Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491447/bmid_tater-z-osvetimi-9wt-491447.jpg 4 4340 4340

Dosud nevyřčený příběh z tábora smrti Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz , 2018


více info...

Přidat komentář

Gejitka
04.02.2019 5 z 5

Hrůza hrůzoucí. A když si člověk představí, že se to skutečně dělo, a není tomu tak dlouho, chce se mu zvracet. Gita byla skutečně krásná žena (koukala jsem na nějaké fotky na internetu). Nedivím se, že se do ní Lale zamiloval na první pohled a ta láska jim vydržela celý život.

simona5r
04.02.2019 4 z 5

Věřím, že lidé museli mít štěstí, aby hrůzy v koncentračních táborech přežili. Při čtení knihy jsem si ale říkala, jestli Lale už toho štěstí neměl až podezřele moc. Byť jsou v knize zmíněny četná zvěrstva prováděná na lidech, stále na mě kniha působila trochu "pohádkově".


baty
04.02.2019 5 z 5

Kniha se mi velice líbila. Citlivě napsaný příběh dvou lidí, kteří se potkali snad v té nejhorší možné době. Opravdu doporučuji si tuto knihu přečíst.

MedvídekJů
02.02.2019 4 z 5

Knihu s válečnou tématikou jsem ještě nikdy nečetl, tohle je moje první taková. Kniha mě velice zaujala, nejen kvůli svému válečnému prostředí, ale i proto, že to je skutečný příběh jednoho ze židů jménem Lale, který pocházel ze Slovenska. Je napsána takovým specifickým způsobem. Ze začátku, když byl Tatér ještě v Osvětimi, tak to byl jako normální, kvalitní příběh, ale jakmile se dostal za brány Osvětimi, tak mi přišlo, jako kdyby to autorka chtěla mít vše už co nejrychleji za sebou. Lale vypadá sympaticky s chutí do života, je zvědavý a odvážný, což se mi líbí. I když v koncentračním táboře panují hrůzy, jako je zabíjení, sebevraždy, nemoce, hladovění a zima, tak i přesto se tam najde nějaké to místo pro lásku, jako např. Lale s Gitou.

Kniha se dobře četla, byla dojemná. Avšak mě nepřestávalo udivovat, čeho všeho byli lidé schopní. Doporučuji si knihu přečíst.

Makkys
02.02.2019 3 z 5

Kniha ve mě zanechala velmi rozpoluplne pocity. Kniha je ctiva, ale tak jak bylo popisované žití v koncetracnim táboře bylo špatné. Vůbec to nevyznelo ze by tam bylo nějaké špatné žití. Autorka to napsala tak jak kdyby to nebyl skutečný příběh, ale proste příběh který si vymyslela a dala do prostředí Osvetimi.

ritz
01.02.2019 3 z 5

Další výborná knížka o válce, holokaustu, koncentrácích.

vekune
31.01.2019 1 z 5

Jedna z nejhorších knih o holocaustu vůbec. Autorka píše neuvěřitelně primitivním stylem, plytce a povrchně. Takové téma by si jistě zasloužilo někoho lepšího. Dialogy byly trochu utrpením a když už se zdálo, ze by z toho mohlo něco být, ze se trosku dostala pod povrch, tak to raději zakončila. Autorka se také snažila obcas střídat minulost a přítomnost, ale bylo to spíše jakoby desetiletým dětem dovysvetlovala co a jak. Osvětim zde působí jako idylické místo pro seznámeni a lásku. Chápu, ze tatervierer ( moc nechápu překlad-nemělo by být taterfuhrer?) mohl mít nejake výhody, ale chování Lalea v knize je naprosto mimo mísu, stejně jako i některých esesaku. Takhle to vypadá, ze to byla jedna velká pohoda jazz. Jako za trochu čokolády si mohl v baraku zasexovat se svou holkou, zatímco ostatní někde makali nebo umírali? Červená knihovna jedna báseň.

Jitty82
31.01.2019 5 z 5

Myslím, že knih o holocaustu, zvláště těch podle skutečného příběhu není nikdy dost. Každé svědectví z tábora smrti je silné.
Knihu bych doporučila všem, protože si myslím, že knihy o koncentračních táborech by se nikdy neměli přestat číst.

lenuskav
30.01.2019 5 z 5

Nádherná knížka... Vůbec sem nečekala,jak moc mě to zasáhne..

Metcheque
30.01.2019 4 z 5

Příběh slovenského Žida Lalea, který unikne jisté smrti tím, že se stane táborovým tatérem a nakonec se dožije konce války, v mnohých čtenářích vzbuzuje pocit neuvěřitelnosti. Hlavní hrdina několikrát jen o vlásek unikne smrti a jeho příběh vzbuzuje dojem, že každý trochu šikovnější vězeň si mohl zařídit poměrně snesitelný táborový život.

Tady je žel názor na knihu formulován historickou neznalostí. Lale, který se jako tatér stál pracovníkem Politického oddělení Osvětimi, disponoval úplně jinými právy, než obyčejní vězňové a bylo zřejmé, že i důstojník SS, který byl jeho přímým nadřízeným, patřil mezi sice primitivní, ale v jádru dobrosrdečné dozorce.

Tatéra z Osvětimi lze bezesporu považovat za kvalitní počin, který čekal na své literární zpracování 70 let, protože hlavní protagonisté o těchto věcech nechtěli mluvit, dokud byla jeho žena naživu. Nyní má lidstvo na jednu z nejbrutálnějších kapitol 20. století nový úhel pohledu.

Více v mé recenzi.

Dala
30.01.2019 5 z 5

Skvělá knížka.

Iva1988
29.01.2019 5 z 5

Velmi silný příběh. Je až nepředstavitelné jaké hrůzy se děly. Lale a Gita byli oba velmi stateční. Chvílemi jsem se bála, jak to s nimi dopadne.

Michaela91
29.01.2019 5 z 5

Velmi silná kniha, měla jsem ji i miminkem přečtenou velice rychle, nedalo se přestat. Pořád nechápu, že tyhle hrůzy se opravdu děly.

eva1669
29.01.2019 5 z 5

Nevím kde začít. Knihu jsem začala číst včera v 7 večer a teď ve 2 rano dneska jsem ji dočetla, samozřejmě celá ubrecena. Četla jsem jedním dechem, nemohla jsem ji odložit. Knihu jsem začala číst jako čtenářskou výzvu, obvykle čtu romantické a erotické romány. Válečné téma znám jen z filmu a období 2.svetove války mě vždycky bavilo sledovat. Ale poprvé jsem četla knihu. Tolik emocí, které jsem díky této knize měla jsem nikdy u žádné knihy neměla. Pocity smutku nad tím, co se tam dělo, nad odvahou a srdecnosti Lale, nad jejich láskou s Gitou, nad velkým štěstím, které je oba provázelo. Je úžasné že mohli spolu mít svou budoucnost i přes všechno čím si prošli, že to zvládli. Je to opravdu nádherná knížka, skvěle napsaná, čtivá a svým příběhem určitě jedinečná.

julie111
28.01.2019 5 z 5

Knihu jsem přečetla za jeden den, nemohla jsem se zastavit. Ten kdo má rád knížky od Mornštejnové, tak si to užije :)

Sasanka173
27.01.2019 5 z 5

Velmi silný příběh podle skutečných událostí... Je to až k nevíře, co člověk člověku dokáže udělat... :-( Doporučuji přečíst všem.

Marta13
27.01.2019 5 z 5

Další skvělá kniha z období holokaustu, která má v sobě obrovskou sílu hrdinů přežít a žít běžný život lidí, který my žijeme a bereme ho jako samozřejmost.

Ketrin.TR
27.01.2019 1 z 5

Tak tohle se opravdu nepovedlo. Na téma koncentračních táborů jsem přetla už x knih a tuto řadím mezi nejhorší. Ne příběhem, ale zpracováním. Takové těžké téma musí zpracovat někdo, kdo umí psát, vyprávět a vykreslovat, což tato paní rozhodně neumí. Svým plytkým, studeným a jednoduchým vyprávěním celý příběh neskutečně zabila. Téměř všechno mi přišlo neuvěřitelné; čtenář má pocit, že život v koncentračním táboře byl těžce na pohodu a byl to jen takový obyč pracovní kemp. Ano, jako tatovier měl možná štěstí a byl víc volnější, ale mě to nepřesvědčilo. K postavám jsem měla absolutně nulový vztah; knížce chybí jakékoliv emoce a konverzace mezi lidmi jsou o ničem. Po přečtení tohoto typu knih se cítím vždycky podivně prázdně a smutně, tady jsem byla ráda, že už ji mám za sebou, protože prokousávat se jejími stránkami byla ztráta času.

Terrez93
26.01.2019 5 z 5

Nemam slov, hodne silny pribeh z Osvetimi. laska a hruza koncentracniho tabora.. Nezapominejme na hruzu, ktera se stala, pripominejme si pribehy lidi, kteri tu hruzu museli zazit. Cest jejich pamatce.

JarmilaNovotna
26.01.2019 5 z 5

Smutný pohled na lidské utrpení z jiné strany.