Temnota nepomíjí
Arthur Machen
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/426106/bmid_temnota-nepomiji-Hwd-426106.jpg
4
47
47
Nový výbor z příběhů velškého vizionáře, který věřil, že „hmota je ve skutečnosti příšernější než duch“, přináší 13 dosud českému milovníkovi imaginativního hororu neznámých povídek a nový a úplný překlad legendární novely Bílý lid. Mezi povídkami jsou i novinářské skicy, které propojují (ne)obyčejný svět Machena novináře se snovým světem mistra makabrózní prózy, jehož tvorbu obdivoval i H. P. Lovecraft. Vybrané prózy vznikaly mezi polovinou 90. let XIX. století a polovinou 30. let století následujícího a odehrávají se mezi „divadelně strašidelným“ Londýnem plným troglodytů a Walesem, kde za nocí zní řeč čarodějnic, Tylwyth Teg. Jak praví jedna z Machenových postav: „Zda to bylo děsivé, nebo jen zábavné, je věc názoru...“... celý text
Přidat komentář
"Když byly ještě malé a bezbranné, čarodějové nebo čarodějnice je chytili a zatáhli do černavých hlubin lesa, kde jim nikdo nemohl pomoci a kde ani nebyl slyšet jejich křik." Ak aj vy rovnako ako ja budete čakať zbierku hororových poviedok, tak pochybujem, že po dočítaní poslednej poviedky budete mať pozitívne pocity. Ono by ale nevadilo, že si kúpite zbierku poviedok s vedomím, že ide o horory a ono sa v skutočnosti nakoniec o tento žáner jedná iba okrajovo. Čo vadí, to je nuda. Našťastie je väčšina poviedok krátka. Nepochybujem o tom, že niekto Machena zbožňuje, nedá naňho dopustiť, považuje ho za autora s neskutočnou imagináciou a nepochopí moje sťažovanie. Ale mňa Temnota nepomíjí fakt neoslovila. Psychicky som sa pripravil na to, že niektoré poviedky budú skôr do počtu, ale tešil som sa minimálne na (všade vychvaľované) Děti tůně, Rituál, Bílý lid a Zářicí pyramidu. Nakoniec ma však bohužiaľ ako-tak uspokojili snáď len dve posledné menované (a ani ony neboli žiadne zázraky). Som rád, že som to s autorom skúsil, ale podľa všetkého jeho tvorbu v budúcnosti vyhľadávať nebudem. Palec hore za peknú obálku, skvelú ilustráciu lesného potoka a za textové bonusy (dodatky, úvodné slovo...). Recenzenti sa často v súvislosti s touto knihou zmieňujú o temných lesoch, desivých rituáloch a strašných čarodejniciach, ale ja som tam z toho našiel len stopové prvky.
Veľmi ma sklamala táto zbierka. Po Machenovi som siahol kvôli tomu, že ho Lovecraft, ako autora weird fiction, obdivoval, a kedže bol inšpiráciou takému majstrovi ako Lovecraft, predpokladal som, že sa mu minimálne vyrovná (ak ho teda neprekoná). Opak bol však pravdou. Snáď okrem poviedok Vypravování o železné panně a Rituál ma nezaujala žiadna iná a treba dodať, že spomínané dve poviedky nepatria k tým najstrašidelnejším.
Já tedy tolik chválit nemohu. Tato kniha se totiž přetvařuje. Nepřináší (jak je uvedeno v anotaci) 13 dosud českému milovníkovi imaginativního hororu neznámých povídek. Milovník imaginativního hororu tam totiž takové najde jen tři - Zářící pyramida (ta je ovšem opravdu skvělá a děsivá), Děti tůně (spíše psychologická) a Změna. Plus samozřejmě skvělá a kultovní novelka Bílý lid (která ovšem už vyšla dříve). Zbytek jsou víceméně viktoriánské duchařské anekdoty, jakési humoristické črty, drobné eseje a dokonce i jedna soudnička. Těšil jsem se na knihu moc, ale čekal jsem něco jiného. Trošku nerozumím záměru vydávat průřez tvorby autora, jehož sláva vstává a padá s jeho hrůzostrašnými příběhy. Pokud chcete poznat Machena v celé jeho vítězoslávě, sáhněte po knize Vnitřní světlo, což je zatím nejlepší u nás vydaná sbírka jeho povídek (ačkoliv budete muset strpět pár hrubek v překladu).
Přesto knize nemohu upřít velkou ambici (výtvarné zpracování je nádherné) a snaha o podání velkého množství informací v doslovech je hodná obdiv. Je ale až makabrózně rozbujelá a také místy stejně tak chaotická. I tak jsem ale rád, že knihy od takovýchto autorů jako je Machen stále vycházejí.
Velice zdařilý výběr z Machenovy tvorby. Musím pochválit také ediční poznámky a doslov Martina Mrskoše.
Delikátní věc. Nechápu, že jsem se k autorovi nedostal dřív. Navíc zpracování a ilustrace, tady je pět hvězd málo.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách...
A někde tam ve skrytu na nás čeká temný svět Arthura Machena. Po letech se mi do rukou dostalo další dílo tohoto spisovatele, už jako patnáctiletý jsem naprosto propadl novele Velký bůh Pan a tato kniha mne opět zavedla do sfér, které na nás číhají mezi nebem a zemí.
Pěkný výbor! A nový překlad Bílých lidí mne potěšil zvlášť, mám tu novelu ráda. Vynikající výběr ilustrací jistě naláká i další čtenáře.
Část díla
Apríl!
1924
Bílý lid / Bílí lidé
1904
Dekorativní imaginace
1895
Děti tůně
1936
Dobrodružství dlouho ztraceného bratra
1926
Autorovy další knížky
| 1994 | Bílí lidé |
| 1992 | Velký bůh Pan |
| 2019 | Temnota nepomíjí |
| 2017 | Hrůza |
| 1999 | Otevření dveří |
Jsem fanoušek HPL a i to byl jeden z několika důvodů (výzva od přítelkyně i tady na databázi), proč jsem po knize sáhl.
A je mi líto, ale asi jsem čekal něco jiného.
Chápu, že se Machenem Lovecraft inspiroval a jistou podobnost jsem v tom viděl, ale čekal jsem něco víc, něco co mi připomene jaký nepříjemný pocit jsem měl při čtení HPL, ale stalo tak možná jen jednou u první povídky - Zářicí pyramida, jinak mi spíš přišlo, že čtu detektivní povídky, které z šinkansenu zahlédly něco strašidelného, ale zároveň jely spolu v kupé s velšským folklórem, který mi přišel jako to nejzájímavější na této sbírce..
Takže pro fanoušky HPL - radši sáhnete po Poeovi