Temný cypřiš
Agatha Christie
Hercule Poirot série
< 20. díl >
„Včas pamatujte na svou závěť,“ mohla by Agatha Christie vzkázat všem čtenářům. Paní Laura Welmanová, velmi bohatá a velmi nemocná žena, náhle zemřela. O tom, kdo bude jejím dědicem, nebylo zdánlivě pochybností, vždyť neměla bližší příbuzné než půvabnou neteř Elinor. Skutečně však nechtěla odkázat své jmění nikomu jinému? Neměla být dědičkou třeba její oblíbenkyně Mary Gerrardová? Další smrt upozorní nejen na problém dědictví, ale i na bouři lidských osudů a vztahů, z nichž některé mají kořeny hluboko v minulosti. Elinor je obviněna z vraždy a všechno nasvědčuje tomu, že zabila i svou tetu. Jen jediný člověk nevěří v její vinu a povolá Hercula Poirota. Zkušený detektiv zvolí zvláštní metodu. Tentokrát mu není vodítkem pravda, ale lež. Co způsobuje, že lidé lžou? Co lze z jejich lží odvodit? Proč lžou i nevinní? Jakmile zná odpověď na tyto otázky, není pro něho těžké odhalit vraha.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2008 , Knižní klubOriginální název:
Sad Cypress, 1940
více info...
Přidat komentář
„Bohužel nemá dobrý vkus a dává přednost povýšeneckému oslovi s velkým nosem, co se tváří jako melancholický kůň.“
Nadhled, lehký humor, žádné děsuplné drastické a lekací scény, jak známe z dnešních thrillerů. Proto čtu Agathu ráda. Dřív mi poněkud jednoduché psaní a jednoduché vztahy v jejích detektivkách trochu vadily, dnes je právě proto vyhledávám. Zavraždění jsou většinou stařenky nebo stařečkové, co mají život za sebou (co na tom, že v autorčiných představách to byli šedesátníci…), občas nějaký veskrze nesympatický člověk, prostě žádné drámo… Autorka nepíše své příběhy proto, aby nás děsila, ale aby bavila; její knížky jsou báječná hra, jako by na nás pomrkávala, tak schválně, kdo bude tentokrát vrah, ale pozor, hodně jsem to zamotala…
Tady ovšem Aghatha přece jen trošku přitvrdila, neprozrazuji, zajímavý a netypický je i soudní proces.
Film s Poirotem-Suchetem jsem kdysi viděla, takže jsem přeci jen tak trochu tušila, jaký bude konec, ale jen tušila… Konce detektivek se snažím rychle zapomenout, má to své výhody. Ale nevadilo, i tak jsem si to užila.
Čtyři plus.
Príbeh mal spád a ani chvíľu ma čítanie nenudilo. Od začiatku bolo jasné, kto vrah nie je a taktiež sa mi potvrdil predpoklad, kto vrah je. Aj keď vás autorka brilantne dejom manipuluje , takže do samého konca si nie ste istí kto vrahom v skutočnosti bude, keďže nik nemá evidentný motív. Taktiež vo mne po prečítaní zostala rezonovať otázka ako vrah mohol vedieť, že pochutinu s jedom si dá len osoba, ktorá bola cieľom vraždy. Toto bolo trochu podľa mňa nedomyslené.
Výborná detektivka. i když souhlasím s komentářem přede mnou, že nepatří k autorčiným úplně "top".
Dala jsem sice "jenom" 4 hvězdičky, protože mezi úplně ty nejlepší od autorky bych ji nezařadila,ale určitě patří mezi ty lepší. Zajímavá zápletka se závětí, správná atmosféra. Poirot nastoupí na scénu trochu později, ale potom to stojí za to.
Další úžasná detektivka, kterou jsem přečetla mnohokrát a pokaždé jsem si čtení užila.
Opět výborná, napínavá detektivka, jen jedna věc mě mate (pozor, teď bude trochu spoiler) : ví někdo, jak mohl vrah vědět, že si Elinor nedá ten v čaj?
"vikendovka"
Když je bohatá dáma po smrti, nenapíše závěť a jedna z teoretických dědiček najednou zemře po tom, co sní pár sendvičů s pomazankou. A to asi není všechno... Na scénu vstupuje dobře známý malý muž s černým knírkem, aby vyřešil další záhadu.
Ďalšia z kníh, ktoré sa čítajú samé a ešte aj na jeden záťah. Príbeh to bol opäť napínavý a (aspoň pre mňa) nepredvídateľný. Postupne som podozrievala každú postavu, takže v podstate mi jeden tip vyšiel. Rozuzlenie bolo znova dokonale logické (veď ako inak). Tiež sa mi páčilo, že v knihe mali väčší priestor ostatné postavy a ich vzťahy a sám Poirot bol skôr v pozadí. Opäť veľmi príjemné čítanie.
Nádhera. Jeden z nejlepších dílů. Zápletka opět dokonalá a nápaditá, i když nebylo tak těžké ji rozluštit.
Já věděla, že už ji četla! Ale nic to nemění na tom, že zápletka byla naprosto GENIÁLNÍ. Vyšetřování bylo velmi logické, ale určitě bych na to nepřišla. Mám holt málo těch šedých buněk.:-D
Čas od času se ke knihám A. Christie vracím, tahle je myslím méně známá a mě hodně příjemně překvapila. Není to úplně typická "poirotovka", detektiv vstupuje na scénu docela pozdě, hodně času se věnuje líčení vztahů mezi postavami před vraždou. Vraha jsem neodhalila, byť ze stop a náznaků odhalitelný (na rozdíl od jiných detektivek této autorky) je.
Opět skvělá kniha od královny detektivek. Vždy, když si chci přečíst nějakou klasickou detektivku, sáhnu po A. Christie a vím, že neudělám chybu. Samozřejmě vraha ani motiv jsem jako vždy neuhodla :)
Další případ slavného Hercula Poirota, který zde ovšem nehraje hlavní roli. Více než on tak na scénu vstupují jiné postavy a dostávají více prostoru, než jsme zvyklí. Emocemi se to zde jen hemží, různé náznaky citů, potlačené vášně, to vše eskaluje v očekávanou vraždou.
Není to bravurní dílo, nepatří k tomu nejlepšímu, co kdy Christie napsala, přesto se ale kniha čte výborně, děj ubíhá a Hercule Poirot je stále k zulíbání.
Tři roky a deset dnů. To jest přesně 1105 dní. Před tímto časovým úsekem jsem započal dobrodružnou pouť Hercula Poirota a jeho pátrání. 33 románů, 4 povídkové knihy a jedna přepracovaná divadelní hra mě dokonale dokázaly vtáhnout do detektivova vyšetřování, že každý z případů jsem měl přečtený téměř na posezení. Děkuji paní Christie za tohoto jedinečného kníratého Belgičana a je mi neuvěřitelně líto, že touto mnou poslední přečtenou knihou vše končí. Poirot byl, je a bude a já se k němu v budoucnu budu stále vracet. Aby také ne, když se jedná, Sherlock Holmes jistě odpustí, o největšího detektiva v literárním světě.
Skvělá záležitost a docela hororově zpracovaná pro film. Ještě teď vidím obličej Mary jak se mění v lebku.
Juchů, poslední knížka do Čtenářské výzvy 2018 přečtena! :)
Temný cypřiš mám ráda, i když mi to vždycky přišlo dost děsivé, myslím v seriálové podobě.
Temný cypřiš mne bavil a to hodně. Skvěle propracovaná zápletka, hodně čtivě napsaná a svižná detektivka, dobře vygradovaný závěr. A Poirotovy šedé buňky mozkové opět zaválely! Tohle jsem si užila!
Opět skvěle propracovaná Agathina záležitost. Za mě není co vytknout. Miluji Agathu od svých cca desíti let a tato láska nikdy nezmizí. Opětovně se k jejím knihám vracím. Vždy, když chci nějakou kvalitní detektivku bez brutalit a anomálií, sáhnu po staré dobré Anglii, Poirotovi či slečně Marplové a vím, že mě čeká skvělý čtenářský zážitek. Za tyto knihy budu nadosmrti vděčná této královně detektivního žánru.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2017 | Deset malých černoušků |
2003 | Vražda v Orient-expresu |
2004 | Smrt na Nilu |
2001 | Záhada na zámku Styles |
2016 | Neočekávaný host |
Tak trochu inak napísaná detektívka z pera Christie, z ktorej som mal pocit, akoby tam Hercule bol na príťaž. Agatha so svojím typickým strohým (niekedy až stenografickým) štýlom mi v minulosti spôsobila pár vrások, ale práveže, ak sa čitateľ poriadne začíta a robí si poznámky, čo, kto, kedy, ako, prečo, načo, s kým/s čím atď., tak zvyčajne nájde páchateľa, k čomu tento štýl úplne sedí - a mňa to odhaľovanie baví.
Čo sa týka samotného príbehu, tak bol lepším priemerom v Agathinej tvorbe, hoci napísaný bol lepšie, než iné jej práce. No a záverečné Poirotove vysvetlenie tu bolo pomerne oklieštené, hoc všetky kúsky nakoniec do seba pekne a bez drhnutia zapadli.