Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538283/bmid_tater-z-osvetimi-6640bff1e1fa9.jpg
4
4516
4516
Tatér z Osvětimi série
1. díl >
Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska. Autorka s citem odkrývá sedmdesát let staré události, aniž by milostný příběh převládal nad tím nejdůležitějším – ztrátou domova, utrpením a touhou přežít.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2019
,
CPress
Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
Interpreti: Martin Siničák
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, přečetla jsem jedním dechem. V poslední době jsem přečetla dost knih s touto tématikou, tahle je rozhodně nejlepší.
Příběh dvou lidí, které potkalo neuvěřitelné štěstí v neštěstí, do jaké míry bylo v knize vše popsané pravdivé, netuším, zejména to jak snadno se spolu mohli vídat, i přesto, že ženské a mužské části tábora byly oddělené, ale asi měli obrovské štěstí na lidi, co potkali, ať už vězně, tak i ty co je věznili. Ale obdivuji lidi, kteří dokázali takové hrůzy přežít a potom plnohodnotně žít dál.
Silný příběh, velmi čtivé, a tak řekla bych jednoduše napsané, ale mělo by to takové být? Podle mě asi ne, ale je to příběh o dvou lidech, co se potkali a zamilovali na strašném místě a dělali vše proto, aby přežili, nejsou to fakta o holocaustu jako takovém, proto to příjmu tak jak to je. Ale plný počet hvězd dát nemůžu.
Poutavě napsaná zpověď přeživšího koncentračního tábora v Osvětimi-Březince. Příbeh Lalea a Gity mě chytil za srdce. Nevím, jak jinak to popsat. Šlo o velmi dojemný příběh, propojený s láskou, která vznikla tam, kde bychom to čekali nejméně.
Poslední dobou tuto tématiku čtu ráda, přestože stránky takových knih vypovídají o strašné lidské krutosti.
Tudíž si nenechám ujít ani druhou autorčinu knihu: Cilčina cesta.
My, co rádi obdobné téma čteme, neboť jsme psychičtí masochisti a asi máme zvláštní potřebu vyhledávat tyhle příběhy hrůzy a uvědomit si tak štěstí v našem pohodleném teple domovů a s plnými bříšky po večeři u sklenky vína, jsme dostali zase trochu jiný příběh. Ukazuje, že je pořád možnost, jak zcela neotřelým způsobem popsat a zaujmout čtenáře plného spousty těchto knih. Kniha nebyla špatná, něčím zajímavá ale ta obrovská náhoda, kdy Laly mohl opět "vybruslit" z nějakého příběhu mi přišla trošku přitažená za vlasy.
Bez epilogu bych zřejmě hodnotila jinak, ale ten mě dostal do kolen. Síla těch, kteří se nenechali zdeptat mi doteď absolutně bere dech.
Před chvílí jsem tuto knihu dočetla. Zhltla jsem ji asi za 3 dny a to i přes dnešní nemalou migrénu jsem se od ní nedokázala odtrhnout. Tuto tématiku zbožňuji, a tak jsem příběhů z koncentračního tábora četla již více. Nicméně musím uznat, že tento příběh je opravdu unikátní! Už se těším na příběh Cilky.
Neuvěřitelně napsaná zpověď Lalea, který zažil hrůzy Osvětimi a dělal všechno pro to, aby přežil. I přes všechny hrůzy, které v koncentračním táboře zažil a viděl umřít stovky nebo tisíce lidí, se dokázal nad všechno "povznést" a našel v táboře svou životní lásku. Velmi dojemný příběh, který i přes všechny tyto hrůzy mi vykouzlil úsměv na rtu a naprosto mě dojal.
Knih na tohle téma jsem četla už hodně.
Tahle sice popisuje hrůzy Osvětimi, ale působila na mě trochu jako červená knihovna.
Budiž.
Knihu i tak doporučím ostatním.
Těším se na pokračování...Cilčinu cestu...
Tento typ knih se velmi špatně hodnotí. Dlouho jsem se tomuto tématu vyhýbala, nechtěla jsem číst takové ponuré věci. Ale s věkem jsem to přehodnotila a už se tomu nebráním.
Tatéra mi půjčila sousedka a rozhodně toho nelituji. Člověk se dovídá o fungování vyhlazovacího tábora, síle a vůli člověka přežít, ale i o lásce Laleho a Gity. Zajímavě je popsán i "černý trh", který tam fungoval.
V této knize se ukrývají stránky, které jsme nezažili a dokážeme si to pouze představit. Věřím, kdo nezažije, to nepochopí. Hlavnímu hrdinovi přálo obrovské štěstí. Příběh se mi také líbil, jelikož v něm byl román s Gitou. Jsem šťastná za svůj život a někteří lidi, kdo život nebere tak jak má, by si tímto měl projít a hned by se na život díval doufám jinak. Brzy bych chtěla navštívit Osvětim. Dobrá kniha a už na mě čeká Cilčina cesta. :)
Příběhy z druhé světové války mám ráda, a proto jsem se hodně těšila i na Tatéra z Osvětimi, bohužel jsem byla celkem zklamaná. Příběh mě bavil, ale způsob, jakým byl napsaný, mě úplně neoslovil a já si knihu neužila tolik, jak by mělo být zamýšleno. Dokonce jsem si u knihy ani nepobrečela a já brečím vždy a všude. Jen mě to zkrátka tolik nezasáhlo, což je škoda, protože námět je zajímavý.
Jako jeden z mnoha příběhů, které jsem slyšela nebo četla, ve mně tento zanechal stopu. Celý příběh jsem přečetla za jeden jediný večer. Ani si nedokážu představit jaké hrůzy museli zažívat, i když kniha některé velmi silně přibližuje. Možná nebudu otálet s návštěvou Osvětimi, abych si celý přiběhl ještě víc přiblížila...
Asi bych z knihy nebyla tak zklamaná, kdyby autorka na rovinu přiznala, že si příběh vycucala z prstu. Během čtení jsem nabyla dojmu, že povědomí autorky o holocaustu je asi takové - Osvětim byla, byly tam plynové komory a zlý Mengele a to je všechno.
Jsem schopná uvěřit, že se Lale a Gita do sebe i na tak strašném místě zamilovali. Jen nebyly náhodou mužský a ženský tábor od sebe striktně odděleny?
Věřím i tomu, že Lale mohl mít "výbornou" pozici pro obchodování s jídlem.
Ale nevěřím, že by mu u dozorců prošlo jeho provokativní chování k nim. Nezdá se mi ani to, že by svou lásku Gitu mohl vidět kdy chtěl, dávat si randíčka přímo uprostřed tábora a na očích esesáků, a že mu ji ochotně přivedli pokaždé, když ho zatlačilo v poklopci.
:-( Silný příběh. Sice rychlý, ale .....
Už dlouho se mi nestalo, že bych četla při práci, místo odpočinku.
Z daného materiálu se dalo jistě vytěžit více. Dosti zkratkovité, atmosféra na člověka příliš nezapůsobí, autorka se o to ani extra nesnažila. Očekával jsem víc.
Těžká doba, těžké osudy, těžký příběh. Obdivuji všechny, který si tím museli projít.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Za mě velké zklamání :-( Četla jsem více knih o holokaustu a celkovém utrpení Židů ale tato kniha mě nijak zvlášť neoslovila.Nehaním příběh,ten svou hloubku určitě má,ale nesedí mi zpracování.