Tankový prapor
Josef Škvorecký
Danny Smiřický série
< 5. díl >
Rotný Danny Smiřický si odbývá vojenskou službu u tankového praporu, skládajícího se z podivuhodného panoptika svérázných individualit, které specifickým způsobem reagují na absurditu vojenské mašinérie. Nezapomenutelné historky, které rezonují se zážitky snad všech absolventů základního vojenského výcviku, řadí tuto knihu mezi vrcholná díla žánru.... celý text
Přidat komentář
Na můj vkus je Škvorecký moc vulgární, ale jako zrcadlo doby funguje kniha velmi dobře.
Minulý týden jsem se byl podívat na můj tankový prapor. Od manželky a Ježíška jsem dostal voucher do hotýlku naproti kasárnám. V Klimentově u Mariánských Lázní jsem strávil před sametem rok života, tankový prapor zdejšího motostřeleckého pluku byl mým domovem, a tak jdu znovu prolistovat dílko, které jsem kdysi ohodnotil čtyřmi hvězdami. Stejně jsem ohodnotil i film a po dalších zhlédnutí už se blížím k té páté. U knihy mi to vychází podobně. Dřív jsem porovnával s Černými barony a humor byl na prvním místě. Dnes vidím, že Škvoreckého příběh je mnohem promyšlenější, na vyšší literární úrovni, při popisu kasárenských reálií přesný, charakteristiky důstojníků naprosto realistické v jejich různorodosti sahající od normálu až k polodebilitě, extrémně nebezpečné pro vojáky základní služby. Tenkrát mi ta služba připadala naprosto nesmyslná, dnes bych s ohledem na nebezpečí, které kousek za našimi kopci opět straší, a hlavně na nedisciplinovanost, neopodstatněné sebevědomí a obezitu velké části mladé generace, zavedl povinnou vojenskou službu znovu. Stačila by půlroční, ale s pořádným výcvikem a bez rozdílu pohlaví. A na vysokou školu až po jejím absolvování. Když to jde v Izraeli, mělo by to fungovat i u nás.
Přidávám hvězdu: 90 % (aktuálně 451 hodnotících s průměrem 77 %).
P.S.
Nakoukl jsem do wiki. Povinná vojenská služba v Evropě: Dánsko (4-12 měsíců), Estonsko (8-11), Finsko (6-12), Moldavsko (12), Norsko (6-12), Rakousko (6), Rusko (12), Řecko (9), Srbsko (6), Švýcarsko (5), Turecko (6-15), Ukrajina (12).
Obnovit se ji chystá Francie, Švédsko, Litva.
Ještě pro porovnání: blízkovýchodní Izrael (muži 36 měsíců, ženy 21).
Z cyklu o Dannym zatím rozhodně nejslabší díl. Danny zde vystupuje jen jako jedna z mnoha postav a o tom, jak prožíval poválečná léta a jak se proměnil jeho přístup k životu od událostí ve "Zbabělcích" se nic nedozvídáme. Kniha je dost nesourodá, pouze takový sled jednotlivých epizod, některé jsou docela vtipné (nejvíce se mi líbil Fučíkův odznak), jiné nudné a "o ničem". Vadila mi přemíra vulgarismů. Chápu, že se vojáci nevyjadřují většinou zrovna vybraně, ale co je moc, to je moc, tady už mi to připadalo přehnané, na efekt... Se "Zbabělci" se tato kniha nedá vůbec srovnávat.
Knihu jsem přečetla,ale vadilo mi velké množství vulgarismů. Jinak se mi kniha líbila a doporučuji všem, kteří by se chtěli seznámit s dobou,kdy v armádě veleli lampasáci rudí tělem i duší.
Příběh samotný je velmi zajímavý, ale celé to kazí styl, jakým bylo dílo napsáno. Je to takové trhané, nesrozumitelné a vůbec se nejde do příběhu dostat. Knížku jsem sice dočetla, ale znovu bych si ji rozhodně nevybrala.
Základní vojenskou službu jsem absolvoval koncem sedmdesátých let a musím konstatovat že tehdejší situace se příliš nelišila od poměrů popisovaných v knize. Také jsem "měl tu čest" poznat pár připitomělých "lampasáků", kteří si na vojně léčili své komplexy.
Kniha je vtipná a čtivá, obsahově velmi podobná Černým baronům. Ti mi však připadají o něco lepší.
Nejlepší román Josefa Švoreckého. Krásný autobiografický příběh Dannyho Smiřického v době jeho vojenské služby u tankového praporu. Krásně popsaná atmosféra doby. Nezapomenutelná postava majora Borovičky. Vynikající filmové zpracování Víta Olmera.
Nejdřív jsem viděla film, a ten je proti knize nudný. Bavilo mě to, hlavně prověrky FO. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.
Podle mě je kniha dobře napsaná, vzhledem k tomu že byla napsána za komunismu tak ho ta kniha ho propaguje. Vyskytují se zde vulgarismy a kniha je chvilkami zábavná.
Kniha je přečtitelná, ale film je lepší. Můj šálek kávy asi není ani filmová ani knižní podoba, ale ve filmu tak nějak víc vyniká humor, který mi v knize připajde slabší.
Když jsem si četl první československé vydání od nedávno ještě zakázaného autora (tehdy!), čekal jsem taškařici ve stylu Černých baronů. Dost jsem se tenkrát zklamal. Zatímco Švandrlíkovo dílo mě přestalo bavit, Tankový prapor je pro mně stále lepší.
Tak za prvé musím říct, že film je o dost horší. Vojenská služba je v knize popsána o hodně přesněji a kdo na ní byl, tomu se bude číst určitě snadněji. Jazyk branců je autentický a musím potvrdit, že odpovídá skutečnosti. A jeden citát za všechny:
Diskuze měla hladký průběh - až na žalostný debakl vojína Poslušného, který ačkoliv dostal Jiráska, zapletl se sám od sebe do problémů knihy Lenin - Stalin - Kalinin mládeži, jež ho osudově přitahovala tím, že ji, jako jedinou, nečetl.
Knihu som si prečítal opakovane na služobnej ceste počas čakania na letisku, v lietadle a v hoteli, potom zas na letisku a v lietadle. Po pravde, to rozčarovanie, ktoré som z knihy mal, keď som ju čítal prvýkrát (a to najmä pod vplyvom dosť nepodareného filmového spracovania) sa nevrátilo. Naopak, kniha ma vyložene bavila a to najmä spôsobom, akým je napísaná. Napísaná je naozaj dobre a takisto prináša pár ďalších detailov, ktoré vo filme neboli. Zaradenie knihy do humornej literatúry beriem ako daň, kedy prostému ľudu treba dať niečo, s čím sa stotožní. Avšak pre tých ostatných je kniha obžalobou zhovädilého režimu, ktorý dal do rúk moc ľuďom, akým bol v knihe major Borovička. Nanešťastie sú títo ľudia stále prítomní medzi nami a dokonca berú aj dôchodky. Môj predchádzajúci komentár (veľmi neprajný a knihu zatracujúci) som musel zmazať a nahradiť ho novým, ako aj zmeniť hodnotenie smerom nahor.
I když dobrá ukázka zhovadilosti rudého režimu, přece jen jsem na vojně za soudruhů, ani jindy:-), nebyla, takže mne tehdy, když se mi kniha dostala poprvé do ruky, tento druh humoru neoslovil. Zato mého ze všech nejlepšího manžela pobaví skvěle vždy a všude. (Je to asi podobné, jako když jen chemika pobaví H2SO5 nebo šachistu tah na G12.) Takže jsem obdržela sérii přednášek o tom, jak to chodilo, když vojna dělala z chlapců muže. Panebože!!! Klobouk dolů před každým, kdo to absolvoval, přežil a zachoval si psychické zdraví a rovnou páteř! Ona je to legrace teď , ale když v tom člověk musel žít...
Film bol lepší ale kniha dodala viac podrobností. Akurát mohli v knihe vynechať jednu zbytočnú kapitolu, kde rada hodnotila básne od rôznych autorov, to bola nekonečná nuda. Ostatné kapitoly boli vtipné a škoda, že niektoré veci sa nepoužili vo filme.
Štítky knihy
humor zfilmováno Československo armáda tanky komunismus socialismus rozhlasové zpracování udavačství manipulátořiAutorovy další knížky
1964 | Zbabělci |
1990 | Prima sezóna |
1990 | Tankový prapor |
1991 | Mirákl |
1965 | Legenda Emöke |
Když narukujete na vojnu do přijímače v Plzni na Borech a proděláváte základní výcvik tankového nabíječe, zažijete tvrdou mazáckou školu, vojenské opravárenské dílny na OT a tanky, vyvedení a společná cvičení, tak vás nikdo neodradí od přečtení této knihy, protože k tomu máte vztah a můžete pochopit souvislosti. Humor a na druhé straně velmi smutná kniha o pokřivené době, kterou jsem v této podobě naštěstí nezažil.