Tatér z Osvětimi

Tatér z Osvětimi
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg 4 4415 4415

Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text

Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: , CPress
Originální název:

The Tattooist of Auschwitz, 2018


více info...

Přidat komentář

roman9276
18.12.2018 4 z 5

Lale neboli Tetovierer byl skutečný člověk, který prošel Osvětimí. Tahle tématika je obrovsky silná a mě to pokaždý rozseká. Nicméně kniha byla původně scénář a bohužel na její kvalitě se to odrazilo. Chyběla tam spousta myšlenek a hlavně pocity byly popsány jen okrajově a nešlo se moc do hloubky. Proto při čtení mi přišlo, že Tatér si tak jako v klídku proplouvá koncentrákem, všechno mu vychází a má neuvěřitelný štěstí. Jasně, je to příběh převyprávěný někým jiným, který dal myšlenky starého muže dohromady, ale oproti jiným knihám o koncentračních táborech je tohle dílo bohužel slabší.

Kamchaa
19.02.2019 4 z 5

Na hrůzu té doby krásně napsaný čtivý příběh, pojatý nikoliv jako líčení válečných a lidských hrůz, ale jako oslavu a nekonečnou víru v lásku. Zhltnuto na jeden zátah.


Foxiiis
08.03.2019 4 z 5

Kniha ve me zanechala rozporuplne pocity. Přečetla jsem na tema druhé světové války a především koncentrační tábory už spoustu knih, ale v této jedine jsem se dlouho nedokázala vcitit do pocitu hlavního hrdiny. I přes jeho optimismus, který se snažil předávat dal, jsem si nekolikrat klepala na hlavu a rikala si, ze jedna pro me někdy dost nepochopitelně a ze toho “štěstí”, ke kterému si trochu vycurane pomáhal je nějak moc. Nakonec se však spis ptám sama sebe, jak já muzu soudit chování osoby, která se ocitla v hruze Brezinky. Kdo mi k tomu dal právo. Příběhy těchto lidí, ať jsou více či méně uvěřitelné, plné hrůzy a naděje, někdy přibarvene, tento občas až neuvěřitelně romanticky, proste musíme přijmout. Protože nikdo z nás nemůže nikdy říct, jak by se v takové situaci zachoval on. Naštěstí

Dolik13
15.03.2019 4 z 5

Výborná kniha. Děj mě neuvěřitelně vtáhl a knihu jsem přečetl jedním dechem. Z druhé strany musím říct, že mi trochu vadila až příliš jednoduchá čeština a krátké věty. Nejvíc děsivé mi přišli scény s Mengelem, u kterých jsem měl při popisu fakt husí kůži. Vzhledem k tomu, že velmi rád čtu o tématice holocaustu, tuhle knihu řadím rozhodně k těm lepším, nicméně ne nejděsivějším. Tou stále zůstává Osvětimi od Rudolfa Vrby.

Raghnaid
08.06.2019 4 z 5

Příběh této knihy mě okouzlil.

MENŠÍ SPOILER

Je úžasné číst o někom, kdo dokázal projít peklem Osvětimi a navíc v něm najít lásku - štěstí v neštěstí. Opravdu jsem Lalea a Gitu neskonale obdivovala...

KONEC SPOILERU

Zároveň mi ale podání příběhu přišlo horší. Chápu, že z nesouvislého vyprávění člověka, který tohle všechno prožil, autorka možná nemohla vytěžit víc. To by asi odpovídalo příliš uspěchanému ději a rychlým skokům v čase, ale přesto... Knize to holt něco ubralo...

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
ČTENÁŘSKÁ VÝZVA 2019: KNIHA, JEJÍŽ DĚJ SE ODEHRÁVÁ VE VĚZENÍ

MartinkaSl
26.11.2019 4 z 5

Příběh dvou mladých lidí, kteří žili v koncentračním táboře v Osvětimi. Čtivé čtení, bohužel není ukázáno skutečně "drastické" prostředí, často je příběh až nereálný.

M.Bo.
24.01.2020 4 z 5

Knížka je zajímavá, zarazilo mě, kolik lásky v ní je vzhledem k tomu v jakém prostředí se odehrává. Oproti jiným knížkám s podobnou tématikou působí až zvláštně, obdivuhodně, jak lidé v těchto podmínkách dokázali žít. Napsáno dobře, za pár chvil přečteno.

TerkaM
04.04.2020 4 z 5

Příběhy z druhé světové války mám ráda, a proto jsem se hodně těšila i na Tatéra z Osvětimi, bohužel jsem byla celkem zklamaná. Příběh mě bavil, ale způsob, jakým byl napsaný, mě úplně neoslovil a já si knihu neužila tolik, jak by mělo být zamýšleno. Dokonce jsem si u knihy ani nepobrečela a já brečím vždy a všude. Jen mě to zkrátka tolik nezasáhlo, což je škoda, protože námět je zajímavý.

Noeni
23.10.2020 4 z 5

Tato kniha dokazuje, jak velkou moc má láska. Člověk ji potřebuje, a v těch nejhorších chvílích obzvlášť. Příběh Lalea a Gity je hrůzostrašný, ale měli jako jedni z mála štěstí, nebyli na ty hrůzy po celou dobu sami a měli jeden druhého. Možná i částečně díky jejich lásce dokázali přežít. Nemám k tomu víc co dodat. Knihy tohoto typu mě vždy donutí přemýšlet a vidět o něco jasněji, jaké hlouposti neustále řeším.

Kara28
28.01.2021 4 z 5

Knihy ohledně holocaustu mě zajímají, proto tato nemohla chybět. Mně se upřímně více líbila Cilčina cesta, která byla volným pokračováním, ale Tatér byl taky moc fajn.

cherubinka
21.02.2021 4 z 5

Román podle skutečné události.
Tato věta zcela vystihuje obsah.
Fakta, fikce, něco bez obalu, něco ne.

Dobře napsané. Místy trochu plytké. Velmi čtivé.

ivzu77
10.04.2021 4 z 5

Takovéto románové zpracování tvrdého, krutého a skutečného příběhu je pro lidi asi více stravitelné.
Četlo se to rychle s dobře.
Doporučila bych i studentům, pro získání představy.

lucisa.n
03.01.2022 4 z 5

Musím říct, že v průběhu čtení jsem z knihy nadšená vůbec nebyla. Čtení mi neplynulo, styl psaní mi přišel příliš strohý. Moje konečné hodnocení ale ovlivnil a změnil závěr knihy. Možná jsem si celou dobu neuvědomovala, že se jedná o pravdivý příběh. Mrazivé a přesto povzbuzující, že nikdy nemůže být tak strašně.

LenkaKa
03.10.2022 4 z 5

Za mě dobrá kniha a nikdy by se na to nemělo zapomenout.

Lena79
13.10.2022 4 z 5

Velmi pěkná kniha o nepěkných věcech. Příběh podle skutečných událostí je sice hezky napsaný, přesto nějak nevěřím tomu, že se to všechno odehrálo přesně takto. Řekla bych, že je to trochu zidealizované. Láska? Proč ne..Přátelství? Proč ne. Ale to ostatní? Přesto knihu řadím mezi ty lepší.

vekkr
09.02.2023 4 z 5

Audiokniha.Trošku to padalo do červené knihovny ,to mi dost vadilo.

boxas
21.07.2023 4 z 5

Osudy Laleho Sokolova, tatéra z Osvětimi, jsou bezesporu velice poutavé, literární zpracování jeho vzpomínek Heather Morrisovou však místy vázne a je příliš popisné.

Danielle22
23.07.2024 4 z 5

Velmi hluboká kniha, která vypráví příběh našeho Tatéra. Seznamuje čtenáře s přijímacím procesem a následně hrůzostrašným dějem/životem v koncentračním táboře.

Malinali
22.10.2020 4 z 5

Poslední úkol jsem nakonec dokázala splnit: Knihu jsem četla díky čtenářské výzvě.

Hodně jsem se tohoto tématu bála, vůbec to není můj styl a špatně z takových knih spím. Ale tato kniha je psána "jemně" a doporučuji i pro slabší povahy, či začátečníky v poznání Osvětimi.

Uf. Ale stálo to za to.

Klára90
26.09.2021 4 z 5

Po celou dobu knihy jsem moc nevěděla, co si o tom všem myslet. Příběh mi přišel skoro až bláhový, takový ve smyslu, že vlastně o nic tak hrozného nešlo a stylem psaní, hlavně teda prvotní kapitoly, mi připomínal referát na základní škole…na druhou stranu v žádném případě nechci nikterak zpochybňovat vzpomínky a zážitky Lela, tak nějak jsem v určité chvíli na styl knihy přistoupila a brala to tak, že to nejkrutější jen nebylo zmíněno a že příběh je převyprávěním vzpomínek a ty se zaměřily na jediné světlo naděje v hrozných časech a to byla láska. Samotný Lale mi přišel jako houževnatý člověk, uměl v tom chodit a pomáhat ostatním. Možná některé podstatné okamžiky v příběhu nezmínil, ale já rozhodně nesoudím, to snad, při troše zdravého rozumu, ani nejde. Knihu jsem původně chtěla ohodnotit 3*, ale závěrečné dovětky mě přesvědčily o 4. Je to úplně jiný příběh, než na který jsem u takové literatury zvyklá, byl napsán tak nějak bez emocí - slzu jsem neuronila ani jednu, také tam ty hrůzy jsou popsány jen tak náznakově, takže to opravdu srdcervoucí. Ale prostě je to příběh který se stal, četla jsem ho s veškerou pokorou a s odstupem času po přečtení jsem ráda, že jsem ho přečetla a dočetla.