Tango mortale
Pavel Kohout
Románový příběh o vztahu stárnoucí česko-italské milionářky a pražského taxi-dancera, jenž získá neopakovatelnou životní šanci, ze které se však může stát "smrtící tango". Julie, kdysi česká primabalerína, po roce 1968 emigrovala do Itálie a díky výhodnému sňatku získala titul kněžny, významné postavení a majetek. Ve stáří se vrací do své vlasti a potkává zde mladého tanečníka Lea, který se vzdal práce, rodinného života a živí se jako placený tanečník. Julii zaujme natolik, že svému najatému tanečníkovi a průvodci poskytne neopakovatelnou životní šanci až v daleké Itálii. Nicméně minulost z pražských tančíren Lea dostihne. Má prokázat svůj charakter a mravní pevnost. To, jak se zachová, rozhodne o budoucnosti. Tango mortale začíná... Román vycházel v roce 2012 na pokračování v Mladé frontě.... celý text
Přidat komentář
Příběh dvou lidí, v obou případech talentovaných a inteligentních, kteří vzešli ze stejného místa, leč v jiné epoše. Příběh o nuancích lásky a sebelásky. Příběh o všeobecném podezření, že ke štěstí žádné zkratky nevedou. Odvěká variace příběhu o naivní iluzi, že veškeré štěstí přichází s osudovým člověkem či výhrou v loterii. Příběh o vášnivém a temperamentním tanci, který se slabému srdci může stát osudovým.
V četbě na pokračování Českého rozhlasu nutno ocenit především výkon Miluše Hradské, která svým hlasem a dikcí věrohodně dokreslila charakter Julie Mortadini.
Dílko, dle mého skromného mínění, hodné četby a zamyšlení nad jeho tématy.
Skvělý příběh o mladém muži, který byl ve správnou chvíli na správném místě. Taková pretty woman opačně, ale na konci vás čeká překvapení....
Řemeslně skvělé. Co mě překvapuje u fanatického stalinisty z padesátý let, který se ženil v modré košili ČSM a pohnal manželku za nevěru před stranickou komisi, že pohrdá "čecháčky" a devótně obdivuje noblesu a italskou milionářku z "kulturně vyspělého Západu" v které se vyloženě vidí.
[četba ČRo]
Asi třetinu se všechno tváří víc než nadějně a dobře zvládnuté řemeslo nelze autorovi upřít, stejně jako cit pro drama.
Ovšem jakákoli smysluplnost se postupně utopí v absurditě až karikatuře reality spolu s klišé jako z Pretty Woman? Odkazy na Havla, brněnské cisterciačky a podobně, spíš přidávají na frašce než na realitě. Jak se píše kdesi dole - dědečkovské poučování, co jen potvrdilo můj dojem z autora. Asi z nás nikdy nebude kompatibilní pár autor/čtenář :o)
Ani kvalitní rozhlasové zpracování nic nezachránilo.
Bráno jako komedie - bylo by to na plný počet :o) přesně, jak píše Doubravka 1975 o kousek výše !
3/2
Na tuto knihu jsem narazila náhodu v audio verzi na rádiu Vltava a musím říct, že mě její poslech velice zaujal a to nejenom pro příběh samotný, ale také díky přednesu Jaroslava Plesla, Miluše Hradské a Václava Bahníka - obzvláště dáma četla tak autenticky, jako by sama byla jednou z hlavních postav románu. Náhodné setkání dvou lidí, které dělí dvě generace, dá vzniknout přátelství a naději na nový život mladého muže, který byl v pravý čas na pravém místě. To jak to všechno dopadne, si už musíte přečíst sami ...
Celkom fajn kniha, teda hlavne do prvej polky, potom už mi to prišlo trochu prekombinované, hlavne tá dramatická zápletka trochu pritiahnutá za vlasy. Takže je to niekde na pomedzí medzi oddychovou literatúrou a lepším textom.
Perla, na kterou jsem narazila náhodou. A protože jsem neměla žádná zvláštní očekávání, byla jsem jen mile překvapená. Moc se mi to líbilo. Postavy, které chápete, příběh, který zaujme.
Tak moc mě nadchl titul, že jsem ani nečetla to curriculum a natěšeně se vrhla se do četby - dárku ze sekce E-knihy zdarma, za což srdečně děkuji.
Tanec, balet je emoční souznění s hudbou, je to projev zušlechtění duše. A flaschdance je droga moje.
Je zde vše co na dobrých knihách nesmím postrádat.
Mistrně sestavený příběh, o tom, že co si jako poklad radosti duše uložíme do mysli, se může stát zdrojem závislosti i zkázy.
Superfajnovost.
V tango mortale aneb smrtící tango se promění největší životní šance, jakou kdy Leo Nerad dostal a bude záležet jen na něm, jak ve zkoušce obstojí. Pavel Kohout nám nabízí příběh o hledání nejen ztraceného dětství a vzpomínek, ale i nadějí na lepší příští, včetně svého místa pod sluncem. Zápletku nijak nekomplikuje, ale nechává ji spontánně ubíhat v zdánlivě poklidném tempu až k ostře vyhraněné katarzi, která mžiknutím oka postaví jednající postavy před rozhodující volbu, mířící buď do propasti, nebo k nejšťastnějším a nejzářivějším okamžikům v životě lidském. Záleží jen na nich, na jejich charakteru a odvaze, kterou cestu si vyberou. Pravdu nebo lež? Dokáží přijmout svůj díl odpovědnosti, nebo před důsledky svých činů utečou. Krásné, vypjaté drama má i famózní dohru, která slouží Pavlovi Kohoutovi ke cti a která knihu velmi přesvědčivě zakončuje. Líbily se mi i ozvěny významných historických událostí, které na sebe nicméně nestrhly větší díl pozornosti, než bylo nezbytně nutné, a nesvedly tak dějovou linku kamsi do pekel. Za Tango mortale dávám palec nahoru.
Ze začáku mě kniha zaujala, přišlo mi, že děj svižně odsýpá, byť zápletka, kde se hlavní hrdina vzdá úspěšné kariéry v IT a jde dělat tanečníka/gigola za mizernou výplatu, u které musí bydlet u rodičů, mi přišla hodně přitažená za vlasy. Ale budiž, začátek mě bavil, takže jsem byl zvědav, kam se děj bude ubíjet. S přesunem do Itálie ale nastala nekonečná nuda a celý děj se propadl do neskutečné absurdity, a co bylo horší, děj se začal neuvěřitelně natahovat (pasáž o náboženství byla v knize proč? Aby uspokojila grafomanské sklony autora?). Celkově jsem se druhou polovinou knihy musel prokousat s vypětím všech sil, trošku mě potěšil trochu ostřejší konec, nicméně ani on nemohl zachránit celkový dojem z knihy.
Mrzí mě, že některé zápletky nebyly v knize popsány více (odchod z práce, osud zlosynské trojice, celkový závěr příběhu), namísto některých přebytečných pasážích (náboženství, vzdělávání hlavního hrdiny).
Ctivost uprit nelze, zajimavy napad taktez ne, presto vsak kniha nepresvedcila. Postavy pusobi cim dal vic jako absurdni karikatury sebe sama, vse je prehnane do krajnosti, na konci uz to primo irituje. Prazsky budizknicemu s diplomem z IT nahle prozri a "do roka a do dne" se z nej stane lingvista, odbornik pres dejiny umeni, ekonomii, pravo a krom toho i zkuseny harcovnik salonu spolecenske smetanky. Exulantce z vychodniho bloku padaji v kapitalisticke Italii vsichni k noham, nejvice pak zavratne bohati slechtici, pravnici a vehlasni lekari. Nahody funguji zasadne jen stastne, vsichni jsou uspesni, dokonali a maji se radi. A zaver se nese v temze duchu, prestreleny a zcestny.. Tresnickou na dortu je autorova naprosta neznalost italskych realii, diky niz zaplnil knihu neuveritelnym mnozstvim klise a nesmyslu. Italska slova, kterymi je text zpestren, jsou navic casto spatne napsana (napr. bistecci misto bistecche, bueno misto buono, Borghi misto Borgia, atd.), a to vcetne jmen, ve kterych navic panuje chaos (Riccardo se stridave meni na Richarda a pak Ricarda). I dve hvezdicky mi za podobny ulet pripadaji az az.
Skvěle se mi četlo, příběh zajímavý, žádná "tuctová" zápletka, ale rozhodně zvláštní. Mám pocit, že jsem ještě nic takového nečetla. Druhá kniha od autora a určitě se podívám i po další.
oceňuji zápletku a zajímavé prostředí, nicméně na mě kniha jako celek působila průměrně. Leo vlastně nehnul brvou a vše mu spadlo do klína, celkové byl hlavní hrdina nemastný, neslaný a jak už zde někdo psal, krom třech padouchů z Prahy jsou zbylé postavy dokonalé.
Napínavé dějové piruety, romantika místy přehnaná, až biblický trest,člověk zklame jen jednou.
Čtivé, zajímavá zápletka. Nicméně při čtení mě občas napadlo, jestli to není parodie na červenou knihovnu. Ale asi ne, parodie není autorův styl.
Plusy: Napínavé, čtivé, nesporný vyprávěčský talent autora, krásné popisy italského prostředí, které byly vítané po dovolené v Itálii...
Mínusy: částá klišé, většina hrdinů knihy jsou neuvěřitelní klaďasové: Julie, její první manžel Viktor, druhý manžel Vittorio, současný přítel Giorgio, snoubenka hlavního hrdiny Lea Carla, ti všichni jsou dokonalí a bez poskvrnky, naopak bídáci jsou vykreslení rovněž jednoznačně negativně: trojice pražských gaunerů z tančíren.
Trochu SPOILERY: Hlavní hrdina má být sice rozporuplný, ale i u něj se projevuje až neuvěřitelný přerod flinka bez zájmu o cokoliv v charakterního chlapíka, velmi talentovaného studenta italštiny, ekonomie, posléze stoprocentního odborníka na cokoliv a veleúspěšného podnikatele a sjednotitele rozhádaného italského šlechtického rodu...
Nezachrání to ani jeho "malé selhání", i když to se ukáže být nakonec v zápletce fatálním.
Pointa je nicméně zajímavá a nečekaná a tak trochu zachraňuje tu předchozí selanku...
Bohužel jsem byla hodně zklamaná. Myslím, že autorovi více sedí psaní dramat než románů.
Opět velice čtivá kniha. Stejně jako Cizinec a krásná paní. Prostě Pavel Kohout je pan spisovatel.
Pri vsi ucte k autoru, tohle bylo jeste horsi než predchozí dílko. Príliš slabé a dedeckovsky poucovaci s naprosto zbytecnymi slovnymi akrobatickymi vykony.... Absolutni ztrata casu.
Štítky knihy
tanec Čechy Itálie rozhlasové zpracování
Autorovy další knížky
2008 | Katyně |
2008 | Hodina tance a lásky |
1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
2009 | Hvězdná hodina vrahů |
2005 | Konec velkých prázdnin |
Poslouchala jsem jako audionahrávku. Knihu bych v tomto případě asi nedočetla.