Tatér z Osvětimi
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382011/bmid_tater-z-osvetimi-V67-382011.jpg
4
4344
4344
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
1. díl >
Kniha Tatér z Osvětimi vznikla podle skutečného příběhu, jenž souvisí s jedním z nejznámějších symbolů holocaustu – čísly, která měli vězňové vytetována na předloktí. Když se slovenský žid Lale Sokolov stal v tom strašlivém místě tatérem a musel označovat své spoluvězně čísly vyvedenými nesmazatelným inkoustem, využil svou nepatrnou volnost k činům. Díky své práci mohl vyměňovat šperky a peníze z majetku zavražděných židů za jídlo, které pomáhalo ostatní vězně držet naživu. Kdyby byl dopaden, čekala by ho jistá smrt. Za své přežití mu vděčí mnozí. O holocaustu existuje bezpočet knih. Tato je však unikátní. Lale Sokolov velmi dobře věděl, co spoluvězně i jeho samotného čeká, a byl odhodlán nejen přežít, ale také žít naplno. To, co poznal, je sice strašlivé, ale současně plné naděje a odvahy. A v jeho vzpomínkách má své místo kupodivu také láska. V řadě vězňů čekajících na tetování stála i zděšená, chvějící se dívka. Pro Lalea – trochu drzého hazardéra – to byla láska na první pohled. Jeho a Gitin příběh, ověřený podle všech dostupných dokumentů a déle než sedmdesát let nevyprávěný, potvrdil jejich syn. Jen sotva mohli tehdy doufat, že se ho dočkají. Při čtení budete možná slzet, děj knihy vás však také povzbudí. Neboť to, co je v lidech nejlepší, přežilo i v situaci ze všech nejhorší. Heather Morrisová se narodila na Novém Zélandu, žije a pracuje v australském Melbourne. S Lalem Sokolovem se seznámila v roce 2003 a toto setkání jim oběma změnilo život. Vzniklo mezi nimi přátelství a Lale ji pověřil, aby světu předala i ty nejniternější podrobnosti z jeho života za holocaustu.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2018 , CPressOriginální název:
The Tattooist of Auschwitz , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi četla moc dobře, zařadil bych ji do povinné četby, avšak nikoliv jen školní ale i životni..kniha a osudy lidí co tohle zažili , nám musí být "inspiraci", inspiraci aby se už nic takového nikdy neopakovalo . A taky abychom si nedělali hlavu z maličkosti..prostě ode dneška použivam heslo pana Sokolova .."že když se ráno probudim , je to nadherny den " ..děkuji za tak skvělou knihu ;)
Jedná se bezesporu o neuvěřitelný a zároveň nezapomenutelný příběh dvou mladých lidí a jejich lásky, která se zrodila v místech, kde byste jen těžko očekávali. V knize jsou popsána i zvěrstva, která se v táboře děla, nicméně nezachází se zde úplně do hloubky, jako v jiných knihách o holocaustu a jsou zde zmiňována pouze okrajově. Na prvním místě zde zůstává příběh Laleho a Gity a s tímto vědomím je také nutné ke knize přistupovat.
Normálně si půjčuju 2 knížky na měsíc, maximálně 3... půjčila jsem si tuhle v úterý, dnes máme čtvrtek a já jí vracím... Co dodat... Ta kniha mě chytla tak, jak jedna ze 1000... Málokdy se mi to stane, že usednu a čtu a čtu, i kdyby se svět měl zbláznit....
Jelikož se o druhou světovou dost zajímám, tak mě přijde až neskutečně kolik štěstí Lale měl, kdyby to nebyl životopis, tak tomu neuvěřím... Neskutečně fascinující a úžasná knížka, která mě zcela dostala do kolen...
Neskutečně silný příběh, který mě zasáhl. Takovou lásku, naději a štěstí neměl každý, bohužel.
Četla jsem již více knih z období 2. sv. války popisující příběhy lidí, kteří prošli koncentračními tábory. Byly to knihy hodně emočně náročné na čtení, příběhy plné utrpení. Tato kniha je ale jiná, hodně odlehčená. I když lehce v obrysech naznačuje, co se dělo, nejde nijak do hloubky. Nepopisuje do detailu všechno to utrpení. Proto se i mnohem lépe a snadněji čte. Je až neuvěřitelné, jak velké štěstí v neštěstí měl hlavní hrdina Lale. Kolik si toho troufl a kolik mu toho prošlo. Zajímavě a čtivě pojatá kniha. Rozhodně nejde o nějaké svědectví krutostí páchaných v koncentračních táborech. Spíš je to taková love story.
Když jsem Tatéra z Osvětimi nedávno zahlédla v knihkupectví, ani chvilku jsem nezaváhala a hned si knihu koupila. A nelituji. Téma 2. světové války a holocastu mě zajímá a už jsem viděla spoustu dokumentů a četla několik knih. Je to poutavý příběh, myslím,že ničím nepřikrášlený, ukazuje, čím si vězni procházeli a že museli využít každou příležitost, aby přežili. A že i v takovém pekelném prostředí vznikala pevná přátelství ai milostné vztahy.
Koho tothle téma zajímá, určitě doporučuji.
Kniha je napsaná podle skutečné události. Hrůzy z koncentračního tábora se nedají nijak obejít, ale mně se líbilo, že i tenkrát se do sebe dva lidé mohli zamilovat. Přežít, pomáhat druhým a dostat se z toho. Nejlepší asi pro mě je, že ti dva se potkali i po válce a mohli spolu ještě prožít krásný život.
Neuvěřitelně silný a emocionální příběh. Autorka dokázala dát dohromady tuhle knihu jen z vyprávění a dostupných informací, dokázala napsat velmi čtivý příběh. Do jedné z nejhorších a drastických událostí dokázala vsunout romantický příběh dvou lidí, kteří přes všechny hrůzy dokázali bojovat.
Je to taková pohádka o pekle. Jenže o tomto téma se napsalo tolik hrůzostrašných knih, ze kterých člověk nemohl skoro spát, že mi to v závěru ani nevadí. Je to čtivé, podle skutečných událostí a napsané tak, jak to starý člověk zpětně vnímal. Epilog, fotky a celkový závěr knihy přidal díky mé sentimentální stránce hvězdu navíc.
Silný příběh o lásce, odvaze a víře. Lale i Gita měli opravdu štěstí, že ustáli hrůzy koncentračního tábora a nakonec mohli prožít život, který si za ostnatým drátem tak moc přáli. Je dobře, že lidé, kteří měli štěstí a tyto hrůzy přežili vyprávějí své příběhy dál, aby společnost nikdy nezapomněla...
Krásně napsaná a přeložená kniha, dojemný příběh mladé lásky, kde ale v pozadí stále cítíte smrt, která může přijít odkudkoliv. Ani se mi nechtělo věřit, co šlo všechno přežít. Kniha se četla jedním dechem, nemohl jsem se odtrhnout.
Tento typ knih se velmi špatně hodnotí. Dlouho jsem se tomuto tématu vyhýbala, nechtěla jsem číst takové ponuré věci. Ale s věkem jsem to přehodnotila a už se tomu nebráním.
Tatéra mi půjčila sousedka a rozhodně toho nelituji. Člověk se dovídá o fungování vyhlazovacího tábora, síle a vůli člověka přežít, ale i o lásce Laleho a Gity. Zajímavě je popsán i "černý trh", který tam fungoval.
Knihu jsem přečetla rychle, vtáhla mne do děje. Krutý a přitom naděje plný příběh.
kniha se mi velice líbil. Dokonce i babičce se líbil kousek co jsem ji četla tak po mě chtěla koupit audionkihu protože nevidí.
Moc poučná a taky smutná. Párkrát jsem si i pobrečela.
Právě jsem dočetla knihu a mám husí kůži. Až po dočtení jsem zjistila, že se tento příběh opravdu stal. Četla jsem již hodně knih na toto téma, ale tato ve mne zůstane ještě hodně dlouho. Přečetla jsem jí za jeden den..opravdu skvěle napsáno! Lale má můj neskutečný obdiv!
Skoro mi přijde, že dát jen tři hvězdy v tomto případě znamená, že nemám soucit s lidmi z Osvětimi, ale je to naopak. Na můj vkus byla kniha hodně naivní a příběh neuvěřitelný. Že by opravdu bylo v Osvětimi možné takto proplouvat? Stačilo, aby byl člověk chytrý? To tezko. Přečetla jsem dost autentických dobových materiálů, abych prostě pochybovala. Spíš mi to tedy přijde celé jako výsměch lidem, kteří v koncentračních táborech umírali.
Silný příběh, který mě velmi zasáhl. Brečela jsem, frustrací se tahala za vlasy a nedokázala se od čtení odtrhnout. Lale byl silný, empatický mladík, který si v Osvětimi zažil dost šílených věcí. Bylo evidentní, že to neměl přežít. Měl zatraceně tolik štěstí, že si dokázal udělat kontakty tam, kde to nejvíce potřeboval. Bylo fakt dojemné, jak všem pomáhal, rozdával jim jídlo a snažil se, aby alespoň něco viděli optimisticky. Jeho láska ke Gitě neznala hranice a já jen žasla nad tím, co by všechno kvůli ní dokázal obětovat. To, že jí pomáhal, když byla nemocná a ani jí moc neznal, raději ani nebudu komentovat. To bych se tady určitě rozvášnila a ten komentář by byl sakra dlouhý. Ke všem se choval s úctou a pochopením. I když on sám byl dost v háji, vždycky druhým pomohl. I potom, co ho za to postihl trest. Nebudu se vyjadřovat k esesákům a už vůbec ne k Mengelemu. To, co dělali, bylo prostě odporné a neuctivé. Stále nemůžu zapomenout na to, co se přihodilo Leonovi. Chudák! Nedokážu si představit všechen ten strach, který museli mít. Nedokážu si představit, jak tyhle zrůdnosti mohl vůbec někdo přežít. Moc pěkně zpracovaný příběh, který se mi vryl do paměti. Hlavně mě potěšil doslov. Byla jsem upřímně šťastná, že to zvládli.
Skvělá kniha. Četla jsem hodně knih na toto téma, ale tohle je jedna z nejlepších. Doporučuji a určitě se pustím do příběhu Cilky.
Příběhů s námětem holocaustu jsem už viděla a četla víc a vždy mě zasáhly. K tomuto vyprávění jsem si ale dlouho hledala cestu. Nedokázala jsem se zbavit pocitu, jako by jen klouzalo po povrchu, přestože silných scén v něm bylo dost. Nedostalo se mi ale tolik pod kůži jako třeba Hana od Aleny Mornštajnové. Teprve po dočtení, v bezpočtu různých doslovů a reálných informací, uprostřed dobových fotografií to na mě celé dolehlo. Čtyři hvězdy za reálný příběh, který se opravdu stal a jehož protagonista jej spisovatelce sám vyprávěl. Jen tři hvězdičky ovšem za zpracování. Myslím, že s příběhem šlo udělat mnohem víc.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé Osvětim (koncentrační tábor) láska milostné příběhy tetování hrdinové holokaust, holocaust podle skutečných událostí oběti nacismu
Autorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 | Sestry pod vycházejícím sluncem |
Příběh slovenského Žida Lalea, který unikne jisté smrti tím, že se stane táborovým tatérem a nakonec se dožije konce války, v mnohých čtenářích vzbuzuje pocit neuvěřitelnosti. Hlavní hrdina několikrát jen o vlásek unikne smrti a jeho příběh vzbuzuje dojem, že každý trochu šikovnější vězeň si mohl zařídit poměrně snesitelný táborový život.
Tady je žel názor na knihu formulován historickou neznalostí. Lale, který se jako tatér stál pracovníkem Politického oddělení Osvětimi, disponoval úplně jinými právy, než obyčejní vězňové a bylo zřejmé, že i důstojník SS, který byl jeho přímým nadřízeným, patřil mezi sice primitivní, ale v jádru dobrosrdečné dozorce.
Tatéra z Osvětimi lze bezesporu považovat za kvalitní počin, který čekal na své literární zpracování 70 let, protože hlavní protagonisté o těchto věcech nechtěli mluvit, dokud byla jeho žena naživu. Nyní má lidstvo na jednu z nejbrutálnějších kapitol 20. století nový úhel pohledu.
Více v mé recenzi.