Tetovač z Auschwitzu
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405688/bmid_tetovac-z-auschwitzu-0gi-405688.jpg
4
4471
4471
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Tetovač z Auschwitzu je román vychádzajúci zo skutočného príbehu Laleho a Gity Sokolovovcov, dvoch slovenských Židov, ktorí prežili koncentračný tábor Auschwitz-Birkenau a po vojne si našli nový domov v Austrálii. Lale v tábore dostal prácu tetovača. Jeho povinnosťou bolo číslovať väzňov, ktorých nacisti po selekcii nechali nažive, teda vpichávať im do predlaktí čísla s neodstrániteľným atramentom – jeden z najsilnejších symbolov holokaustu. Minimálnu slobodu pohybu, ktorú mu umožňovala táto funkcia, využíval na získavanie potravín výmenou za šperky a peniaze po zavraždených Židoch, čím nejedného spoluväzňa zachránil pred vyhladovaním. Jemu hrozila za túto činnosť smrť, mnohí iní jej vďačili za prežitie. Jedného dňa sa v rade na tetovanie vyskytlo vystrašené a roztrasené mladé dievča… Pre Laleho – fičúra, frajera a trochu aj dobrodruha – to bola láska na prvý pohľad. Zaumienil si, že popri vlastnom prežití urobí všetko pre to, aby prežila aj Gita. To, čo robí túto knihu zvlášť pozoruhodnou, je Laleho životný elán. Vedel, aký osud nacisti chystajú jemu aj ostatným väzňom, on sa však rozhodol nepoddať neľudskosti tábora, zachovať si dôstojnosť, osobnú integritu a žiť čo najplnšie, ako to bude možné. Napriek všetkej svojej drsnosti je Tetovač z Auschwitzu príbehom nádeje a odvahy, a hoci to znie neuveriteľne, aj príbehom veľkej lásky.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2018
,
Ikar (SK)
Originální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Nemohla jsem se od knihy odtrhnout, přečetla jsem ji během jedné noci. Je to poutavý příběh z nejhorší doby plný lásky, naděje a dobrých lidí.
Nemohla jsem si pomoct, tu knihu jsem prostě přečetla v jednom zátahu.
Snad jen se mi vybaví replika z hry Laskavé bohyně: Neodsuzujete činy lidí, možná jen dělali to, co bylo nejlepší pro jejich přežití.
Je krásné vidět, že i člověk zahnaný mezi ploty, kde se z bytosti stává kur masa s číslem na ruce, dokáže cítit a prožívat základní lidské touhy a emoce.
Kniha přečtená asi za 1 a půl dne. No co dodat... stejně jako Mengele na Laleho pořvával "tatére jdu si pro tebe", tak stejně na mě hučela tahle knížka. Akorát s rozdílem, že ta kniha mě dostala.
Sám Lale se cítí provinile, když vypráví příběh, ve kterém v některých ohledech koncentrační tábor a jeho hrůzy zůstávají upozaděny. Není to knížka pouze o přežití, ale ukazuje, jak je důležité i v tak hrozné situaci nepřestat žít. Hrdina této knihy měl obrovské štěstí a podařilo se mu nejen vybudovat vlastní život za zdmi tábora, ale taky při své cestě zachránit další. Nikdy neopustil svou lidskost, ačkoli musel podstoupit nejednoduchá rozhodnutí, která si i sám vyčítal.
Pokud toužíte po syrovém vyobrazení Osvětimi a všech hrůz, nebude to zřejmě kniha pro vás. Pokud si naopak chcete poslechnout o síle přežit, o lásce i přátelství v táboře, pak se po ní nebojte sáhnout.
Dechberoucí realita minulosti. Člověku zůstává až rozum stát nad tím, co vše lidé lidem dělali. Moc pěkně napsaná kniha.
První kniha s tématikou židů a holocaustu, kterou jsem četla. Musím říct, že přesto, že se jedná o velmi silný příběh, jsem se do knihy nedokázala pořádně začíst. Těžko říct, jestli je to tím, že bylo pro mě těžko uvěřitelné, že by tak jednoduše člověk tím prošel, nebo stylem psaní.
Neskutečně poutavý příběh, který zasáhne každého. Přečetla jsem jedním dechem.
knížka se četla hezky , rychle a lehce . Až mi někdy přišlo že Lale není v oswětimi ,ale někde v továrně, kde měl občas slovo :D Mám z toho smíšené pocity . Každopádně to je hezký příběh. Pravdivý. Ale nebylo to nic z čeho bych byla úplně a větvi.
Červená knihovna na pozadí Osvětimi. A ta Osvětim byla opravdu hodně upozadněná, příběh zromantizovaný, jako by se ani neodehrával v koncentračním táboře, semtam někdo umřel, semtam všude padal popel z krematorií, semtam se objevil zlý esesák, ale všechno se stalo tak strašně mimochodem mimo hlavní lovestory, že to opravdu nemůžu hodnotit líp než 3* (a to možná i jednu přidávám za čtivost) a nechápu, kde knížka nabrala takový hype, když je něco "válečná literatura", čekala bych, že na mě zapůsobí nejvíc válka. Tady jsem jen tušila, že nějaká byla.
Silný a moc pěkný příběh, do detailu převyprávěný. Občas je dobré si uvědomit a být vděční za to, v jaké době žijeme. Doporučuji
Kniha mě uchvátila svým obsahem,příběhem,kde i přes všechna úskalí se projevila láska,solidarita a spolupráce a zasvětila mě do této doby.
Líbilo se mi, že Lale i přes všechny hrůzy a šílené podmínky neztrácel optimismus, že to všechno přežije i s Gitou. Občas, hlavně po skončení války, jsem měla pocit, že těch šťastných náhod je už trochu moc. Možná je to tím, že knížek věnujících se holocaustu poslední dobou vychází hodně a nemůžu nesrovnávat.
Přežili hrůzy koncentračních táborů a dokázali mít svoji vlastní rodinu a žít život dál , i když často vzpomínali na to, kolik jejich spoluvězňů nepřežilo a kolik zahynulo i po válce, protože byli pronásledovaní komunistickým režimem. Není to jeden příběh. To je příběh jednoho národa a leckdy i zapření vlastní víry, je mohlo zachránit od smrti. Hlavní postava knihy kradla, lhala, trpěla i milovala, tak absurdní a přitom pravdivý osud z doby nedávné. Dávám tři hvězdičky. Důvody jsou dva a to, že se mi moc nelíbil styl vyprávění autorky ( některé pasáže jsou velmi stručně napsané a jméno jako Mengele sice jmenuje , ale vůbec se mu v knize nevěnuje) a ten druhý je , že už jsem četla více knih na toto téma a byly více popisné historicky i příběhově.
Desive, hrozne, priserne a zaroven nadejne a laskyplne. Na toto tema mam za sebou jiz spousty knih a i kdyz vsechny popisuji vesmes tutez situaci a hruzu, kazdy z pribehu a uhlu pohledu je neopakovatelny, navic kazdy ze svedku tohoto tragickeho obdobi voli i jinou formu vypraveni, maji jine zkusenosti, rozdilne prubehy a ruznoroda trapeni. Pribeh Tatera z Osvetimi se lisi trochu tim, ze hlavni postava popisuje nejen vsechna mozna utrpeni a traumata, ktera zazila, ale take malou jiskru nadeje v tom celem hnusu, ktery se v koncentracnich a vyhlazovacich taborech del. Urcite stoji za precteni a rozsiruje obzory a opet jsem se presedcila o tom, ze si ani neumim predstavit, co lidska mysl a lidske telo dokazi zvlanout a prezit. Necht se poucime z chyb, ktere se staly.
Kniha o tatérovi, který měl v podstatě "štěstí", dá-li se to tak nazvat. Ta hrůza a utrpení muselo být něco, co si nikdo z nás neumí ani představit. Lale měl štěstí v tom, že přežil, našel lásku a byl schopen při tom všem utrpení v sobě najít tolik síly, že si zachoval lidskost i odvahu.
Téma holocaustu je tématem i mé rodiny, takže takové knihy čtu hodně často. V tatérovi mi něco trošku nesedlo a drhlo. Ten koncentrák na mne působil takovým “fešáckým“ dojmem a byl jen jakoby nucenou kulisou vztahu Laleho a Gity. Děj klouzal po povrchu bez velkých emocí, jedna „šťastná“ náhoda se vršila na druhou. Ale kdo ví, kolik osudů, lásek a náhod se skutečně za ostnatými dráty odehrálo… Jen Ti, kteří to přežili, a těch už zbývá tak málo… Proto je každá takováto kniha (byť i méně zdařilá) potřebná. Mne nakonec nejvíce oslovil doslov autorky a syna Laleho.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Kniha, jejíž potenciál vydavatelé nafoukli ještě předtím, než se objevila v obchodech, se vždy těžce hodnotí. Příběh nemá nikterak strhující tempo, nemohu říci, že bych v mnoha momentech tajila dech, jak daná situace dopadne - ale o tom to možná nakonec je. Přežívání ze dne na den, snaha co nejvíce se citově odpoutat, aby se člověk z těch každodenních hrůz nezbláznil. Dělat, o co člověka žádají, dožít se dalšího rána svým věznitelům na truc. Lale Sokolov není nezištným hrdinou, není člověkem, který by byl symbolem protestu a odboje, ale snad možná tím víc je reálný. Napsat příběh o někom, kdo byl morálně nepošpiněným hrdinou, který zahynul v boji o vyšší princip, je asi snazší, než vykreslit příběh člověka, který občas držel hubu a krok, aby se vyhnul kulce. Kvůli rodině, kvůli lásce, kvůli - byť nepříliš romanticky vyznívající - lásce k sobě samému, pudu sebezáchovy. Právě i za absenci té prvoplánové líbivosti, za to, že se autorka nebála knižního Laleho napsat jako postavu, která občas uhnula, občas si odpustila hrdinský komentář a vždy myslela na zadní vrátka, dávám 4 z 5.