Zpěv Susannah
Stephen King
Temná věž / Temná veža série
< 6. díl >
Šestý, předposlední díl knihy je jako přebírání nitek těsně předtím, než je autorovy prsty umným hmatem přeskupí do zcela nového tvaru. K nitkám je navázáno mnoho světů a příběhů, které se před našima očima propojují v jediný mnohotvárný celek. Jak už název naznačuje, kniha je věnována především osudům Susannah, té, která se dělí o svou mysl a tělo nejen s Dettou a Odettou, ale také s Miou. Zjistíme, jaké jsou důvody a cíle Miina počínání, zatímco zbytek ka-tet, Roland, Jake, Ochu, Don Callahan a Eddie, napínají všechny síly, aby Susannah zachránili a mohli pokračovat k cestě k Věži. A na této cestě nahlédneme rovněž pod pokličku jistému spisovateli z Maine.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2017 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Song of Susannah, 2004
více info...
Přidat komentář
Zpěv Susannah není ničím víc než předkrmem před (pravděpodobně) epickým vyvrcholením celé ságy o putování za Temnou věží. O tom ostatně svědčí i to, že kniha je na Kinga poměrně krátká a nic moc se v ní neděje. Většina knihy je popisem vnitřního boje Susannah s Miou a jejich porodními bolestmi a snahou blížící se porod ještě oddálit. Tyto pasáže určitě mají své kouzlo, nicméně mi s přibývajícími stránkami připadaly trochu moc zdlouhavé a opakující se. Nejlepší momenty jsou rozhodně ty, v nichž se objevuje sám King, na nichž je znát, že si ze sebe nebojí udělat legraci a dělá to snad i rád. Číst si o tom, jak se spisovatel sejde se svými postavami, které vědí, že jsou jen postavy a on je jejich stvořitel, je pro fanoušky Kinga nesmírné blaho a i díky lehkosti a částečně i humoru, s kterými je vše napsáno, je to vskutku parádní. Závěr pak korunuje Deník spisovatele, který bude do značné míry fiktivní, to ale vůbec nevadí. V hierarchii celé ságy je po Pistolníkovi Zpěv Susannah druhý nejslabší díl a je na něm znát, že je jen jakousi výplní před velkým finále. A nebýt účasti Kinga a jeho deníku, šel bych asi o hvězdu níž. 70 %
Vážně nechápu, proč pořád pokračuju, když se mi zatím ze základní série vlastně nelíbila ani jedna knížka. Ale tahle je ze všech šesti dosavadních kousků cesty k věži zdaleka nejslabší. Aspoň že to nebylo tak dlouhé jako předešlé díly.
[audiokniha]
Zpěv Susannah je předehrou před velkým finále, nemá vlastní velkou zápletku a po velkolepých uzavřených dobrodružstvích ve Vlcích z Cally, není šestý díl žádnou bombou. Kdo ale s Temnou věží došel, až sem, nebude váhat, jestli si Zpěv Susannah přečíst nebo ne. Prostě není zbytí.
Z reakcí některých čtenářů lze vysledovat určitou nespokojenost s tímto dílem série, který je tak považován za poněkud slabší a přece je to právě tato kniha, ve které se všechny ty ingredience, které nám King tolik let a v tolika různých knihách dával ochutnat, poprvé spojí a vytváří unikátní Kingoversum. A vůbec nevadí, že ka-tet je po celou knihu rozděleno, neboť Susannah s Miou odcházejí do New Yorku 1999 rodit očekávaného chlapíčka, Jake, Ochu a otec Callahan je následují a Roland s Eddiem se dostanou do roku 1977, aby zachránili Růži a jen tak náhodou (Ka) se seznámí s člověkem, jehož prostřednictvím byli všichni stvořeni. Mia osvětlí další kus kosmologie a nám tak do sebe začnou zapadat jako díly puzzle jednotlivé informace posbírané během Cesty za Temnou věží. Leccos pak dovysvětlí sám autor ve fiktivně pravdivém deníku.
Cesta k Temné věži:
1. Temná věž I: Pistolník
2. Přemístění – povídka (Temné vize)
3. Dračí oči
4. Temná věž II: Tři vyvolení
5. Svědectví
6. Talisman
7. Temná věž III: Pustiny
8. Nezbytné věci
9. Temná věž IV: Čaroděj a sklo
10. Prokletí Jeruzalémské – povídka (Noční směna)
11. Prokletí Salemu
12. Na dobrou noc – povídka (Noční směna)
13. Mlha – povídka (Mlha)
14. To
15. Nespavost
16. Rose Madder
17. Beznaděj a Strážci zákona
18. Všechno je definitivní – povídka (Všechno je definitivní)
19. Pytel kostí
20. Sestřičky z Elurie – povídka (Všechno je definitivní)
21. Temná věž IV ½: Závan klíčovou dírkou
22. Srdce Atlantidy
23. O psaní
24. Černý dům
25. Z Buicku 8
26. Temná věž V: Vlci z Cally
27. Temná věž VI: Zpěv Susannah
28. Temná věž VII: Temná věž
To bylo myšlené vážně sai Kingu? Mě to tedy přišlo slabší.. úryvky z deníku autora byly sice fajn, ale ani ty mě nepřesvědčily, abych zvednul hodnocení o hvězdičku nahoru..
Celá kniha mi přijde trochu jako bláznivý sen. Autorovi se totiž do knihy podařilo spojit vše, co ho napadlo včetně sebe samotného. Když si vzpomenu na první díl Pistolník a jeho westernovskou tématiku, nikdy by mě nenapadlo, že se kniha vyvine tímto směrem. Důvodem bude asi ona dlouhá doba, těch několik let, které mezi všemi díly uběhly a jak sám King v závěru díla uvádí, sám v tu dobu nevěděl, jak příběh skončí. A to mi na knize a vlastně celé sérii vadí nejvíce, to že od začátku neměla pevný cíl a příbeh si trochu žije svým vlastním životem. V této série prostě nikdy nevíte, čeho se na další stránce dočkáte. Přesto ale musím dodat, že je to velmi čtivé a jsem zvědav jak King celý tento nafouklý příběh zakončí.
Další nádherný díl tohoto příběhu..nejvíc na mě zapůsobil plakající Ochu, to byl pro mě nejsilnější moment knihy..velmi zajímavé a originální je zapojení autora do příběhu a výňatky z jeho deníku na konci jsou jednou z nejlepších částí této části :) tak a teď velké finále, opravdu jsem zvědavá, co se z toho vyvrbí, jak to skončí a co bude s milovanými postavami..
Jsem z tohoto dílu „Temné věže“ rozpolcená jako Susannah/Mia/Detta. Na jednu stranu autor vede děj směrem, kterého jsem se obávala (podobná vyústění mi prostě nesedí), na druhou stranu se mu podařilo předat svým čtenářům (přinejmenším mně) jakýsi pocit naléhavosti, důležitosti, přímo osudovosti této série. Těžko hádat, nakolik si Stephen King v pasážích o sobě vymýšlel, ale působilo to všechno úžasně autenticky. Další práce se symboly a míchání s realitou nastalo u skutečných míst či událostí z našeho světa a historie, tam mají výhodu spíše američtí čtenáři, ti z New Yorku zvláště. Mně asi bohužel spousta narážek netrkla do detailu a něco jsem poznala jen díky filmům (např. „Hořící Mississippi“).
Zážitek z této relativně tenké knihy je tedy silný a zvláštní, přesto mě čtení nebavilo tolik jako „Tři vyvolení“ nebo „Pustiny“. Snad je to dáno tím, že nejvíce prostoru logicky dostala Susannah a její schizofrenně porodní peripetie, pro mě nejméně přitažlivá linie, zatímco Roland a Eddie se v příběhu vyskytovali řidčeji, Jake s brumlákem Ochem a otcem Callahanem skoro vůbec.
Čtvrtá hvězda je opět krpatá, což ovšem nijak nesnížilo mou nadrženost na finální vyvrcholení "Temné věže".
Konečne sa to začalo čistiť, myslím že deju prospel trochu úspornejší formát. Ale jedna vec mi tam nesedí. Autor na konci 100x zdôrazňuje že ide o jeho vrcholné dielo, niečo na úrovni "Pána prsteňov", prečo však povolil natočiť ten paškvil s Elbom a McConaugheym v hlavnej roli. Sám z toho urobil B-čkovú sci-fi kovbojku, škoda, potenciál to malo ....
Ani nevím čím to bylo, ale ze začátku se mi knížka četla hrozně ztěžka a byly dokonce i momenty, kdy se mi do čtení nějak nechtělo. Je to asi i tím, že od začátku, kdy se Susannah v příběhu objevila, je pro mě stále jako postava nejméně zajímavá. První zhruba polovina děje byla, no prostě byla jiná než u ostatních dílů a nedokázala mě chytnou ani jako "děj" v Pistolníkovi. Nebýt druhé poloviny knížky, která už mě znovu opravdu bavila a chtěla se mi číst, dal bych asi jen tři hvězdičky.
S touto knihou měla má nedostatečná představivost docela velké potíže. Několik věcí mi přišlo již za hranou toho co lze považovat za reálné, byť se příběh odehrává ve zcela vymyšleném světě. Přesto mě příběh bavil, potěšil a nápis v hotelu New York Plaza–Park dojal. Těším se na závěrečnou část příběhu, ale zároveň jsem smutná z toho, že je již poslední.
Opět skvělé pokračování Kingova největšího díla. Napínavé čtení a zajímavé zápletky. Líbilo se mi i zapojení samotného autora, jako další postavy.
Jen on do příběhu může napasovat tu postavu, kterou tam napasoval :D Stejně jako Vlci mě ani tento díl nepohltil tolik jako ostatní, přesto obsahuje silné scény, zejména na svém konci. Trochu mi vadí ta koncepce, kdy došlo k rozdělení pistolníků, moc doufám, že se k sobě v závěrečném dílu vrátí a doputují k Věži společně, ať už je tam čeká cokoliv. Čtvrtou hvězdu tentokrát přihazuji za závěrečnou část "ze spisovatelova deníku", protože nahlížet do zákulisí Stephenovy tvorby, mě asi nikdy nepřestane bavit. Opět doporučuji jako audio; pan Terš je jednička!
King se přiznává na konci knihy, že vůbec nevěděl, jak se bude příběh odvíjet a hodně improvizoval. Celá Věž je slátanina všeho možného bez konceptu a vyšší myšlenky. Moc lituji, že jsem tuto ságu dočetl až do předposledního dílu, ale pořád jsem doufal a hlavně nevěřil, že by můj oblíbený spisovatel takhle klesnul. Moje chyba a o to větší, že poslední kousek mě ještě čeká...
U tohoto dílu jsem poněkud rozpolcená - chvíli jsem byla unešená, jak pěkně se mi to čte, chvíli jsem se zas nemohla dočkat, až už to budu mít konečně z krku. Nejspíš je to dáno tím, že se příběh odvíjí směrem, který mi úplně tak nesedí (zejména s Miou jsem se tak nějak pořád nesmířila), a taky že Stephen King nepatří k mým srdečním záležitostem. K tomu další porce nových (nepřeložených/nepřeložitelných) výrazů, ne úplně jasných myšlenek a narážek, nějak to prostě není to pravé ořechové. Ale dojdu s pistolníky až do konce, to zas ano.
Docela jsem byl překvapen chudostí příběhu. Celkem nudné pasáže a nevírazná slova, která, snad ani nevyšla z mozku mistra Kinga. Mám pocit, že tohle by klidně napsal i jeho syn. Moc mě to nevzalo, moc si toho už ani nepamatuji, Ka-tet si to zřejmě nepřeje. Knihu však vkládám do doporučených, protože jako celek do příběhu rozhodně patří.
V tomto díle je rozvinuto hned několik příběhových linek. Líbilo se mi spojení příběhu s naším světem a zapracování postavy samotného spisovatele do příběhu.
Dávám jednu hvězdičku, jelikož mě naštval ten konec. Takovéhle ukončení se mi hodně nelíbilo.
Štítky knihy
americká literaturaAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Tento díl je především schizofrenní jízdou Susannah/Mii/Detty ale nechybí ani silně nářezová scéna u benzínky, nebo opravdu luxusní závěr u Jižanského prasátka.