Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století
Gary Joseph Lachman
Autor předkládá zájemcům o dějiny literatury a okultismu studii, která mapuje vývoj okultismu od osvícenství do 1. pol. 20. století. Činí tak na příkladech jednotlivých představitelů tohoto myšlenkového proudu, a to zejména těch, kteří významným způsobem ovlivnili světovou literaturu (Cazotte, Goethe, Novalis, Poe, Balzac, Bulwer-Lytton, Baudelaire, Rimbaud, Huysmans, de Maupassant, Strinberg, Meyrink aj.). Zařazuje sem ale i takové autory, kteří se věnovali spíše nebeletristické tvorbě, a to velice rozmanitého ražení (křesťansky orientovaný de Saint-Martin, theosofka Blavatská, temný mág Crowley aj.). Kniha je doplněna o reprezentativní antologii.... celý text
Esoterika, astrologie, okultismus Literatura naučná O literatuře
Vydáno: 2006 , Volvox GlobatorOriginální název:
A Dark Muse, 2003
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si pořídila v roce 2007, nakousla (několikrát za ta léta), podtrhala určité pasáže... ale přečetla jsem ji celou až teď. Asi dozrál čas. A užila jsem si ji. Dá se to brát jako skvělý podklad k vytvoření seznamu zájmové literatury (učinila jsem a uvidím, co se mi vše podaří sehnat), čtenář zde nalezne spoustu informací (možná trochu "citově" / okultně zabarvených, ale to tomu samozřejmě dodává to správné tajemno) a kdo by měl problém s důvěrou ve všechna udávaná fakta, dá se to číst též jako mystická pohádka, kde životy autorů zaujmou už samy o sobě. Já jsem byla spokojená, kniha je výborně zpracovaná, snad jen ty ukázky mohly být nějak více strukturované, zdůvodněné, komentované či podobně.
Koho zajímá, nebo třeba v minulosti zajímalo, téma okultismu, dá si prostřednictvím této knihy do souvislosti autory a časy, směřování v literatuře..a kniha je moc hezky udělaná. Přehledná, zábavná a vizuálně podařená.
Autorovy knížky
2006 | Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století |
Kniha "Temná múza" představuje rozhodně zajímavé téma, o kterém se v klasických dějinách literatury prostě v systematické podobě nedočtete. Půvabná, vkusná obálka (inu edice "Alef") a vázané vydání je rozhodně bonusem.
Jako úvod do problematiky to rozhodně není špatná volba. Leč autorem zvolené téma je až příliš široké a řekl bych přílišně ambiciózně zvolené.
Na plné hodnocení to tedy z mého hlediska prostě není.
Tato kniha je totiž tak trochu "ani ryba, ani rak". Především, autor není literární teoretik, ale původní profesí hudebník, který přešel k publicistice.
Tudíž se nejedná o odbornou literární studii, ale spíše o (poměrně kvalitní) esejistický soubor úvah "na dané téma". Jeho výhodou je relativní čtivost textu, nevýhodou pak fakt, že kniha jde pouze po povrchu velice komplexní problematiky.
Jako problém vidím především výběr zkoumaných autorů, který je arbitrární, bez jasných kritérií, a navíc zatížený omezeností pohledu anglosaského prostředí. Pravda, na Američana má Lachman přehled nesporně značný, ale stejně...
1) Arbitrárností výběru mám dále na mysli fakt, že autor se kupříkladu jen stěží dotkne mocného a neobyčejně plodného proudu literárního romantismu německého. Zcela pak chybí (s vyjimkou postavy Blavatské, která nicméně psala anglicky) kupříkladu důležitý směr ruského symbolismu (Brjusov, Bělyj (!), Merežkovskij) atd. atd.
2) Lachman se jakoby nedokázal rozhodnout, zda se věnovat okultistům, kteří si do literatury spíše "odskočili" či ji pouze nepřímo inspirovali (Aleister Crowley, Blavatská), okultistům, kteří psali prózu de facto typu "zasvěcovacích" textů (romány Péladana, Meyrinka), či naopak spisovatelům, kteří se dobovými okultními, spritistickými atd. proudy spíše jen okrajově (či ne tak okrajově) inspirovali (typicky Maupassant, ale i Balzac - kdo dnes ví, že tento vášnivý ctitel Swedenborga napsal např. pozoruhodný román "Serafita" o androgynovi?...).
Jinými slovy, téma je vymezené příliš široce a výsledkem takto širokého rozkročení je pak nutně dosti omezený výčet "oblíbených" autorů, jež vyznívá, alespoň pro mě, poněkud plytce. Určitě doporučuji pro srovnání vzít do ruky naprosto skvostnou (a skoro zapomenutou, jak se tak dívám) knihu Ernsta Fischera "Původ a podstata romantismu"...
Leč opakuji, k prvnímu seznámení, k inspiraci, coby impuls k tomu zajímat se o tuto pozoruhodnou tematiku více, k tomu všemu kniha poslouží dobře.