Temná věž
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449853/bmid_temna-vez-3Kv-449853.jpg
5
1209
1209
Temná věž / Temná veža série
< 7. díl
Série Temná věž se odehrává ve zvláštní zdevastované zemi, která je plná ohromující vizuální představivosti i nezapomenutelných postav a zároveň děsivě odráží náš vlastní svět. Vyprávění o pistolníkovi Rolandovi z Gileadu a jeho putování k Věži se blíží k závěru. Dlouhý příběh, stejně jako vysoká Věž, byl vystavěn kámen po kameni a stavba je hotova. Cíl je na dosah. Překážek, které musejí Roland i jeho společníci překonat, je ovšem ještě mnoho. A hranice mezi vzrušujícím triumfem a bolestnými ztrátami je tenká.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Dark Tower, 2004
více info...
Přidat komentář
Nápad s Temnou věží se mi líbil, ale poslední díly už pro mě byly jako natahování a oddalování konce. Nakonec jsem čekala i nějaký lepší konec a lepší vyústění, co je uvnitř Věže a na jejím vrcholu.
Na poslednom diely Temnej veže sa mi najviac páčilo že bol posledný. Sériu som si ako celok moc neobľúbil, vrchol dosahovala v druhej a tretej knihe kde mal king ešte nejaké nápady, u ďalších štyroch bol úspech ak sa dej aspoň hýbal dopredu a aj vtedy to bolo hlavne o prepájaní všetkého so všetkým. Sedmička začína fajn túrovaním, prestrelkami s kreatúrami a pôrodom diabolského pavúkodecka, čo je pekné. Neskôr sa to začne mrviť, mutanti jedia šušne a hrdinovia jeden po druhom umierajú útrpne klišovitým spôsobom keď sa hádžu pod auto aby zachránili Stephena Kinga, ktorý tu sám seba opisuje takmer ako dementa. No a muž v čiernom Walter sa znovu objavuje na scéne so stupídnou historkou o tom ako manipuloval celým putovaním k Veži a je taktiež expresne odprataný, podobne ako svojho času Tikyták v jeho idiotskom comebacku. Záporáci v tejto sérii vždy skapíňali veľmi rýchlo a jednoducho. Jasné, stavil by som 25 centov že to všetko robí King úmyselne a premyslene, ale to nijako neznamená že sa mi to musí páčiť. Vo finále sa dočkáme ešte stretnutia s blbým emocucom Dandelom, wtf odchodu Susannah ( to ako postavy furt niečo vedia, ale nevedia ako to vedia len to cítia ma serie naprieč celou sériou ) a rádoby súboja so Santa Clausom čo miesto "Ho-Ho-Ho" kričí "íííííííí". Cez niekoľko dielov sa tiahnuce cavyky okolo Mordreda taktiež vyústili vo veľké nič a tisíce strán ságy neviedli vlastne nikam, iba ak k mojej frustrácii. Inak záver naozaj dopadol tak ako musel, s tým sa asi naozaj nedalo nič robiť, ostatne sám King v doslove hovorí že ani jemu sa to nepáči. Pozliepaný chaos zvaný Temná veža je našťastie za mnou a ja po dlhých rokoch vyhlasujem že už s Kingom fakt končím.
Poslouchal jsem jako audioknihu. Určitě nejemotivnější díl celé ságy. Skončilo to asi tak jak muselo. Svým způsobem to byl happyend. Největší zápor vidím v Patrikovi. Těsně před koncem vnutit od příběhu stěžejní postavu, která by od začátku svou schopností mohla zkrátit ságu na polovinu (mimochodem stejná schopnost jako v Duma Key). Prostě mi ten synek nesedl ani tady ani v Nespavosti.
Po závěru vidím otevřená vrátka k dalšímu dílu :)
Jestli bylo někdy u pana Kinga obrovské handrkování mezi fanoušky tak jsou to právě konce jeho románu.Temná věž není výjimkou.Tady at si udělá každý sám za sebe jasno kdo došel s Rolandem a jeho družinou až sem.Podle mě velkolepá sága i když ve finále už trošku překombinovaná a přiznám se že závěr mi teda sedl hodně.Nejlepší pasáže v knize pro mě byla zabijačka na hostině a Rolandův závěrečný tah k temné věži...Jako celek rozhodně temná věž pět hvězdiček i poslední díl s pár hluchými místy(hluchá místa rozumějte tím jak se King rozloučil s jednotlivými ka-tet postavami a o záporácích nemluvě) nechám na pětce.A i když sem tuhle serii přečetl kdysi asi za měsíc a vím že je pro fanoušky takovou vrcholnou prací pana Kinga já jí za jeho MAGNUM OPUS nepovažuji.
Komiks se povedl nicméně k filmu se vyjadřovat nebudu tam opravdu můžu pochválit pouze Matthew McConaugheye v roli temného muže zbytek je obrovská slátanina na kterou když se budete koukat musíte zapomenout že jste něco četli pak to docela funguje:)))))
"Jsou jiné světy než tento..."a já tomu věřím :) A když jsem celou sérii přečetla po letech znovu, tentokrát v kuse, už mě ten konec ani nenaštval... :)
"Kromě všech světů existuje víc, než víme, a kromě toho ještě víc, než se vůbec můžeme dohadovat..."
Měla jsem to štěstí, že jsem celou ságu Temná věž mohla přečíst najednou. Těch několik měsíců jsem žila jako jedna z Rolandova nádherného ka-tet.
Už teď, v této chvíli, kdy jsem dočetla poslední stránku, se těším, až se s nimi zase jednou setkám a posedím s nimi kolem ohně u krásného vyprávění...
Tak bohužel, vrchol série už byl. Na tuhle knihu jsem byla opravdu hodně natěšená. Její délka mi dala pořádně zabrat. Navíc občas chyběla motivace se vracet. Deus Ex machina fungoval spolehlivě, sice to bylo asi použito takhle schválně, ale pokud se to opakuje často, už to vlastně není ani vtipné. O tom, jak je naloženo se samotnými postavami, raději nemluvit. Ka-tet dostalo zabrat. Jejich odchody byly někdy hloupé, někdy zbytečné, někdy zbabělé a jindy statečné. Některé mi ublížily. Vím, že tenhle díl už nikdy číst nebudu. Nechci. K sérii se vrátím určitě, jen asi tenhle díl už vynechám s vědomím toho, že s osudy většiny hrdinů a vlastně i nepřátel tak nějak nesouhlasím. Když se nad tím zamýšlím, opravdu nevím, co k tomu napsat, abych neodradila od přečtení, což by byla velká škoda. Myslím, že každý, kdo něco začal, by to měl i dokončit a to se týká i samotného přečtení série. Přeci jen chceme vědět, jak to ten Roland s tou věží má, že? Za jedno přečtení to opravdu stojí, ale je nutné počítat, že u toho bude člověk skřípat vzteky zubami. A nadávat Kingovi. Tomu z toho jediného pravého světa.
Snadné to nebylo, na rozdíl od Rolanda jsem dost často pochybovala o tom, že cíl vůbec existuje, nakonec jsem ale i já, po několika měsících, k temné věži doklopýtala.
Zápory: Ta délka je vážně moc. A kdyby jen délka, King se nevydal na obyčejný maraton, rozhodl se zpestřit si cestu a každou chvílí si odskočil pokoušet možnosti epické šíře. Často jsem si říkala, jestli Kinga nutí mučit čtenáře ka, nebo ho to prostě baví. A nemůžu opomenout překombinovanost a až moc časté spoléhání na deus ex machina. I když na to se dá opět odpovědět, že to byla vůle ka...
Klady: Navzdory úmornému počtu stran jsem se překvapivě až tak často nenudila. Bylo zajímavé pozorovat Kingův vývoj - od pekelného nabubřelého prvního dílu až ke skvělému transcendentálnímu závěru. Oba konce vážně dobré! Obdivuji jeho fantasii a vážně smekám před tím, jak dokázal tak megalomenský opus, i přes ty zádrhele, ukočírovat.
Pokud na to máte nervy, Temnou věž si přečtěte, stojí za to. Já už se ale s pistolníkem na další kolo nevydám.
Pokaždé, když vidím zdejší hodnocení a pokaždé, když si pročítám ty nadšené komentáře a pokaždé, když kolem sebe slyším samou chválu přechválu...Pokaždé si říkám, že jsem musela číst úplně jinou sérii. King je pro mě jedním z nejoblíbenějších autorů, a tak jsme si řekla, že konečně Temnou věž pokořím. Přiznám se, že jsem u posledního dílu "zemřela" a nechala si v rychlosti odvyprávět jak to vlastně všechno dopadlo, protože se to prostě nedalo! První kniha se mi líbila fakt hodně, byla záhadná a správně divná-zkrátka přesně můj typ.Druhá kniha už nebyla tak skvělá, ale dokázala udržet pozornost. Se třetí knihou u mně již zájem docela dost opadal, ale pořád jsem si říkala "vydrž, ono se všechno určitě vysvětlí". S tímto jsem se tedy pustila i do čtvrtého pokračování, které je dle mého druhé nejlepší z celé série, ale ve finále se tady člověk stejně nic pořádného nedozví. Pátý díl začal velmi zajímavě, ale cca 600 stran se člověk "pleská" na jednom místě a stejně se pořádně nic nedozví. Šestý díl byla už naprostá katastrofa. U sedmého dílu jsem, jak již bylo řečeno, zemřela, a to myslím doslova-citově jsem umřela.Když to shrnu kolem a kolem, tak ta série je absolutně pitomá, splácaná ze všeho, co snad Kingovi v ten určitý moment probliklo hlavou. Bez vysvětlení čehokoliv, co vzbuzovalo otazníky, totálně zabité svou délkou a zbytečnými nedůležitými detaily... Já Vám nevím, ale pokud mi někdo bude chtít vysvětlit jeho nadšení pro tuto sérii, ať se mi vyjádří do zpráv, protože je to s prominutím i bez prominutí blábol. A jednu * dávám jen z úcty k autorovi, i když mě tady pěkně vytočil...
Dokonalé zakončení jedné dokonalé série. Pro mě asi nejlepší díl. Je pravda, že někdo může namítnout, že záporáci byli vyřízeni až moc snadno a rychle, ale mě přišlo, že to tak má být. Konec byl docela překvapení, ale jak jinak zakončit tuto ságu? Takže jasných pět hvězd.
Přiznám se, že v celé sérii byla místa, která jsem chtěla přeskočit, místa, kdy jsem si říkala "ať už to mám sakra za sebou". Já i celý to zatracený ka-tet. Ale tohle je příběh, který je sice místy zdlouhavý, ale jakmile naskočíte na to kolo (protože to přesně ka je, že?), točíte se a už máte smůlu. Musíte dojít až do konce. Nevím jaký drogy při psaní King užíval, ale za tohle stojí každá stránka z těch x tisíc. Tohle je prostě něco víc, než neobyčejný příběh z knížky.
No co napsat.... na jednu stranu konečně, že mám celou serii z krku a můžu číst něco jiného. Ale zase na druhou se mi bude po Rolandovi a spol moc stýskat. V jednu chvíli jsem byla na Kinga dost naštvaná nemůžu říct proč abych něco nevyzradila, ale kdo dočetl tak chápe.
Byla to moc krásná série a ten konec byl opravdu velice zajímavý :)
Vřele doporučuji si vše přečíst jak to jde za sebou :)
Nebylo to špatné, nenudil jsem se, ale bylo toho moc a ten setting mi tak uplně nesedl
Prišli sme na koniec, ka-tet je v troskách, ale kruh sa točí ďalej. Temná veža je jeden z tých príbehov, v ktorých je cesta viac ako jej cieľ. A tak ako je knižná Temná veža stredobodom všetkých vesmírov, táto séria je centrom celej autorovej (mimoriadne bohatej) bibliografie. Nájdu sa v nej veci, čo boli navyše (všetko súvisiace s Mordredom) a aj veci, ktoré sa naplno nezužitkovali (Dandelo), ale spôsob akým kombinuje realitu a fikciu je aj napriek tomu fascinujúci. Výnimočné dielo, ktoré sa nie vždy čítalo ľahko, ale dojem zanechalo výraznejší ako väčšina "stráviteľnejších" kníh. Vďaka, sai. 8/10
Byla jsem zvědavá, jak putování Rolanda a jeho ka-tet dopadne. Ovšem téměř po celou dobu knihy, hlavně tedy na začátku, jsem měla pocit, že King vymyslel co největší bizarnosti a z těch udělal závěr. Byla jsem naštvaná a doufala, že knihu přečtu co nejdříve. Číst knihy tak, jak vycházely a čekat na poslední díl tolik let jako třeba jiní čtenáři, jsem silně vytočená.
Cesta k věži to pro mě byla opravdu zdlouhavá a často velmi ubíjející a nudná. Nemůžu upřít, že má něco do sebe, ale mě série nechytla a vím, že znovu ji na sto procent číst nebudu. Konec byl ale naprosto dokonalý, v něm jsem spatřila toho Kinga, kterého miluji. Nejlepší z celé série je pro mě poslední věta.
Nádherný závěr velkolepé série. Jedna z těch, u kterých vás mrzí, že skončila. Na druhou stranu, nedočkat se konce, by bylo ještě horší. King do tohoto díla vložil opravdu všechno a věřím mu, když tvrdí, že je to jeho opus magnum, protože co jiného by to jinak mohlo být. Jsem rád, že jsem mohl putovat s Ka-tet. Tato série přesahuje pouhé čtení a povyšuje ho na dokonalé ztvárnění autorovy fantazie.
Tak jsem po mnoha měsících konečně došla k Temné věži – neuvěřitelně silný příběh. King u mě tímto upgradoval z krále na poloboha. Říkám díky, Sai Kingu, nechť jsou tvé dny dlouhé a noci příjemné.
První díl, je trochu zmatený, ale stojí za to vydržet. A ten konec? Věděla jsem, jak to skončí a s tím vědomím knihu už četla, a víte co? Připadá mi, že je to tak správně. Cesta je cíl a ka je kolo, které se otáčí, říkám pravdu. A když máme nějaké vysoké cíle, za nimiž míříme, právě tehdy jsme šťastni.
V posledním díle se mi obzvlášť líbilo propojení s postavou samotného autora.
Ze začátku jsem mi tahle sága četla velmi těžko, ale jakmile jsem se do toho spad tak nebylo cesty zpět. Tuhle ságu se ani netroufnu hodnotit má své plusy i mínusy. Prostě "Temná věž" tady si musí udělat názor každý sám za sebe.
„Odpovědi, které jsou důležité, se nikdy nenacházejí snadno.“
Když jsem dočetla poslední díl ságy, kterou řadím do úzkého výběru toho nejlepšího, co jsem zatím četla, vzpomněla jsem si na jeden z hitů mého mládí, kdy skupina Mňága a Žďorp zpívala „... i cesta může být cííííl...“. :-)
A přesně tak to je. Konec té předlouhé a naprosto úchvatné cesty není ani překvapivý, ani dechberoucí, ani bůhvíjak bombastický. Je tak nějak úplně přirozený. Bez glorioly vítězství a slavnostních fanfár. Potvrzení prastaré pravdy o věčném koloběhu života. Jak všechny předchozí díly čtenáře udržovaly v napětí a nutily ho ve čtení pokračovat, tak závěrečný díl přinesl do duše kýžený klid. Už netřeba číst dál. Vše bylo řečeno, zodpovězeno. Cíl nebyl vůbec důležitý, důležitá byla cesta za jeho dosažením. A ta byla nádherná. Říkám díky! :-)