Cilčina cesta
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421624/bmid_tater-z-osvetimi-cilcina-cesta-CsJ-421624.png
4
1720
1720
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey, 2019
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha, pro mne vynikající příběh statečných žen, zejména jedné. S tématem gulagů nejsem moc obeznámena, proto děkuji za vhled do toho strašného prostředí. Byť je to román, přináší důležité svědectví.
Velice doporučuji. Příběh volně navazuje na Tatéra z Osvětimi, respektive rozvíjí příběh jedné z jeho postav. Kromě tradičních hrůz z koncentračních táborů nahlédneme i do útrob pracovního tábora na Sibiři, jenž si s těmi prvními moc nezadá. Hlavní postava je velice sympatická a navzdory svému nešťastnému osudu a (ne)spravedlivému potrestání si zachovává určitý morální kredit. Příběh se dobře čte a děj příjemně odsýpá. Je to zase trochu jiného a je to velice dobře odvedená práce.
Po prečítaní Tetovača z Auschwitzu som hneď siahol po jeho voľnom pokračovaní - Cilkinej ceste. Pokiaľ ste ho nečítali, ale chcete si prečítať Cilku vôbec to nevadí, potrebné informácie o Cilke v prvom diely sa dozviete vo forme flashbackov.
Za mňa je táto kniha o veľa lepšia ako Tetovač, je vidieť, že autorka na sebe zapracovala a štýl rozprávania je oveľa lepší, bez ťažkopádneho rozbehu či pocitu, že sa na postavy dívam odniekiaľ z dialky. Plus opäť platí, že to pekne odsýpa, námet je originálny a postava Cilky veľmi sympatická. Tu nemám čo vytknúť, určite odporúčam prečítať.
Krásné čtení o Cilce z Druhé světové války. Bohužel mě knížka nenatchla tak jako Tatér z Osvětimi. Kdybych to měla porovnat tak je toto o dost slabší příběh. Neříkám, že to není drsné (to je celá ta doba), ale četlo se to pomaleji, nebyla tam akce a místy trošku nudnější kapitoly. Nespočetně se tam opakovali stejné věci, jako je Cilka v nemocnici nebo že je na Sibiři zima. Jinak hl. postava Cilka mi nebyla nějak extra sympatická. Občas byl děj natahovaný, ale zase se mi líbilo že tam máme jiné postavy a také jiné místo dění - Gulag Vorkuta. Každopádně celkově vám mohu knihu určitě doporučit, jen jsem asi měla po Tatérovi moc velká očekávání. A možná to taky bylo tím, že hodně věcí v knížce je vymyšlených, kdežto Tatér je stoprocentně podle pravdy...
Velice pěkná knížka. I když to není 100% pravdivý příběh, má reálné základy a je velice čtivě psaný. Určitě doporučuji, i když se některé pasáže mohou zdát dost drsné, ale to je realita. V gulazích se děly ještě mnohem horší věci, v této knize je vše ale popsáno velice dobře. Trochu mě mrzí, že se autorka nemohla již s Cilkou setkat osobně, protože věřím, že pak by to dalo knize úplně jiný rozměr.
Určitě stojí za přečtení!
Minulost každého "dožene". Té se jen tak nezbavíme...ani Cilka nikdy nezapomněla a přesto..byla a vždy bude hrdinkou.
Cilčina cesta vypráví příběh jedné z postav Tatéra z Osvětimi. Není asi nutné mít před čtením Cilky přečteného Tatéra, ale rozhodně je to lepší. Příběh Cilky má pevné pravdivé základy ale fasádu má smyšlenou. I přesto si mě příběh získal. Příběh Lalea a Gity byl první, proto bude mít v mém srdci hlubší místo, ale Cilka jim kráčí bok po boku.
Cecilia Cilka Kleinová byla velmi silná žena, která v šestnácti letech přišla do koncentračního tábora a přežila. Kolem ní zemřeli desítky lidí, které nemohla zachránit. Ovšem i spoustě lidem pomohla. Nejen v Osvětimi, ale také v nemocnici. V závěru knihy nechybí ani skutečné informace o hrdinech a zároveň podotknutí o tom, které části nebo osoby v ději jsou smyšlené.
Kniha se mi moc líbila, četla se sama.... Spisovatelka umí krásně vyprávět.... Pro mě nové neznámé prostředí, s citem popsané, ale i tak se pořád dala vycítit jeho krutost.... Určitě se podívám po surověji reálněji napsaných knížkách abych se dozvěděla víc.... Určitě doporučuji všem co o gulazích neví skoro nic tak jako já!
Je to silná kniha plná emocí,smutku a naděje,je sespsaná podle pravdivé hlavní hrdinky.O gulagu jsem věděla málo,no co jsem se dozvěděla bylo otřesné.
Ať už byla kniha celá smyšlená nebo ne, četla se velice dobře a to co se dočteme, se bohužel vše dělo.
Smutné čtení.
****
3,5/5
Tatér z Osvětimi nasadil opravdu vysokou laťku, takže jsem od Cilčiny cesty očekávala opravdu hodně. Bohužel mě kniha docela zklamala.
Těšila jsem se na podobné zpracování jako u předchozí knihy. V tomto případě zde ale chyběla akce.
Nechci tady nějak shazovat námět příběhu, o tom vůbec mluvit nechci. Kniha je krásně zpracovaná, daleko jemněji než Tatér.
Příběh plyne tak nějak bezproblémověji. Není to kniha, u které zatajujete dech s obavou, co se hlavním postavám stane.
Cilčina cesta byla zajímavá. O to víc, když vím, že je inspirovaná skutečnými událostmi.
Postavy jsou v knize krásně vykreslené, jejich charaktery jsou naprosto jasné. Každá z nich na mě působila přesně tak, jak jsem očekávala.
Autorčin styl psaní mi vyhovuje. Je to napsané velmi jednoduše a jemně, takže skoro zapomínáte, že čtete o hrůzách, které se skutečně staly. Kniha byla čtivá, dojemná a krutá.
Po celou dobu čtení jsem ale čekala na něco, co mě překvapí. Bohužel jsem se ničeho takového nedočkala.
Byla bych i ráda, kdyby zde dostala větší prostor romantická linka.
Očekávala jsem něco trochu jiného, ale přesto se mi kniha líbila. Jen ne tolik, jako jsem si myslela.
Přestože u knih s takovýmto tématem není slovo bavit úplně nejvhodnější, Tatér z Osvětimi mě bavil víc.
Chytla mě na první stránce a už nepustila. Přečteno za 1 den, skvěle poutavý příběh!
Tak tentokrát musím dát 5 *.
Četlo se to samo. Osud Cilce pěkně
naložil. Chvílema jsem zapominala, že vlastně není v Osvětimi, on ten lágr v gulagu byl prakticky totožný...
Knihu doporučuji všem, dala bych ji jako povinnou četbu.
Dnešní generace se hroutí fakt z blbostí.....
Do knihy se mi zprvu vůbec nechtělo, ale jakmile jsem začala, nemohla jsem přestat. Příběh mě bavil a po zádech mi běhal mráz, když jsem četla o tom, co Cilka musela vytrpět. Nedokážu si představit, že bych to stejné zažila já. Obdivuji Cilku za to, jak moc byla odvážná a ochotná pomáhat lidem. Tento příběh by si měl určitě přečíst každý.
Přečteno po tatérovi. Nechci tyto dvě knihy vůbec srovnávat, každá měla svůj příběh. Tatér byl svým způsobem optimističtější. U Cilky jsem si říkala, co všechno ta holka musela zvládnout, aby přežila a žila běžný život. Po přečtení jsem si hledala jak to s Cilkou bylo dál. Překvapilo mě, že se syn distancuje od této knihy. Chápu, že tam není možná ani 80 % věcí pravda, ale pokud by má matka měla projít něčím takovým chtěla bych, aby se o tom psalo a vědělo se, že bylo několik žen v koncetračních táborech, které se museli podvolit, aby přežili a nakonec války nebylo s nimi nakládáno jako s obětmi, ale jako ze zločinci.
Kniha se mi četla lehce a svižně. Opět byla velice poutavě napsána. A když mě předchozí příběh o Laleovi chytil za srdce, tak u Cilčiné cesty to nebylo jinak. Příběh mi dokonce přišel i daleko působivější než tomu bylo u Tatéra z Osvětimi. Cilku jsem si oblíbila a nestačila jsem se divit, jak musela trpět za to, jak trpěla v Osvětimi.
Jak řekl autorce při vyprávění svého příběhu Lale Sokolov - Tatér z Osvětimi: "Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal." A já s ním souhlasím. Cilka rozhodně statečná byla a laskavá!
Krásný příběh, rozhodně doporučuji. S tím, že knihu Tatér z Osvětimi musíte číst před touto.
Rozhodně lepší než tatér, líbilo se mi prolínání gulagu a koncentráku. Chtěl jsem dát 5 hvězd, celou dobu jsem si myslel, že jde o autentické prožitky hlavní hrdinky, ale ona je to "jen" fikce vymyšlená autorkou. Přesto velice dobře napsané.
Četla jsem hned po Tatérovi a toto se mi líbilo mnohem více. Přemýšlela jsem čím to muže být, zda tím, že hlavní hrdinkou je žena, nebo že ten příběh je více fiktivní. Nevím, ale vyvolávalo to ve mě každopádně víc emocí.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Musí říct, že se mi kniha líbila o něco více než Tatér z Osvětimi, asi je to tím, že jako zdravotník mám blíže k tomu, když se vypráví o péči o nemocné a raněné, a možná taky i to, že o gulazích jsem toho věděla málo.
Ale to "přikrášlení" příběhu v tak otřesném prostředí mě trochu vadilo a postava Cilky byla pro mě až nadlidská a někdy mě fakt rozčilovala. Ale je to román ne naučná literatura.
Nebo že by opět zapracovalo obrovské štěstí v neštěstí. Nevím.
Nicméně na tom nemění fakt, že lidi co takové hrůzy dokázali přežít a pak normálně žít obdivuji.