Nové komentáře u knih Lize Spit
Tání
„Hodně zvláštní kniha.“
— andrea0221
Tání
„Po letech podruhé přečteno-po zhlédnutí filmu. Ze začátku se nešlo začíst, místy zbytečně zdlouhavé, ale pak kniha vezme rychlý spád. Určitě stojí za přečtení.“... celý text
— J&B
Tání
„Trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Kdyby měla kniha polovinu stránek, bylo by to lepší. Takto jsem ji dočetla jen proto, že nemám ráda nedočtené knihy. Hádanku i její řešení jsem znala, tudíž jsem tušila, co Eva na konci chystá. Co mě ale celou dobu štvalo - v anotaci knihy i v knize samotné se hovoří o nerozlučném přátelství a třech mušketýrech. Obsah knihy tomu ale fakt nenapovídá - takto si přátelství opravdu nepředstavuju, od začátku do konce kluci Evu jen zneužívali a trpěli její přítomnost a ona za nimi jen vlála.“... celý text
— střapatá
Tání
„Do knihy jsem se nemohla vůbec začíst. Nejdřív jsem přemýšlela, zda nejsou chyby v mnohých větách v překladu, ale tím to nebylo, spíš mi nesedly autorčiny myšlenkové a dějové pochody. Vyprávění je jaksi ploché, přestože ostatním komentujícím věřím, že později se začnou odkrývat stránky vystupujících postav a kniha třeba začne být zajímavá. Odkládám někdy na neurčito, nechávám bez hodnocení.“... celý text
— Ayame420
Tání
„„Co by pro tebe bylo horší? Kdyby umřel pes, nebo táta?“
Dobré čtení, nečekejte ale zápletku. Až v polovině mi došlo, že dějová osnova bude celá o hledání příčin, které hrdinku pohánějí. Jinak hlavně řádně depresivní čtení, jež ocení především ti, co se nenarodili se zlatou lžičkou, takže jim poměry na vlámském venkově nepřijdou zas až tak moc sci-fi. Zároveň oceňuji, že zlo tentokrát nepochází z rodičovské strany, přehlédneme-li tedy alkoholismus a apatii, kteréžto vlastnosti pro výchovu dětí nejsou úplně ideální. Ne, tady se to mele mezi vrstevníky, kteří se snaží zapadnout do party, a zároveň netuší, co je ještě v normě a co už je přes čáru. A že to Lize Spitová nechá vygradovat do extrému, o tom žádná, až mi bylo zatěžko pochopit psychiku jednotlivých postav. Problém je však vyvrcholení, kdy člověk čeká, jaká že to bude odveta, co hrdinka po letech plánuje a ono v podstatě moc nic. Zpětně to těm čtyři sta padesáti stranám, které se vůbec nečetly jednoduše, nedokážu úplně odpustit.“... celý text
— trudoš
