Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4415
4415
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
některé okamžiky našich dějin by neměly zapadnout. Stejně jako třeba místa, kde se většina tohoto příběhu odehrává. Pro mě bylo zajímavé porovnat tu spoustu štěstí, které v neštěstí potkalo oba hlavní hrdiny. Místy je příběh až neuvěřitelně pozitivní, když uvážíme kde se odehrává. Podle mě je příběh hodně dobře zpracován a rozhodně patří k těm lepším z toho, co jsem o holokaustu přečet
Urcite je potreba tuhle knihu brat jako ROMAN a ne jako valecnou literaturu. Jsou v ni zachyceny spis jen stripky vseho zla, ktere se v Osvetimi delo a hodne situaci mi prijde pozitivne prikraslenych. Pokud to ale zvladnete cist jako roman, ktery se nepoji 100% s pravdou a minulosti, najdete v nem velmi emotivni pribeh plny zvratu.
Co shledávám na této knize nejzajímavější je, že ač pojednává téma holokaustu, je veskrze pozitivní.
Souhlasím s ostatními, téma je báječné, zejména začátek knihy je pak poutavý a výborně napsaný. Později je příběh najednou pložší a zjednodušený, což knize ubírá na působivosti. Příběh nepřetrvává v paměti a postavy s Vámi nežijí. Je to škoda, ale i přesto moc pěkné.
Při čtení příběhu jsem měla pocit, že už jsem takový někdy zaznamenala. Nevím čím to bylo, ale pravděpodobně tím, že příběhy s touto tématikou se od sebe moc neliší. Celkově se mi kniha četla dobře, asi hlavně proto, že už jsem jí chtěla mít za sebou. Trochu mě zklamal rychlý konec v jednom odstavci.
Příběh této knihy mě okouzlil.
MENŠÍ SPOILER
Je úžasné číst o někom, kdo dokázal projít peklem Osvětimi a navíc v něm najít lásku - štěstí v neštěstí. Opravdu jsem Lalea a Gitu neskonale obdivovala...
KONEC SPOILERU
Zároveň mi ale podání příběhu přišlo horší. Chápu, že z nesouvislého vyprávění člověka, který tohle všechno prožil, autorka možná nemohla vytěžit víc. To by asi odpovídalo příliš uspěchanému ději a rychlým skokům v čase, ale přesto... Knize to holt něco ubralo...
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
ČTENÁŘSKÁ VÝZVA 2019: KNIHA, JEJÍŽ DĚJ SE ODEHRÁVÁ VE VĚZENÍ
Příběh dvou mladých lidí, kteří žili v koncentračním táboře v Osvětimi. Čtivé čtení, bohužel není ukázáno skutečně "drastické" prostředí, často je příběh až nereálný.
Knížka je zajímavá, zarazilo mě, kolik lásky v ní je vzhledem k tomu v jakém prostředí se odehrává. Oproti jiným knížkám s podobnou tématikou působí až zvláštně, obdivuhodně, jak lidé v těchto podmínkách dokázali žít. Napsáno dobře, za pár chvil přečteno.
Příběhy z druhé světové války mám ráda, a proto jsem se hodně těšila i na Tatéra z Osvětimi, bohužel jsem byla celkem zklamaná. Příběh mě bavil, ale způsob, jakým byl napsaný, mě úplně neoslovil a já si knihu neužila tolik, jak by mělo být zamýšleno. Dokonce jsem si u knihy ani nepobrečela a já brečím vždy a všude. Jen mě to zkrátka tolik nezasáhlo, což je škoda, protože námět je zajímavý.
Tato kniha dokazuje, jak velkou moc má láska. Člověk ji potřebuje, a v těch nejhorších chvílích obzvlášť. Příběh Lalea a Gity je hrůzostrašný, ale měli jako jedni z mála štěstí, nebyli na ty hrůzy po celou dobu sami a měli jeden druhého. Možná i částečně díky jejich lásce dokázali přežít. Nemám k tomu víc co dodat. Knihy tohoto typu mě vždy donutí přemýšlet a vidět o něco jasněji, jaké hlouposti neustále řeším.
Knihy ohledně holocaustu mě zajímají, proto tato nemohla chybět. Mně se upřímně více líbila Cilčina cesta, která byla volným pokračováním, ale Tatér byl taky moc fajn.
Musím říct, že v průběhu čtení jsem z knihy nadšená vůbec nebyla. Čtení mi neplynulo, styl psaní mi přišel příliš strohý. Moje konečné hodnocení ale ovlivnil a změnil závěr knihy. Možná jsem si celou dobu neuvědomovala, že se jedná o pravdivý příběh. Mrazivé a přesto povzbuzující, že nikdy nemůže být tak strašně.
Velmi pěkná kniha o nepěkných věcech. Příběh podle skutečných událostí je sice hezky napsaný, přesto nějak nevěřím tomu, že se to všechno odehrálo přesně takto. Řekla bych, že je to trochu zidealizované. Láska? Proč ne..Přátelství? Proč ne. Ale to ostatní? Přesto knihu řadím mezi ty lepší.
Osudy Laleho Sokolova, tatéra z Osvětimi, jsou bezesporu velice poutavé, literární zpracování jeho vzpomínek Heather Morrisovou však místy vázne a je příliš popisné.
Velmi hluboká kniha, která vypráví příběh našeho Tatéra. Seznamuje čtenáře s přijímacím procesem a následně hrůzostrašným dějem/životem v koncentračním táboře.
Myslím že tak velké téma by si zasloužilo ještě lepší zpracování. Děj působil místy trochu zrychleně a plytce.
I přesto se mi kniha velmi líbila a zhltla jsem jí během dvou dnů.
Poslední úkol jsem nakonec dokázala splnit: Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě.
Hodně jsem se tohoto tématu bála, vůbec to není můj styl a špatně z takových knih spím. Ale tato kniha je psána "jemně" a doporučuji i pro slabší povahy, či začátečníky v poznání Osvětimi.
Uf. Ale stálo to za to.
Po celou dobu knihy jsem moc nevěděla, co si o tom všem myslet. Příběh mi přišel skoro až bláhový, takový ve smyslu, že vlastně o nic tak hrozného nešlo a stylem psaní, hlavně teda prvotní kapitoly, mi připomínal referát na základní škole…na druhou stranu v žádném případě nechci nikterak zpochybňovat vzpomínky a zážitky Lela, tak nějak jsem v určité chvíli na styl knihy přistoupila a brala to tak, že to nejkrutější jen nebylo zmíněno a že příběh je převyprávěním vzpomínek a ty se zaměřily na jediné světlo naděje v hrozných časech a to byla láska. Samotný Lale mi přišel jako houževnatý člověk, uměl v tom chodit a pomáhat ostatním. Možná některé podstatné okamžiky v příběhu nezmínil, ale já rozhodně nesoudím, to snad, při troše zdravého rozumu, ani nejde. Knihu jsem původně chtěla ohodnotit 3*, ale závěrečné dovětky mě přesvědčily o 4. Je to úplně jiný příběh, než na který jsem u takové literatury zvyklá, byl napsán tak nějak bez emocí - slzu jsem neuronila ani jednu, také tam ty hrůzy jsou popsány jen tak náznakově, takže to opravdu srdcervoucí. Ale prostě je to příběh který se stal, četla jsem ho s veškerou pokorou a s odstupem času po přečtení jsem ráda, že jsem ho přečetla a dočetla.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Je to silný príbeh. Páči sa mi, že je to tak hmatateľne reálne. Pre mňa možno len škoda, že prišiel v dobe presýtenej príbehmi z druhej svetovej vojny. No chcela som ho prečítať a neľutujem. Už po prvých riadkoch a pár kapitolách som cítila tú lásku, ktorá tam naozaj je, je krásne, že im to spolu vydržalo aj po všetkých hrôzach a je až neuveriteľné, akí boli ľudia v tých časoch silní. Kniha sa číta sama, na to, že ide o vojnový príbeh, naozaj krásne odsýpa. A zrazu ste na konci.... som zvedavá aj na filmové spracovanie. Láska a vojna, to j epodľa mňa večná téma, ja si rada čítam o takých príbehoch a nie som určite jediná.