Medený jazdec
Paullina Simons
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/154295/medeny-jazdec-154295.png
5
850
850
Taťána a Alexandr série
< 2. díl >
Dve sestry, Táňa a Dáša, žijú v malom leningradskom byte, kde sa v dvoch izbách tiesni sedem ľudí troch generácií.
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2003 , Ikar (SK)Originální název:
The Bronze Horseman, 2001
více info...
Přidat komentář
Knihu vřele doporučuji, ale díky celkovému zmíněnému vyznění opravdu spíše čtenářům nad 18 let (a možná raději i od 20 let). A klidně si myslete, co chcete, ale STOJÍM si za tím.
Celkově ale musím přiznat, že Měděný jezdec je jedním z těch nejsilnějších, emocemi nabitých a nejpropracovanějších příběhů, jaké jsem kdy četla a na jeho pokračování jsem se nesmírně těšila.
Takže opravdu 5 hvězd (a velké mínus za ty přehnaně zbytečné erotické scény, které příběhu vážně ZNAČNĚ ubraly na kvalitě).
Více v recenzi: http://zefill.blogspot.com/2014/03/medeny-jezdec-recenze-na-knihu.html
Knížka možná příliš dlouhá, ale perfektně napsaná... Zachycuje válečné období se vší krutostí a bez příkras... Zároveň však poukazuje na odhodlání mladých a zamilovaných lidí. Určitě doporučuji!
Krásné. Hltala jsem každé slovo. Nádherný příběh o válce,o smrti, o zradě, přátelství a hlavně o lásce z pohledu obyčejných lidí. Nikdy bych neřekla, že mě kniha z ruského prostředí tak zaujme! :) Těším se až si přečtu další dva díly! :)
Nádherný, nesmírně silný, nesmrtelný příběh Taťány a Šůry...Realita války v takové podobě, v jaké jí prožívali obyčejní lidé. Syrově popsané podmínky obléhání Leningradu tak, že si to čtenář dokáže opravdu představit. Kniha, která mi dala odpověď na otázku: Jaká kniha je vaše nejoblíbenější... Taktéž jedna z mála knih, které si člověk bude chtít přečíst znovu a znovu a vždy tam objeví něco nového. Skvělá kniha pro mě znamená, že na ni po přečtení stále myslím. Přesně to pro mě představuje Měděný jezdec a jeho dvě pokračování - Taťána a Alexander a Letní zahrada.
já to nechápu, už jsem přečetla mraky knih a troufám si říct, že mám aspoň trochu vkus, ale tahle knížka se mi prostě nelíbila. Naivní , omílání pořád stejných vět dokola, možná špatný překlad? Jak to, že se to tolika lidem líbilo a já jsem to asi po 30 stranách odložila?
Nádherná a velmi emotivní kniha na kterou nikdy nezapomenu.
Zapsala se mi hluboko do srdce, rozhodně doporučuji.
Tato kniha nabízí něco, co se v učebnicích dějepisu nedočteme. Válka z pohledu obyčejných lidí (a představa, jak to asi prožívali oni). Při čtení Měděného jezdce jsem se rozplývala nad láskou Taťány a Alexandra, ale také mi běhal mráz po zádech, když jsem si představila, co všechno si museli prožít.
Děj je opravdu dlouhý, ale nemyslím si, že to příběhu škodí. Válka byla dlouhá a tahle kniha popisuje osud dvou lidí, kteří se snažili v tak těžké době neztratit jeden druhého. A jejich cesta se mi moc líbila.
Jediné, co mi na knize vadilo, bylo, jakým směrem se začala ubírat od poloviny (konkrétně od toho, kdy se Alexandr znovu shledá s Táňou v Lazarevu). Ne že by se mi to přímo nelíbilo, ale zaprvé mi lezly na nervy ty tetky, u kterých Taťána bydlela a zadruhé to, jak se od sebe Táňa s Alexanderem pořád nemohli odtrhnout – podle mě toho bylo tak moc, až se to stalo nereálným, toť ovšem můj názor. Tato část prostě nebyla nic moc záživná, ale později se to zase napravilo a chytlo to ten správný spád.
Jsem ráda, že jsem tuto knihu přečetla a vřele doporučuji. A doufám, že se mi v budoucnu do rukou dostane také druhý díl.
Možná za to muže ono sugestivní jméno nebo Puškin:) že má příběh něco výrazného. Myslím se, že ačkoliv je to román z válečného prostředí nenese název Bitva u Thermopyl. proto lze očekávat víc prozaičnosti, která plyne z nás obyčejných lidí. Taťáně bylo velmi málo a byla by jen škoda aby nebyla ve svém věku naivní, ta roztřesenost mládí, ten skutečný smutek a starost o to jediné o svou rodinu, vždyť o co by měla mít největší strach když to zasáhla první láska. A že je válka a tam někde se hýbe vojsko? Obléhání Lenigrandu mi přišlo dost výrazné,autorka se snažila přemýšlet a vidět očima mladých myslí, i myslí již dřív nějak zasažených. Lidský kolorit na který ukázala nemůže být nikdy kompaktní.
Nepopírám, že mi tam některé scénky nepřišly úsměvné - několik jich opravdu bylo - ale dojem z ní mám takový, že si jistě v budoucnu přečtu Taťánu a Alexandra, už proto že je to paralelní část. Dojem příjemný.
Úžasný příběh lidí za druhé světové války. Překvapivé pro mě bylo, že do sovětského svazu přicházely lidé z USA.
Knížka se mi moc líbila, zdlouhavá mi vůbec nepřišla. Trefila se přesně do toho co jsem si měla chuť přečíst,
zajímavý příběh který člověka vtáhnul do děje a Taťánu s Alexandrem jsem si přímo zamilovala:-)
Kdyby se autorka neustále neopakovala a jednotlivé fáze příběhu necyklila, román by měl možná 300 stran. Zoufale utahané, s naprosto protivnými postavami a byť historicky možná přesné, po faktické stránce zoufale nelogické - no vážně, hlavní hrdinka daruje během dvou hodin asi dva a půl litru krve, omdlí a za chvíli se probudí a dávala by zase?
Opravdu nechápu všeobecné nadšení z tohoto počinu...
místy čtivé,zajímavé, pak posun do červené knihovny,závěr zase lepší, celkem smíšený pocit
Tak tato kniha mě velmi překvapila tím, jak mi dokázala vyrazit dech. Úžasný příběh, skvělé postavy a ten popis. Autorka dokázala vše tak úžasně vykreslit, že jsem dokonce půlku knihy měla hlad a pocit, že trpím kurdějemi :-D A samotný vztah mezi Taťánou a Alexandrem je krásná třešnička na dortu.
Moc, moc, moc krásná kniha. Četla se moc dobře, pořád jsem se od ní nemohla odtrhnou a četla další a další kapitoly. Už se moc těším na druhý díl......
Jedna z nejlepších, nejzajímavějších, nejnádhernějších knih, kterou jsem kdy četla. Příběh dvou zamilovaných lidí, kteří kvůli lásce překonávají smrt, beznaděj, válku, nemoci... Ani jsem nestihla popadnout dech a hned jsem do ruky musela vzít druhý díl :)
Přestože nemám ráda romány z válečného prostředí, pustila jsem se do této knihy, protože jsem na ni slyšela velkou chválu. A rozhodně jsem nelitovala. Je to skvělá kniha psaná poutavým stylem, který nutí čtenáře pokračovat dál a dál, otáčet jednu stránku za druhou a toužit číst a číst. Už dlouho jsem nenarazila na knihu, která by mě takto pohltila. Když jsem ji četla, dokonce se mi o tom příběhu v noci zdálo, což se mi stává jen u knih, které mi leží v hlavě. Měděný jezdec je příběhem plným smrti, ale také přátelství, sounáležitosti a lásky, která překonává všechny překážky.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Rusko milostné romány Sovětský svaz Leningrad blokáda
Autorovy další knížky
| 2013 |  Měděný jezdec |
| 2013 | Taťána a Alexandr |
| 2013 | Letní zahrada |
| 2015 |  Bellagrand |
| 2016 | Ledové objetí |
Chvilku jsem jí musela odložit,je to psycho....samá smrt,hlad a mráz,hrdinka mi připadá moc najivní a hodná,až nepřirozené.Musím si od ní trochu odpočinout,časem dočtu