Tání
Lize Spit
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/343938/bmid_tani-65b0e1703369e.jpg
4
48
48
Co když se můžete pomstít celé vesnici? V roce 1988 se v malé vlámské vesnici Bovenmeer narodily tři děti, dva chlapci a dívka Eva. Až do puberty spolu vyrůstali bez problémů. Pak se jejich vztah náhle změnil. Kluci vymysleli krutý plán a na Evě bylo, jestli se k nim přidá, nebo společné přátelství zradí. Vlastně neměla na výběr. Po třinácti letech od onoho horkého léta, kdy se všechno vymklo z rukou, se Eva vrací do vesnice s velkým kusem ledu v kufru auta. Tentokrát to však má pod kontrolou. Lize Spitová vtáhne čtenáře do děje hned od první věty a je odhodlaná udržet si jeho pozornost po celou dobu. Nemilosrdně, ale s láskou. Román Tání vás vyvede z míry.... celý text
Přidat komentář
Po letech podruhé přečteno-po zhlédnutí filmu. Ze začátku se nešlo začíst, místy zbytečně zdlouhavé, ale pak kniha vezme rychlý spád. Určitě stojí za přečtení.
(SPOILER) Trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Kdyby měla kniha polovinu stránek, bylo by to lepší. Takto jsem ji dočetla jen proto, že nemám ráda nedočtené knihy. Hádanku i její řešení jsem znala, tudíž jsem tušila, co Eva na konci chystá. Co mě ale celou dobu štvalo - v anotaci knihy i v knize samotné se hovoří o nerozlučném přátelství a třech mušketýrech. Obsah knihy tomu ale fakt nenapovídá - takto si přátelství opravdu nepředstavuju, od začátku do konce kluci Evu jen zneužívali a trpěli její přítomnost a ona za nimi jen vlála.
Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst. Nejdřív jsem přemýšlela, zda nejsou chyby v mnohých větách v překladu, ale tím to nebylo, spíš mi nesedly autorčiny myšlenkové a dějové pochody. Vyprávění je jaksi ploché, přestože ostatním komentujícím věřím, že později se začnou odkrývat stránky vystupujících postav a kniha třeba začne být zajímavá. Odkládám někdy na neurčito, nechávám bez hodnocení.
„Co by pro tebe bylo horší? Kdyby umřel pes, nebo táta?“
Dobré čtení, nečekejte ale zápletku. Až v polovině mi došlo, že dějová osnova bude celá o hledání příčin, které hrdinku pohánějí. Jinak hlavně řádně depresivní čtení, jež ocení především ti, co se nenarodili se zlatou lžičkou, takže jim poměry na vlámském venkově nepřijdou zas až tak moc sci-fi. Zároveň oceňuji, že zlo tentokrát nepochází z rodičovské strany, přehlédneme-li tedy alkoholismus a apatii, kteréžto vlastnosti pro výchovu dětí nejsou úplně ideální. Ne, tady se to mele mezi vrstevníky, kteří se snaží zapadnout do party, a zároveň netuší, co je ještě v normě a co už je přes čáru. A že to Lize Spitová nechá vygradovat do extrému, o tom žádná, až mi bylo zatěžko pochopit psychiku jednotlivých postav. Problém je však vyvrcholení, kdy člověk čeká, jaká že to bude odveta, co hrdinka po letech plánuje a ono v podstatě moc nic. Zpětně to těm čtyři sta padesáti stranám, které se vůbec nečetly jednoduše, nedokážu úplně odpustit.
Zpočátku mi popisné pasáže přišly zdlouhavé, ale když se do knihy člověk začte, po určitých informacích začne mít kniha lepší spád a člověk lépe rozumí. Konec je takový... nedořešený. Určitě je to ale zajímavý příběh, který stojí za přečtení.
Oprátka - led - stíny minulosti ....
To je stručná anotace této knihy ....o dětském přátelství, o dětské krutosti a o bolesti, která nikdy nezmizela ....
Je tu odkaz na Mc Ewana a jeho Betonovou zahradu - ať každý zváží, zda se do této knihy chce začíst ....
Tato kniha vám po přečtení nadlouho uvízne v mysli,příběh dětského přátelství,který skončí velmi smutně.Líbil se mi styl psaní,výborný překlad a téma velice zajímavé.Ze začátku mi trvalo,než jsem se zorientoval v postavách,ale pak vás to strhne a nemůžete přestat číst.Knihu doporučuji.
Čekala jsem, že kniha bude lepší. Mohlo to být zajímavé, ale celá krize je vylíčena tak nějak přitaženě za vlasy. Začátek anotace (Co když se můžete pomstít celé vesnici?) vůbec nevystihuje podstatu. Eva se přece nikomu nepomstila, jen jim dala další podnět k drbání a vymýšlení šílených teorií co, jak a proč, stejně jako léta předtím smrt Janova. Z kamarádova skonu si očividně nevzala vůbec nic, jen ostatním potvrdila, že je ta divná z divné rodiny. Nemohu sympatizovat.
Kniha, na kterou dlouho nezapomenete. Rozpad dětského přátelství, krutost dětí. Zničený život jedné citlivé dívenky, která nedokázala žít s velkým zklamáním ze svých přátel a nedovedla se vyrovnat s esencí zla, které zasáhlo její duši i tělo.
Taková ta knížka, u které tušíte, že všechno dopadne strašně špatně, protože všechno probíhá špatně... a ono fakt jo. Těžké, smutné. Přesto skvělé. A úžasný překlad!
Kdyby šlo, dala bych asi spíš 3,5, protože se nějak nemůžu rozhodnout, zda dát 3 nebo 4 hvězdy. Vždy mi chvíli trvalo, než jsem se začetla, pak jsem se ale od knihy nemohla odtrhnout. Poutavé, napínavé... zároveň ale mám pocit, že mnoho stránek z příběhu nebylo vyřešeno, něco v příběhu postrádám.
Nakonec jsem se rozhodla pro čtyři, díky obálce a čtivosti.
Na mě byla kniha později hodně drsná a depresivní. Ale Lise Spitová umí psát a umí psát poutavě, dojemně, napínavě i nemilosrdně.
Zdánlivá "revenge story" postupně spěje k nevyhnutelnému, hutně a mohutně anticipovanému finále v obou časových liniích... Vzpomínky spolu s dospíváním hrdinů potemňují a nizozemský venkov se pomalu rýsuje jako větší peklo než Dumontovy filmové francouzské vesnické vize (a rozhodně to není taková legrace). Nakonec je vlastně škoda, že se toho tolikero objasní - co se přesně stalo a jak k čemu došlo - ta nedořečenost je v textu dlouhou dobu zajímavě funkční. Pozoruhodná je i ambivalence protagonistky, která se typicky adolescentně podílí na chování, jež považuje za nesprávné (jen aby náhodou nebyla vyloučena z party vyvolených), až se postupně stejně přehraje z role viníka do partu oběti. Má ale opravdu z předchozích činů špatné svědomí (obětem příliš nestraní, protože je považuje za rivalky)? Považuje další vývoj událostí za svůj (ne)přiměřený trest? Stylisticky text není příliš výrazný (ale způsob vyprávění k obsahu sedí), nicméně hvězda navíc hlavně za bezútěšný závěr a to, jak autorka nechce čtenáře hladit po srsti a nutí ho klást si nepříjemné otázky. Nejsou to ale úplně suverénní 4 ****, ta doslovnost (hraničící občas voyeurismem) vyznění trochu kazí. Ovšem většina publika to asi spíš ocení.
Velmi náročné, vrstevnaté, depresivní čtení, u kterého máte pocit, že zlo visí neustále někde ve vzduchu.
Vzhledem k tomu,ze se mi pri cteni udelalo nekolikrat spatne, dala bych 3-4*. Čtivé to je,ale nemuzu napsat nic jineho,ze ze to bylo místy opravdu hnusny. Jestli se k sobe děti takhle vážně chovaji,tak to teda potěš...
Mnoho záhad, do nichž se v průběhu knihy ještě více zaplétáme. Příběh dívky Evy, která je trpěna ostatními a s klidem to přijímá zřejmě jen z nedostatku jiných příležitostí. Jinak těžko vysvětlit, proč se stále až patologicky upíná ke vztahům, které dávno nefungují (pokud ovšem vůbec kdy fungovaly). K rozluštění nepomáhá ani sama Eva, o které toho jinak moc nevíme, řeší svět kolem a sebe si neváží.
Autorka ale netrýzní jen hlavní hrdinku, i čtenáře. Pokud se masochisticky vyžíváte v oddalování pointy, budete nadšeni. V druhé polovině knihy se toto dělo prakticky neustále.
Přesto, nebo možná právě proto, musíte číst dál a jak všechno dopadne, to nechcete... V mých očích je čin totálně zvrácený a pomsta možná efektní, ale neefektivní.
Na prvotinu velice dobré, myslím, že další kniha dá už přesněji vědět, jestli autorku vedl talent, zkušenosti, nebo snad mírná duševní porucha. ;-)
Jedna z nejvýraznějších knih roku 2017, proto doporučuji.
Pro mě problém příběhu bohužel zůstává v tom,že mi nebyla žádná postava sympatická.Přátelstvi třech mušketýrů mi přišlo úplně jalové,nikde ani závan hlubších citů.Autorka vyprávět umí,ale shrnula to pro mě do klišé ,,100% obyvatel vesnice jsou burani se zavřenýma očima a všichni haranti úchyláci ''.
Tání
Hodně zvláštní kniha.