koří přírodě a ženám. Hlubiny jejich těl jsou stejně tajemné jako okolní krajina. Fascinuje ho plynoucí voda. Jeho vjemy jsou vášnivě divoké: „jak jinak by řvala pod mými kroky tráva, kdybych já byl obrem, ona lesem byla.“ O své tvorbě píše: „dynamická poezie, která náhle zjevuje se jak podzemní proud, stává se mi ukazatelem. Nevíte kudy kam? Stéblo trávy sklánějící se ve větru to ví.“ Příroda má v sobě chuť taoismu.
Nechte se vést a jeho poezii si vychutnejte.