střapatá komentáře u knih
Asi byla chyba číst tuto knihu hned po Cernocernem srdci od Galbraitha. Obdobne prostredi i vztahy hlavních hrdinu, ale narozdil od zminovane knihy mi vse prislo velmi plytke. Beatrice me stvala svou sebestrednosti, nebo třeba tím, jak porad nekam "odkladala" deti. Florin kolem ní skakal, zatímco milostpaní byla prakticky porad na facebooku. Docteno z povinnosti.
(SPOILER) Trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Kdyby měla kniha polovinu stránek, bylo by to lepší. Takto jsem ji dočetla jen proto, že nemám ráda nedočtené knihy. Hádanku i její řešení jsem znala, tudíž jsem tušila, co Eva na konci chystá. Co mě ale celou dobu štvalo - v anotaci knihy i v knize samotné se hovoří o nerozlučném přátelství a třech mušketýrech. Obsah knihy tomu ale fakt nenapovídá - takto si přátelství opravdu nepředstavuju, od začátku do konce kluci Evu jen zneužívali a trpěli její přítomnost a ona za nimi jen vlála.
Na hlavní hrdince mě štvalo úplně vše. Od stupidního jména (proč proboha?!) po naprosto bitch povahu. Opravdu bylo nutné na každé stránce zdůrazňovat, že je ta ženská tlustá, i když má 40 kilo? Pokud to byl záměr a autorka opravdu chtěla vytvořit hlavní postavu, kterou budou všichni nenávidět, tak moc nechápu, k čemu to je dobré. Druhá půlka lepší než ta první, takže dočteno, ale už nikdy více.
Ale jo, nebylo to špatné. Kniha čtivá, zápletka vcelku uvěřitelná. Ale ten překlad... proboha, jak to mohlo v takovém stavu projít korekcí? A není to první kniha od Ikaru, se kterou mám v tomto problém. Achjo.
Pro mě překvapivě jedna z top Kingových knih. Zlo procházející příběhem bylo místy skutečně tak intenzivní, že jsem musela přestat číst - to umí jenom King. Postavy a prostředí jsou jako obvykle krásně vykreslené, takže člověk má pocit, jako by byl uprostřed dění. King tentokrát vynechal démonično a vsadil na o něco realističtější zápletku, což je pro mě bonus. Výtku mám ale k překladu a korekci - kniha v tomto ohledu bohužel obsahuje spoustu podivností, což ji docela sráží...
Po hodně dlouhé době kniha, od které jsem se opravdu nemohla odtrhnout. Na začátku mě sice pasáže s muslimy a Saracénem nudily a moc jsem nerozuměla jejich smyslu, poté se ale všechny části začaly postupně spojovat a příběh byl vyprávěn z pozice Poutníka - od té doby mě měla kniha v hrsti. Konečně nějaký thriller\detektivka, která není uměle natahována a hlavní hrdina není superhrdina s neuvěřitelnými schopnostmi.
Přiznávám, že jsem si knihu vybrala hlavně díky zajímavému názvu. Četla se dobře a rychle, ale takový ten "závislácký" pocit, že musím číst dál a dál jsem měla až úplně na konci, když se vše vysvětlovalo. Jinak mi místy připadalo, že čtu spíše o trochu přisprostlejší literaturu pro děti alá Správná pětka - příběh o tom, jak parta mládežníků bere případ do svých rukou, podle mě do dospělácké literatury nepatří... Každopádně kniha nebyla zlá, ale nenadchla ani neurazila - předpokládám, že po čase si na zápletku již pamatovat nebudu.
Asi ve třetině jsem knihu odložila. Nevžila jsem se do žádné postavy, osudy všech mi byly jedno. Úryvky z deníku vraha mě nebavily.
Ve třetině, kdy se v knize pořád nic nedělo, jsem Blackout odložila. Možná někdy knihu dočtu, ale jak se říká - život je příliš krátký na to, aby člověk četl nudné knihy.
První díl mě bavil o něco více. Zde byl velmi rozvláčný začátek, konec mi přišel naopak příliš useknutý a odfláklý. Katniss mi už místy začínala vadit - pořád má dojem, že se vše točí kolem ní a nedokáže pochopit, že je jen malou součástí velkého soukolí. Ale s neoblibou hlavního hrdiny mám problém obecně u většiny knížek :) Kniha je jinak opět čtivá a těším se na další díl.
Kniha zdolána za víkend, takže čtivost nelze upřít. Oceňuji zase trochu jiné téma, než je u obdobných detektivek běžné, naopak konec mě příliš nezaujal. Přišlo mi, že autor se snažil na posledních pár stránek nacpat co nejvíce zvratů a překvapivých momentů, což v konečném důsledku bylo na škodu.
Pasáže z bytu a z vyšetřování byly super. Ty "filozofické" části týkající se mostu mě nebavily a ani jsem v nich neobjevila žádný velký přesah... Ale přečteno jsem měla za chvilku - čtivost se rozhodně upřít nedá. 3,5 hvězdy.
Tentokrát mě bavila spíše linie s Rose a Gordonem - zde mě ale zklamal konec. Bylo znát, že autor poté, co ukončil hlavní zápletku s Asadem, chtěl co nejrychleji ukončit i tuto vedlejší linii - konec mi tak přišel uspěchaný a odfláklý. Naproti tomu hlavní příběh s Asadem v čele měl pro mě pomalý rozjezd, ale konec byl super. Jsem ráda, že se Asadova minulost vyřešila a v dalším díle snad už zase bude Asad veselý a plný vtipu, protože toto mi v knize velmi chybělo.
Jak už někdo psal - kniha se čte dobře a rychle, ale žádný hlubší přesah pro mě nemá. Filozofické pasáže mě příliš nebavily, k postavám jsem si nevytvořila žádný hlubší vztah. Navíc bylo v knize až moc chyb a překlepů.
První třetina ve mě vyvolala totální nadšení, pak se děj začal docela opakovat, ale pořád to bylo vtipné. Bohužel poslední třetina včetně závěrečného rozuzlení mě už nebavila vůbec. Grant je mistr opisu, ale závěry moc neumí, což se mi opět potvrdilo. Ale jako nenáročná oddechovka kniha funguje. 3,5hvězdy
Začátek fajn, ale konec už moc překombinovaný. Množstvím postav a vedlejších dějových linek mi to připomnělo Prázdná místa. Rowlingová zkrátka psát umí, ale v tomto případě mi nesedla zápletka a hlavně konečné rozuzlení - pointa byla moc přitažená za vlasy a závěr jsem doslova přetrpěla. Neustále dokola omílaný trojúhelník Robin x Mathew x Strike mě už taky dost unavoval, kór když se tato linie vlastně moc neuzavřela. 2,5 hvězdy.
Klasický Nesbo. Plno zvratů, čtivost a (obzvlášť na začátku knihy) chuť Harryho něčím praštit za ten jeho zatracený alkoholismus. Jediné, co mě zamrzelo, bylo rozuzlení - pachatel i motiv mi prostě nějak neseděl...
King jakožto autor detektivek mě baví více, než jeho klasická tvorba - proto mě oslovila hlavně první půlka knihy a nemohla jsem se odtrhnout. Potom už dostalo hlavní roli nadpřirozeno (což se dalo očekávat) a můj zájem lehce opadl. Každopádně kladně hodnotím námět - příjemná změna oproti novodobým detektivkám, které jsou všechny na jedno brdo. King prostě pořád umí.
Kniha je psaná stejným stylem a založena na stejném humoru jako předchozí Jonassova díla, tudíž nedoporučuji číst ihned po sobě. Předchozí stařík a Analfabetka se mi líbili o trochu více, naopak Zabiják byl pro mě slabší. Každopádně se jedná o velmi čtivou a oddechovou knihu. Je jasné, že kniha, v níž je vyjádřen určitý názor na politiku, se nebude líbit všem, ale mně sedla, a to i přesto, že dost vtipů mi díky mým neznalostem určitě uniklo.
Paráda! Knihu se tváří jako nenáročná oddychovka, ale když se nad tím člověk více zamyslí, vlastně popisuje docela vážné a aktuální problémy dnešní doby.. každopádně Grant je mistrem popisu a situaci dokáže popsat do takových detailů, že si čtenář připadá, jako by se mu odehrávala přímo před očima. To vše s všudypřítomným neotřelým humorem. Scéna s běsněním na parkovišti je prostě geniální!