Tati, prosím ne!
Barbara Naughton
Jednoho nedělního rána si osmiletá Barbara uklízí pokojíček a má radost, když jí přijde na pomoc tatínek. Vzápětí se stane něco děsivého - a Barbařin život se nadobro změní. U matky hledat pomoc nemůže, ta má ze sadistického otce strach. Jak dlouho ale dokáže zneužívání snášet? Týdny, měsíce, roky...?
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2010 , AlpressOriginální název:
Daddy, Please Don't, 2008
více info...
Přidat komentář
Na knížku jsem se těšila. Příběh byl velice silný, ale bohužel pro mě psaný, jak kdyby ho psalo dítě. Zbytečně vyzdvihované nedůležité věci, popisky osob, prostředí jak od žáka základní školy. Za mě zklamání. 2 hvězdy dávám za téma.
Já už tyhle knihy nedávám další silný a tragický příběh o sexuálním zneužívání přečtená za den ale s těžkým srdcem co se týká hlavní postavy ostatní bych s prominutím z....a jak se k ní všichni chovaly já bych stý s k.....ý rodiny už dávno utekla.
Příběh Barbary je určitě smutný a obdivuju ji, že tohle příšerné trauma byla ochotná sdílet v knize. O tomhle tématu by se rozhodně mělo víc mluvit, ale neprišlo mi to autentické zřejmě vinou českého překladu. Nedokážu si představit mladou holku která by použila slovo nazlobená. Ale chtěla chtěla bych vyzdvihnout druhou půlku knihy kdy je popsán soud a to co prožíva oběť potom co se rozhodne útočnika obvinit.
Knihu jsem přečetla jedním dechem,ale s hrůzou v očích,nevěřila jsem,že může VLASTNÍ otec tak surově ubližovat vlastním dětem..
Byl to totální magor, zaslouží si křeslo..a taky ta matka nebyla normální,že vůbec tohle všechno tolerovala.Je smutné,že i bratři,kteří byli taky surově bití,tak své sestře nepomohli.
Chudák holka,takovou tíhu si ponese až do konce života..bylo mě jí hrozně líto,čím si musela projít a na vše byla sama.
Byl to opravdu silný příběh..
Po prologu jsem přemýšlela, zda v četbě pokračovat. Ten, kdo to neprožije, nedokáže si představit, jaké to je žít ve strachu - ve strachu z toho přijít ze školy domů, usnout, dívat se na televizi, hrát si s panenkami a s ostatními dětmi, jít do koupelny se umýt, anebo si jen tak sednout. Pro vás je to šikana, pro matku tichý a agresivní boj v sebeobětování. Jsou to ústupky zlu. Knihu doporučím, jen nevím, zda je vhodná pro slabší povahy a pro ty, co něco stejného nebo podobného prožili, protože asi ne každý se chce ve vzpomínkách vracet k takové minulosti.
Život Barbary a jejich sourozenců vedle despotického, agresivního, zlého otce je hotovým peklem. S každou stránkou jsem čekala, kdy vyjde tyranovo chování najevo. Nemohu si pomoci, ale počínání matky bylo nepochopitelné. I když ji manžel surově bil, nedokázala svoje děti ochránit a odejít od něj. Rodina rozhádaná na všechny světové strany.
Příběh jen pro silné jedince.
KNIHA: Silný příběh, kde sexuální scény nejsou nijak barvitě popsané, tudíž by to mohl číst i někdo s citlivějším žaludkem. Bohužel Barbařin otec je tyran ve vícero ohledech a jeho chování, které mě zvedalo ze židle, tento původní předpoklad zase zamítá. Není to pro slabé povahy. Ale děkuji autorce, že se o příběh podělila. To bylo tedy něco. Hvězdičku dolů si dovolím strhnout za to, že pár nedávných pětihvězdičkových knih se mi četlo lépe a občas jsem ze skladby textu cítila, že to nenapsal spisovatel. I tak působivé. A mé hodnocení vysoké.
Velmi emotivní kniha, která ukazuje, jak to mají oběti takového násilí těžké. Takovou knihu je velmi těžké hodnotit. Styl psaní mi připomněl, styl psaných knih od autorů, kteří si prošli koncentračními tábory.
Velmi emotivní, smutná kniha, která se čte těžce. Kolik takových případů existuje a neví se o nich. Domácí násilí, zneužívání, sadismus. Každé dítě přece čeká od své rodiny lásku, pomoc, pochopení. Zklamání z vlasního táty a rodiny, která ho kryla, provází Barbaru od dětství.
Strašně špatně se to četlo. Styl psaní mi nevadil,ostatně pojala jsem knihu jako zpověď. Bože ale člověk nechce ani pomyslet,že se ve světě toto opravdu děje. Vsichni to víme, ale nějak podvědomě se to snažíme ignorovat. Ne nadarmo se říká, že nejvíc znásilnění se odehraje v rodině. Ne na disco,nebo v parku,ale doma,kde má dítě být v bezpečí. Pro rodiče milující svoje děti je tohle naprosto nepochopitelne. Kniha za přečtení stojí,někomu třeba i otevře oči a donutí se víc dívat. Smekám před autorkou. Toto napsat nebylo jednoduché.
knihu jsem přečetla, chvílemi jsem odkládala, silní příběh. Nám osmiletou dcerku a nepochopím, jak takhle blízká osoba, která by měla dítě chránit, může dítěti tímto způsobem ubližovat, vzít jí nejen dětství, ale takhle jí poznamenat na celý život. Chováním otce byla poznamenaná celá rodina.
Sorry! ALE, už podle komentářů, a samotného názvu, nejsem schopen tuto knížku číst. Tuším o co vní asi jde, ale nemám na to emocionální kapacitu. Asi protože mám tři dcery, kterým bych za nic na světe nemohl ublížit.
Velmi silná kniha, kterou jsem místy musela odkládat, protože jsem nemohla číst dál. Autorka v knize nemluví pouze o znásilnění, ale popisuje komplexně zlou povahu svého otce, který se neštítí ničeho...
Jsem z toho trochu rozpačitá. Příběh je samozřejmě hodně silný, ale to u knížky (dobré knížky) jaksi nestačí... Styl psaní mi přišel dost nevyzrálý, až bych řekla k této tématice nevhodný... Téma sice zajímavé ale dost špatně zpracované.
Knihu jsem přečetla rychle a příběh mě velice zasáhl. Po celou dobu mě rozčiloval ignorantní postoj Barbařiny rodiny, okolí, ale bohužel i lékařů, kteří stanovili všelijaké diagnozy a předepsali hromady léků!...ale základní informace o stavu dívky pominuli a podcenili, nedokázali je tedy spojit s příznaky zdravotních problémů! (není narážka na lékaře, pouze konstatuji danou situaci v příběhu!!!).
Trest pro otce?...směšné...pár let ve vězení a může vesele dál ničit životy všech okolo!
co na to říct, další šílený příběh .. knížka dlouho zanechá emoce