Tatry mého srdce
Václav Cibula
Povídky věnované tatranské horské službě.
Přidat komentář
19.01.2017
Vyprávěno se šarmem prvorepublikového rozhlasového zpravodaje ve stylu Emila Vrbaty z Protektora. Příběhy Tater jsou psány bohatým jazykem (třeba slovo elegický jsem si musela vyhledat na internetu) a zprostředkují čtenáři zážitky třeba z horolezení nebo vědeckého pozorování svišťů, opředené tenkou pavučinkou místních pověstí a pohádek. Starý průvodce z knížky říká (v knížce i přeloženo z nářečí): "Človek muši mac k roboce pasiju. Kedz nema, ta je martva duša." Vášeň a zapálení pro Tatry z více jak 50 let starých povídek pana Cibuly nakažlivě srší.
2
Autorovy další knížky
1983 | Pražské pověsti |
1981 | Nové pražské pověsti |
1970 | Meč a píseň |
1963 | Hrdinské legendy staré Francie |
1989 | Cid a jeho věrní |
Tak jsem si trochu obrnila nervovou soustavu a s partou spolupracovníků se vydala do Tater, takový splněny sen, který neskutečně fyzicky, no vlastně i duševně sakrá bolí. Ale pořád je tu moje.. Co tě nezabije, to tě posílí...rychlikem z Čech tam jste coby dup a čeká vás...zalknutí nad tou dominantností, pokora před neskutečnou drsností a pokud si člověk dokáže, čemu sám nevěři, že dokáže...je to pro vás určitě zadostiučinění s tím, že nejste takový srab, jak si o sobě myslíte...i když zcela upřímně...ne, že bych se netěšila na cestu dom a pekelně jsem se bála...