Táto krajina nie je pre starých
Cormac McCarthy
Román amerického spisovateľa C. McCarthyho o hodnote života, hraniciach lásky, prítomnosti zla a budúcnosti sveta. Príbeh z pokojného americko-mexického pohraničia roku 1980 sa začína nevydareným obchodom pašerákov drog, keď sa v rukách mladého lovca ocitne kufrík plný peňazí. O peniaze a nálezcu má však záujem nielen polícia, ale aj sociopatický zabijak a mexický kartel. McCarthyho nezameniteľný strohý štýl písania bez pátosu, zato plný emócií a životnej filozofie si získal priazeň čitateľov aj kritikov. Sfilmovaná verzia románu získala v roku 2007 štyroch Oscarov.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2013 , Slovart (SK)Originální název:
No Country for Old Men, 2005
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha od skvělého autora. Styl pana McCarthyho mně sedí se vším všudy. Strohé rozhovory, akce, napětí, filozofování. Příjemné čtení...
McCarthyho knihy jsou náročné na pozornost, kvůli stručným dialogům (stačí chvilka nepozornosti a už nevíte, o co jde nebo kdo s kým vlastně mluvil) a absencí úvozovek u přímých řečí. Tentokrát ale jsem byla tak zvědavá, jak se dějová linie bude vyvíjet, že jsem četla i za chůze, což dělám jen v nouzi největší. Zatímco "akční" část příběhu ve mně vyvolávala spíš spoustu otázek (Proč se ten Moss na kufřík prostě nevykašle? Čeho chce vůbec dosáhnout? Byla náhoda, že Moss skončil tak, jak skončil? Jak to vlastně dopadlo s Chigurghem?), v šerifově vzpomínkové části padne opravdu hodně moudrého. Kladnou postavu aby člověk hledal mezi řádky lupou, každý má nějaký ten vroubek - snad jen šerifova manželka je čistá a paradoxně je v úzkém kontaktu s kriminálníky ve vězení a prostřednictvím svého muže i s mnohým horším. Škoda jen, že po dočtení knihy zůstává tolik nezodpovězených otázek.
Četl jsem až po vidění filmu, ale zážitek to není o nic menší. Pasáže s Bellem jsou v knize mnohem lepší, naháněčka Mosse a Antona je (to doceňuji zpětně) převedená bezchybně. McCarthy je se svou novější tvorbou přece jen čtivější a to je jedině dobře.
Čerstvo dočítaná a veľmi váham nad tým, ako ju ohodnotiť, aby som ju neprávom neznehodnotila, alebo možno precenila viac než si zaslúži. Samozrejme čisto z môjho pohľadu.
Pri McCarthyho Ceste som bola nadšená a práve vďaka nej mám akýsi rešpekt voči autorovi, ktorý sa odráža aj na mojom názore na túto knihu. Nebolo to zlé čítanie, ale bolo iné, než som očakávala. Možno je to obsahom knihy, akčnosťou, či chladnokrvnosťou, ktorá číha v celom príbehu a nie je zrovna mojou silnou šálkou kávy, ale nebavilo ma to tak, ako by som si priala.
Hlavne absencia úvodzoviek si vyžaduje pozornosť a u mňa aj opakované sa vracanie už k prečítaným vetám, aby som si ujasnila, kto zrovna hovorí, nie je to pravé orechové.
Možno ma v čítaní ubíjal McCarthyho štýl a taktiež mi dosť vadilo čítať slová písané foneticky, ale ako uspávadlo to každý večer fungovalo dokonale.
Príbeh sám o sebe je slušný, občas zaujme viac, občas menej, ale určite nespadá do nejakého zabudnuteľného priemeru.
Najviac by som vyzdvihla šerifove monológy, ako samostatné kapitoly, ktoré McCarthy podal naozaj skovstne a práve, a asi len vďaka nim, mu za túto knihu dávam štyri hviezdičky. Aj keď úplne na štyri to nie je, ale tri by boli podľa mňa veľmi málo.
Novodobý western, tak by se tato kniha dala nazvat nebo ji tak nazvu alespoň já. Začínají se mi líbit McCarthyovky, jeho styl a jeho nenáročnost. Zamotaný příběh a spousta zajímavých myšlenek dělá toto dílo skutečným skvostem.
Pro mě má tato kniha dvě části. První část je příběh, který vtáhne, ale vzhledem k malému obsahu a délky je maximálně lehce nadprůměrný. Je to pro mě vlastně jen taková povídka. Nevím proč, ale hodně jsem fandil postavě Chigurgha. Jeho zásadovost mi prostě imponovala i když je to záporná postava se vším všudy. Druhá část, jestli to tak mohu nazvat je úvaha šerifa Bella před každou kapitolou. Četl jsem ji vždy velice pozorně, protože jeho názory a myšlenkové pochody mě vždy přinutily hodně přemýšlet. Podával je tak nějak lidsky, prostě jako obyčejný člověk, nemoralizoval a v tom byla moudrost sama...
Trochu mrtvejch s trochou toho filozofování, v dávce dosti vyvážené, co pěkně vodsejpá.
Z Chigurgha šla ve filmu větší hrůza, v knížce si o něm člověk mohl chvílema skoro i myslet, že je to celkem sympaťák. Ale jinak paráda, i když Všichni krásní koně mě chytla víc..
Dycky mě překvapí, jak se na mě koukaj. Jako kdyby se ráno probudili a nevěděli, jak se dostali tam, kde jsou.
Schválně jsem použil dvě věty z knihy, které ji hodně vystihují. Jsou o starých lidech, jejich životě a jejich fungování v dnešním světě. Autor nás zavede do Mexika - do centra drogového světa, do centra násilí a vražd, do země, která není pro starý. Děj se prolíná s memoáry místního šerifa, který rekapituluje svou životní cestu. Když jsem knihu dočetl, byl jsem dost rozpačitý. Proč je to takhle? Jak ho našel? Proč ho hledá? Kdo je zabil? Nic. Autor se detaily nezabývá a často se mi zdálo, že nejdůležitější části příběhu schválně přeskakuje. Pak mi došlo, že je to vlastně asi jedno. Mnohem důležitější je hloubka, do které se člověk musí s autorem potopit. Do hloubky vašeho života. Jen vy dva. Možná každý sám. Možná ne. Podle mne tato kniha není pro náctileté, a tak se musím vrátit (a určitě vrátím) za několik desítek let, kdy se budu mít kam potápět a budu moct svůj život trochu rekapitulovat a ohlédnout se zpět. Otázkou je, zdali má smysl se ohlížet. Jenže jedině tehdy mohu zjistit, jestli tahle země je, nebo není pro starý.
V téhle knize se McCarthy ohlíží nostalgicky zpět, jak je patrné z názvu, velmi jednoduše říká, to co říkají moje rodiče, moje babička a nakonec to budu říkat i já: Jo za nás to bylo všechno jinak, lidi věděli co je to čest, měli jinou morálku a to vy už nepoznáte...Tahle země prostě neni pro starý. McCarthymu se tahle doba nelíbí a není sám. Ač si myslím, že autor je věčný cynik a pesimista, pak v této knize mi to nijak nevadilo, tady se trefil.
Omlouvám se předem všem McCarthyovcům (však se sám mezi ně řadím), ale tady až Coenové dovedli dílo k dokonalosti. Knížka "pouze" hezky utíká a odříkává události.
Jelikož jsem si minulí rok v různých časopisech i novinách četl jak vynikající spisovatel je C. McCarthy půjčil jsem si knihu v místní knihovně.Byl jsem zklamán.Nejvíce mi vadil styl psaní a pro mně některé nesmyslné dialogy.Také překlad některých slov ,až na konci knihy.Film se mi docela líbil.Chtěl jsem autora více poznat a proto jsem si vypůjčil knihu Všichni krásní koně ta byla o mnohem lepší.A teď čtu knihu Hranice.
Tahle země není pro starý - ten název převzatý z prvního verše Yeatsovy básně Plavba do Byzance (už se těším, až si ji díky informacím HTO přečtu v překladu, v originálu na ni jsem krátký) mne vlastně k přečtení přivedl. Je to bezesporu zajímavá knížka. Podle obálky by jeden soudil na nějakou moderní variantu westernu – ale chyba lávky. Je tady sice nahozena scenerie Divokého západu a klíčoví hráči mají jakési obecné rysy hrdinů klasických westernů, je to ale jen vnější dojem. Při vlastním čtení zjistíte, že jde spíš o thriller, jehož letmo nahozené, přesto ale postupně docela dost psychologicky vykreslené postavy procházejí dějem způsobem, který je akceptovatelný a nepřechází do absurdností (i když třeba Chigurha je docela dost).
Mezi vlastní děj je vloženo 13 kapitol vzpomínek jednoho z klíčových hráčů, šerifa Bella, rekapitulujícího svůj život, které vlastní děj sice přibrzdí, přesto je ale pokládám za podstatnou součást knihy – navazuje to totiž zcela bezprostředně na název knihy (a tím na Yeatsovu báseň). Je to možná spíš ohlédnutí McCarthyho očima Bella a vlastní thriller je jen dodatečný bonus pro čtenáře, aby udržel jeho pozornost.Chápu ale nepochopení mladších čtenářů. Rekapitulovat život (a chápat rekapitulaci života jiného) může člověk opravdu až v okamžiku, kdy něco prožil a je tedy co rekapitulovat.
Kniha je napsána čtivě, líbila se mi úspornost a krátkost vět, kterými přesto dokáže autor velice dobře zachycovat scenérii pouště, náladu okamžiku (nejspíš také proto, že to sám neumím a mám tendenci se zaplétat do nekonečných souvětí), náročnější na pozornost jsou dialogy bez uvozovek, musel jsem si na to zvyknout. Nečetl jsem zatím žádnou knihu autora, netuším jestli je mu tento styl vlastní a ani film bratří Coenů natočený podle knihy jsem neviděl, bojím se ale, že do filmové podoby mnoho myšlenek knihy neproniklo, že zachycuje jenom tu vnější, líbivou a akční slupku a stejně tak se bojím, že řada, ne-li většina čtenářů, se nechá strhnout pádícím dějem a stranou jejich pozornosti zůstane myšlenkový náboj knihy.
Krev tam sice teče proudem, ale je v té knize taky hodně moudrosti o vztahu mezi lidmi, lásce,o stárnutí, hledání pravdy.
Cormac McCarthy umí čtenáře vtáhnout do děje natolik, že mu nebude líto strávit celý den v posteli, jen aby "slupl" knihu na jeden zátah. Už formátem jsou McCarthyho knihy jakoby určené pro nepřerušené čtení a tudíž není divu, že se hned několika z nich dostalo více ,či méně povedeného filmového zpracování (Cesta, Tahle země není pro starý, Všichni krásní koně). Navíc Tahle země není pro starý jakoby byla ušita na míru pro režisérskou dvojici bratří Coenů, kteří rozhodně dokázali plnohodnotně rozvinout thrillerovou atmosféru knižní předlohy.
Clashova definice "moderní mrazivý western" je podle mě zcela výstižná. Drsní klucí už nebrázdí nevadskou poušť na koních, ale v masivních offroadech, nešpikujou se winchestrovkama, ale uzikama a starý šerif, jehož morální vědomí se už jen těžko prokousává nově nastolenými poměry ještě divočejšího moderního západu, už nehoní zloděje dobytka, ale mexickou drogovou mafii. A tahle země už asi opravdu není pro starý.
Věc se má takto: touhle knihou Cormac prorazil, sic na stará kolena, protože čtenářům vše naservíroval přímo pod nos, žádný hledatelný podtext, žádná skrytá narážka, pouze přímo odvyprávěná smršť stařeckého lamentování nad prohnilostí nastávajících časů. Vezměte si jeho starší díla a hned to ucítíte. Neříkám, že soupeření Chigurha s Mossem nebylo napínavé až do konce, nebo že by to bylo o ničem, ale přecijen, musím se smát té naivitě, když to tak řeknu, čtenářů, kteří jsou z téhle knihy "nadšení". Určitě se k tomu budu vracet, ale vrtím hlavou, Cormac napsal lepší kousky a nikdo po nich neštěkl, všichni byli a budou paf jen z tohohle a z Cesty, dvou nejprůhlednějších, a nechci říct, ale řeknu, nejnaivnějších, knih - protože McCarthy naivní není, ale něco tím směrem. Svého času jsem film i knihu doslova žral, ale svým způsobem jde o jednu z nejlacinějších věcí, co Cormac napsal, čímž myslím tu thrilleráckou napínavou linku á la Alfred Hitchcock, o vrahovi, co stíhá muže s penězi.
Moderní mrazivý western, který si dokážu opravdu užít i po druhém přečtení. Celá tahle kniha je jeden veliký skvost, který si zamiluje málo kdo. Hustá atmosféra na každé stránce, která by se dala krájet, nebezpečný a bezcitný vrah Anton Chigurh ze kterého jde strach už při prvním jeho popisu. Jsem velice rád, že i filmové zpracování od bratrů Coenů se vyvedlo na jedničku. Nadšenost, spokojenost a dokonalý příklad knihy, pro kterou mohu sáhnout kdykoliv.
Příběh, který má pro leckoho jedno velké plus - nemusíte se prokousávat úvodními "cancy", než se dostanete ke kýžené zápletce. Ta v podstatě začíná hned s první stránkou a před vámi se tímpádem okamžitě odvíjí napínavé čtení od začátku až do konce. Tedy takřka do konce. Posledních dvacet stránek pro mě už téměř zbytečných. Kniha pro mne představuje zcela odlišný žánr a styl psaní, než mnou preferovaný a vyhledávaný, přesto se mi četla velice dobře a nemohu jinak, než doporučit.
Štítky knihy
drogy zfilmováno americká literatura USA (Spojené státy americké) Mexiko Texas kriminalita nájemní vrazi šerifové
Autorovy další knížky
2008 | Cesta |
2007 | Tahle země není pro starý |
2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
2009 | Dítě boží |
1995 | Všichni krásní koně |
Pro mě trochu zklamání. Docela slušně se děj rozjel, ale postupně všechno tak nějak uvadalo. Ani šerifova zpověď - třeba o té medaili - mě nechytla za srdce. Při psaní autor určitě klimbal a pospával a bylo třeba ho polít ledovou vodou a trochu nabudit. Kromě Chigurha pak pospávaly všechny postavy. Občas i já.