Tanec papírových draků 2: Hon
Petr Brožovský
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/513012/bmid_tanec-papirovych-draku-2-hon-xyX-513012.jpg
5
79
79
Tanec papírových draků série
< 2. díl
Už je to pět let od chvíle, co jsem naposledy umřel, ale pomalu mi to začíná chybět. Policejní sledovací a zásahový útvar jakž takž funguje, ale nikdo mě nevaroval, že to bude obnášet excelové tabulky, audity a videokonference. Jenže management nikdy nebyl mojí silnou stránkou – tou je střílení lidí. A tentokrát si to pár z nich opravdu zaslouží. Měli si pamatovat, že PSZÚ neodpouští. Přišel čas pomsty, protože některé hajzly nestačí zabít jen jednou. Hon začíná. Hordy zfetovaných bezďáků, naštvané bejvalky, převtělující se duše, brynzové halušky, znepokojivý sex, magie, Hello Kittty a vůně střelného prachu! Plzeň se otřese v základech!... celý text
Přidat komentář
Dvojka mě možná bavila o něco míň. Méně vtipných hlášek, za to ucelený akční děj od začátku až do konce.
UCHOKNIHA. Pánové a dámy, držte si klobouky, jízda pokračuje! Sarkastické hlášky, akce, napětí, špetka nadpřirozena a další špetka přirození - jak jinak si představujete oddychovou zábavu?
„Byly časy, kdy mi vadilo, že nemám odpovědi. Teď už jsem byl smířený s tím, že nemám ani otázky.“
Druhý díl pokračuje v rozjetém tempu a rozhodně nenudí. Jako mentální výplach funguje naprosto skvěle. Pobavil mě i doslov. Dávám zasloužené čtyři hvězdy a autora zařazuji k oblíbeným. :o)
„Já si chtěl jen vychutnat ten pocit, když má někdo kladný vztah k vašemu genitálu. Ona chtěla víc. Bylo jasné, že to budu muset nějak vyřešit, ale tyhle konfrontační vztahové situace nebyly mojí parketou.“
Pořád velmi slušná scifi na české poměry. Bohužel ten 1. díl se mi líbil mnohem víc. Tady už nebyla ta část, jen lehce posunutá mimo realitu, jako byl minule začátek knihy. Naopak, když už nestačilo věčné oživování, pomohl si autor časovým přesunem do minulosti. To už mi vůbec nesedí. Jediné, v čem neslevil je kvalita hlášek. Už se těším jak hlášku:
"Sežeň past na medvědy a pitelné pivo. Jedeme na Slovensko." Použiji za měsíc na slovenské spolužáky u taroků.
„Doktor, nový Doktor,
doktor Pacient a Mrtvola.
Znělo to jako začátek vtipu z pitevny.
Ty debilní přezdívky
mi přerůstaly přes hlavu.“
„Když jsem se probudil, pozoroval mě Adolf Hitler. Nikoliv živý, samozřejmě, přesto mě obraz s Vůdcem na stěně poněkud zarazil. Podobnou bytovou dekoraci jsem naposledy viděl na návštěvě u kamaráda v Bruntálu.“ Někdy se z knih člověk dozví docela zajímavé informace. Ano, a hned se tu rýsuje otázka: Kdo je z Bruntálu? Kdo pracuje v Epoše (pracoval?) a je z Bruntálu? No jasně – vortex-blik!
Citát: Píchali jsme stejnou holku, tak že jsme něco jako poševní bratři.
Velmi mě pobavila a nadchla akční scéna odehrávající se na stranách 129 až 132. U tohoto výkonu hlavního hrdiny jsem se pobavil snad nejvíc v celém příběhu. I když i to ostatní za to stojí. Celkově mám dojem, že kniha druhá je akčnější i vtipnější. Jakoby se Mrtvola poučil a nechtěl své čtenáře zklamat. A když se přidalo cestování časem, tak jsem tleskal. Pravda, musím se zeptat, co je to, do prdele, vortex!?!? A i kdyby mě na to autor v doslovu doslova neupozornil, stejně bych se zeptal.
Malá ochutnávka:
„Hele, to je von,?“ nacpal mi před obličej displej s fotografií opáleného sympaťáka s lehce oplácanými rysy a bělajícími vlasy.
„Strč si ten telefon někam, nechci se vybourat,“ zavrčel jsem.
„Nebude to tak těžký, neboj,“ uklidňoval mě.
„Dáme si drink na pláži, štípneme notebook, a než se naděješ, jsme na cestě domů.“
„V Kanadě se to taky tvářilo jednoduše. A zpáteční cestu jsem strávil v umělým spánku,“ povzdychl jsem si.
Je to příjemný mix akce, lásky, klidu a napětí. Příběh se odehrává pět let po prvních událostech. Tým PSZÚ (Význam zkratky je dvojsmyslný, nejděte si to svoje) je trochu obnovený, ale zatím docela mizerný. Situace kolem přezdívek se velmi pomalu stabilizuje. Napětí vzrůstá krok od kroku. Smrt je blízko. Všechen ten zmatek kolem krystalu je stupňující. Užíval jsem si tyto chvilky. A jak jsem již řekl, vrcholem byl vortex. (co je to . . .) Jo, já se bavil. A teď si ho jdu vykouřit. Cestou jsem vybral asi dvacet citátů a vkouřil je panu Brožovskému na jeho DKProfil. Dobrej je ten o kozách . . .
Citát: A je teda teplý si ho sám vykouřit, nebo ne? (ten není o kozách)
Že bych z toho byl odvázaný jako z dílu prvního, to tedy rozhodně ne. Akce i hlášek tam bylo stejně jako v prvním dílu dost, ale zde mi to přišlo takové zdlouhavé. Komplexnější ano, ale ...no...něco málo tomu chybělo. 85%
... a zde přichází něco dalšího, přímo třeskutě lahodného: zvraty, zvratky, mrtvá těla!
První i druhý díl za 100%
... a jestli ten chlap nenapíše třetí díl, tak ho (při)zabiju ;-)
Logické pokračování prvního dílu, a to i z hlediska stylu a kvality. Takže komu se líbila jednička, ten se může směle pustit i do tohoto. Potěší mírné nastavení mytologie a světa, ale zároveň autor neztrácí čas nějakými dlouhými vysvětlovačkami. V doslovu se v tomto ohledu autor i omlouvá, že spousta věcí zůstává nevysvětlena, ale mě to tak vyhovovalo - prostě víme jen to, co ví i hlavní hrdina.
Čekal jsem co z toho po prvním dílu vyleze a dobrý! Hláška za hláškou, akce, příběh se žene a najednou je po všem.
Jestli si říkáte po prvnim díle že už to dál posunout nelze tak autor vás přesvědčí že lze DOPORUČUJI
Tanec papírových draků 2: Hon je naprosto fantastická jízda plná humoru černějšího než spálené kuře, pikantnějšího než sriracha a vtipnější než všichni stand up komici dohromady, teda až na Petra Brožovského. V první řadě musím říci, že pokračování zcela bezprostředně navazuje na první díl. Neuběhne deset let, patnáct let, hlavním postavám nezešednou vlasy a neuvidí vyrůstat svoje pravnoučata. Naopak jim ani nestihne vystydnout kafe. Takže pokud jste nečetli první díl, máte smůlu. Teda to vlastně máte smůlu u všech pokračování, ale jsou knihy, kde je to vlastně jedno.
Jaký příběh kniha vypráví? Vlastně by se dalo říci, že je o přátelství až za hrob, o pomstě, tranzici, touze, retardovaných bratrancích, kreativních způsobech soubojů, cestování a návratech. Ale to vám nic neřekne, pustíme se tedy do roviny spoilerů, ale budu opatrný.
V prvním díle jsme se seznámili s útvarem známým pod zkratkou PSZÚ, což znamená Policejní Sledovací a Zásahový Útvar. Docela nudný název, že? To se ovšem nedá říci o vedoucím Plzeňské jednotky, kterým je Kuba Kolínský alias Mrtvola. Nejenže odmítá, doslova, zemřít, ale vykopal válečnou sekeru a jde se pomstít za všechny mrtvé členy jeho úchylného týmu.
Vyzbrojen je sarkasmem, vtipy všeho druhu (hlavně těmi nekorektními), spoustou vulgarit a rozličnými zbraněmi. Bude tato výbava dostatečná k poražení nepřítele, kterým je Probuzený oplývající výjimečnou psychokinetickou schopností s jejíž pomocí dokáže ovlivnit jednání a chování ostatních? Dokáže Mrtvola pomstít smrt svých kolegů a přátel?
Kniha není intelektuální dílo, nad kterým budete vést osamocené rozhovory při skleničce vína s vlastním já či alteregem. Naopak, je přímočará a jednoduchá. Vlastně jsou jde jen dvě fáze, a to boj nebo dialog. Nic mezi tím.
Co říci závěrem? Tanec papírových draků 2: Hon je snad ještě čtivější než první díl. Kniha si na nic nehraje, je zábavná, drsná. Je krásnou připomínkou filmů 80. a 90. let. Ode mne si odnáší pět hvězd.
Hláškově perfektní, děj - explozivní ohňostroj, čtivost zaručena, pro fandy extrasorty.
Citace:"
Hele, já už toho mám dost,“ dopálil jsem se. „V těch přezdívkách je bordel. Kdysi, když se řeklo Doktor, každej věděl, že mám na mysli zpruzenýho dědka s motýlkem, a tak to taky zůstane. Desátník Jan Töfl je tímto degradován z hodnosti Doktora. Ode dneška se ti bude říkat Posera. Já na tom hajzlu po tobě byl a nic jinýho si nezasloužíš.“
Posera na mě zíral a Kristýna se uchechtla.
„Takže zatímco Posera zamořoval základnu, aby nemohla padnout do nepřátelských rukou,“ pokračoval jsem, „zavolala mi Doktorova vnučka a varovala mě. Nevím, jestli to znamená, že Doktor přežil a po očku na nás dohlíží odněkud ze stínu, nebo jestli je ta Lucinka, nebo jak se jmenuje, po dědečkovi a dělá pro tajný, ale je dobře, že někde ve struktuře ozbrojených složek máme někoho, kdo na nás myslí. Každopádně jsme bez základny, a co hůř, bez peněz.“
Poučný citát:"Pokud se bude váš druh dál nekontrolovaně množit, vyčerpáte energetickou síť Země!“
Superčtivo.
Zpočátku mi dvojka přišla slabší než jednička, ale pak se vše správně rozjelo a začalo skládat do uceleného tvaru. Párkrát jsem zachytila stopy autorových slamových textů - ať už ty nápady použil podruhé vědomě či ne, coby fanynku žánru mě to potěšilo, stejně jako jiné více či méně skryté vtípky. Ale ty otázky, ty otázky! Jednu z nich jsem si kladla už v průběhu knihy, stejně jako jinou, autorem do seznamu nezahrnutou. Už jen kvůli nim by to chtělo trojku, prosím! Neboj, není to teplý a klidně to dělej, ale napiš nám trojku!
Mrtvola po pěti letech s novým týmem likviduje zlé Probuzené a pátrá po Ainuovi. Opět dostane na prdel a několikrát umře, ale díky své genialitě přijde na způsob, jak provést velký restart. Týna je fakt boží.
Je to nářez. Rychlé tempo, chytré využití jazyka, plot twisty jak hovado, hezká nostalgie po prvním dílu. Nevím, na čem autor jede, ale očividně mu to prospívá.
Protože mi agenti FPSÚ začali hrozně brzy chybět, možná i proto, že jednička byla neuzavřená, sáhla jsem po dvojce dříve, než bývá mým zvykem a dobře jsem udělala. Dvojku jsme zhltla nejen díky nepolevujícímu napětí, ale hlavně pro ty skvělé hlášky. Plukovník Mrtvola je s každou smrtí vtipnější! Velmi jsem ocenila zvrat, který mě přenášel z doby do doby a z místa na místo a neskutečně propracované vyvrcholení. A bylo přesně takové, jak jsem si přála!!!! Kniha sice s potenciálem možného pokračování, ale úplně uzavřená. Prostě SUPER!
(Audiokniha)
Bylo to epické!! Petr Brožovský nejen skvělý autor, ale zároveň i skvělý interpret, načetl si své dílo bravurně.. kdo jiný by dokázal vdechnout život postavám a ději, než sám autor :-) Já vlastně ani nemám slov, jak moc jsem uchvácená celým tímto "světem" se základnou v Plzni :-)) Jedna akce střídá druhou, potoky krve, mrtvoly skoro na každém kroku a k tomu fakt trefné a skvělé hlášky, miluju to!!! A to zakončení?? Mohlo mě to napadnout, s Mrtvolou je možné všechno :-)))
Autorovy další knížky
| 2022 |  Tanec papírových draků |
| 2023 | Krev, monstra a cukroví |
| 2023 | Tanec papírových draků 2: Hon |
| 2022 | 0 Rh- |
(SPOILER) Sorry lidi, ale já z toho tedy tak jako vy všichni odvařenej nebyl....
Jednička i přes svojí očividnou vykrádačku Nočního klubu ještě celkem šla. Ano bylo v ní pár děr, hlavní hrdina byl sem tam prostřílenej jak řešeto, aby po pár dnech byl úplně ok, sem tam nějaký ten stereotyp si pan autor taky neodpustil, ale příběh jak takový hlavu a patu měl, párkrát jsem se i zasmál (párkrát jsem i protočil oči v sloup, abych nalil čistého vína) a celkově by se dalo říct, že jsem se bavil.
Satanžel u dvojky už mi to tak slavné nebylo. Hlášky mi přišli otřepanější, stereotypy trapnější, děj a hlavní zápletka méně zajímavější. První co mě po poslechu napadlo bylo: Hmmm když pan autor něco nevykradl, ale vymyslel celé od začátku do konce sám, tak už to tak slavné není.... škoda.
Přiznám se, že jsem chtěl původně dát tři hvězdy jako u jedničky, ale pak přišla finální bitka a to jsem šel skoro do kolen, jak mooooc mi přišla trapná. Myslel jsem, že trapnou scénu se staříkem v jedničce už nic nepřekoná, ale jak já se mýlil... Asi už na mě leze stáří, ale jestli vám přijde vtipné, když hlavní hrdina použije jako zbraň dildo a navleče se do sado-maso oblečku (nepochopil jsem proč, asi aby to bylo "vtipné") tak vám musí být deset. Za mě dvě silnější hvězdy ¯\_(ツ)_/¯