Temná půle
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460198/bmid_temna-pule-65304c01876e2.jpg
4
1162
1162
Spisovatel z Castle Rocku Tad Beaumont se rozhodl, že překoná svůj problém psaním pod pseudonymem, a tak vzniknul imaginární George Stark. Starkovy knihy dosáhly grandiózního úspěchu, avšak jednoho dne má Tad toho všeho po krk a Starka „pohřbí“. George Stark se ovšem nemíní jen tak vzdát svého práva na život. Na Tadovi vynucuje, aby pokračoval v psaní pod jeho jménem – to jediné ho může udržet na živu. A dokud ještě žije, mstí se na všech lidech, kteří způsobili jeho „smrt“…... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2021 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Dark Half, 1989
více info...
Přidat komentář
Další z lehce nadprůměrných horůrků se spisovatelem coby hlavním hrdinou, který ale netuší, že stvořil monstrum, které kdysi dávno bylo jeho součástí. Krvavé, temné, se zajímavým nápadem průvodců a dopravců věcí, které na tento svět nepatří. Trochu mě zklamalo zakončení, čekal jsem větší konfrontaci a krvavější finále ve stylu Alexise Machinea. Kupodivu i filmové zpracování klasika hororu Romera je docela ucházející, Ted a jeho kámoš ode mě dostávají - 75 %
Myslím, že nejeden z nás se čas od času docela rád v "jiné" kůži a pod rouškou anonymity touží osvobodit od zažitých rituálů a společenských konvencí spojených se zaměstnáním, rodinou, přáteli a říkat či dělat, co si jindy třeba jenom myslí a pak se prostě zase pěkně v klidu vrátit do bezpečí své staré, známé kůže. Autoři využívající pseudonymy, a nejenom oni, o tom nejspíš vědí své. Každá mince má dvě strany. V Kingově románu je ta druhá strana mince, tak nějak pochopitelně, hodně temná, plná brutálního násilí a krve. A také nejistot, které do životů normálních lidí vnáší Kingovo promyšlené metafyzično. Skvělý nápad, skvělý začátek na operačním sále, skvělé vystavěný koncept, skvěle navrstvený příběh. Napětí nepovoluje ani v nejnevinnějších situacích. Jen by mi nevadilo o krapet méně krve. Díky za třepotání křídel vrabců.
Příběh, ke kterému je dobré se vracet. Temnota je částí každého z nás. I když vrabci letí...
Byla to má první kniha od Stephena Kinga.
Nevím, jestli to bylo mnou, ale tak trochu jsem se do toho čtení nutila. Neříkám, že to nebylo dobré. Příběh byl velmi napínavý a závěr mě překvapil. Ale čekala jsem, že se do toho ponořím a jedním dechem to přečtu. Tak snad u nějaké další jeho knihy.
naprosto dokonale. uplne me to pohltilo pri behani a cestach do prace natolik, ze jsem jezdil podle predpisu a behal vetsi vzdalenosti.
No žádná velká sláva, mediální kult pod heslem "mistr hororu" zde autor určitě nenaplnil, panu Kingovi se dost často stává, že slibně rozjetý příběh a zajímavý námět zabijí zdlouhavostí a popisy "vytahování tuby léků z lékarničky" na dvě strany (mimochodem scéna opakovaná ve více knihách). Tyhle popisy běžného života umí skvěle třeba Zola, King také, ale ne v tomto románě.
Stálo za prečítanie, hoci som mal pri čítaní knihy zmiešané pocity. Nie som žiadna citlivka ani krehká kvetinka, no miestami mi pri niektorých scénach bolo až zle. Napriek tomu ma čosi ku knihe tiahlo a bránilo mi ju len tak odložiť. Asi si ešte jeho tvorbu budem musieť načítať, kým jej prídem na chuť.
Krátce... Kingovy knihy nejsou nic pro mě. I když jsou vždycky perfektně propracované. Je to asi 5. kniha, co jsem od něj četla a další už asi ani nebude. Nudí mě.
Na Stephenovi mám ráda, že často píše příběh o spisovateli, nebo se v tom kruhu o psaní zdržuje. Tuhle knihu jsem si nechala koupit schválně kvůli oživlému pseudonymu. Myslím, že jsem čekala o něco hororovější atmosféru, ale v konečném důsledku mě nezklamala. Bylo to příjemné čtení, které mě na konci překvapilo a docela jsem si přála být s nimi v tom domě. Vrabci letí...
Zajímavý námět, ale nakonec jsem to čtení sama tak rozmělnila, že těžko říct, kdo je strůjcem ne úplně dobrého dojmu...
Moje první kniha od Kinga. Čekala jsem, že se budu hrůzou svíjet, ale kde nic, tu nic. Nakonec jsem to vzala jako průměrný thriller a vyústění příběhu bylo úsměvné. Doufala jsem ve víc.
Kniha byla sice velmi zajímavá, ale dosti často se děj vracel a byl okamžitě převyprávěn z pohledu jiné osoby. Tím to na mne působilo jako opakování v mateřské škole a děj ztrácel na pružnosti. Jinak velmi zajímavý příběh.
Tohle je moje kniha od tohoto autora a jelikoz jsem slysela samou chvalu na autora,tak jsem cekala ze to bude mnohem lepsi.Docela me to zklamalo.
Bla bla bla samá vata a vela nudy! Musel som privrieť vsetky tri oči ,aby som dal dve hviezdy.
I když jsem byl do toho "ponořen", po zmínce o vrabcích mě to sepnulo a bylo jasné, jak to dopadne. A nezmýlil jsem se... I když mám Kinga rád, tohle mi moc nesedlo.
Temnou půli mám hodně rád, pro její civilnost a jednoduchost. Je to v podstatě nijak komplikovaný tzv. "home invasion" thriller s velmi chmurnou a temnou zápletkou a velmi svižným tempem. Jen pár postav, známé prostředí a Kingův tradiční spisovatelský hlavní hrdina. A spisovatelství je jedním z hlavních tahounů zápletky. Navíc další z knih, které vychází přímo z Kingova skutečného života. Navíc mám rád vrabce a mrzí mě jejich úbytek. Mám rád i Romerovu filmovou verzi, ale kniha je prostě kniha. Docela mě mrzí, že je poměrně opomíjena a její název v kingovských diskusích moc neslýchám a nevídám.
Podle seznamu Stevenových knih (ne v databázi knih ale na jiném českém serveru), jsem zjistil, že tohle byla moje 42. Kingovka (ne všechny je mám uvedené v přečtených knihách tady na databázi), kterou jsem dosud přečetl. I tak jich tam ještě zbývá spoustu, tedy nějakých 36, abych byl konkrétní. A kdo ví, jestli je ten seznam kompletní, ale na tom snad ani nesejde. V porovnání s těmi ostatními 41 knihami teď přemýšlím, jak ohodnotit Temnou půli. Pravděpodobně se jedná o nejkrvavější dílo mezi těmi 42 knihami. Je fakt, že se možná v těch dalších 36 objeví něco, co tuhle knihu předčí - to ukáže čas. :) Tak barvité vylíčení všech krvavých scén bych snad čekal spíše u Cliva Barkera než u psychologického Kinga. Je myslím ale dobrou vizitkou pro autora, když si už si myslíte, že ho po těch více něž 40 knihách velice dobře znáte a myslíte si, že víte, co můžete očekávat a on vás velmi brutálním způsobem vyvede z omylu.
Klobouk dolů mistře. Váš souboj s Richardem Bachmanem byl vskutku impozantní. Pro ty, co nechápou, Richard Bachman je Kingův bývalý pseudonym a tohle dílo mi přišlo jako metaforický popis procesu zbavování se nutnosti psát knihy pod tímto pseudonymem.
No nic jdu se poohlížet po té 43. :-D
Já nevím, tak hustá majda kolem děje, že jsem se v ní ztratila jak v mlze. A to jsem si pořád říkala, že nesmím ztratit nit a snažila jsem se v té spoustě fádnosti a nezáživnosti neutopit. Někde už konečně musí být břeh. Nic, ani světýlko majáku. A tak jsem se dobrovolně utopila. Sotva kdy tuhle knihu vezmu do ruky.
Často mám dojem, že má fantazie si pořád jezdí po dovolených a doma je málokdy. Při čtení Temné půle byla bohužel zrovna doma a jako by mi chtěla vynahradit čas odloučení, připojila se k mému čtení plnou silou. Ve chvíli, kdy na chirurga mrklo oko z obnaženého mozku, jsem se tou představou málem složila a po celou dobu až do konce knihy jsem si ji stále podvědomě přehrávala. Jsem rozhodnuta své fantazii doporučit, aby si zase někam vyjela... Myslím, že i tento "prožitek" způsobil, že i přes sebeujišťování, že kniha není nijak zvlášť hororová, jsem v noci měla úděsný sen, který si pamatuji a myslím, že ještě dlouho budu. Někdy si můžeme rozumově zdůvodnit cokoliv, ale naše podprahové vnímání si jde svou vlastní cestou.
Mimochodem, nebylo to poprvé, co se mi něco podobného u Kinga stalo. Svědčí to o jeho tvůrčím mistroství.