Cilčina cesta
Heather Morris
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 2. díl >
Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Velitel Březinky Schwarzhuber si všiml jejích krásných, dlouhých vlasů a násilně ji oddělil od ostatních vězenkyň. Cilka rychle pochopila, že moc – dokonce i neochotně svěřená – znamená přežití. Za to, že spala s nepřítelem, byla po osvobození obviněna z kolaborace a poslána na Sibiř. Měla však na vybranou? Kde jsou morální hranice pro Cilku, která přišla do Osvětimi jako dítě? Ve vězeňském táboře na Sibiři musela Cilka čelit novým a děsivě povědomým hrozbám, včetně nechtěné pozornosti dozorců. Potom však zapůsobila na lékařku, a ta ji vzala pod ochranu. Cilka se začala starat o nemocné, usilovně o ně pečovala i v brutálních podmínkách. Cilka se denně potýkala se smrtí, čelila hrůzám, a přitom v sobě nacházela nekonečné zdroje sil. A když ošetřovala vězně Alexandra, zjistila, že i navzdory všemu, co prožila, v sobě dokáže najít i lásku. Cilka byla ten nejstatečnější člověk, jakého jsem kdy znal. Lale Sokolov, Tatér z Osvětimi... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2019 , CPressOriginální název:
Cilka's Journey, 2019
více info...
Přidat komentář
Velmi milé překvapení. Kniha se dobře četla a vtáhla mě krásně do děje. Určitě doporučuji.
Neskutečná kniha...silná, ale přesto krásná. Je čtivá, takže přečtená za chvíli. Moc doporučuji.
Mě se kniha líbila. Příběh Cilky, která zažila hrůzy v Osvětimi i ve vězení na Sibiři. A že ji všechno vycházelo? Podvolila se systému, dovolila jim, aby byla loutkou, hráli si s ní, protože věděla, že přežije...věřím, že to tak opravdu bylo..pro mě Cilka byla silnou ženskou, která to nikdy nevzdala...
Musím říct, že se mi teda knížka četla hůř než Tatér. Dávám 4*
Mě osobně se tato kniha líbila více než "Tatér". Sice se hlavní hrdince všechno hned dařilo a měla neuvěřitelné štěstí (jak se píše níže), ale i tak si myslím, že tady nebyla láska nad hrůzou té doby, a to je pro mě v knihách důležité.
Souhlas s Rolada88
Všechno jí vychází, dostává dobrou práci, všechno se úžasně rychle naučí, každej z ní žasne a sedá na prdel z její výslovnosti léků, lékaři poslouchaj JEJÍ rady, poslechnou ji a najdou "práci" i pro tu její kámošku, změněj kvůli ní systém péče o ty děcka tam, má tam svýho vrchního sex. "manžela" (to se tam tak říká, znamená to že ji smí otento jen on, je to k dohledání i na netu), je prostě úžasná, každej chlap ji chce.
Je to podobný jako Tatér, příliš dokonale všechno vychází.
Není tam nic dojímavého. Ostatní vězenkyně třeba jen prodávaly pečivo ve své pekárně. Ona skutečně dělala co dělala. Proč už není omluvou.
Prostě mě ona nedojímá.
Stejně jako ve mně vyvolává negat. pocity i celej slavnej Lale, nejde to ani tady u ní.
Paní autorka je v tomto tématu velmi zaujata, ale špatně se těch témat chápe- Cilky rodina nakonec měla s knižní podobou VELIKÝ PROBLÉM, a to o čemsi svědčí, že?
Celou dobu čekám, jestli se v těch flashbackách dočtu něco o tý Osvětimi, a tam je jen pořád dokola zmíněný, že jaká to byla chudinka znásilňovaná, a ve finále se dočtu, že SPOILER že nikdy esesákovi neřekla ne, a ještě u toho esesáčka vískala v blond vláscích a tahala z něj po zásluze výhody pro svý kámošky a ségru, aby to měla s Tatérem lepší? To proto se měl Lale tak dobře - díky její válečce a vískačce s esesákama, takže ve finále vlastně pohodička a hlazeníčko vlásků. Může se někdo divit, že z tý knížky potom ona vychází skutečně jako ta, která podržela a pak si užívala těch "kožichů", jak naznačila ta jiná vězenkyně, která o všem věděla?!!
Asi proto byla ta rodina tak naštvaná.
Protože to buď pravda byla, nebo nebyla, těžko říct.
A zase další štěstíčka, nýčko jedeme nejvyšší ligu - slepáček děcka velitele = jízdenka do happy lajfu kámošky z dobytčáku i s jejím děckem. Co na tom že je zdr. sestra a je to její povinnost žejo, jsme ve sluníčkovým románku a tak jedině JÍ z celýho personálu dá dámička a pán vděk znát tímto stylem. VŠEM VŽDYCKY děcka sebrali, jen její kámošce ne, to se ví.
Potom kartička, pár peněz a šlahej do Moskvy, jsi free.
To jako fakt ??????????????
KONEC.
Během čtení jsem cítila k Cilce jako člověku z knihy šílenou averzi, ale s čím dál větším odstupem si říkám, že za to asi může autorka a její snaha o snové vytvoření "krásného" světa. v GULAGU.
Tam proboha krásnou romantiku stvořit nemůžete !!Tam, kde svědci vypověděli, že "žrali spolu s ovesnou šlichtou v "létě" společně i tuny komárů a sotva se přes jejich bzukot slyšeli", se nemohly děvčata podle její verze držet pod loktem a lehce se během bílých nocí procházet a pokřikovat žertovně a klidně na chlapskou stranu tábora !!!
Takže ve finále Cilko, promiňte, jako člověk asi vy za nic nemůžete a pokud jste ošetřovala skutečně ty vězně dobře, obdiv.
Odpad dávám AUTORCE za to, co z tý knihy a těch lidí vytvořila. To asi tu rodinu naštvalo. Co z ní vytvořila a udělala-šlapku, co se válí s esesákama a pak si užívá výhod. A to, že byla dobrou ošetřovatelkou, je zmíněno jen jaksi bokově. Je to zromantizovaná lživá nesmyslnost-opravdu TAM nemůžete žít pohodově jak v pokojíčku někde na dovči.
Knihu jsem četla v anglické verzi. Je zajímavá, ale moc mě nechytla. Přišla mi povrchní a předvídatelná, škoda. Tatéra jsem nečetla, ale asi jej taky zkusím, abych měla porovnání s dalším autorčiným dílem.
Popravdě jsem byla z nízkého hodnocení překvapená, ale jen do doby, než jsem Cilku přečetla sama.
Mrzí mě to, ale je to opravdu povrchní a plytká věc. Nechápu, jak mohla autorka šíleně zjednodušit takové téma.
Musím uznat, že Tatér z Osvětimi se mi líbil o chlup více. Nechci tím říct, že tahle se mi nelíbila, naopak líbila, jestli se to tak dá napsat. Nemusíte mít strach a pokud jste nečetli Tatéra, vůbec nevadí.
Cilka strávila 3 roky v Osvětimi, byla tam zneužívaná a díky tomu se dostala do gulagu, za spaní s nepřítelem. I když byla k tomu všemu nucená nikoho to nezajímalo. Nacisti se na Cilce a ostatních dopustili neomluvitelných zvěrstev, to se však odehrálo i v sovětském svazu.
Příběh plný síly a statečnosti jednè drobné dívenky, která musela dříve zestárnou.
Rozhodně stojí za přečtení.
Mě se kniha líbila, zajímalo mě co se stalo s Cilkou. Člověk žasne co se dříve dělo. Občas jsem si říkala, jak moc je to přitažené za vlasy, ale potom co jsem přečetla tolik knih o holocaustu, jsem si říkala, že je to možné. Knih o tom co se dělo po válce v gulazích a na Sibiři jsem moc nečetla, ale myslím si, že kniha vcelku odpovídá skutečnosti. Táter se mi libil o trochu víc ale Cilčina kniha taky stojí za přečtení.
Fabulovat na tak závažné téma, když existuje tolik očitých svědectví, mi připadá, jako neúcta k těm, kdo utrpením skutečně prošli. Kniha mě zklamala . Je to takový průměrný slzoždím ze kterého přímo trčí, že byl psán na efekt.
Tatér byl průměrný ale dal se přečíst a docela mě bavil, tohle opravdu nemá s historií ani s literaturou společného nic.
Štítky knihy
koncentrační tábory Osvětim (koncentrační tábor) gulagy zdravotní sestry tetování poválečná doba ženské věznice oběti komunismu oběti nacismuAutorovy další knížky
2018 | Tatér z Osvětimi |
2019 | Cilčina cesta |
2021 | Tři sestry |
2020 | Příběhy naděje |
2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Kniha se mi moc líbila, četla je rychle a dobře. Možná byl Tatér z Osvětimi o chlup lepší. Někteří lidé si myslí, že v podstatě Cilce vše vycházelo ( vadí jim to) a asi mají pravdu, ale musíme si uvědomit, že je to jen román inspirovaný skutečnými událostmi.
Vřele doporučuji!