Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4415
4415
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz, 2018
více info...
Přidat komentář
Neskutečně silný příběh, který rozhodně stojí za přečtení. Hned jsem si na netu našla fotky Laleho a Gity, příběh dostal ještě jiný rozměr. Stejně tak pustit si trailer na knihu, kde Lale odpovídá na pár otázek. Hodně emotivní... https://www.heathermorris.com.au/.
Jediné, co mi až tak nesedělo byl styl vyprávění... takové neučesané, kostrbaté, někdy hodně uspěchané, občas chaotické.. ale možná to byl účel, možná to prostě takhle sám Lale vyprávěl..
KOMENTÁŘ OBSAHUJE MOŽNÉ SPOILERY
Na tento příběh jsem se moc těšila, i když jeho téma rozhodně nepatří k těm, na které se asi můžete opravdu doslova „těšit“. Příběh Lalea a Gity byl… neskutečný. Pokud by kniha nebyla podle skutečnosti, nikdy bych nevěřila, že by se něco podobného mohlo odehrát. Ale jak je vidět, tak i příběhy s happyendy své místo v reálném světě mají a je to dobře :-)
Styl psaní je poutavý a nutí vás číst pořád dál. Mnohdy stačila 1 nebo 2 pouhé věty a už jsem měla slzy v očích… Opravdu silný příběh z hrůzné doby. Mimo jiné mě ale přesvědčil o tom, že si nějaké „drsnější“ příběhy z tohoto období číst vážně nebudu. Sice by mě to i lákalo, ale… mám jen jedny nervy a stresu tolik, že si ho nechci ještě víc přidělávat.
Jediné, co mě trochu mrzelo, tak byl poněkud „rychlý“ konec. Samotné knize by určitě neuškodilo, pokud by byla tak o 100 stránek delší. Např. scéna, kdy se Gita s Lalem setkala se odbyla ani ne na půl straně! Já vím, nejspíš to bylo přirozené a autorka z toho nechtěla udělat klišé, ale… já jsem z toho tedy jako citlivá čtenářka neměla skoro nic. (Když si vzpomenu na setkání Taťány a Alexandra v 2. dílu Měděného jezdce, a jak jsem se třepala jak ratlík… Uch!) Jasně - byla jsem ráda! -, ale že by na mě přeskočilo více emocí, tak to tedy ne…
Jinak Tatéra z Osvětimi rozhodně doporučuji. Příběh je velice čtivý a podává úhel pohledu z řad někoho, na koho se tak nějak „zapomnělo“…
Dávám 4 hvězdy.
Nechci soudit, jestli se vše mohlo odehrát tak, jak bylo v knize uvedeno. Ano, mnoho děl líčí větší hrůzy. Nicméně každá zpověď týkající se holokaustu má pro mě velikou hodnotu. Nikdo by nechtěl zažít ani zlomek toho, co kniha líčí, a proto je pro mě kniha přínosná. Stejně jako práce každého autora, který se snaží vypátrat pamětníky a přenést jejich zážitky do povědomí čtenářů.
Kniha se čte velmi pěkně. Je opravdu neuvěřitelné, že Lale společně s Gitou přežil. Stálo při nich opravdu velké štěstí. Doufám,že se už nikdy nic takového nestane.
Kniha, jejíž potenciál vydavatelé nafoukli ještě předtím, než se objevila v obchodech, se vždy těžce hodnotí. Příběh nemá nikterak strhující tempo, nemohu říci, že bych v mnoha momentech tajila dech, jak daná situace dopadne - ale o tom to možná nakonec je. Přežívání ze dne na den, snaha co nejvíce se citově odpoutat, aby se člověk z těch každodenních hrůz nezbláznil. Dělat, o co člověka žádají, dožít se dalšího rána svým věznitelům na truc. Lale Sokolov není nezištným hrdinou, není člověkem, který by byl symbolem protestu a odboje, ale snad možná tím víc je reálný. Napsat příběh o někom, kdo byl morálně nepošpiněným hrdinou, který zahynul v boji o vyšší princip, je asi snazší, než vykreslit příběh člověka, který občas držel hubu a krok, aby se vyhnul kulce. Kvůli rodině, kvůli lásce, kvůli - byť nepříliš romanticky vyznívající - lásce k sobě samému, pudu sebezáchovy. Právě i za absenci té prvoplánové líbivosti, za to, že se autorka nebála knižního Laleho napsat jako postavu, která občas uhnula, občas si odpustila hrdinský komentář a vždy myslela na zadní vrátka, dávám 4 z 5.
Četla jsem již více knih z období 2. sv. války popisující příběhy lidí, kteří prošli koncentračními tábory. Byly to knihy hodně emočně náročné na čtení, příběhy plné utrpení. Tato kniha je ale jiná, hodně odlehčená. I když lehce v obrysech naznačuje, co se dělo, nejde nijak do hloubky. Nepopisuje do detailu všechno to utrpení. Proto se i mnohem lépe a snadněji čte. Je až neuvěřitelné, jak velké štěstí v neštěstí měl hlavní hrdina Lale. Kolik si toho troufl a kolik mu toho prošlo. Zajímavě a čtivě pojatá kniha. Rozhodně nejde o nějaké svědectví krutostí páchaných v koncentračních táborech. Spíš je to taková love story.
Když jsem začala knihu číst, trošku jsem se bála, co mám čekat. Uznávám autorku, jak dokázala zachytit příběh mladých lidí, kteří v koncentračním táboře našli lásku. Jediné, co mi asi u knihy chybí, že veškeré romantická gesta převažují drastickou dobu v koncentrácích. Uznávám, že je lepší vyzdvihovat to dobré, místo toho špatného. Ale občas jsem měla pocit, že se příběh odehrává spíše na svobodě.
Je to taková pohádka o pekle. Jenže o tomto téma se napsalo tolik hrůzostrašných knih, ze kterých člověk nemohl skoro spát, že mi to v závěru ani nevadí. Je to čtivé, podle skutečných událostí a napsané tak, jak to starý člověk zpětně vnímal. Epilog, fotky a celkový závěr knihy přidal díky mé sentimentální stránce hvězdu navíc.
Takové knihy je potřeba psát a číst. Není to zrovna snadné a krásné čtení. Hrůzy odehrávající se v táborech mě nikdy nepřestanou udivovat... Při čtení jsem cítila ohromný smutek, vztek, ale i radosti nad takovými drobnostmi, jako třeba schůzky za administrativní budovou.
Doporučuji přečíst.
Malinko naivní příběh, který se odehrává na místě plném hrůzy. I přes některé nepravděpodobné pasáže, velmi zajímavý příběh. Je příjemné číst o Osvětimi z pohledu dvou zamilovaných.
Nebyla to moje první (ani poslední) knížka o válce a o holocaustu. Příběh je napsaný čtivě a zajímavě. Přála jsem si celou dobu, aby to Gita i Lale přežili a byli spolu ´”dodnes”. Jediný co bych vytkla je to, ze konec knihy byl na mě až moc uspěchaný.. čtu o těch hruzostrasnych věcech a najednou bydlí v Austrálii a je konec. Oproti ostatním knihám o holocaustu, Tatér z Osvětimi není drastický a cely koncetrak se nejeví tak příšerně.. Z 96% u knížek s touto tematikou uroním slzu, u Tatéra ani jednu.. přesto si mě příběh necim získal a hodnotím ho velmi kladně. Je to zase úplně jiny příběh než jaké jsem četla predtim. DOPORUČUJI.
Pkěné oddechové čtení, navzdory tématu. Knihu jsem přečetla jedním dechem, zajímavé osudy, postavy a příběhy, ale znovu bych ji nečetla.
Ačkoli jde o román z koncetráku a podle skutečných událostí, neladí v něm autorčina idealizace a důraz na romantickou linku hrdinů navzdory osudu a okolnostem. Jistě se našli židé, kteří měli vůli přežít za každou cenu a navrch hromadu štěstí, ale tohle postrádá věrohodnost a působí tak, že se to vlastně dalo přežít a lidé tam si navzájem pomáhali a Němci nebyli nelidské zrůdy.
27/21 Audiokniha. Očividně je kniha poměrně utla, protože jsem ji měla poslechnutou docela rychle. Příběhy z Osvětimi jsou samozřejmě vždy smutný a plný emocí, tady jsem měla pocit, ze Lali měl poměrně “štěstí” a jeho přestaly mu procházely, takže to trochu ubírají na věrohodnosti. Na konci knihy se dozvíme, ze je příběh založen na skutečné události. Doslov se mi moc líbil.
Kniha sa číta dobre, príbeh je pekne napísaný, dávam plus za ďalšie informácie, ale čítala som aj lepšie knihy s touto tématikou.
dřív než kniha, mě zastihl stejnojmenný seriál, který vzhledem k věrně zachycené až hmatatelné surovosti té doby, ve mně vzbudil o mnoho víc emocí, než kniha samotná...
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Tato kniha me absolutne pohltila. Nadherne zpracovany pribeh... s citem. Nejlepší kniha na tohle téma,co jsem zatim cetla a ze uz toho mam precteno dost. Sila lasky a pratelstvi prekonala i takove peklo v koncentracnim tabore. Doporucuji každému, kdo se o pribehy přeživších 2. sv. valky zajima.