Polnočná dáma

15.10.2021

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Protože mě ta kniha opravdu chytla, hned po dočtení jsem skočila na 2. a vzápětí 3. díl. S časovým odstupem (a po vsuvce 2 jiných přečtených knih) a po přečtení komentářů zde vidím různé nešvary, kterých se CC dopustila, a souhlasím s většinou kritiky. V průběhu čtení jsem se ale od toho dokázala oprostit, takže se zkusím vrátit k bezprostředním dojmům, které jsem z knihy při jejím čtení měla:

Pekelné stroje jsem si po přečtení pořídila, Nástroje smrti se mi podařilo z 80 % úspěšně vytěsnit. Většinu postav jsem však z paměti vyškrábala (i když později jsem měla problém s Valentýnem / Sebastiánem, protože na toho druhého jsem zapomněla úplně), takže jsem se orientovala vcelku dobře. Těžko říct, nakolik Temné lsti zaujmou někoho, kdo s Cassandrou začíná a nezná postavy z NS, myslím si ale, že to nemusí být nutně na škodu, i když samozřejmě znalost předchozích sérií napomůže pochopení různých „easter eggs“ ukrytých v textu.

CITÁT: „Jednou jsem někde četl, že vysvětlovat vtip je jako pitvat žábu. Zjistíš, co je uvnitř, jenže ta žába to nepřežije.“

Od začátku jsem měla trochu problém s Emmou, hrdinkou hláškující na každém kroku (zejména scéna rozhoru s vílákem, co vypadal jako strom), a ještě navíc pěknou a děsivě šikovnou v boji, navzdory poměrně útlému věku. To druhé směruje k zásadní výtce, kterou mám vůči VŠEM příběhům ze světa lovců stínů: hrdinové jsou teenageři, ale mnohdy se chovají jako dospělí, přičemž dospělé postavy tvoří takový neškodný kompars jejich dobrodružstvím. Současně se ale kolikrát chovají jako puberťáci, dělají nelogická rozhodnutí, neposlouchají rady starších a dospělých, vystavují se riziku a často na to doplácí. Tento rozpor mi vadil v každé sérii. (Tady je to nejvíc patrné u strýčka Arthura, který je tu vyloženě jen figurkou, aby se neřeklo, že Institut vedou nezletilí.) Nemluvě o tom, že Lovci stínů mají být striktně odtrženi od světa civilů, ale to jim nebrání v tom mít počítač, chytré telefony a znát Avengers. (Zrovna to poslední mi nevadilo, to mě naopak pobavilo.)

Kniha mě velice rychle polapila a odmítla pustit, čtení jsem si vyloženě užívala. Překlad se vyvedl a obálka zaslouží pochvalu sama o sobě (až tedy na ty bílé šaty, ty mi ke scéně s oceánem nesedí). Jen nechápu, proč jsou kapitoly číslovány a pojmenovány, když knize chybí OBSAH!!! Děj točí hlavně kolem Emmy a Juliána, ale svoji roli, ať větší či menší, sehrávají i další Blackthornovic sourozenci. To je nejvíc patrné u Marka, který je propuštěn Divokým honem, a nejen on, ale i Julián, řeší dilemata a rozpolcenost s tím spojené.

CITÁT: „Jezdíš moc rychle,“ konstatoval Mark.
Emma si odfrkla (…). „Mluvíš přesně jako Julián.“
„Naplnilo mě to velkou radostí,“ pokračoval Mark (…). „Bylo to, jako bych znovu uháněl s divokým honem a v ústech cítil krev nebes.“
„A teď mluvíš jako Julián, kdyby se dal na drogy,“ zamumlala Emma.

Ústřední zápletkou knihy je Emmino pátrání po vrazích jejích rodičů, neboť stále nevěří oficiální verzi, s níž se spokojil Spolek. Její výstavka ve skříni je sice trochu creepy, ale jejímu parabátai to nevadí, protože to chápe. To, že Julián k Emmě cítí něco víc, než by měl, vědí od začátku všichni kromě hlavní hrdinky :-). Ostatně velice záhy se z knihy, v níž se vyšetřuje vražda, začíná stávat pojednání o citových a vztahových problémech postav. Kromě dvojice Emma/Julián je už zde načrtnuta „zvrhlá vílí trojka“ (Kieran/Mark/Kristina) okořeněná prvkem v podobě Dokonalého Diega.
I když si zpětně jsem vědoma toho, že příběh obsahuje hodně nelogičností, vztahové peripetie jsou mnohdy hodně natahované, postavy si nic nevyříkají napřímo, aby mohlo docházet k dalším nedorozuměním a vytváření domněnek, nemluvě o tom, že se zásadně muchlují někde, kde je někdo může vidět (oblíbené jsou zejména parkoviště před Institutem a pláž), ale vždy předtím neopomenou zdůraznit, že je nikdo nesmí vidět, v průběhu čtení jsem Clareové zobala z ruky a rochňala si v tom, čím mě ještě překvapí. Kupříkladu rozuzlení zápletky s losováním a následným honem mě dost překvapilo. I ty vztahové propletence a neustálé natahování toho, kdo s kým, zda vůbec, proč a jak, mě těšilo a přerušení v tom nejnevhodnějším okamžiku frustrovalo tak akorát. To, jak popisovala vnitřní pohnutky hrdinů, jak opisovala jejich polibky a toužení… to bylo tak k-r-á-á-á-s-n-ý!! Nad drobnostmi typu, že Magnus ví o průsečících, ale ač má mapu magických siločar, nenapadne ho se tam jít podívat, přivírám oči.

CITÁT: „Jsem tady, abych vzkřísil pravou lásku z mrtvých.“

Odhalení hlavního padoucha se od určitého okamžiku dalo čekat a přiznám se, že jeho dopadením a zničením jsem byla dost zklamaná. Na to, jak dlouho Emma na to vše čekala, a s přihlédnutím k tomu, jak se kniha táhla, bych čekala víc a než rozseknutí na pár stránkách. Epilog naznačil, jakým směrem se bude odebírat druhý díl, nemluvě o dalších nakousnutých motivech. O kletbě parabátai jsme se sice na konci dozvěděli něco víc, ale pořád nevíme, jaké tajemství skrývá Diana a proč nemůže vést Institut…

DLOUHÝ ROZHOVOR
Takový příjemný bonus, zejména pro ty, co znají a mají rádi NS. (Ti, co začínají Temnými lstmi, to asi až tak neocení a po epilogu 1. dílu je to spíše trochu zmate.) Nicméně je zde vysvětleno pár věcí, které nejsou z děje samotné knihy tak jasné (kupříkladu kdo a je a kde se vzal Rafael Santiago Lightwood).

CITÁT: „A jak byla celá pocákaná démoní krví, ještě nikdy ti nepřišla krásnější?“
CITÁT: „Taky tě napadlo otrávit punč?“ vyhrkl Alek povážlivě dychtivým tónem.

26.07.2021

Super, ale před čtením této série doporučuji si přečíst nejprve serii Nástroje smrti a poté Pekelné stroje. Z těchto serií tato kniha vychází.

26.07.2021

Nemůžu uvěřit, že jsem Temné lsti ani nechtěla číst!! Je to první kniha, kterou jsem od Cassandry Clare četla a po dočtení můžu říct, že ani poslední :))
Prvních 100 stránek jsem měla pocit, že autorka do mě hustí jednu informaci za druhou a moc se toho nedělo, ale na druhou stranu to bylo potřeba, protože když jste nic jiného od autorky nečetli, tak logicky potřebujete pochopit jak funguje svět. Potom se to ale rozjelo a četlo se to samo. Pořád se něco dělo, takže jsem se ani trochu nenudila :))
Postavy jsem si zamilovala, i když na Emmu jsem si musela chvíli zvykat a když se objevil Mark, taky mě nějakou dobu štval, ale potom jsem si ho oblíbila. Nejlepší byl samozřejmě Julián a Cristina ;))
Stylem psaní mi to trochu připomínalo knihy od Leigh Bardugo, i když se tu teda nestřídají kapitoly z pohledu všech hrdinů.
Konec byl naprosto dokonalý a potřebuju další díly!!!!!!!!!

*4/5 (nechávám si rezervu na dvojku)

11.05.2021

Svět lovců stínů mi chyběl a tak jsem sáhla po další knize z ruky Cassandry Clare. Autorka umí opravdu dobře psát a tak se člověk nenudí. Milostná zápletka zde byla o poznání průhlednější, než například v nástrojích smrti, ale i tak hrdinům fandím a jsem zvědavá, jak to autorka rozplete. Co se týká děje jako takového, utíká rychle a člověk se opravdu nenudí. Trochu jsem se bála, že mi Emma bude nesympatická (v nástrojích smrti mi přišla stejně rozmazlená jako Clary), ale kupodivu jsem si k ní cestu našla. A co se týká zvratu, tak bomba, tohle jsem opravdu nečekala. Epilog to celé završil a opravdu mě napnul na další díl. Takže hodnotím jako velmi povedené YA.

10.04.2021

Čtu to hned po sérii Nástroje smrti.
Bylo fajn znovu vidět známé postavy. Na Emmu a Juliána jsem se těšila. Mají velice smutný příběh. Jsem z toho celkem rozpolcená, nevím, co budou muset udělat, aby se vše nezkomplikovalo ještě více...
Epilog mě dostal, jako čekala jsem dva různé konce. A jeden se naplnil...
Vrhnu se na další díl, protože tahle série je bomba!

29.03.2021

Kniha byla skvělá, ostatně jako vždy. Autorka rozhodně umí psát, hezky vykresluje děj i postavy. Zkrátka a dobře to umí a styl psaní se jí hezky vybrušuje. Jediné, co mi vadilo, byly Emminy "vtípky" a podobné řeči "typické" pro teenagery (což se váže i s nespisovným stylem řeči alias slova jako "svýho" místo "svého" a podobně, ale to se dá v přímé řeči odpustit). Na ty už jsem asi starší a sem tam mě to rušilo a chvilku jsem měla pocit, že už jsem možná z podobného typu vyrostla (což mě vyděsilo). Ale zjistila jsem, že ostatní knihy (např. Pekelné stroje) jsou pořád super a problém je čistě v tom, co jsem zmínila, ne v psaní a ději jako takovém, ten mě baví i nadále.
Na světě lovců stínů jsem vyrostla, ale určitě další knihy nečtu jen z čiré nostalgie, i když jsou určené pro young adult kategorii.

15.02.2021

Po sérii Nástrojů smrti je tato série nejvyvedenějším výtvorem z autorčina pera. Emmu i Juliena jsem si zamilovala stejně jako ostatní členy rodiny Blackhornů. Opravdu pěkně propracovaný příběh plný zvratů a shledání. Doufám, že i druhý díl bude nabitý emocemi stejně jako tento.

Protože se nerada loučím s postavami z knih, po této knize jsem sáhla vlastně jen proto, že jsem toužila po pokračování příběhu o Clary a Jacovi. Ale než jsem si stačila všimnout, že tam více nejsou než jsou, zamilovala jsem si příběh neskutečně moc. Emma, Julián i ostatní Blackthornovi sourozenci jsou pro mě srdcová záležitost. A paradoxně v tom, co tu lidem nejvíce vadí, rozsáhlé popisy citů a procházení vnitřním světem postav, jsem se já úplně libě vyžívala. Příběh mě pohltil tak, že jsem nedočkavě sahala po knize oba dny, protože jen tolik mi zabralo jí přečíst.

23.12.2020

Vemte kámen do ruky, hoďte ho po mně! Zažeňte mě ke kraji útesu a zkopněte mě z něj a cestou padavou po mně střílejte ostrýma. Kaju se, drásám si zrak, hrdlo neoblažuji ani vínem či jinou pochutinou. A přiznám se na pokraji smrti, kdy mě zbývá pár chvil, než zhynu, potupnou a postupnou smrtí, vězte "Mně se to zas tak nelíbilo." :( (málo akce, spousta povídání o citech). Toto je první kniha od autorky. Jako bych nečetla ani první díl... Může to být tím?

17.12.2020

Navzdory některým přechozím komentářům jsem nebyla skeptická vůči nové trilogii o Emmě a Juliánovi. Na první pohled skvělé hodnocení a na druhý průměrné hodnocení v komentářích. Jelikož mám styl psaní Cassandry Clare ve velké oblibě, čekala jsem akci, dobrodružství, romantiku i špetku cynismu a humoru. Veškeré mé očekávání se splnilo. Dle mého názoru zde nebyla zbytečná jakákoli část příběhu, ani kousek mě nenudil. Z předchozí série bylo zjevné, o kom kniha bude a částečně i o čem, i autor si musí přece zúrodnit půdů pod nohama, aby na ní něco vypěstoval... Její styl psaní je úžasný a svěží. Doporučuji.

19.11.2020

Asi takhle... Autorka má čtivý styl, to bezpochyby. Ale mě tohle prostě nenadchlo, přijde mi, že něco podobného už jsem četla milionkrát, jen pokaždé od jiného autora. Myslím samozřejmě zápletku. Na mě je to moc předvídatelné, stejně tak vztahy a vlastně i to ostatní. Nebaví mě vztahy, kdy víte, kdo s kým a proč. Na druhou stranu mi nevadí YA, myslím že i to se dá dobře napsat, ovšem tohle bylo spíše šlápnutí vedle. Hodnotím jako průměr, bylo to čtivé a ta obálka je fakt povedená, ale to je tak vše.

12.11.2020

Víte, co byly jediná čmouha na Městu nebeského ohně? Emma a její příběh. Jak se dalo čekat, autorka si tenkrát dělala prostor pro další sérii... Bohužel ta se ani vzdáleně neblíží Pekelným strojům a už vůbec ne Nástrojům smrti. Většina postav je nudná a plochá, místo akce a děje pořád jen někdo vzdychá a mentálně trpí...a nezachrání to ani už nám dobře známé postavy.

11.10.2020

Upřímně...docela zklamání. Četla jsem Nástroje smrti a Pekelné stroje, které stále patří k mým oblíbeným sériím, ale toto zdaleka nenaplnilo má očekávání. Celou dobu jsem měla pocit, že čtu scénář jednoho dílu detektivního seriálu. Šli tam, zjistili tohle, šli támhle, zjistili tohleto... Kromě toho se víc jak půlku knihy nic nestalo, žádnej zvrat nebo akce.
Postavy mě taky nijak zvlášť nezaujaly. Půlka z nich tam byla úplně zbytečně, vztahy mezi nimi byly poměrně snadno předvídatelné. A nebyla by to kniha o lovcích stínů bez už klasického "Je mi sedmnáct, ale jsem nejlepší lovec stínů všech dob."
Jinak tato kniha mi opět potvrdila, že Spolek je nejvíc nanic vláda.
Za mě 3* a to jen kvůli druhé polovině a postavám z Nástrojů smrti.

07.10.2020

Trochu mi trvalo, než jsem se začetl, pak už příběh celkem odsejpal..

06.08.2020

Další série o Lovcích stínů... pro mě asi zatím nejslabší.

30.07.2020

I po letech je stále co číst. Přestože jde o young adult, našla jsem si své a bavilo mě sledovat staré známé i hromadu nových postav. Jejich postup při hledání pachatele, hledání pravdy z minulosti i zamotané vztahy (jak jinak). Ty byly mnohdy předvídatelné a ke konci už dost zbytečně zamotané, ale i tak to prostě s obsahem pasovalo. Jsem zvědavá na další díly a konečné 'zúčtování'...

23.07.2020

Túto knihu som si kúpil kvôli vysokému hodnoteniu a kladným recenziám. Až neskoro som si všimol, že je to young adult, takže nič pre mňa, no chcel som zistiť, prečo je táto séria taká dobrá.

Keďže je to pre deti a mládež, celé je to také hlúpučké, hrdinovia sa chovajú natvrdlo a v kuse od začiatku sa riešia vzťahy. Hlavná línia s vyšetrovaním je až na druhej koľaji a fakt by stačilo si prečítať posledných cca 50 strán. Kniha má 600 strán, z toho prvých 400 by som vyškrtal. Zo začiatku ma štvali rozkúskované rozhovory ale bolo to preto, pretože autorka veľa vecí vysvetľovala kvôli predchádzajúcej trilógii, ktorá z tohoto sveta zišla. Preto za každou jednou vetou je polovica strany informácii a dialóg sa nedá čítať. Aj tak je drtivá väčšina rozhovorov o vzťahoch a pocitoch a nič sa nedeje, dej stojí na mieste.

Posledných cca 200 strán mi to už začalo trochu pripomínať Hlídku od Sergeja Lukjaněnka, no potom ma vrátila do reality milostná scénka. Pre mladé dospievajúce dievčatá skvelá kniha, pre ľudí hľadajúcich dobré a normálne fantasy odpad. Ale vedel som, do čoho idem.

Inak vzťah Emmy a Juliána dosť predvídateľný, stačí si prečítať anotáciu a budete vedieť, že sa to bude točiť dokola ako telenovela. A Emma je vraj skúsená lovkyňa patriaca k najlepším lovcom svojej generácie, pritom skoro odpadne pri pohľade na jednu mŕtvolu... Ach jaj...

19.06.2020

Další krásná knížka od Clare. Někdy se mi chtělo brečet a smát zároveň. Na konci jsem jen zírala.. No prostě boží. Jen v některých situacích to nemusela tak protahovat...

14.06.2020

Od této autorky jsem již několik knih četla a za mě tato kniha byla dost velkým zklamáním. Hodně emocionálně popisná. Děj se díky tomu strašně vlekl. I když má děj své kouzlo, ale působil na mě, že stál v pozadí.