Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg
4
4340
4340
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Krásné...
Ze začátlu mi to přišlo divné, nereálné, že by někdo mohl být v takové situaci neustále pozitivní, že by byl takový jako Lale. Až poté jsem zjistila, že je to podle skutečné události. Hrozně se mi líbilo, že si Lale, v době, ve které svůj životní příběh vyprávěl, pamatoval tolik podrobností. Z knihy jde cítit, že svou lásku doopravdy miloval.
Skvělé bylo i to, že v prologu zjistíte, co se stalo potom, co Rusové porazili Němce. Dokonce zjistíte i to, co se stalo dalším postavám, což bylo také skvělé zjistit.
Příběh a celý námět na mě nějak dolehl a neustále nad tím musím přemýšlet. Na tu dobu, lidi a na vše, co si museli prožít, jak trpěli a jsem z toho vážně smutná.
Četlo se to dobře. Vím, že holý životní příběh je sám o sobě jistě krutý i když s dobrým koncem, ale zajímá mě kolik si autorka přidala a kolik ubrala, tak aby z toho vzniklo toto dílo.
Bohužel víc dát nemůžu četlo se to celkem dobře ale děj dost neseděl.A hlavně je vidět že tato kniha je napsaná už hodně dlouho od války protože kdo trochu zná koncentrační tábory tak ví že základ je možná pravda ale jinak je tu dost nesmyslů. Knihu asi bohužel poznamenalo že jí psala paní z Nového Zélandu pro mě to bylo jako když Američani točí ruský film
Kniha,která nikoho nenechá chladným...Už jen při představě koncentračního tábora, malých dětí...všudepřítomného pachu smrti, tuhne krev v žilách.
Už jsem to psal u jiných knih s touto tématikou.
Zaplať PánBůh za to , že žijeme teď a tady. A tak, jak žijeme. A buďme za to vděčni.
Nedokážu si představit, že bych musel s dětma nastupovat do dobytčáku a dál....Lidi by si měli vážit toho co mají.....
Tatér z Osvětimi byla skvělá kniha. Je to silný, dojemný, ale také romantický příběh Lalea Sokolova, který je napsán velmi dobře.
Knihu jsem přečetla za jediný den, absolutně nešlo se od ní odtrhnout. Příběh o neuvěřitelné síle lásky mě dostal. Tahle knížka stojí za přečtení.
I za dráty koncentráku je možné potkat lásku. Rozhodně silné téma, stojí za přečtení
Chtěla jsem napsat, že to byl velmi milý příběh, ale to se nejspíš k příběhu, který se odehrává v koncentračním táboře moc nehodí. Každopádně je více zameřen na silnou víru v lásku a pevnou vůli, takže těch podrobných a brutálních popisů , co se dělo v koncentračních táborech není tolik. Mě by ale asi nevadilo, kdyby to bylo trochu víc popsané, protože takhle to bylo psané s lehkým nadhledem. A i když to byl příběh podle pravdivé skutečnosti, trochu mu to ubíralo na reaitě. Nebo bych řekla, že se hůře vcitovalo do té strašné doby. Kdybych neměla načtenou literaturu druhé světové války, asi bych si ani neuměla pořádně představit autorky popisy děje. Ale tyto tábory jsem navštívila, tak mi chvílema přebíhal i mráz po zádech, jak je těžké představit si, že by tohle podkalo nás.
Rozhodně čtivý příběh, který Vás zaujme už od první stránky, i když trošku naivní, ale v té době a situace, ve které se ocitli... to bylo potřeba.
Trochu zklamání. Kniha byla čtivá a děj ubíhal poměrně svižně, bohužel na úkor jakýchkoliv emocí. Ani jedna postava mi nebyla nijak zvlášt sympatická, stylem vyprávění mi život v táboře přišel (oproti tvrdé realitě) poměrně snadný a za čokoládu by tu evidentně prošlo ledacos. Chování postav v určitých situacích bylo lehce absurdní, ale těžko říct, jak by člověk za daných okolností opravdu reagoval. No, červená knihovna z koncentráku hadr. Každopádně tohle téma je velmi důležité stále připomínat a pro slabší povahy začínající s tímto tématem nejspíš ideální.
Moje druhá kniha s židovskou tématikou. Doporučuji, kdo začíná. V knize nejsou popsané zas tak detailně hrůzy, které se v té době odehrávají. Četla se mi velmi snadno a celkově se mi líbila.
Nechci soudit, jestli se vše mohlo odehrát tak, jak bylo v knize uvedeno. Ano, mnoho děl líčí větší hrůzy. Nicméně každá zpověď týkající se holokaustu má pro mě velikou hodnotu. Nikdo by nechtěl zažít ani zlomek toho, co kniha líčí, a proto je pro mě kniha přínosná. Stejně jako práce každého autora, který se snaží vypátrat pamětníky a přenést jejich zážitky do povědomí čtenářů.
Četl jsem hodně knih o tomto tématu,takže jsem si říkal zda ta kniha má smysl, ano má...Říká se až když člověk stojí v pekle ukáže svou skutečnou tvář. Myslel sem že o tomto tématu jsem pročetl dost abych nebyl překvapen. Zdá se že to nebyla až tak pravda, překvapen jsem byl a musím podotknout, že si člověk při jejím čtení musí uvědomit jeden fakt. Ačkoliv autorka poměnila jméno hlavního postavy nezměnila nic co popisoval a co skutečně viděl,prožil
Dlouho jsem nečetla knihu, který by mě vzala za srdce a dojala k slzám. Přečetla jsem ji jedním dechem a nemohla se odtrhnout. Jednoznačně doporučuji k přečtení!
Četlo se to moc hezky, příběh popisuje hrůznosti koncentráku a druhé světové, ale jen okrajově, bez zbytečných detailů, což mně osobně ani nevadilo. Jednalo se o příběh ne o nějaký dokument. Ale nějakým způsobem mi přišlo, že celý příběh o Laleovi je až moc pěkný a "čestný". Ale určitě doporučuji, příjemné počtení.
Nebylo to dokonalé (trochu tam haprovaly historické souvislosti a vadily mi nepřesnosti v zeměpise), ale bylo to velice silné a je těžké uvěřit, že se to někomu opravdu přihodilo. Je to smutné a tragické a přesto to má v sobě kouzlo lásky. A sílu, kterou v sobě člověk ve jménu citů dokáže najít.
Tato kniha by se měla stát povinnou četbou ve školách, aby se nezapomnělo, čeho jsou lidé schopni a naopak, co lidé vydrží, přežijí...
Když člověk ví, ze je to podle skutečného příběhu, a čte ty hrůzné věci a přesto vidí, jak někdo dokáže tak dlouho žít a přežít všechny tyto okolnosti, nabírá to ještě větší rozměr a jen smeka nad statečnosti lidi, kteří dělali vše pro to, aby tohle všechno přežili ...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Ten, kdo knihu četl, ví, jak silný příběh obsahuje a ten, kdo ji nečetl, ať to napraví. Chápu, že tento žánr není pro každého, ale přesto by podle mě měla být zařazena do povinné četby. Jediná chybička - občas jsem se nevyznala v přímé řeči. 4,5*