Tatér z Osvětimi

Vycházím-li z ohlasů, byla pro mě tato kniha trochu zklamáním. Samozřejmě je zde zachycena obludnost a bestialita holokaustu, což je samo o sobě téma, které nemůže člověka nechat lhostejným. Hlavní hrdina má v krvi schopnost kšeftovat a zbytečně si věci nezabírat, což mu určitě pomáhá přežít. Někdy je však až podivuhodné, jak věci dobře dopadnou. Konec knihy je pak naprosto pohádkový ...

Poslouchala jsem, brzy odložila. Připadalo mi to bez náboje a čím dál víc jsem tušila "romantický" pohled na holokaust, tím víc mi to lezlo na nervy. To už je mi milejší naprosto upřímně brutální Karika a jeho Na smrť.

Tatéra z Osvětimi jsem odkládala a pak jsem si ho naplánovala tak, abych ho četla mezi dvěma optimističtěji laděnými knížkami. No...nebylo potřeba. Zpracování knihy je tristní. Romantická pohádka s dobrým koncem.

Musím se připojit spíše k těm negativnějším komentářům. Co mi v téhle knize nejvíce chybělo, jsou emoce. Chvílemi mi přišlo, že si čtu scénář k filmu. Nebo nějakou pohádku. Sice hrůzostrašné události, avšak zabalené pěkně a úhledně jako dáreček. Jednoduché věty, hlavně ať to odsýpá. Nevím, nevím, knihu jako takovou už ani nehodnotím (kvůli úctě k lidem, kteří si onu dobu prožili).
PS: V posledních dvou letech je téma Osvětimi a židovské otázky zase velmi aktuální. Z mého pohledu však klesá úroveň zpracování... ani u nás věhlasná "Hana" se mi nelíbila. Prostě autoři jako Arnošt Lustig nebo Jan Otčenášek, kteří čerpali z vlastních vzpomínek a zážitků na Protektorát a válku, už nejsou.

Dostala jsem na ni spoustu dobrých recenzí, ale velké očekávání se nesplnilo. Příběh je psaný velice plýtce, jednoduše, bez emocí. Připomíná mi slohovky desetiletého syna.

Pro mě naprosto nedůvěryhodný příběh. Chápu, že kniha se nemusí rovnat skutečnosti, ale tady schází alespoň základní stupeň uvěřitelnosti. Osvětim použitá/zneužitá jen jako zajímavá kulisa. Byla jsem velmi zklamaná...

značně nevěrohodné , přehnaný a hloupí popis chování Rusu a Něncu.

Po tom, jak byla kniha opěvovaná, byla spíše zklamáním. Je to spíše romantický příběh. Z koncentračních táborů jsem četl hodně příběhů, tento byl však bohužel nejméně zajímavý.

To nejlepší co jsem od Morrisové četl

Tento příběh z Osvětimi byl jeden z těch, u kterých si neříkáte, jak strašná doba to byla. Hl. hrdina Lale měl neskutečné štěstí v mnoha ohledech-myslím i kvůli tomu, že sám dělal dobré skutky a zachránil život nejednomu. Moc krásná kniha!:)

Nedocteno.
Mam pocit, ze at napisete cokoli o holocaustu, je to predurceno k uspechu. Silne, smutne a krvelacne tema.
Asi jsem ho uz ale plna. Miluju Mornstajnovou, da do knih i nadstavbu, tady jsem to nezachytila. Podobne jako v knize Fotograf v Osvetimi jsem se nezacetla.

Tuto knížku jsem měla přečtenou opravdu rychle, dějem mne do sebe vtáhla, ale oproti ostatním válečným knihám, které jsem četla, mi nepřijde její dějaž tolik reálný, vše v něm probíhá docela hladce. Ale jinak moc dobrá kniha, rozhodně doporučuji.

Kniha se mi líbila, byla plná neuvěřitelných příběhů, které byly vlastně hrozné. Kniha si vysoké hodnocení zaslouží díky tématu, ale nevyvolala ve mě pocit hrůzy války.

Po přečtení knihy mě napadá, že by se příběh na téma holocaustu dal psát na objednávku ...jak to, že kniha vychází 75 let po válce? Je to téma, které se dobře prodává, jak po tolika letech dokázat, zda jde o (ne)skutečný příběh? ...svědci už nežijí ... stejně jako Cilčina cesta

Dalsi z knih, ktere nejdou hodnotit hvezdama... Takovahle temata ohodnotit nedokazu. Ale cetla se mi dobre a rychle, styl mi vyhovoval a pro jednou to byla kniha z pohledu tech,, privilegovanejsich'', takze jiny pohled na vec.

Neskutečné, jak to mohli přežít. Měli svou hlubokou motivaci.

Bohužel jsem musela knihu po zhruba půl roce snažení nechat nedočtenou :/ velmi mě zajímá téma holocaustu, nicméně tento příběh mi moc nesedl..snad jsem měla pocit nereálnosti/ těžké uvěřitelnosti příběhu hlavního hrdiny. Škoda.

Divila jsem se, že zrovna tato kniha je povážována za top z období holocaustu. Mně to připadalo strašně nepravděpodobné, jako vymyšlené, hlavně ty skeče o pašování diamantů s kterými se lehce kupčilo, schované v posteli?? Připadá mi to nevěrohodné, mimo..

Z knihami o Osvětimi se roztrhl pytel. Přečetl jsem nějaké knihy o této době a odehrávající se v tomto nebo obdobném prostředí. Nedávno jsem četl "Houslistku z Osvětimi".
Příběh o "tatérovi" o poznání slabší. Nechci paní spisovatelku podzřívat, že by chtěla "rovněž přispět" do této oblasti literatury, ale moc se to nepovedlo. Román svým dějem a obsahem může snad i nahrávat popíračům holocaustu. ... i když Němci nemusli být tak radikální vůči židům, tak oni (židé) se ani v tom koncentráku zase tak španě přeci neměli...
Závěr : kniha se čte lehce, ale je mnoho jiných hodnotnějších. Přečíst-odložit-zapomenout.