Temná zahrada
Tana French
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/427734/bmid_temna-zahrada-8Cy-427734.jpeg
4
162
162
Toby je dítě štěstěny, okouzlující, výmluvný optimista, který se právě vyvlíkl z průšvihu v práci a svůj úspěch slaví s přáteli, když události noci naberou nečekaný směr a převrátí mu život zcela naruby – překvapí doma dva lupiče, kteří ho téměř umlátí k smrti a následně ho ponechají napospas osudu. Zatímco se Toby snaží ze svých zranění zotavit, začíná mu pomalu docházet, že už na tom možná nikdy nebude jako dřív, a místo aby se vrátil ke svému dosavadnímu životu, uchýlí se do starého rodinného sídla, aby se postaral o umírajícího strýce Huga. Pak je však na zahradě v kmeni statného jilmu nalezena lebka – a s tím, jak kolem rodiny začínají kroužit detektivové, je Toby nucen čelit možnosti, že jeho minulost je možná zcela jiná, než jak si ji vždycky pamatoval. Strhující román od jedné z nejlepších autorek napínavých psychologických thrillerů dneška pokládá otázku, co se z nás stane a čeho jsme schopní, když přestáváme tušit, kým vlastně jsme.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2019
,
Argo
Originální název:
The Witch Elm, 2018
více info...
Přidat komentář
Tak tato kniha mi ani nepřišla jako detektivka, spíše takové zdlouhavé vyprávění. Ne že by to bylo špatně napsané a bez děje, ale dle mého názoru by postačilo 300 stránek. Ale určitě s touto spisovatelkou nekončím.
Krásné čtení, psychologie postav pozoruhodná, děj trochu vleklý, ale nevadí to a na konec mnoho otázek.
Pěkná detektivka zaměřená hodně na psychologii postav a metody policie. Toby celý život žije v bublině štěstí, a i když něco zkazí, dopadne to dobře. Po střetu s lupiči u sebe doma má zdravotní následky a začne se starat o svého strýce v jeho domě.
Po náhodném nálezu lidských pozůstatků ve starém stromě začne vyšetřování cca 15 let staré vraždy.
Příběh se mi líbil. Bylo zajímavé sledovat stopy až do dospívání všech podezřelých. Konec také překvapil.
No tfujtajxl! Po pobytu v temné zahradě mi zůstalo hnusné temno v duši. Nejspíš se k dočtení ani nehodí nedělní studený večer, lepší by bylo letní úterní ráno. Co autorka napíše, to čtu. Je to pokaždé pořádný mazec a nemilosrdně to do čtenáře pere, ale tady postupně vypouští do prostoru takovou jedovatou mlhu a ta se rozlézá a rozlézá, a než se jeden naděje, má to všude. A ještě si tak říkám, jestli český název vystihuje/nevystihuje to celé lépe, než ten původní..
Kniha je neskutečně čtivě napsaná, i když je to pořádný špalek ;-). Nejdříve začíná víceméně nenápadně a děj se točí kolem Tobyho práce v galerii. Poměrně dlouho trvá, než dojde k přepadení lupiči, jak je zmíněno v anotaci. A než se Toby dostane do starého rodinného sídla, uteče opět dost času. A takhle se to má s celou knihou ;-). Autorka rozsáhle popisuje osudy jednotlivých protagonistů, často se vrací i do jejich minulosti, což je ale pro pochopení celého příběhu nezbytné. Také Hugo je na scéně déle, než jsem podle anotace očekávala :-), to ovšem autorce zazlívat nebudu. A posléze je objevena lebka, která se v kmeni stromu skrývala již několik let. Policie se tedy pustí do vyšetřování a postupně - a zároveň opravdu hodně pozvolně ;-) - začíná najevo vycházet pravda, kterou Toby a jeho přátelé tak dlouho pečlivě skrývali... Autorka píše opravdu dobře, ale příběh jako takový se tak trochu vleče a těch stránek je až zbytečně moc ;-). Z tohoto důvodu tedy jednu hvězdičku strhávám, i když na ni určitě nezanevřu a nějakou její další knihu si určitě po nějaké době zase vyberu ;-).
Tahle knížka doopravdy krásně odsejpá, navzdory rozsahu jsem ji přečetla za dva dny. Námětem a celkovým vyzněním (zničený život v důsledku "mladické nerozvážnosti") mi příběh velmi připomněl Tajnou historii od Donny Tartt. Vzhledem k žánru jsem nečekala nic světoborného, a také jsem to nedostala. Je to zkrátka dobře napsaný napínavý příběh.
(SPOILER) Obávala jsem se zklamání, ale dostala jsem naopak vrchovatou porci toho, co od autorky očekávám: zlomené srdce a náměty na přemýšlení v dopravních zácpách a čekárnách u lékařů. SPOILER: Rafferty byl nejspíš (detaily nevíme) úžasná lidská bytost a přišel o život díky idiotskému řetězu idiotských maličkostí, které uvedli do pohybu idioti. A takto to na tom našem světě, milé děti, chodí. Děkuji, Tano!
Nejprve prakticky - u téhle bichle jsem si znovu připomněla, jak skvělý vynález je čtečka. Protože jsem si ji půjčila v knihovně právě na prázdniny a netahala ji po všech dovolených a výletech, strávila jsem v Temné zahradě skoro tři měsíce. Myslím, že ty pauzy trochu ovlivnily celkový dojem.
Knížka má atmosféru, jakou u Tany French oceňuju u Dublinského oddělení vražd. Tak trochu tajemná a snad i duchařská, ale pořád v realitě. Příběh samotný byl dobrý, vyprávění v ich formě mi vyhovovalo. Nejvíc byla pro mě zajímavá změna, kterou prodělal hlavní hrdina a jak se s ní pral - jak se cítí člověk, který prakticky ztratí svůj život a musí se s tím nějak srovnat. Místy už mi to ale přišlo trochu rozvleklé, to musím přiznat. Konec to ale dost zachránil, tohle vyústění jsem opravdu nečekala.
Suma sumárum doporučuju, i když bych uvítala mírné zkrácení, které by podpořilo svižnost příběhu.
Pěkná i když konec překvapil, ale ne tak mile jak bych čekala.Kniha zbytečně dlouhá šla by udělat polovicni
Ačkoli si Tany French coby autorky velmi vážím a dosud jsem od ní s potěšením přečetl všechno, co u nás zatím vyšlo, tentokrát jsem poprvé, a bohužel intenzívně zklamán. Atmosféra příběhu je sice tradičně sugestivní, a příběh odvážně kloubí ohlasy viktoriánského románu s (několika násobnou!) variaci na Zločin a trest, jalovost vypravěče/ústředního hrdiny, úmorná popisnost, a z prstu vysáté rádoby efektní rozuzlení jsou vražednou kombinací, jež vraždí evidentně enormní autorčiny ambice. Za odvahu vykročit mimo tradiční žánrový box (ryzí detektivku tentokrát rozhodně nečekejte!) sice tleskám, ale tentokrát neradostně a arytmicky. Příště lépe, Tano!
Více komorní, rodinný příběh, než klasická krimi. Pojednává vlastně o tom, že každý má tajně ukrytého svého kostlivce ve skříni a ne jen kostru - lebku v zahradě - ve kmeni jilmu.
První třetina zdlouhavá až nudná. Druhá začíná se něco dít. Napětí. Tajemství. A pak to přijde. Asi jsem to nepobrala, ale poslední třetina všechno špatně. Proč Hugo? Proč Melisso? Proč Toby? Proboha proč???
21%
Nejdřív mě knížka bavila, nejdřív. Pak už jsem přeskakovala stránky. Neuvěřitelně vleklá záležitost s rozuzlením, které za to nestojí. Od autorky poprvé zklamání.
Trochu zklamání - toto nebyla detektivka, jak jsem čekala a jak jsem byla zvyklá z předešlých knih série, ale spíš psychologický román s dost překvapivým vyústěním děje. Asi jsem nebyla na tuto knihu úplně dobře naladěna.
Ano, těch stránek k přečtení bylo hodně. Četla jsem jako e-knih a počtu stránek jsem si nevšímala. V jednu chvíli jsem měla pocit, že se mi stránky do knížky přičítají průběžně :)
Přečetla jsem všechny knížky TF, je to moje oblíbená autorka. Její postavy mají vždy detailně vymyšlené a popsané charaktery. Vymýšlí zajímavé zápletky. Já jsem si čtení užila, knížka mě i přes ten počet stran bavila.
Moje první kniha od této spisovatelky. Vybrala jsem si ji podle anotace na internetu do knižní výzvy, aniž bych se podívala na počet stran, takže v knihovně mě čekalo dost tlusté překvapení. Kniha není ani tak detektivka, jako spíše psychologický román o tom, jak se může štěstěna najednou k někomu otočit zády. Začátek je dost rozvleklý, což vzhledem k počtu stran ani nevadí. Dobře je popsané trauma hlavního hrdiny po přepadení, Břečťanová vila, vztahy mezi rozvětvenou rodinou Henessy. Po objevení lebky se to začíná rozjíždět, a až se přijde na to, komu patří ostatky, čtenář chce co nejrychleji zjistit, co se v minulosti vlastně stalo. Nic v příběhu není náhodné, autorka má děj skvěle promyšlený, a ve finále všechny dílky do sebe krásně zapadnou. Styl psaní je skvělý, hrozně mi sedly Tobyho sarkastické úvahy, oceňuji taky odkazy na Agathu Christie a seriál Simpsonovi. Konec sám o sobě je depresivní, odpovídající aktuálnímu šedému deštivému počasí.
Poprvé jsem po dočtení knihy Tany French byla mírně zklamaná.
Nedávno jsem zhltla její Místo pro tajnosti a byla jsem doslova unesena. Tady jsem nic podobného nepocítila. Ani samotný příběh, ani jazyk příběhu mě tentokrát nijak neoslnily. Asi nejvíce mě zaujala právě Břečťanová vila - její umístění, historie a vzhled, spolu s ní také relativně běžné, víceméně normální vztahy jedné rozvětvené rodiny. Taky strýček Hugo a jeho genealogické pátrání. A samozřejmě krásný a vzrostlý strom, jilm.
Objasnění jilmové záhady mi připadalo velmi logické a pochopitelné, zatímco důvod zařazení kapitoly 12 mi zcela unikal. Usoudila jsem tedy, že chyba je ve mně, nikoli v renomované autorce. A začala jsem knihou znovu listovat a hledat text vybrané ukázky.
Jenže právě v tom okamžiku mi to došlo - proč se v kapitole 12 stalo to, co se stalo. Přes to množství (přebytečných) slov mi málem uteklo to nejdůležitější, ačkoli to autorka (zřejmě pro ty méně chápavé, jako jsem já) dokonce zopakovala! Pozdě, ale přece, naštěstí.
Takže opravuju: jazyk příběhu mě nijak zvlášť nezaujal a překvapilo mě, že originál knihy má jiný název. Zato příběh, resp. osud vypravěče, určitě stojí za přečtení - když se nenecháte zahltit tou spoustou slov!
"Věděli jste, že Řekové věřili, že jilm rostl i u brány podsvětí?"
Šíleně zdlouhavá kniha. Myslela jsem si, že to už vzdám. Nakonec jsem dočetla, ale kdybych tu knihu odložila, o nic bych nepřišla. Konec je divný a postavy nesympatické (až na Huga)
Autorovy další knížky
| 2010 |  V lesích |
| 2012 | Na Věrnosti |
| 2013 | Ztracený přístav |
| 2015 | Místo pro tajnosti |
| 2017 |  Vetřelec |
Do 3/4 skvělá "frenchovka", stojí to na dialozích, popisech, pomalém posunu v ději. Nic akčního. Poslední dvě kapitoly jako by dopsal jiný spisovatel - zbytečné nastavení, nesmyslný konec... Zklamání.