Tanec papírových draků 2: Hon
Petr Brožovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513012/bmid_tanec-papirovych-draku-2-hon-xyX-513012.jpg
5
71
71
Tanec papírových draků série
< 2. díl
Už je to pět let od chvíle, co jsem naposledy umřel, ale pomalu mi to začíná chybět. Policejní sledovací a zásahový útvar jakž takž funguje, ale nikdo mě nevaroval, že to bude obnášet excelové tabulky, audity a videokonference. Jenže management nikdy nebyl mojí silnou stránkou – tou je střílení lidí. A tentokrát si to pár z nich opravdu zaslouží. Měli si pamatovat, že PSZÚ neodpouští. Přišel čas pomsty, protože některé hajzly nestačí zabít jen jednou. Hon začíná. Hordy zfetovaných bezďáků, naštvané bejvalky, převtělující se duše, brynzové halušky, znepokojivý sex, magie, Hello Kittty a vůně střelného prachu! Plzeň se otřese v základech!... celý text
Přidat komentář
Že bych z toho byl odvázaný jako z dílu prvního, to tedy rozhodně ne. Akce i hlášek tam bylo stejně jako v prvním dílu dost, ale zde mi to přišlo takové zdlouhavé. Komplexnější ano, ale ...no...něco málo tomu chybělo. 85%
... a zde přichází něco dalšího, přímo třeskutě lahodného: zvraty, zvratky, mrtvá těla!
První i druhý díl za 100%
... a jestli ten chlap nenapíše třetí díl, tak ho (při)zabiju ;-)
Logické pokračování prvního dílu, a to i z hlediska stylu a kvality. Takže komu se líbila jednička, ten se může směle pustit i do tohoto. Potěší mírné nastavení mytologie a světa, ale zároveň autor neztrácí čas nějakými dlouhými vysvětlovačkami. V doslovu se v tomto ohledu autor i omlouvá, že spousta věcí zůstává nevysvětlena, ale mě to tak vyhovovalo - prostě víme jen to, co ví i hlavní hrdina.
Čekal jsem co z toho po prvním dílu vyleze a dobrý! Hláška za hláškou, akce, příběh se žene a najednou je po všem.
Jestli si říkáte po prvnim díle že už to dál posunout nelze tak autor vás přesvědčí že lze DOPORUČUJI
Tanec papírových draků 2: Hon je naprosto fantastická jízda plná humoru černějšího než spálené kuře, pikantnějšího než sriracha a vtipnější než všichni stand up komici dohromady, teda až na Petra Brožovského. V první řadě musím říci, že pokračování zcela bezprostředně navazuje na první díl. Neuběhne deset let, patnáct let, hlavním postavám nezešednou vlasy a neuvidí vyrůstat svoje pravnoučata. Naopak jim ani nestihne vystydnout kafe. Takže pokud jste nečetli první díl, máte smůlu. Teda to vlastně máte smůlu u všech pokračování, ale jsou knihy, kde je to vlastně jedno.
Jaký příběh kniha vypráví? Vlastně by se dalo říci, že je o přátelství až za hrob, o pomstě, tranzici, touze, retardovaných bratrancích, kreativních způsobech soubojů, cestování a návratech. Ale to vám nic neřekne, pustíme se tedy do roviny spoilerů, ale budu opatrný.
V prvním díle jsme se seznámili s útvarem známým pod zkratkou PSZÚ, což znamená Policejní Sledovací a Zásahový Útvar. Docela nudný název, že? To se ovšem nedá říci o vedoucím Plzeňské jednotky, kterým je Kuba Kolínský alias Mrtvola. Nejenže odmítá, doslova, zemřít, ale vykopal válečnou sekeru a jde se pomstít za všechny mrtvé členy jeho úchylného týmu.
Vyzbrojen je sarkasmem, vtipy všeho druhu (hlavně těmi nekorektními), spoustou vulgarit a rozličnými zbraněmi. Bude tato výbava dostatečná k poražení nepřítele, kterým je Probuzený oplývající výjimečnou psychokinetickou schopností s jejíž pomocí dokáže ovlivnit jednání a chování ostatních? Dokáže Mrtvola pomstít smrt svých kolegů a přátel?
Kniha není intelektuální dílo, nad kterým budete vést osamocené rozhovory při skleničce vína s vlastním já či alteregem. Naopak, je přímočará a jednoduchá. Vlastně jsou jde jen dvě fáze, a to boj nebo dialog. Nic mezi tím.
Co říci závěrem? Tanec papírových draků 2: Hon je snad ještě čtivější než první díl. Kniha si na nic nehraje, je zábavná, drsná. Je krásnou připomínkou filmů 80. a 90. let. Ode mne si odnáší pět hvězd.
Hláškově perfektní, děj - explozivní ohňostroj, čtivost zaručena, pro fandy extrasorty.
Citace:"
Hele, já už toho mám dost,“ dopálil jsem se. „V těch přezdívkách je bordel. Kdysi, když se řeklo Doktor, každej věděl, že mám na mysli zpruzenýho dědka s motýlkem, a tak to taky zůstane. Desátník Jan Töfl je tímto degradován z hodnosti Doktora. Ode dneška se ti bude říkat Posera. Já na tom hajzlu po tobě byl a nic jinýho si nezasloužíš.“
Posera na mě zíral a Kristýna se uchechtla.
„Takže zatímco Posera zamořoval základnu, aby nemohla padnout do nepřátelských rukou,“ pokračoval jsem, „zavolala mi Doktorova vnučka a varovala mě. Nevím, jestli to znamená, že Doktor přežil a po očku na nás dohlíží odněkud ze stínu, nebo jestli je ta Lucinka, nebo jak se jmenuje, po dědečkovi a dělá pro tajný, ale je dobře, že někde ve struktuře ozbrojených složek máme někoho, kdo na nás myslí. Každopádně jsme bez základny, a co hůř, bez peněz.“
Poučný citát:"Pokud se bude váš druh dál nekontrolovaně množit, vyčerpáte energetickou síť Země!“
Superčtivo.
Zpočátku mi dvojka přišla slabší než jednička, ale pak se vše správně rozjelo a začalo skládat do uceleného tvaru. Párkrát jsem zachytila stopy autorových slamových textů - ať už ty nápady použil podruhé vědomě či ne, coby fanynku žánru mě to potěšilo, stejně jako jiné více či méně skryté vtípky. Ale ty otázky, ty otázky! Jednu z nich jsem si kladla už v průběhu knihy, stejně jako jinou, autorem do seznamu nezahrnutou. Už jen kvůli nim by to chtělo trojku, prosím! Neboj, není to teplý a klidně to dělej, ale napiš nám trojku!
Mrtvola po pěti letech s novým týmem likviduje zlé Probuzené a pátrá po Ainuovi. Opět dostane na prdel a několikrát umře, ale díky své genialitě přijde na způsob, jak provést velký restart. Týna je fakt boží.
Je to nářez. Rychlé tempo, chytré využití jazyka, plot twisty jak hovado, hezká nostalgie po prvním dílu. Nevím, na čem autor jede, ale očividně mu to prospívá.
Protože mi agenti FPSÚ začali hrozně brzy chybět, možná i proto, že jednička byla neuzavřená, sáhla jsem po dvojce dříve, než bývá mým zvykem a dobře jsem udělala. Dvojku jsme zhltla nejen díky nepolevujícímu napětí, ale hlavně pro ty skvělé hlášky. Plukovník Mrtvola je s každou smrtí vtipnější! Velmi jsem ocenila zvrat, který mě přenášel z doby do doby a z místa na místo a neskutečně propracované vyvrcholení. A bylo přesně takové, jak jsem si přála!!!! Kniha sice s potenciálem možného pokračování, ale úplně uzavřená. Prostě SUPER!
(Audiokniha)
Bylo to epické!! Petr Brožovský nejen skvělý autor, ale zároveň i skvělý interpret, načetl si své dílo bravurně.. kdo jiný by dokázal vdechnout život postavám a ději, než sám autor :-) Já vlastně ani nemám slov, jak moc jsem uchvácená celým tímto "světem" se základnou v Plzni :-)) Jedna akce střídá druhou, potoky krve, mrtvoly skoro na každém kroku a k tomu fakt trefné a skvělé hlášky, miluju to!!! A to zakončení?? Mohlo mě to napadnout, s Mrtvolou je možné všechno :-)))
Skvěle se to četlo, skvěle jsem se bavil výbornými hláškami a konec velice mile překvapil a vysloužil knize pátou hvězdičku.
Skvělé včetně doslovu.
PS: Je mi jedno jestli si myslíte, že je to teplý, nebo to teplý není, hlavně mi to natočené neposílejte ...
"Byli jsme rychlejší než panic při masturbaci a tišší než prd v kině."
Skvělé pokračování příběhu party Plzeňských PSZÚ s úchvatným zakončením v podobě doslovu autora.
PS: Jo, a teplý to tak trochu je...
Petr Brožovský - Tanec papírových draků 2 - HON
Příjemné, velmi příjemné překvapení
Slova autora : " Pokusil jsem propašovat k Vám alespoň fragmenty této vesmírné moudrosti v rámci různých rozhovorů, avšak byť jen jediná věta navíc by v knize zabírala místo tomu, co bylo opravdu důležité, tedy krvi, sexu a humoru."
Tak takto v doslovu autor hodnotí své dílo. A dle mého naprosto přesně. Ano, spousta otázek zůstala nezodpovězena, spousta témat nevysvětlena, i přesto to byla skvělá jízda.....
Druhé díly bere většina z nás z despektem. Často jedou na vlně prvního úspěšného dílu a recyklují jeho témata.
Toto je výjimka. Velká výjimka.
Druhý díl Tance papírových draků je dospělejší, ucelenější, napínavější.
V první knize si člověk občas řekl, ty voe to jako fakt? Ale v druhém je to nadpřirozeno a dalsi věci takové přijatelnější, uvěřitelné.
Tentokrát Mrtvola s týmem pátrá po dalších Probuzených a snaží se znovu zachránit svět, potažmo lidstvo. Co u toho zažijí a provedou, stojí za přečtení.
Kniha je dle mého o hodně dál od prvního dílu. Moc hezky se čte a autor nás příjemně vede příběhem.
Petr Pedro Brožovský napsal velmi zdařilé pokračování už tak dobré první knihy. Všem, kdo mají rádi akci, nadpřirozeno, kariku české politické scény, bude více než spokojen.
Celou knihu dle mého názoru shrnuje Mrtvolův povzdech: Ani to, že jsem po smrti, zjevně nebrání lidem v tom, aby po mě chtěli pí*oviny. :-D
Autorovy další knížky
| 2022 |  Tanec papírových draků |
| 2023 | Krev, monstra a cukroví |
| 2023 | Tanec papírových draků 2: Hon |
| 2022 | 0 Rh- |
„Doktor, nový Doktor,
doktor Pacient a Mrtvola.
Znělo to jako začátek vtipu z pitevny.
Ty debilní přezdívky
mi přerůstaly přes hlavu.“
„Když jsem se probudil, pozoroval mě Adolf Hitler. Nikoliv živý, samozřejmě, přesto mě obraz s Vůdcem na stěně poněkud zarazil. Podobnou bytovou dekoraci jsem naposledy viděl na návštěvě u kamaráda v Bruntálu.“ Někdy se z knih člověk dozví docela zajímavé informace. Ano, a hned se tu rýsuje otázka: Kdo je z Bruntálu? Kdo pracuje v Epoše (pracoval?) a je z Bruntálu? No jasně – vortex-blik!
Citát: Píchali jsme stejnou holku, tak že jsme něco jako poševní bratři.
Velmi mě pobavila a nadchla akční scéna odehrávající se na stranách 129 až 132. U tohoto výkonu hlavního hrdiny jsem se pobavil snad nejvíc v celém příběhu. I když i to ostatní za to stojí. Celkově mám dojem, že kniha druhá je akčnější i vtipnější. Jakoby se Mrtvola poučil a nechtěl své čtenáře zklamat. A když se přidalo cestování časem, tak jsem tleskal. Pravda, musím se zeptat, co je to, do prdele, vortex!?!? A i kdyby mě na to autor v doslovu doslova neupozornil, stejně bych se zeptal.
Malá ochutnávka:
„Hele, to je von,?“ nacpal mi před obličej displej s fotografií opáleného sympaťáka s lehce oplácanými rysy a bělajícími vlasy.
„Strč si ten telefon někam, nechci se vybourat,“ zavrčel jsem.
„Nebude to tak těžký, neboj,“ uklidňoval mě.
„Dáme si drink na pláži, štípneme notebook, a než se naděješ, jsme na cestě domů.“
„V Kanadě se to taky tvářilo jednoduše. A zpáteční cestu jsem strávil v umělým spánku,“ povzdychl jsem si.
Je to příjemný mix akce, lásky, klidu a napětí. Příběh se odehrává pět let po prvních událostech. Tým PSZÚ (Význam zkratky je dvojsmyslný, nejděte si to svoje) je trochu obnovený, ale zatím docela mizerný. Situace kolem přezdívek se velmi pomalu stabilizuje. Napětí vzrůstá krok od kroku. Smrt je blízko. Všechen ten zmatek kolem krystalu je stupňující. Užíval jsem si tyto chvilky. A jak jsem již řekl, vrcholem byl vortex. (co je to . . .) Jo, já se bavil. A teď si ho jdu vykouřit. Cestou jsem vybral asi dvacet citátů a vkouřil je panu Brožovskému na jeho DKProfil. Dobrej je ten o kozách . . .
Citát: A je teda teplý si ho sám vykouřit, nebo ne? (ten není o kozách)