Gary Joseph Lachman

americká, 1955

Nové komentáře u autorových knih

Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století

Kniha "Temná múza" představuje rozhodně zajímavé téma, o kterém se v klasických dějinách literatury prostě v systematické podobě nedočtete. Půvabná, vkusná obálka (inu edice "Alef") a vázané vydání je rozhodně bonusem. Jako úvod do problematiky to rozhodně není špatná volba. Leč autorem zvolené téma je až příliš široké a řekl bych přílišně ambiciózně zvolené. Na plné hodnocení to tedy z mého hlediska prostě není. Tato kniha je totiž tak trochu "ani ryba, ani rak". Především, autor není literární teoretik, ale původní profesí hudebník, který přešel k publicistice. Tudíž se nejedná o odbornou literární studii, ale spíše o (poměrně kvalitní) esejistický soubor úvah "na dané téma". Jeho výhodou je relativní čtivost textu, nevýhodou pak fakt, že kniha jde pouze po povrchu velice komplexní problematiky. Jako problém vidím především výběr zkoumaných autorů, který je arbitrární, bez jasných kritérií, a navíc zatížený omezeností pohledu anglosaského prostředí. Pravda, na Američana má Lachman přehled nesporně značný, ale stejně... 1) Arbitrárností výběru mám dále na mysli fakt, že autor se kupříkladu jen stěží dotkne mocného a neobyčejně plodného proudu literárního romantismu německého. Zcela pak chybí (s vyjimkou postavy Blavatské, která nicméně psala anglicky) kupříkladu důležitý směr ruského symbolismu (Brjusov, Bělyj (!), Merežkovskij) atd. atd. 2) Lachman se jakoby nedokázal rozhodnout, zda se věnovat okultistům, kteří si do literatury spíše "odskočili" či ji pouze nepřímo inspirovali (Aleister Crowley, Blavatská), okultistům, kteří psali prózu de facto typu "zasvěcovacích" textů (romány Péladana, Meyrinka), či naopak spisovatelům, kteří se dobovými okultními, spritistickými atd. proudy spíše jen okrajově (či ne tak okrajově) inspirovali (typicky Maupassant, ale i Balzac - kdo dnes ví, že tento vášnivý ctitel Swedenborga napsal např. pozoruhodný román "Serafita" o androgynovi?...). Jinými slovy, téma je vymezené příliš široce a výsledkem takto širokého rozkročení je pak nutně dosti omezený výčet "oblíbených" autorů, jež vyznívá, alespoň pro mě, poněkud plytce. Určitě doporučuji pro srovnání vzít do ruky naprosto skvostnou (a skoro zapomenutou, jak se tak dívám) knihu Ernsta Fischera "Původ a podstata romantismu"... Leč opakuji, k prvnímu seznámení, k inspiraci, coby impuls k tomu zajímat se o tuto pozoruhodnou tematiku více, k tomu všemu kniha poslouží dobře.... celý text
PeterRainhard


Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století

Knihu jsem si pořídila v roce 2007, nakousla (několikrát za ta léta), podtrhala určité pasáže... ale přečetla jsem ji celou až teď. Asi dozrál čas. A užila jsem si ji. Dá se to brát jako skvělý podklad k vytvoření seznamu zájmové literatury (učinila jsem a uvidím, co se mi vše podaří sehnat), čtenář zde nalezne spoustu informací (možná trochu "citově" / okultně zabarvených, ale to tomu samozřejmě dodává to správné tajemno) a kdo by měl problém s důvěrou ve všechna udávaná fakta, dá se to číst též jako mystická pohádka, kde životy autorů zaujmou už samy o sobě. Já jsem byla spokojená, kniha je výborně zpracovaná, snad jen ty ukázky mohly být nějak více strukturované, zdůvodněné, komentované či podobně.... celý text
ziriant


Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století Temná múza: Vliv okultismu na literaturu v 18.–20. století

Koho zajímá, nebo třeba v minulosti zajímalo, téma okultismu, dá si prostřednictvím této knihy do souvislosti autory a časy, směřování v literatuře..a kniha je moc hezky udělaná. Přehledná, zábavná a vizuálně podařená.... celý text
Barkku