Tao fyziky
Fritjof Capra
https://www.databazeknih.cz/img/books/77_/77902/bmid_tao-fyziky-lqb-77902.jpg
4
38
38
Bestseller známého fyzika se zabývá zkoumáním paralel mezi moderními fyzikálními poznatky a východním mystikou. Kniha je rozdělena na tři části: v první se autor zabývá moderní fyzikou jako takovou i jejími poznatky, v druhé stručně seznamuje s nejznámějšími směry východních učení (hinduismem, buddhismem, taoismem a zenem) a ve třetí hledá paralely a spojitosti mezi oběma zdánlivě nesourodými oblastmi lidského myšlení. První vydání Caprovy knihy spadá do 70. let, kdy zájem západní společnosti o východní nauky odrážel snahu vyrovnat nerovnováhu v hodnotách, společenském cítění a sociálních a politických strukturách. Spojení moderní západní vědy (biologie, psychologie a dalších) a východní mystiky se stává tématem i z hlediska morálního aspektu vědeckého zkoumání. Druhé vydání je rozšířené o nejnovější poznatky jaderné fyziky, které toto téma potvrzují a nabízejí nové perspektivy dalšího zkoumání.... celý text
Literatura naučná Filozofie Věda
Vydáno: 1992 , GardeniaOriginální název:
The Tao of Physics, 1975
více info...
Přidat komentář
Je to vlastně učebnice moderní fyziky moderním způsobem, aneb teorie relativity a kvantová teorie dopodrobna ale bez vzorečků (vyváženo tabulkami a nesčetnými grafy). Navíc proložená citáty z východních náboženství, majícími ukázat, že moderní fyzika spěje či snad dospěla k poznání, ke kterému východ už dávno dospěl jinou metodou.
Autor na základě aha efektu dospěl k tomu, že vidí paralely mezi myšlenkami východu a moderní fyzikou, a chtěl nám to ukázat taky. Oukej, možná na tom něco je, ale nač se mám kvůli tomu zaobírat všemi podrobnostmi moderní fyziky? A na tuto část byl autor velmi hrdý, jak píše v doslovu k 3. vydání, tuto část mu žádný odborník nerozporoval. Řekla bych, že se trošku zapomínal - psal o svém oboru asi jako majitel mazlíčka, který vám o něm odvypráví i to, co se tématu netýká, zato mazlíčka ano.
Nu, vědět, do čeho jdu, bych do toho nešla. Už je to dlouho, co jsem naposled viděla fyziku takhle zblízka, a hadrony jsem teď viděla vůbec poprvé, díky fotkám z bublinkové komory. Takže takové nechtěné rozšíření vědomostí, které sice chápu jen napůl, ale předtím vůbec :-) A nezanedbatelným přínosem mi byl i přehled východních náboženství, i když mu autor věnoval jen nezbytnou část. Šivův tanec si už taky snad budu pamatovat :-)
Opäť idea New Age, skrývajúca sa za prestížou vedeckej osobnosti. Po Grófovi a bazálnych perinatálnych matricách, Lovelockovi a teórii Gaia, prichádza rad aj na prírodné vedy. Ujal sa toho Capra a koncept Tao fyziky na mňa zapôsobil ako koláž vybraných výrokov z diel Iťingu, Tao-te-ťingu, Upanišád a véd etc. a násilne vyhľadávanie paralel v modernej fyzike, ktoré miestami nebolo ničím iným, než sémantickou gymnastikou bez hlbšieho zmyslu. I tak môže knižka obohatiť (stručný prehľad východných prúdov), ale treba preosievať a preosievať!
kniha je dobře napsaná, ale toto roubování východní mystiky na fyziku mě moc nepřesvědčilo. Všechny Caprou uvedené "paralely" mezi východní mystikou a fyzikou jsou vágní analogie a nic víc.
Tak to mě úplně dostalo. Proč vlastně dělat tak tlustou čáru mezi vědou a východním myšlením.
Tahle kniha zničí vaše iluze o značné části západní filozofie. Ukazuje jak posedlost starověkých řeckých géniů bránila rozvoji jejich světonázoru. Chtěli vidět přírodu tak jak si ji představovali, neschopni se smířit s realitou. Až na pár ojedinělých případů. Naopak snaha o holistický pohled na svět a vesmír neumožnila východním národům nastartovat plně racionální vědu. Dozvíme se jak myšlenka monoteismu pomohla uspíšit západní vědu. A vytušíme co pro dnešní filozofii mohou znamenat nejnovější poznatky částicové a kvantové fyziky. Úžasně napsané. 90%
Velmi dobrá kniha, která ukazuje, že věda a mystika jsou součástí Tao a že snaha o dělení na vědu a to ostatní "nevědecké" je v zásadě koncept, který vede k množství fatálních nedorozumění. Autoři jako Capra ukázují, že souvislosti mezi vědeckou fyzikou a východní mystikou nejsou náhodné a že jedno obohacuje druhé.
Nedávno jsem někde slyšel mluvit nějakého vědce, který uvažoval o tom, jaké by to asi bylo, kdyby Východ rozvinul svou vlastní vědu, která by se nesnažila poklonkovat Západu, jakým způsobem by to obohatilo jinak často dost dogmatické vědecké myšlení, uzavřené za hradbou takzvané vědeckosti a metodiky. Malé krůčky už se dějí například v medicíně, ve které se začíná už leckde na západě vyučovat čínská a indická medicína a celkově je v medicíně vypozorovatelný návrat k přírodním praktikám a léčitelství. Ve fyzice, jak vím od kamaráda, který je jaderným fyzikem, je to stále ještě poměrně výstřednost a takzvaná vědecká obec a její reprezentanti berou takovéto pojetí spíše jako exces; takže najít mezi vědci fyzika, který by byl zároveň mystikem, je stejné jako hledat mystika mezi "papeženci" ve Vatikáně.
Autorovy další knížky
| 2003 |  Tao fyziky |
| 2002 | Bod obratu |
| 2009 | Věda mistra Leonarda - Pohled do mysli velkého renesančního génia |
| 2004 | Tkáň života. Nová syntéza mysli a hmoty |
| 2009 | Skryté súvislosti |
Pokud vaše západně formovaná mysl potřebuje vědecká fakta k podpoře toho, co tuší v zákulisí myšlení, Capra je zde pro vás. Není to mystik, je to kvantový fyzik, který má natolik otevřenou mysl, že dokáže vidět za roh a vidět paralely v zdánlivě neslučitelných pohledech na svět: kvantové fyzice a východní mystice. Je obdivuhodné, že dovolil své materialistické mysli tento přesah a podělil se s ním. Pokud chcete cosi, co pomůže rozbít váš materialistický pohled na realitu, tato kniha je vám k dispozici. Pokud ho ani malinko nenaštrbí, gratuluji k zdánlivé a tvrdě vymakané vnitřní "konzistenci" - máte buď cca 50- 80 lidských let na to, aby jste cosi pochopili - anebo taky eóny. Záleží na úhlu pohledu. Tato konzistence je součástí autokonzistence jevů, avšak v úzkém ego-ohledu. Pokud v souladu s Rupertem Spirou zjistíme, že ego je iluze, pak se rozpadne i "autokonzistence" ega, které je přesvědčeno o své nezávislé existenci ve studeném a nehostinném vesmíru, kterému je fuk.
Když se podíváme svědomitě a zblízka na nejmenší možné části "hmoty", začínají se rozpadat do energií, interakcí, vztahů, do sítě vzájemně se doplňujícího a na sobě závisícího pohybu. Takový vesmírný tanec. Z "ničeho" se rodí "cosi" a to zaniká opět do svého mateřského Ničeho, které však není prázdným. Je to (vědecky řečeno) fyzikální vakuum, plné možností tvorby a zániku. Uvidíte potencionalitu, ne jasné setrvávání částice na určitém místě a její přesnou hmotnost či hybnost. Uvidíte cluster vzájemně neoddělitelně propojených polí a možností, dokonce i čas bude jaksi výplodem mysli (podívejte i na Carla Rovelliho, ten to s časem pěkně umí...). Zaznamenáte, že možná je vše opravdu výtvorem mysli, pokud je pozorované závislé na pozorovateli a dokonce na rychlosti jeho pohybu ve vztažném systému. Neurčitost vás vezme do náruče a pohoupe, až se hlava zatočí. Pokud tedy nějaká hlava s nějakou hmotnou podstatou vůbec existuje. Uzříte barvu hadronů a ucítíe jejich vůni (to jako fakt :-)). A potkáte teorii Tkaničky do bot, jako vrchol současného uchopování fyzikálního světa, přičemž ona říká: nic není důležitější než jiné. Na tuhle knihu vám stačí gymnaziální znalost fyziky, láska k východním filozofiím, touha otevřít se neznámému a zvědavost. Vše ostatní si ke knize můžete vygooglit.