Přes Moře písku
Meredith Ann Pierce
Temný anděl série
< 2. díl >
Aeriel zlomila prokletí vampýra Irrylatha a vrátila mu jeho lidskou podobu. Ve snech ale Irrylatha stále pronásleduje bílá čarodějnice, a tak se Aeriel vydává na dlouhou pouť, aby získala odpověď na tajemnou hádanku a našla šest kouzelných chrličů. Cestou za prastarou sibylou, která zná řešení hádanky, ji stíhá šest vampýrských synů čarodějnice. Bude Aeriel po všech útrapách a strastech dost silná na to, aby bílou čarodějnici jednou pro vždy přemohla?... celý text
Romány Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , CooBooOriginální název:
A Gathering of Gargoyles, 1982
více info...
Přidat komentář
Knihu mi doporučila kamarádka, prý je to pecka. já její nadšení nesdílím. Kniha není špatná, jen mi nějak nesedala. Někdy je zbytečné psát pokračování.
No brala jsem si jí s přesvědčením, že bude lepší než první díl, ale spletla jsem se. Tohle bylo horší. Kdo má tolik náhod a štěstí najednou?
Od této knihy jsem po pravdě očekávala více. První díl se mi zamlouval více. Tak jsem zvědavá, co přinese třetí díl.
Druhý díl jsem přečetla ještě rychleji než první.Čtení mě bavilo,konec vyloženě otevřený k dalšímu pokračování.Už se těším jak to dopadne.
Díl, který byl zatím nejlepší z celé série. Ze začátku jsem byla knihou nadšená, náznak citů s Irrylathem - kriste, to je ale krkolomný jméno! - tu byl o krapínek větší, než v předchozím díle. Nicméně pak už to bylo prakticky o ničem. Měla jsem pocit, že to je taková vlažná láska, jako kdyby oba hrdinové jednali podle nějakého scénáře i v knize. Vypadalo to tak trochu jako divadlo, ve kterém se oni rozhodli účinkovat bez autorčina vědomí.
Jak už napsala Pedruska01, autorka píše takovým květnatým/zdobným stylem, který knize místy ubírá na přitažlivosti. Chápu, že existují tisíce slov stejných významů, ale... jsou to slova složitá a neohrabaná. No, není to to pravé ořechové.
Na druhou stranu kniha se nečetla zle. Byla napínavá, ale jak už jsem psala u předchozí knihy, není to nic, z čeho byste si sedli na zadek.
Pořád přemýšlím, kam mám tu(y)hle knihu(y) zařadit. Do pohádky či obyčejného fantasy? K čemu má blíž? Je v tom vůbec nějaký rozdíl? Kniha nebyla špatná, jen člověk potřebuje hodně času, aby se do ní mohl začíst. Byly okamžiky, které mě vyloženě nebavili - hodně okecávací, ale byly i ty, kvůli kterým jsem knihu nemohla odložit. Autorka, nevím zda to dělá záměrně či neúmyslně, ale používá výrazy, které... prostě, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?! (za půl tuctu hodin zapadne Sluneční hvězda). Někdy mě to odrazovalo. Nečte se vyloženě špatně, jen tomu musíte přijít na chuť. K samotnému ději - vlastně byl dobrý. Místy "skvělý" (např. strávená doba u sultána, závěrečná scéna s Drinou) a místy "nuda" (např. samotné cestování, čas s Nat a jejím přítelem). Pořád jsem čekala, když Aeriel byla spolu se svým manželem, že mezi nimi budou větší city, náznak byl, to ano, ale i tak si budu muset počkat až do posledního dílu. :( Snad jenom kvůli tomu se do něj pustím. :) Doufám, že mě nezklame.
Druhý díl byl také čtivý, ale stejně se těším, zda seAriel, vampíří nevěstě podaří ve třetí knize zničit královnu z jezera. Náznak, že její manžel ji bude mít rád už byl v druhém dílu, tak to snad dobře skončí.
Rozhodně o dost lepší než první díl, ale stejně už jsem četla i lepší věci. Doufala jsem, že se alespoň rozvine vztah Aeriel a Irrylatha , ale bohužel nic.