Tanec na sopce
Petr Heteša
Je to jednoduché. Z umělého lidského vajíčka a umělé spermie nemůže vzniknout nic jiného než umělý člověk. Ovšem je to ještě vůbec člověk? Anebo co vlastně? Android? Mutant? Zvíře? Umělá inteligence na biologickém základu? Profesor Panarski, který to ve své laboratoři uskutečnil, byl nejen špičkový genetik, biochemik a molekulární fyzik, ale zároveň esoterik a taky trochu šaman a čaroděj. A když si všiml, že v jeho biologickém produktu zůstaly ještě nějaké volné jalové řetězce DNA, neodolal, aby do nich něco dodatečně nevepsal. A nerozmýšlel se dlouho, co to bude. Nenáviděl tuhle šílenou baltimorskou megapoli a usoudil, že jediné, co si zaslouží, je apokalypsa. Gině je deset let a má ji vepsanou do své DNA. Je k ní ale ještě třeba iniciační rozbuška. Tedy ne, že bych chtěl zachraňovat celý svět, ale Baltimore mi za to stojí. Další audiokniha Petra Heteši v Podání Davida Viktory opět posluchače zavede do oblíbeného Baltimoru, kterému znovu hrozí netušené nebezpečí. Rafael Polanczyk – jak jinak, než s kamelkou v koutku úst a panákem Jacka Danielse v žaludku – nejprve stojí před prostým úkolem. Netuší ale, do jak šílené spirály událostí ho tahle mise zavede...... celý text
Přidat komentář
Dočíst tuhle knihu 11.11. je docela roztomilé a pochopí to všichni, kdož si to přečtou, což všem velice doporučuji.
Kyberpunkové Baltimore, Jack Daniels, camelky, dívky s kočičími čumáčky, akce střídá akci a drsné hlášky hlavního hrdiny - prostě všechno tam bylo, nic nechybělo. Ve dvou třetinách jsem začala tušit a závěr jsem si velmi užila. Jako opravdový tanec na nestabilní půdě.
Kdo máte rádi jeho předchozí knihy, tahle se vám bude také líbit. Zapadá do Hetešova univerza a jeho stylu, hlavní hrdina má šmrnc a společně s ním budete kroutit hlavou, až budete řešit tu zapeklitou, až detektivní záležitost.
A pak se ráno přistihnete (protože jste půl noci četli), že se prostě do toho zrcadla nechcete podívat... protože co kdyby vám odpovědělo a doporučilo se sebou začít něco dělat....
Klasický Heteša. Čaj a ryža jsou hned vedle Jacka Danielse dokonalá poznávací znamení. Dávám pět nadšených umělých. A ještě pět komentářních uživateli Terva za jeho skvělý komentář.
Tahle kniha potřebuje trochu stáhnout hodnocení. Rozjezd je extrémně pomalej, a pak... To taky není nic moc.
Konec vyšumí do ztracena a oproti jiným Hetesovym knihám je to slabota.
Tak tohle mě baví. Vynikající hlášky hlavního hrdiny, který když už si myslí, že má vše v kapse tak se to prostě nějak prodělá. Občas jsem se ztrácel ve výtahu, patrech, monorailech, ale nijak tragicky. O překvapení nebyla nouze a to až poslední chvíle a co bylo úplně nej, byla čínska "dvojčata". Vysoko pane, vysoko 90%
Vždy keď čítam Hetešu mám chuť na Jacka a musím si pripomínať že na rozdiel od Jacka už camelky fakt nedám :) ... Pre mňa po dlhšej dobe návrat do Baltimore, mesta ktoré mi z pera pana spisovateľa kompletne učarovalo, a "klasickému hrdinovi" s ktorým prežíva deň za dňom. Proste sa to číta samo do poslednej stránky a potom to človeku ešte šrotí v hlave, tak to má byť....
Tak tohle je klasický Heteša, jak ho všichni známe. Akce, napětí, hlášky, vše, jako obvykle. Ale... asi jsem od toho čekal ještě o nějaký kus více. Nebo že bych byl už přehetešovaný?
Každopádně koupený výtisk knihy půjde do knihovničky mezi všechny ostatní hetešovky a rozhodně nebude dělat žádnou ostudu.
DEJTE SI ČAJA A ZATANČETE SI NA SOPCE :-)
Tohle byla neskutečná jízda!
PECKA :-).
Rafael pracuje pro majitele casina jako takový zprostředkovatel, zabiják a tentokrát i únosce.
Jeho cílem je mladá dívenka, která byla uměle vytvořena.
Není člověk!
Je vlastně uvězněna v nemocnici, protože prý představuje hrozbu pro celý svět.
Její adoptivní rodiče ji tak chtějí zachránit, ale nelze to udělat oficiální cestou a tak má Rafael nový kšeft.
Netuší, kolik zvratů ho čeká.
Musí použít hodně kontaktů, hodně zbraní a hodně úplatků.
Přesto se často něco zvrtne, vlastně asi tak každý den :-).
Navíc mít doma tak příjemné zrcadlo a pedantskou lednici :-)...
No a ten konec...
Doufám, že bude další díl :-).
Moje první kniha od pana Heteši a už ho mám v oblíbených :-).
Knihu jsem si vybrala díky recenzi od mého oblíbeného Terva, děkuji :-).
Baltimor se stal asi nejdůležitějším městem české sci-fi. Na každý nový díl nedočkavě čekám a těším se na nové příběhy. Autor "bohužel" nemá nouzi o nové nápady a tak se objevují noví a noví hrdinové, i když u těch starších je dost prostoru pro pokračování jejich osudů. O tom je i tento díl. Určitě by minimálně 1 pokračování unesl. Uvidíme. Tentokrát bych býval vzhledem k námětu čekal více technických (či spíše biologických) informací o spojení hrdinek. Jako tomu bylo v jiných autorových knihách. Bohužel soustředění pouze na 1 hrdinu to nedovolilo. Škoda.
„Obyvatelé Baltimoru
tančí na sopce,
jejíž erupce se nezadržitelně blíží,
a až k ní dojde,
nezůstane nikdo.“
„Kdo vůbec rozhoduje, kam se člověk narodí?“
Mám rád klasiku. Dostojevský, Pratchett nebo Hetesha. Díla těchto veterá – pardon, velikánů, vás vždycky totálně dostanou do kolen. Mně tedy rozhodně jo. Tanec na sopce jsem protancoval za necelé dva dny, protože jsem se od příběhu nedokázal odtrhnout. Hlavní hrdina mi hned padnul do oka jako popel ze sopky. Jeho zrcadlo a lednice mě totálně uhranuly. A jeho zvyky mě dokázaly každou chvilku rozesmát. Dokonce se ukázal i ten proslulej žluťásek. Akorát to nebyl motýlek, protože tento žluťásek měl krátkou košilku s černým trojúhelníkem pod rozkošným bříškem.
Malá ochutnávka:
Zrcadlo v koupelně mého bytu ze mě vůbec nebylo nadšené a ptalo se, zda nepotřebuju lékařskou pomoc. Odsekl jsem, že ne, načež mi doporučilo, ať si sloupnu ty trapně amatérské náplasti, a prý že to posoudí samo. To už jsem ho poslal do hajzlu.
Lednička se naštěstí k mé nové image zabijáka ze Sin City nevyjadřovala a ochotně mi vydala lahev s Jackem Danielsem. Ten se taky na nic neptal . . .
Už jsem si zvyknul, že si pan Heteša dělá reklamy na různé věci ve svých příbězích. V tomto je to třeba reklama na Brokilon Books, Camelky s pravým velbloudem (žádné shnilé zuby nebo rozežraný plíce), film Infico nebo Jack Daniels. Ale jen jednou jsem se setkal s reklamou na jeho knihu, která ještě nikdy nevyšla. Vlastně to byl film Tanec na sopce. A tak jsem se konečně dočkal jeho papírového zpracování. Náležitě jsem si ho užil. Dostalo mě i to, že se v tomto příběhu objevují mimozemšťané.
Citát: Zanalyzoval jsem svou situaci a vycházelo mi z toho, že je úplně na hovno.
Chcete je vidět? Tak to musíte trailerem na Wordward Board, pak výtahem na Dolphin Street, monorailem na Barney Place , lanovkou na Bolton Hill na druhém levelu , pak chvilku pěšky přes Mosher Street na metro, tím tři stanice na Camdem Station a pak eskalátorem na Mars Place. Tam je dvacetimetrová kruhová laguna s pětimetrovým ostrůvkem uprostřed. Na něm stojí létající talíř, ze kterého vylézají asi metr vysocí zelení Marťani s tykadly na hlavě a blánami mezi prsty. Pokud nezabloudíte, tak je to krásná vyjížďka a následný krásný pohled. Pardón, nechal jsem se unést. Tedy ne mimozemšťany, jen s sebou.
Citát: Budík nastavený na osm mě vzbudil slovy: Dva dny do apokalypsy.
Tak zpět do reálu. Celé je to zábavně technicky dojemné, příběh je zamotaný a kdykoliv si hlavní hrdina myslí, že už to vyřešil, je brzy vytržen z reality. Vždy musí začít od začátku, protože si myslí, že už ví, a při tom nic neví. Ke konci jsem už přestal věřit i já. Ono totiž schází pár stránek do konce příběhu a čtenář jen vrtí čumáčkem a nečuchá konec. Už jsem si říkal, že to bude horší jak čaja nebo ryža, ale poslední kapitola mě dostala do tance se sopkou až jsem měl výtrysk lávy. Ta sopka v mé hlavě opravdu bouchla. Takový konec mě rozhodně nenapadl ani při návštěvě Tajemství pyramid ve Faraonu. Tento tanec všem doporučuji. Prostě další skvělá Heteshovka.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ )
Citát: Dostavte se po obědě na kontrolní vyšetření, abychom mohli správně nastavit elektrické křeslo.
"Ledničce jsem zase musel zalhat, že potřebuji sýr, a vytáhl si z ní Jacka Danielse."
Ano, jistě tušíte, že základní atributy jsou přítomny. Nechybí camelky a bioreplikátory ani transmiterové urychlovače. Rafael Polanczyk je drsný týpek konající drsnou práci pro svého šéfa ovládajícího jižní část Baltimoru v široké oblasti kasin a přidruženého byznysu. Obrovské Baltimore, oblíbená autorova scenérie, má své honosnější části i nebezpečné periferie, jenže se nenacházejí na okraji co do šířky, ale vertikálním směrem. V podstatě čím níž, tím hůř.
V těchto kulisách je Raf pověřen úkolem, jenž se týká hodně divné desetileté cácorky a při té příležitosti narazí ještě na jiné (dospělejší) kočičky. Aby mohl provést to, co potřebuje, je nucen angažovat další a další známé a slíbit prachy a protislužby. "Mám ještě jeden problém, " hlesl jsem. "Jde po mně Mosad."
A když už by dle autora měly běžet závěrečné titulky, tak se to celé po... zvrhne. No prostě skvělé počtení, svižné, vtipné, radost.
Pre mňa jedna z najlepších kníh od autora, super všetko premyslené, veľmi zábavné a štýlové
Další dobrodružství z technicky vyspělého světa budoucnosti. Jako obvykle nechybí cigarety s velbloudem, whisky Jack Daniels a velkoměsto Baltimore. Příběh je dostatečně zajímavý, psaný stylem americké drsné školy a jen závěrečná pointa je trochu slabší. Podle tiráže na konci knihy, jde o starší, znovu přepracovaný autorův román, který mu ležel roky v šuplíku. Dávám tři a půl bodu.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Co to žere a kde to spí |
| 2012 | Sex, drogy & cyb'n'roll |
| 2016 | Infico |
| 2010 | Nevermore Baltimore |
| 2014 |  Zajatci Minecraftu |
Petr Heteša se vrací po roce a je opět ve skvělé formě. Původně zamýšlenou povídku rozvinul zcela přirozeně. Díky tomu, že vystavil svého hrdinu časovému tlaku a zároveň ho vklínil mezi několik mlýnských kamenů, dokázal ze stokrát obehraného příběhu o záchraně dítěte vykřesat zábavnou akční jízdu plnou cynických hlášek a vtipných akčních scén a zahustit ji detektivním pátráním. Přesto se mu podařilo napsat příběh, který přes veškerou zábavnost dokáže přimět pozorného čtenáře k zamyšlení se i nad takovými otázkami, jako jsou etika vědeckého výzkumu či téma předurčenosti života každého jedince.
Oproti posledním dvěma či třem autorovým knihám tak může Tanec na sopce zanechat ve čtenáři mnohem silnější dojem.